Ještě jednou k diskusi o stahování

O víkendu vyšel v Mladé frontě Dnes rozhovor s majitelkou nakladatelství Domino, který se týkal problematiky stahování. Vyvolal obrovskou odezvu. V diskusích se objevovala celá škála ohlasů - počínaje těmi, kteří s názory vyřčenými v rozhovoru souhlasí, až po ty, kteří nás obviňují z různých věcí: počínaje hamižností přes demagogii až po neznalost problematiky (za nejpozoruhodnější výtku pokládáme tuto: "Někdo by měl té paní vysvětlit, že elektronická kniha se na rozdíl od rohlíku skládá z jedniček a nul, a tudíž ji nelze ukrást). Není v našich silách reagovat na všechny tyto komentáře jednotlivě, to bychom už neměli čas na nakladatelskou práci. Protože ale z celé řady pobouřených ohlasů jednoznačně vyplývá, že spousta čtenářů netuší, co všechno se v ceně knihy skrývá, rozhodli jsme se to tady dopodrobna popsat na konkrétním příkladu: chystané novince od autorky, která patří mezi nejstahovanější. Proč? Protože stále věříme, že vysvětlování je lepší než jakákoli represe, která stejně k ničemu nevede.

Série Vampýrská akademie je spolu se Stmíváním nejúspěšnější reprezentantkou giganticky úspěšného žánru, pro nějž používáme anglický výraz young adult. Je určený čtenářům, kteří odrostli dětské literatuře, ale na "dospěláckou se ještě necítí". Je to vskutku celosvětový fenomén a vděčíme mu za to, že spolu s Harrym Potterem přivedl mladou generaci zpátky k literatuře. Konec teorie, zpátky k tomu, čemu se tady chceme věnovat.

Jako celosvětová "bestselleristka" má Richelle Mead úměrně vysoké finanční nároky – což je naprosto v pořádku, na to nežehrám. Problém je v tom, že s každou její knihou se zálohy za autorská práva logicky navyšují, zatímco prodané náklady v Česku jdou konstantně dolů. Ve výsledku jsme pak logicky nuceni každou další knihu v sérii zdražovat, aby pro nás nebyla ztrátová.

V internetových debatách se často objevuje argument, že "autor dostává zhruba 7% z ceny knihy". To je jen částečná pravda. Toto procento - mnohdy i vyšší než oněch 7% - určuje DOPLATEK, který se platí až po vyčerpání zálohy (ta se hradí v plné výši při podpisu licenční smlouvy, tudíž zhruba rok před vydáním). Záloha je v případě chystané novinky taková, že při současném nákladu knihy tvoří honorář autorky 47,3% pořizovacích nákladů!

Ano – když sečteme veškeré pořizovací náklady na novinkový titul, téměř polovina z nich směřuje k autorce. Znovu opakuji – výše zálohy je v pořádku, autorka je slavná, píše skvěle, její knihy vytvořily novodobý fenomén a my jsme pyšní, že ji můžeme vydávat. Jako taková ovšem Richelle Mead oprávněně očekává, že náklady jejích knih na všech překladových trzích porostou. V Česku je tomu bohužel naopak - k lítosti naší i Richelliných nadšených čtenářů, kteří si její knihy kupují a musejí platit stále víc. Vlastně tak spolu s námi nepřímo dotují ty, kteří "vědí, že stahovat je legální".

Snažíme se nelegální kopie mazat, snažíme se vysvětlovat, co sdílení způsobuje, ale všechno marné. A nám tudíž nezbývá, než jít s cenou nahoru, abychom neprodělali. To bohužel není planý výkřik, ale smutný fakt, na němž nic nezmění sebezapálenější proklamace o svobodě internetu.

Vraťme se ale k pořizovacím nákladům naší knihy. Kromě už zmíněných autorských práv představuje druhou největší položku tisk – 19,8 procenta - a překlad, který tvoří 11,3%. Tyto dvě položky nepotřebují komentář.

Na čtvrtém místě "žebříčku finanční náročnosti" jsou nepřímé náklady – těch 6,7% jsou zprůměrované náklady na chod nakladatelství – platíme nájem, platy zaměstnanců, benzín, poštovné, telefony... A všechno další, co je zapotřebí k udržení chodu jakékoli firmy, knižní nakladatelství nevyjímaje.

