Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Young Adult & Fantasy  ›  Třpytný dvůr

Třpytný dvůr

Autor:
Richelle Mead
Originální název:
The Glittering Court
Překlad:
Jan Netolička
Série:
Třpytný dvůr
Pořadí knihy v dané sérii:
1
Žánr:
Young Adult & Fantasy
ISBN:
978-80-7498-177-7
Počet stran:
480
Datum prvního vydání:
02. 11. 2016

Kliknutím zvolte variantu

299 Kč 239 Kč 

Kde koupit knihy?
Třpytný dvůr

Popis: Třpytný dvůr

Třpytný dvůr: škola a zároveň výnosný podnik. Přicházejí sem chudé dívky z celého Osfridu, aby se zdokonalily ve finesách společenského chování. Jedině tak budou moci uzavřít sňatek s bohatým a mocným mužem z Adorie, Nového světa.
Hraběnka Adelaide se tomuto pravidlu vymyká, ta už díky svému původu vybrané způsoby ovládá. Přesto přichází do Třpytného dvora přestrojená za služku, aby později mohla v Adorii začít nový život. Daří se jí utajit svou identitu před všemi, jen ne před okouzlujícím Cedrikem Thornem, synem bohatého majitele Třpytného dvora.
Když Adelaide zjistí, že také Cedric skrývá velmi nebezpečné tajemství, společně vymyslí plán, jak z jejího podvodu vytěžit maximum. Komplikace na sebe ale nenechají dlouho čekat – nejprve je třeba překonat zrádné moře mezi Osfridem a Adorií, kde pak Adelaide padne do oka budoucímu guvernérovi. A jako by to všechno nestačilo, mezi Adelaide a Cedrikem to pořádně jiskří – a pokud toto jiskření přeroste v plamen, hrozí Třpytnému dvoru skandál a oni dva budou vyhnáni do divoké nezmapované země...


Dotaz k produktu Třpytný dvůr

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Richelle Mead

Richelle Mead

Richelle Mead se narodila roku 1976 ve znamení Štíra. Vystudovala umění a komparativní religionistiku, ale v současnosti je spisovatelkou na plný úvazek. Celosvětovou slávu si získala především Vampýrskou akademií, na kterou volně navazují Pokrevní pouta, obrovský ohlas získala i série Sukuba.

V češtině všechny Richelliny knihy vydalo nakladatelství DOMINO. A co vaše oblíbená autorka dělá, když zrovna nepíše? Sleduje pokleslé reality show, cestuje, ochutnává neobvyklé koktejly a kupuje si oblečení. Spoustu oblečení. Svědomitým pitím kafe se dopracovala k závislosti na kofeinu. S tou už se smířila. Nadále se však snaží bojovat s tendencí odkládat věci tak dlouho, jak je to jenom možné.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Třpytný dvůr nabízí napínavé čtení ve skvěle promyšleném světě

25. 02. 2017  |  Recenzoval: Fantasya.cz (Veronika Stránská)

Elizabeth Whitmorová je hraběnkou z rodu, který je v Osfridu velmi vážený. Po nepovedených investicích a následné smrti rodičů se ale rodinné jmění zmenšilo natolik, že ji může zachránit pouze sňatek s dobře situovaným mužem. Elizabeth se ovšem rozhodne před domluveným sňatkem utéct a nastoupí místo jedné ze svých dvorních dam na Třpytný dvůr. Cílem této instituce je vychovat mladé dívky z chudých poměrů a naučit je způsobům, aby se mohly stát šlechtičnami v nově osidlované zemi – Adorii.

