Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Unesená

Unesená

Autor:
Mo Hayder
Podtitul:
Série Jack Caffery, 5. díl
Originální název:
Gone
Překlad:
Jiří Kobělka
Série:
Jack Caffery
Pořadí knihy v dané sérii:
5
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7303-840-3
Počet stran:
416
Datum prvního vydání:
04. 04. 2013

Kliknutím zvolte variantu

329 Kč 263 Kč 

Kde koupit knihy?
Unesená

Popis: Unesená

Mo Hayder vždycky psala morbidní thrillery. Ale tohle tady ještě nebylo.

Ponurý listopadový den se chýlí k večeru, když detektiv Jack Caffery přijíždí vyslechnout svědky krádeže auta. Takových případů už bylo... Rutinně zahájí vyšetřování, ale brzy zjistí, že tentokrát je to jiné. V tomto autě totiž seděla jedenáctiletá dívka. A ještě stále se pohřešuje.


"To byl teprve začátek," napíše únosce policii. "A nepočítejte s tím, že konec přijde brzy." Stačí jen těch pár slov a Caffery pochopí, že je pouze otázkou času, kdy si pachatel vyhlédne další auto s dítětem na zadním sedadle.


Říká se o něm, že je nejlepší policajt ve městě. Má dobrý nos a kromě obrovských zkušeností se může spolehnout i na svůj instinkt. A právě policajtský instinkt mu napovídá, že něco je špatně. Ani tentokrát se nemýlí...

 


Dotaz k produktu Unesená

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Mo Hayder

Mo Hayder

Jsem normální holka z Essexu, říká Mo Hayder (*1962) s odzbrojující prostotou novinářům. Miluju nakupování, pusu mám prořízlou. Když se s tím média spokojí a nebádají nad tím, jak jde tahle sebecharakteristika z úst atraktivní blondýny dohromady s morbidními, brutálními scénami z jejích thrillerů, zůstane u tohoto povrchního obrazu. Pouť pod povrch je zajímavější.

Matka ji držela zkrátka. Dbala na její dobrou výchovu a vzdělání, jak mohla. Marně. Když ji poprvé vyvezla za moře, malá Mo v New Orleansu poprvé spatřila pouliční opilce a feťáky a byla z toho u vytržení blahem. „Jo, tak to je ono!" pochvalovala si. Naopak ji mrzelo, když se jí nepovedlo zabít mladšího bratra. Nenáviděla ho hned od narození. Jako kojence ho úmyslně shodila ze schodů. Pohotovost prokázala babička, která ho chytila.

Takhle nastavenou dceru matka samozřejmě neuhlídala. Mo odešla v patnácti ze školy. Dělala postupně barmanku, securiťačku, hostesku v tokijském klubu, točila film, učila cizince anglicky. Tohle všechno si musela projít, aby se pak vrátila do školy, odkud má hned dva diplomy, jeden z Washingtonu, jeden z domácího Bathu.

O dost později, už jí táhlo na čtyřicet, napsala první drsný thriller. Kritici, byť pobledlí a s žaludkem na vodě, Ptáčníka pochválili. Ještě nadšeněji ho kupovali čtenáři. Hayder ví hodně o potlačovaných lidských vlastnostech a touhách, mezi něž řadí i náš podvědomý zájem o morbidity. Neudělala nic jiného, než že tuto lidskou slabost využila pro komerčně literární účely. V prvotině a pak ve větší či menší míře v dalších sedmi románech. Na margo jednoho z nich kterýsi recenzent poznamenal, že autorka postrádá morální kompas. Kniha byla opět velmi úspěšná. Po morálním kompasu se nepídila asociace Amerických spisovatelů detektivek, když v roce 2011 ocenila román Unesená prestižním Edgarem.

Nosí na nehtech růžový lak, fascinuje ji smrt, má děti s bývalým policejním potápěčem a jako jeden z nejkurióznějších způsobů násilné smrti si pro jednu ze svých knih vymyslela vytažení střev konečníkem. Když se jí zeptáte, zda je to technicky možné, jednoznačnou odpověď nedá, ale zato se rozesměje.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Zločin, který není tím, čí se na první pohled zdá

10. 07. 2013  |  Recenzoval: Leona Tomášková pro Klub knihomolů

 

Malá holčička schoulená na zadním sedadle kradeného auta a muž v masce Santa Clause. Tak začíná detektivní román spisovatelky Mo Hayder, který vám vezme dech.