Další je "podpora prodeje" s 5,5 procenty. Sem spadají veškeré náklady na propagaci. Pro sérii, kterou tady rozebíráme, jsme připravili kampaň šitou na míru cílové skupině čtenářů - nechali jsme vyrobit trička, placky a samolepky, které čtenáři mohou vyhrát v soutěžích.

Následuje "obrazová předloha obálky" s 3,9%. To jsou peníze zaplacené autorovi fotografie na obálce a autorovi grafického designu. V případě knih Richelle Mead tvoří obálku dva různí lidé, a proto musíme uzavřít licenční dohodu s každým z nich. Oba jsou Američané.

Redakční úprava a korektura v součtu představují 2,3% (zahrnuje trojí čtení textu a závěrečnou kontrolu výjezdů před odesláním do tiskárny). Převedeno do času - cca padesát hodin pečlivé práce člověka, který musí výtečně ovládat oba jazyky, neboť se do jisté míry stává spolutvůrcem výsledné podoby textu.

K dalším, drobnějším položkám z toho výčtu se už tady rozepisovat nebudu. Uzavřu celý elaborát tím, jaký je náš kalkulovaný zisk z každé prodané knihy – 14 Kč při prodejní ceně 289 Kč. Před zdaněním, ovšemže. Dlužno ještě dodat, že tento zisk se začíná vytvářet až od určitého počtu prodaných výtisků, konkrétně v době, kdy tržby pokryjí pořizovací náklady. Závěr nechť si každý čtenář učiní sám.

Archiv novinek »


Vložit komentář

Komentáře

#1

31. 03. 2014  |  Komentoval: Milan

Nechci se tady dlouze rozepisovat,jen vyjádřit podporu Vašemu nakladatelství a vyjádřit souhlas s Vaším článkem.Já osobně knihy v elektronické podobě nikdy nezkoušel,modernizaci podobného stylu nemám rád.Prostě nová knížka v ruce,s vůní papíru a pěkným designem přebalu nic nenahradí...pak si jí pěkně vystavit na poličku.

Takže pokračujte ve své práci a budeme všichni doufat,že nás těch poctivých bude přece jenom víc :-)
#2

29. 01. 2014  |  Komentoval: Monika

Můj názor na knižní pirátství není jednoznačný. Dokážu pochopit argumenty nakladatelů a nejsem tak naivní, abych si myslela, že elektronická kniha nic nestojí. Přesto jako čtenář musím neustále poměřovat množství knih, které vychází s knihami, které si chci přečíst a nakonec také s tím, kolik do knih můžu investovat.
Pravdou dnešní doby je, že existuje tolik nakladatelství a vychází takové množství knih, až se čtenář v té záplavě ztrácí. Jelikož patřím ke čtenářkám, které čtou prakticky cokoliv, u čeho je zaujme anotace, mám mnoho možností na výběr.
Momentálně mám na své 'čtenářské listině' tolik knih, které si chci přečíst, že to nejspíš nestihnu ani za několik let. A pořád přibývají další.
Velkým zádrhelem je pro mě nedostatek finančních prostředků. V zaměstnání si nevydělám tolik, abych mohla platit náklady domácnosti, a ještě navíc si koupila všechny knihy, které si chci přečíst. Řešením je pro mě výpůjčka knihy v knihovně. Jistě, než se dostanu k novinkám, nějakou dobu to trvá, ale nakonec se stejně dočkám. Stažení e-knihy z internetu je pro mě též formou výpůjčky. Jelikož knihy čtu nejčastěji na cestách, je pro mě výhodné mít papírovou knihu a zároveň její elektronickou verzi. Proto si jednoduše knihu vypůjčím v knihovně a zároveň si seženu její elektronickou verzi, abych mohla číst pohodlně v závislosti na denní době, osvětlení a místě, kde se zrovna nacházím. Pak papírovou knihu vrátím do knihovny a elektronickou vymažu.
Velice často se mi stane, že si takto přečtu knihu, která mě opravdu zaujme. Pak tedy investuji moje volné finanční prostředky (většinou na úkor něčeho jiného) do nákupu knižní série, která se mi líbí, a kterou si chci zařadit do své domácí knihovničky. Ta v současnosti obsahuje již více než dvě stovky knih a neustále se ji snažím rozšiřovat o tituly, které se mi líbí a o kterých vím, že si je budu chtít přečíst znovu.
Zjednodušeně řečeno bych asi mohla říct, že cítím neochotu platit za něco nehmotného. Vnímám to tak, že když si koupím e-knihu, nemám vlastně nic. Na elektronický obsah si nesáhnu, nebudu ho mít vystavený v knihovně, ani jej nemůžu půjčit třeba mamince. Proto si při cenách dnešních e-knih raději koupím papírovou knihu a investuji čas do toho, abych si z ní vytvořila elektronickou kopii vlastnoručně. Jen sama pro sebe.
Na závěr tedy můžu říct, že si prostě koupím tolik knih, kolik mi umožňují moje finance. A ty ostatní, které přečtu a nezaplatím? Ty považuji za výpůjčku (ať už knihovní nebo 'internetovou').
#3