Protože ale Elizabeth už šlechtična je, a navíc na útěku, vystupuje pod jménem Adelaide jako chudá komorná a záměrně skrývá své znalosti a dovednosti, aby nebyla odhalena. Zjistí ale, že není jediná, kdo má tajemství. Cedrik, syn zakladatele Třpytného dvora, skrývá něco ještě zásadnějšího, a tak se společně rozhodnou vytěžit z přítomnosti Adelaide u Třpytného dvora co nejvíc. Komplikace ovšem nastanou ve chvíli, když se Adelaide místo do bohatého osadníka v Adorii zamiluje do někoho mnohem méně vhodného…

Třpytný dvůr je počátkem další knižní fantasy série z pera Richelle Meadové a stejně jako dříve vydané knihy se i tato ihned stala bestsellerem. Meadová totiž vždy přijde s naprosto novým a skvěle promyšleným světem a ani Třpytný dvůr v tomto ohledu nezklamal. Tentokrát zavede čtenáře víceméně do středověku, a i když v knize nikdo nedisponuje nadpřirozenými schopnostmi, svět Osfridu a Adorie je kouzelný sám o sobě.

Elizabeth, téměř celou knihu vystupující jako Adelaide, nabízí čtenářům zajímavě se vyvíjející hlavní postavu. Na začátku se projevuje jako namyšlená šlechtična, jejíž chování je na hony vzdálené od chování ostatních dívek ze Třpytného dvora, postupně se ovšem víc a víc ukazuje její skutečná osobnost, jež se nerozpakuje pomoci všemi dostupnými prostředky svým novým přátelům. Zkrátka a dobře, dívka na první straně a ta na straně 478 nemohou být rozdílnější.

Autorka opět předvedla své spisovatelské dovednosti, kterými drží čtenáře doslova přilepené ke knize. Třpytný dvůr nedá člověku vydechnout – jen co je vše, jak má být, přichází další zvrat. Některé části příběhu jsou sice předvídatelné, přesto mají natolik dalekosáhlé důsledky, že na čtenáře vždy čeká alespoň nějaké překvapení. Jediná z autorčiných zvyklostí, která je v této knize na škodu, jsou obšírné popisy. Možná je to ale dobře, jelikož kdyby byla kniha o něco tenčí, člověk by ji už opravdu nepustil z ruky.

Sečteno a podtrženo, Třpytný dvůr rozhodně není knihou na jedno odpoledne, přesto však baví. A skalním fanouškům Richelle Meadové, zklamaným po posledním autorčině ne úplně povedeném výkonu v podobě Neslyšna, kniha určitě spraví chuť.

Klasická Richelle, od jejíž knih se nemůžete odpoutat

13. 02. 2017  |  Recenzoval: mlovesreading

Musím uznat, že jsem po Neslyšnu byla mírně nervózní ohledně další knihy od Richelle Mead, přestože díky VA patří mezi mé oblíbené autorky. Hned když jsem knihu viděla, jsem věděla, že Neslyšnové fiasko se opakovat nebude, vzhledem k tomu, že Třpytný dvůr je tak třikrát delší a autorka tak má prostor děj více rozvést a propracovat.

Třpytný dvůr je vyprávěn z pohledu hraběnky, která však nemá žádné finanční prostředky a je nucena babičkou si vzít cizího muže, který bude disponovat velkým majetkem. To se jí samozřejmě nelíbí a když je jí naskytne možnost se tomu osudu vyhnout, vezme to. Její komorná/služebná Ada se měla stát součástí Třpytného dvoru - organizace, která přeměňovala chudá negramotná děvčata do vzdělaných dam a pak je poslala na nový kontinent, kde si vybraly nové manžely z řad zámožných mužu hledající mladé a krásné manželky.

Adě se tento osud příliš nezamlouvá a poté co jí naše hraběnka slíbí, že se o vše postará, tak mizí a utíká za svou rodinou. Hraběnka však vše řeší jinak, než si kdokoli mohl představit - jde místo Ady do Třpytného dvora a přijímá Adino pravé jméno Adelaide. Pohledný Cedrik, který Adu původně "rekrutoval" o všem ví a pomáhá Adelaide vše ututlat.

Jenže věci se ukazují být mnohem složitější a propletenější. Babička po Adelaide samozřejmě pátrá, Cedrik má svá temná tajemtsví, která by ho mohla zabít a život ve Třpytném dvoře není tak snadný, jak si Adelaide představovala.