26. 01. 2014  |  Komentoval: ...

GLOSA: Krást se nemá, áno?
http://www.eurogamer.cz/articles/glosa-krast-se-nema-ano

Možná byste mohli skočit rovnou k bodu 4...
#4

25. 01. 2014  |  Komentoval: Kaisa FireFlie

Naprosto souhlasím s tím, že nelegální stahování knih je až příliš rozšířené a častokrát zvyšuje cenu knih na neúnosnou částku či zabraňuje vydání něčeho, co jednoduše nepřineslo kýžené účinky - je přeci daleko jednodušší si knihu stáhnout zadarmo, než si zaplatit peníze za to, aby si to někdo jednou přečetl.
Já ze zásady E-knihy kupuji, nevidím důvod, proč bych měla krást komusi autorská práva a stahovat si knihy do čtečky jako poslední buran čistě zadarmo. Jako kdybych přišla do obchodu, vzala si rohlík, maso a odešla. Upřednostňuji sice knihy tištěné, ale z nedostatku prostoru jsem jednoduše musela přejít i na levnější bratříčky. A pokud už jsem si nějakou tu E-knihu stáhla, tak například dle pokynů E-Reading jsem si ji poté zaplatila jako kdybych si ji kupovala sama.
Na druhou stranu je to ale poněkud ošemetné třeba u série Mediátor, která se v normální podobě už snad ani sehnat nedá a na internetu je... Já jsem třeba Mediátora nečetla, jelikož nejsem zrovna veliký fanoušek M. C., ale i tak.
Rozhodně myslím, že knihám tihle zloději neprospívají a myslím si, že kdyby byl každý čestný, tak ceny knih klidně i klesnou, nebo jen všichni budeme mít pocit, že děláme něco dobře. A naše oblíbená série vyjde, nezasekne se jen na nenasytných lidech.
(Třeba já obecně bych ocenila vydání autorky Julie Kagawy, jejíž Iron Fey v Čechách vyšlo jen v prvních dvou dílech a nyní se jednoduše snaží prodat ty knihy všude, aby se mohla dotisknout... Ale už vidím, jak pak prostě bude ticho po pěšině a například Blood of Eden nevyjde.)
Každopádně můžeme být rádi, že stále existuje někdo, kdo ty knihy vydává. :)

Děkujeme za slova podpory.

A úplně rozumím vašemu rozladění, když píšete o sériích, které přestaly vycházet. Žádný nakladatel by uprostřed série neskončil, kdyby ho k tomu nedotlačily špatné ekonomické výsledky. Jak už jsem napsala: když spousta lidí nějakou sérii stahuje, nám klesne prodaný náklad. V důsledku zvýšíme cenu. Pokud ani to nepomůže, přestaneme to vydávat, protože dotovat vlastní produkci nemůžeme.

A ještě jedna věc: naprosto rozumím čtenáři, který upřednostňuje čtečku, a je naštvaný, že jeho oblíbená kniha není v elektronické formě k dispozici. I proto vydáváme všechny naše knihy najednou v tištěné i e-podobě. 

Karin Lednická (DOMINO)

#5

25. 01. 2014  |  Komentoval: Karel Kalabán

Prodeje knih samozřejmě rostou

http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-prodej/

a stahování je legální!

http://www.pooh.cz/a.asp?a=2018135

Ano, prodeje e-booků samozřejmě rostou. Jen u nás v řádu stovek procent! Máme z toho obrovskou radost. Vámi prolinkovaná zpráva SČKN naše prodeje neodráží, neboť jsme z této profesní organizace už dávno vystoupili, stejně jako spousta dalších nakladatelů.

A ano, stahování je legální, to víme všichni. Proč? Protože je v zákoně díra. Takže mně jako nakladateli nezbývá než vysvětlovat, co takovéto legální stahování z nelegálních zdrojů způsobuje. 

Karin Lednická (DOMINO)

#6

21. 01. 2014  |  Komentoval: A.S. Pergill

Vážená paní,
v momentě, kdy autor (po redakčních úpravách a korekturách jazyka) dotáhne dílo do takové podoby, kdy se jen vezme a "překlopí" do nějakého formátu pro DTP, tak není problém toto překlopit i do formátu pro čtečky. A následně máte náklady na skladování, distribuci i prodej limitně se blížící nule, dtto marže knihkupců, která tvoří řádově desítky procent z ceny placené finálním zákazníkem. A neplatíte nic za případné vražení neprodaných výtisků do stoupy. A nemáte nikdy vyprodáno, i když s idiotismem typu "vyprodaný e-book" jsem se už také setkal (což jen svědčí o tom, že nakladatelé fenomén e-booku dodnes nepochopili).
Navíc e-book, který de facto není mým plnohodnotným vlastnictvím, má podstatně nižší hodnotu, než je hodnota "papírové" knihy, a tomu musí odpovídat i cenový poměr.
Problém vás, nakladatelů, vidím v tom, že v momentě, kdy vzniknou nějaká autorská družstva, schopná vzít finální text přímo od autora a vyplesknout ho do nějakého prodejního systému na netu, tak půjdete do háje, protože tomu nebudete s to konkurovat.

Vážený pane,

víte, ale ono není mnoho autorů, kteří by se chtěli věnovat i sazbě, zajišťovat si redakční úpravu a korektury, starat se o grafiku obálky a sazby, o účetnictví všech těchto položek, uzavírat smlouvu s distributorem tištěných knih či prodejcem e-booků. Drtivá většina autorů se chce soustředit jen na psaní a veškeré podružnosti ráda přenechá jiným. Je zvláštní, že jsem ještě od žádného autora neslyšela slova o "nadbytečnosti" nakladatele či distributora (zato je často slýchám od samozvaných spisovatelů, jejichž práci nikdo nechce číst pomalu ani zadarmo).

Nakladatel se postará o to, aby kniha vyšla bez chyb a ve slušné grafické podobě; zhusta mu také vyplatí zálohu, aby měl z čeho žít, než knihu napíše/dopíše. Distributor si vezme na starost to, aby byla kniha dostupná ve všech knihkupectvích. A autor se může věnovat pouze své profesi.

Připusťme ale, že autoři houfně zanevřou na nakladatele a založí si autorská družstva, jak navrhujete. Budou ta družstva dělat i sazbu, grafiku, účetnictví atd.? Pokud ano, tak se z nich stávají nakladatelé. Budou ta družstva zabezpečovat také prodej? Pak se z nich stanou distributoři.

Píšete, že e-book má podstatně nižší hodnotu než kniha tištěná, a měl by mít tudíž nižší hodnotu. Má - poloviční oproti tištěné knize, jak si ji cení drtivá většina autorů. Nejsme to totiž my, kdo určuje cenu elektronické knihy, nýbrž právě majitel práv. 

Ekvivalentem skladování fyzických knih je správa software, jejímž prostřednictvím si můžete knihy u jejiího prodejce prohlížet a nakupovat. Ani to není zadarmo. Nemálo peněz také stojí poplatky a terminálové převody, které si účtují banky. Jasně, šlo by to udělat na koleně - odhaduji tak s nabídkou do padesáti e-booků. Pak by to člověku začalo přerůstat přes hlavu:-)

"Vyprodaný e-book" je nešťastný termín, který má nejspíše popsat skutečnost, která nastane ve chvíli, kdy nakladateli nebo prodejci vyprší platnost smlouvy, kterou mu autor udělil svolení tuto knihu prodávat. Dohodnou-li se na prodloužení této smlouvy, e-book se prodává dál. Pokud se nedohodnou, e-book se zkrátka neprodává.

Víte, opravdu to není tak jednoznačné, jak jste ve svém vzkazu napsal. Jsem však ráda, že jste se ozval, jakékoli podněty a názory vítám - ostatně proto jsem tuto celou debatu rozvířila. A také doufám, že se mi vám podařilo ukázat některé věci v jiném světle.