Někde jsem četla, že Třpytný dvůr měl být něco jako Selekce. Vzhledem k mé velmi negativní reakci na Selekci jsem se této části trochu obávala, ale upřímně moc nechápu, kde se takové přirovnání objevilo. Se Selekcí má Třpytný dvůr pramálo společného (naštěstí). Nekoná se zde žádný boj o jednoho určitého muže (nebo ženu) a celý princip Třpytného dvora je zcela odlišný - cílem je najít si dobrého manžela na úrovni, ne stát se královnou. A ani jedna strana netrpí nedostatkem možností.

Jistě odehrává se tam boj o to, kdo bude tou nejlepší z dívek - diamantem, a následné postavení (dívky získaly tituly s drahým kamenem, podle toho, jaké skóre dosáhly při závěrečném testu), ale neodehrává se tam žádný boj o to, kdo půjde na rande vícekrát než jiná. Už jen proto, že ti, se kterými by se měly seznamovat jsou na jiném kontinentě.

Problém jsem však měla s tím, že některé dějové linky byly až příliš dlouhé, nudné a opakující se. Místo těchto částí se mohla Meadová více zaměřit na romantickou část příběhu, která se mi zdála extrémně uspěchaná a zrychlila z nuly na sto během tří stránek.

Přestože Adelaide byla příjemná vypravěčka, nebyla otravná a ani příliš nefňukala, tak stále se tam našly části, při kterých jsem si klepala na čelo. Jako například při již výše zmíněné romantické části příběhu.

Co však musím ocenit je dobře promyšlený svět a prostředí ve kterém se příběh odehrává. Neřekla bych, že svět se Třpytném dvoře je zcela smyšlený, osobně v tom vidím jak Britové dobývaly Nový svět, aka Ameriku a jejich třináct kolonií, zlatou horečku, která zde jednu dobu panovala; a i "Indiáni" se zde našli. Takže celkově nápad jako takový inovativní není, ale Meadová ho podtrhla celkem dobře promyšlenou historií obou kontinentů a svým unikátním a čtivým stylem vyprávění.

To mě přivádí k další myšlence - kniha sice byla místy zbytečně protáhla, ale i tak byla stále čtivá a její čtení rychle ubýhalo. Zpočátku si myslíte, že víte, jak přesně bude kniha probíhat, ale osobně jsem byla párkrát překvapena tím, jakým směrem se děj ubíhá.Takové ty klasické meadovské zvraty prostě.

Vampýrskou akademii Třpytný dvůr sice nepřekonal, ale oproti Neslyšnu to byl skok správným směrem a opět zde šla nalézt ta "klasická" Richelle, od jejíchž knih se nemůžete odpoutat do poslední tečky.

Tak takhle kniha se vážně povedla

29. 12. 2016  |  Recenzoval: Marek Zákopčan

Hneď na úvod musím povedať - výborné. Nikto nepochybuje, že žáner fantasy a young adult literatúry zažíva (azda len s výnimkou severskej literatúry) v posledných rokoch najväčší rozmach. Preto je už pomerne ťažké priniesť v danom žánri niečo nové. Richelle Mead sa zapojila aj do uprískej fascinácie, a to celkom úspešne. Avšak čo bolo, bolo. Po pár tituloch, kde skúšala nové možnosti (Neslyšno, Věk X) sa pohrúžila do novej série, ktorá má všetky predpoklady, aby sa nezmazateľne zapísala do pamäti čitateľov. Základná zápletka je síce pomerne obohraná, spočiatku som mal pocit, že pôjde o istú variáciu na Selekciu, ale rýchlo som bol vyvedený z omylu. Třpytný dvůr vám nedá ani na chvíľu vydýchnuť, útočí na vás jedným zvratom za druhým, sotva by ste hľadali nejaké hluché miesta. Možno je skoro na podobné vyhlásenia, ale z môjho pohľadu pôjde o jednu z najvydarenejších sérií pre mladých.