 

Karin Lednická (DOMINO)

#7

18. 01. 2014  |  Komentoval: Martin

Proč tento plačtivý článek? Trh jednoduše vzkazuje celému řetězci, že překlad úspěšné cizí autorky nechce. Nic víc.

Žádný podnikatel nemá automatický nárok na nekonečný chod svého podnikání. Stejně tak mnoho skvělých nápadů to do prodeje nikdy nedotáhne, protože náklady na jejich výrobu jsou vyšší, než by kdo byl ochoten zaplatit.

Nikde není psáno, že zde musí vycházet překlady finančně nenasytných autorů. Pokud se to nevyplatí, prostě vycházet nebudou.

Nadšenci si jejich díla koupí jedním kliknutím v Kindlu v angličtině a ostatní ať čtou třeba rodokapsy, které se vydávat vyplatí.

Martine, vaše reakce je nepřímým důkazem toho, jak odlišně lze vnímat psaný text. Já v tom článku nevidím nic plačtivého, považuju ho za strohý výčet faktů.

Finančně nenasytný autor? Všichni autoři vycházejí při stanovování zálohy z toho, kolik se na daném trhu prodalo předchozích dílů série. A teď přicházíme k jádru pudla - Richelle Mead čte podle našich poznatků stále stejný počet čtenářů, pouze část z nich čte zadarmo, protože stahují.

Přidržím-li se vaší tržní a striktně právní logiky, můžou to udělat: protože to zkrátka mají odkud stáhnout a pořízení "kopie" pro vlastní potřebu není podle českých zákonů protiprávní. Ve svém článku se pouze snažím upozornit na to, že tohle nelze protahovat donekonečna - jednoduše proto, že jejich četbu zdarma nemůžeme dotovat.

Píšete, že "trh jednoduše vzkazuje celému řetězci, že překlad úspěšné cizí autorky nechce. Nic víc." Domnívám se, že nemáte pravdu. Protože lidé, kteří vzkazují, že chtějí jakoukoli komoditu za nulovou cenu, už podle mého názoru netvoří trh.

Karin Lednická (DOMINO)

#8

17. 01. 2014  |  Komentoval: Nikki Finn

Já hlavně nechápu, že se člověk nebo firmy takové velikosti vůbec musí obhajovat a vysvětlovat, no kde jsme? Máte moji podporu :) Miluji vaše knihy, máte vkus a skvěle fungujete. To není žádná sranda v dnešní době. Velká konkurence a všechno.. . A zrovna Richelle čtu :) Díky, že ji vůbec vydáváte :)

Díky, díky, díky. Za podporu i milá slova. Jsem vděčná za každého čtenáře, který chápe, že nakladatel musí knihy prodat, aby mohl další v budoucnu vydat... A jestli čtete Richelle, tak vás určitě potěší zpráva, že Ohnivé srdce je naprostá pecka! Pokud jste si až doposud myslela, že Pokrevní pouta co do dějovosti maličko pokulhávají za VA, pak teď určitě změníte názor:-)

Karin Lednická (DOMINO)

#9

17. 01. 2014  |  Komentoval: panKaplan

Někde mi v té kalkulaci chybí prodejní náklady - provize knihkupcům, platba za distribuci...

Rabat jsem tam nedávala záměrně, beztoho mi přišel ten článek už dost dlouhý. Ale především jsem se chtěla soustředit na pořizovací náklady, to považuju za ilustrativnější (a taky tady nechci vést polemiku o výši distributorských rabatů, to je kapitola sama o sobě). V "knižní cenotvorbě" stejně stojí rabat na opačném konci kalkulace než pořizovací náklady: zohledňuje se vůči maloobchodní ceně bez DPH, abychom tam dostali čistou tržbu.

Karin Lednická (DOMINO)

#10

17. 01. 2014  |  Komentoval: PavelS

panKaplan: Pokud jsem někde nezapomněl přičíst nějaké procenta, tak "zisk" je cca 5 procent a ostatní náklady asi 10kč
#11

17. 01. 2014  |  Komentoval: Anna P.

Já si myslím, že je to od lidí opravdu ošklivé, že si knížky stahují na internetu. Mě by ta knížka ani nebavila, kdybych ji nemohla držet v rukou. Na Vampýrskou akademii jsem narazila náhodou před dvěma roky a od té doby se stala Richelle Mead mojí nejoblíbenější autorkou. Mám všechny její knížky a už se moc těším na další, je to tak úžasně čtivé, že vždycky nemohu popadnout dech! :) Kdyby se jednou přestaly kvůli nějakým podvodníkům vydávat, tak by mě asi kleplo..
#12

17. 01. 2014  |  Komentoval: Milan

Děkuji za rozhovor v Mladé frontě i za tuto reakci, ale přesto mě, jako zákazníkovi se základním ekonomickým vzděláním nepřipadá, že zvyšování cen je cesta, jak udržet trh. Naopak, s růstem ceny klesá počet zákazníků, kteří jsou ochotni za daný výrobek či službu zaplatit (což samozřejmě neznamená, že by měl kdokoliv právo porušovat autorská práva)

Rozumím těm fixním nákladům (tisk, překlad, korektura atd.), stejně jako nárokům na honorář autora. Ale pokud zákazníci nejsou ochotni za danou cenu knihu kupovat, asi je to signál pro autora, že jeho nároky jsou neadekvátní, tedy že zákazníci nejsou ochotni za knihu dané kvality platit sumu, kterou požaduje. Není tedy na čase, aby vydavatelé tento "vzkaz" dále autorovi tlumočili a (podobně, jako se již stalo u hudebního průmyslu a pomalu se stejný model objevuje i ve filmovém průmyslu) se podle toho upravil celý distribuční model?
Už jsem zmínil hudební trh, myslím, že dobře je to vidět na vlivu nejmenovaného jablečného distributora - podařilo se (určitě ve spolupráci s hudebníky, producenty apod.) snížit cenu hudby pro koncové zákazníky natolik, že pro mě, jako kupujícího, je jednodušší si hudbu koupit, než ji někde hledat, stahovat atd. A není to jen případ velkých obchodů, existuje mnoho menších on-line distributorů, kde lze hudbu koupit za velmi příznivé ceny nebo mají model pay-what-you-want. A pro úplnost ještě dodám, že cena, za kterou kupuji v pražském kamenném obchodě CD, je poloviční, než kolik jsem platil před deseti lety.

Proč stojí kniha v digitálním formátu stejně (nebo dokonce i více!) než papírová kniha? Měla by být minimálně levnější o náklady na tisk, ale jsou zde i další náklady, které u digitální distribuce nedávají smysl (náklady na fyzickou distribuci, nájem obchodu, marži - pokud ji bude nabízet přímo vydavatel apod.)

Proč stále obchodníci nenabízí to, abych k tištěné knize dostal automaticky zdarma (nebo za symbolickou částku) možnost stáhnout verzi pro čtečky? Opět odkazuji na analogii hudebního průmyslu, kdy k zakoupenému CD získám klíč pro stažení pro přenosné přehrávače nebo zakoupením verze ke stažení mám automaticky přístupnou hudbu ve všech formátech, od hifi kvality bez komprese až po datově nenáročnou verzi vhodnou do přenosných přehrávačů.
Nebo chce autor knihy zaplatit 2x za stejnou knihu pro stejného člověka? Je to jako kdybych si koupil od truhláře židli, ale musel za ni zaplatit znovu pokaždé, když si na ni budu chtít sednout.

Myslím, že dokud se kompletně nezmění přístup vydavatelů i autorů, nemůžou čekat příliv zákazníků. Jen mě zaráží, že se opakují stejné chyby, které, alespoň jsem si to myslel, už překonal hudební průmysl.

Milane,

v zásadě s vámi souhlasím: zvyšování ceny není úplně nejlepší způsob, jak zvýšit tržby. Obvykle je dopad opačný, což bohužel poznáváme na vlastní kůži. Ovšem - a to je důvod, proč jsem ten článek psala - v našem případě je příčina vysokých pořizovacích nákladů poněkud specifická. Výše zálohy odpovídá renomé autorky a je stanovována mimo jiné i na základě počtu prodaných výtisků předchozích knih této série. Pakliže by si aktuální díly koupilo tolik čtenářů, kolik ty počáteční, bylo by vše v pořádku. Problém spočívá v tom, že část původních čtenářů se rozhodla, že Vampýrskou akademii si raději pořídí zadarmo. Tento odliv máme zdokumentovaný poměrně podrobně, a proto si troufám tvrdit, že je jádrem celého problému s nutností navyšovat cenu.