"Kosočtverec s dvanácti vyznačenými body je pro alanzany posvátným symbolem. Představoval dvanáct andělů, šest světla a šest temnoty. Na naší půde je kacír! Musela jsem se vrátit a nahlásit to. Začala jsem tiše couvat právě v okamihu, kdy se muž obrátil k severní lucerne - a tedy ke mně. Světlo mu ozářilo tvář, kterou jsem znala. Byla to tvář, kterou jsem viděla ani ne před hodinou. Tvář, kterou jsem v duchu vídala snad až příliš často."

Osemnásťročná grófka z Rothfordu, potomkyňa zakladateľa krajiny, sa musí vydať za bohatého nápadníka, aby predišla rodinnému krachu a tým aj hroziacemu škandálu. Lenže život čudákovej poslušnej manželky jej vôbec nie je pochuti, preto využije nečakanú príležitosť jednej zo svojich dám. Zaujme jej miesto medzi vybranými mladými ženami, ktoré sa majú naučiť správaniu vysokých vrstiev a následne odísť do zámorskej Adorie. Nové kolónie sa vyznačujú nielen početnými možnosťami, ale i bojmi s pôvodnými obyvateľmi, náboženským fanatizmom a túžbou po moci. Ba čo viac, Adelaide musí skrývať svoju totožnosť a naoko zlyhávať vo veciach, ktoré jej boli vštepované už odmala. Nechce na seba predsa strhávať neželanú pozornosť. Jediný, kto vie o jej pôvode, je Cedric, syn magnáta a majiteľa Třpytného dvora, ktorý berie mladice ako tovar a investície. Ako to už býva zvykom, medzi Adelaide a Cedricom sa rozvinie vášnivá láska, no nielenže si ju nemôže dovoliť vykúpiť ako manželku, navyše aj on sám ukrýva tajomstvo, ktoré by ho mohlo stáť život. Adelaide sa navyše nevyhne zaslúženej pozornosti zo strany nápadníkov a manželkychtivých mužov v Adorii, preto sa musia poriadne obracať, aby vykľučkovali zo všetkých problémov...

"Byla jsem okamžitě promočená na kost. Další poryv větru mě zatlačil až ke stěžni. Převalila se přes nás vlna, která snad sahala až k nebi, a málem loď převrátila na bok. Já jsem se držela stěžně, ale viděla jsem, že spousta námorníků, kteří se jinak pohybovali s ohromnou jistotou, s řevem klouzala po palubě a snažila se zoufale něčoho zachytit. Téměř nic jsem neviděla. V očích mě štípaly dešťové kapky a prudký vítr. Pak jsem však na druhé straně paluby spatřila známou postavu. Mira seděla na dřevených deskách přimáčknutá k zemi velkým trámem, který na ni musel spadnout."

Ani neviem, ktorá postava ma zaujala najviac. Richelle Mead sa totiž nespolieha len na ústrednú dvojicu, ale pracuje s každou postavou. Všetky majú čo ponúknuť, každá si buď zachováva kus tajomna, alebo si svojím charakterom kradne pozornosť vždy, keď sa objaví. Najprv som sa obával, že celú knihu sa bude riešiť Adelaidin pobyt v Třpytnom dvore, ale autorka našťastie vie, ako udržať čitateľa v napätí. Dej plynie veľmi rýchlo a dynamicky, presúvame sa z dvora na loď, vzápätí sa ocitáme v centre kolónie, aby sme sa onedlho dostali do neskrotenej divočiny. Zaujímavé je aj to, že sa sotva dozvieme pravé meno hlavnej hrdinky, stále vystupuje ako jej alter ego Adelaide. Samotné námety by sme mohli brať dokonca ako alegóriu na súčasný stav spoločnosti i jej dejiny - máme tu všetko od invázie mocných krajín cez náboženský útlak až po nadvládu financií. Richelle Mead Třpytným dvorom trafila do čierneho a ja dúfam, že druhý diel aj k nám dorazí čo najskôr.