Píšete, že mám autorce tlumočit, že český trh za takovouto cenu její knihy nechce. S ohledem na výše uvedené by to bylo poměrně dost obtížné - "milá Richelle, rádi bychom snížili zálohu, protože čeští čtenáři si tvoje knihy houfně stahují, a ti, kteří si knihu poctivě kupují to pak musí dotovat z vlastních peněz". Ujišťuji vás, že na tohle žádný autor neuslyší, to už se spíše zamyslí nad tím, jestli svěřil své dílo správnému nakladateli, když nedokáže ochránit jeho autorská práva na svém jazykovém teritoriu (terminus technicus z licenčních smluv, k tomuto se skutečně zavazujeme).

Přirovnáváte knižní a hudební trh. Dovoluji si však poukázat na jednu zásadní odlišnost - muzikant si může vydělat koncertem, zatímco autor nikoli. Představa, že ušlý výdělek z nelegálního stahování kompenzuje autorským čtením, není moc reálná, bohužel. Stejně tak si nedovedu představit, že bychom knihu rozporcovali na jednotlivé kapitoly tak, jako se dá rozporcovat hudební album, z něhož si můžete koupit třeba jen jedinou písničku. Opravdu se domnívám, že analogie s hudbou tak docela nefunguje.

Ptáte se, proč e-kniha stojí tolik co kniha tištěná, mnohdy i více? Pokud tomu tak je (a já o tom nechci polemizovat, jen dodám, že neznám takový případ), pak je to dozajista špatně. Za nás můžu prohlásit, že všechny naše e-knihy až na dvě výjimky stojí přesně polovinu toho, co tentýž titul v tištěné podobě. Je to minimální cena, za kterou mi dovoluje prodávat licenční smlouva s autorem. Levněji ji můžu nabídnout jen v nějaké propagační akci s omezenou časovou platností (což také dělám). Víc toho opravdu momentálně není v mých silách. Česká republika představuje příliš malý trh, než abychom mohli začít dělat revoluci:-) 

Zmiňujete také, že by bylo dobré prodávat "balíček" tištěné a elektronické knihy. Vlastně by se to dalo nějak udělat - ale bohužel ne tak, jak navrhujete. Předpokládalo by to existence prodejce, jako je například Amazon, který má vytvořené podmínky pro elektronickou i poštovní distribuci. Takový momentálně u nás není; ovšem beru to jako podnět k přemýšlení. Jistě by to však nebylo tak, že dostanete e-book zdarma k tištěné knize, to opravdu není možné (leda snad v nějaké časové omezené akci, ale bojím se, že bychom tím vytvořili precedens, který by nám řádně zkomplikoval život). Váš příklad s truhlářem tak úplně nesedí, obávám se - vy si skutečně kupujete dvě různé věci, stejně jako byste si od truhláře koupil dvě židle (byť jedna je trochu jiná, a proto levnější). 

Doufám, že se mi podařilo zodpovědět všechny vaše otázky a zareagovat na všechny vaše podněty. Pokud ne, ptejte se dál.

Karin Lednická (DOMINO)

#13

17. 01. 2014  |  Komentoval: heptau

Cena za elektronickou knihu je sice levnejsi o tisk, ale zase je drazsi o DPH (na elektronicke knihy plati zakladni sazba DPH zatimco na tistene knihy plati sazba DPH). Vetsinou je cena elektronickych knih o neco levnejsi nez knihy tistene, a chapu ze o moc nizsi byt nemuze i kdyz bych si sam pral aby vetsi byl.

Osobne jsem zastancem elektronickych knih - uz se mi parkrat stalo ze jsem si chtel ve skutecne knize zvetsit pismo nebo zvetsit kontrast a to nemluvim o tom ze mi neustale prekazi druha stranka nez ta kterou ctu a kniha se mi sama od sebe zavira. Bohuzel take na druhou stranu vidim tu hruzu co nektere vydavatelstvi jako elektronicke knihy prodavaji - nejspis se snazi usetrit za sazbu (byt u elektronicke knihy je vyrazne jednodussi nez u normalni) a pravdepodobne to projde jen nejakym automatizovanym konvertorem a podle toho take vysledek vypada. O tom ze by mohli byt v elektronicke knize barevne obrazky (ktere by tisk prodrazili) si muzete jen nechat zdat. Takze se nedivim ze se spouste lidi elektronicke knihy nelibi.

Vložit komentář

Přezdívka:   povinné pole
Váš názor:   povinné pole