Richelle Mead znovu vytvořila úplně nový svět

13. 11. 2016  |  Recenzoval: Charmedka

Něco ke knize
Elizabeth Whitmorová je potomkem osfridského hrdiny Ruperta. Sama se honosí titulem hraběnka a žije ve velké vile se služebnictvem. Mohlo by se zdát, že má vše, po čem by mohla jen toužit, ale zdání klame. Po smrti rodičů je v opatrovnictví babičky a jelikož jim dochází peníze, je nucena vzít si svého bratrance.

Elizabeth se již dávno smířila s tím, že se nevdá z lásky, ale s touto svatbou naprosto nesouhlasí. Když se v jejím domě objeví pohledný mladík Cedrik Thorne, nabízející nový život pro její služebnou, hraběnka v tom najde šanci pro sebe. Cedrik společně s otcem vede výnosný podnik jménem Třpytný dvůr. Tam jsou odváženy chudé dívky, kterým je nabídnuto vzdělání a nové šaty, což je vstupenka do sňatku s bohatým mužem z Nového světa.

Elizabeth přebírá identitu své služebné a jako Adelaide odjíždí do Třpytného dvora. Musí zapomenout na vše, co umí a chovat se jako prostá dívka. Před Cedrikem se ale neukryje, avšak i on skrývá jedno velké tajemství. Nejen, že zjistí, že si můžou být navzájem prospěšní, ale ještě to mezi nimi od začátku silně jiskří. Tohle by ale mohl být konec pro oba dva.

Moje hodnocení a dojmy
Na novou knihu od Richelle Mead jsem byla natěšená již několik měsíců a pomalu odpočítávala dny do jejího vydání. Richelle Mead se řadí mezi moje nejoblíbenější autory a Třpytný dvůr vypadal jako něco jiného, než co od ní čtenáři znají.
Richelle Mead vytvořila zas úplně nový svět, tentokrát ale bez jakýkoliv nadpřirozených bytostí, magie, zkrátka žádné fantasy. Třpytný dvůr je spíše dívčí román plný krásných šatů, šperků, vybraného chování a hledání ideální partie.

Na začátku knihy se seznámíme s Adelaide a jejím životem. Seznámení je to opravdu rychlé, bez zbytečných detailů a v podstatě nás Richelle po pár stránkách vtáhne do hlavního děje, tedy na cestu do Třpytného dvora.

Začátek pro mě byl lehce zdlouhavý, chvilku trvalo, než jsem se s novým světem sžila. Tím ovšem neříkám, že by mě kniha nudila, to vůbec ne. Čtení jsem si užívala od první stránky, jen jsem musela pořádně vklouznout do děje. Jakmile se mi to povedlo, nemohla jsem se od knihy odtrhnout.

Nejen zajímavý nový svět, ale i sympatické postavy s dokonale propracovanými charaktery. Adelaide jsem si oblíbila již na začátku. Ač hraběnka, jejíž předek je vůbec největším osfridským hrdinou, přesto se Adelaide nechová nijak povýšeně. Je statečná, velmi chytrá a má svoji hlavu. K Cedrikovi jsem si hledala cestu déle, ale nakonec ani on není vůbec špatný, sice se nezařadí mezi top mužské postavy, ale vesměs proti němu nic nemám.

Na cestě se Adelaide seznámí se ctižádostivou Tamsin a skromnou Mirou. A právě Miru jsem si hodně oblíbila, tohle je postava, u které ihned poznáte, že patří mezi nejkladnější a nejupřímnější, pro kamarádku položí život.

Jsem moc ráda, že mě Třpytný dvůr po takové době čekání nezklamal. Knihu jsem slupla jako malinu během pár dnů. Sice to není kniha nabitá akcí, té se čtenář dočká v podstatě spíše až ke konci, přesto jsem se nenudila. Čte se výborně, Richelle Mead prostě umí psát, romantiky se v knize nachází tak akorát a já se moc těším na pokračování, které by nejspíše mělo být věnováno Miře.


Ukázka z knihy Třpytný dvůr