Autorkou kriminálního románu Unesená, který vydalo nakladatelství Domino v roce 2013, je essexská spisovatelka Mo Hayder. Mo Hayder odešla ze školy již v patnácti letech a postupně pracovala jako barmanka, hosteska v tokijském nočním klubu, učitelka angličtiny pro cizince a také se dostala k točení filmů. Poté se vrátila do školy a získala dva diplomy. Úspěch sklidila i na poli literárním. Pochvalných recenzí se dočkala již její značně morbidní prvotina Ptáčník, za román Unesená dokonce získala prestižní Edgarovu cenu od americké Asociace spisovatelů detektivek.

Příběh začíná na první pohled vcelku banální krádeží auta z parkoviště pod nákupním centrem. Když Rose Bradleyová, manželka pastora anglikánské církve, skládala svůj nákup do rodinného vozu, přiběhl k ní muž v masce Santa Clause, odhodil ji surově na zem a s jejím autem ujel. Jenže v tom autě seděla jedenáctiletá dívenka, Rosina dcera Martha.

K případu je povolán Jack Caffery, který se na podobné záležitosti specializuje. Detektiv Caffery se zprvu domnívá, že zloděj vůbec netušil, že v autě je nějaké dítě a že dívku co nejdříve někde vysadí. Takové věci se ostatně občas stávají. Ujišťuje rodiče, že jejich milovaná dcera se určitě co nejdříve vrátí a bude tak moci oslavit své brzké narozeniny. Martha se však nikde neobjevuje. S přibývajícími hodinami stoupá nervozita rodičů i vyšetřovatelů. Kde se mohla stát chyba?

Policistka Phoebe „Blecha" Marleyová přijde s domněnkou, že nešlo o obyčejnou krádež auta, ale že primárním cílem byla právě dívka na zadním sedadle. Svou domněnku podloží podobnými případy, které se staly v nedávné době. Caffery sestavuje tým a pouští se do pátrání po dívce, jež zjevně padla do rukou nebezpečnému pedofilovi. Jeho nejhorší obavy se potvrzují, když se policii dostane do rukou dopis přímo od únosce. Podle všeho Martha nemá být zdaleka poslední obětí...

Jednou z hlavních předností knihy jsou výjimečně složité příběhy postav, jež autorka pro účely své knihy vytvořila. Kromě dvou ústředních hrdinů, detektiva Jacka Cafferyho a policistky Blechy Marleyové, kteří oba skrývají více, než by bylo jejich okolí ochotno skousnout, je tu například tajemný tulák „Chodící muž", snažící se již dlouhé roky najít tělo své unesené a zabité dcery, která padla za oběť brutálnímu pedofilovi. Problém každé z postav do příběhu nějakým způsobem zasahuje a dokresluje temnou atmosféru knihy.

Jak už to u detektivních románů bývá, identitu pachatele se čtenář doví až na samém konci příběhu. A že příběh knihy Unesená je extrémně napínavý a drsný. Odhalení muže, který má únosy na svědomí, je vskutku šokující, ale daleko více překvapující je únoscův motiv. Čtenář zjistí, že ne vše je na první pohled takové, jaké se to být zdá. Snad i proto je kniha Mo Hayder tak skvělá.

Nemůžu jinak než vřele doporučit!

30. 04. 2013  |  Recenzoval: Naděžda Čoupková

Děj knihy začíná vcelku pozvolna. Detektiv-inspektor Jack Caffery z bristolské Jednotky pro vyšetřování závažných trestných zločinů si prohlíží místo činu. Když Rose Bradleyová, manželka pastora anglikánské církve, nakládala do auta svůj nákup potravin, jež pravidelně každý týden provádí v nákupním centru Somerfield, přistoupil k ní muž v masce Santa Clause, odhodil ji stranou a ujel i s autem. K Rosině hrůze v tom autě seděla její mladší dcera Martha.

Jack Caffery je přesvědčen, že muž unesl jedenáctiletou dívku omylem, že mu šlo pouze o auto a Marthy si nejdříve nevšiml. Má za to, že dříve či později ji zloděj někde vysadí a Martha se šťastně vrátí domů k vystrašeným rodičům. S přibývajícími hodinami, kdy o dívce není ani vidu ani slechu, ovšem přibývají také pochybnosti.

Policistka Phoebe „Blecha" Marleyová přijde za Cafferym s domněnkou, že nejde o obyčejnou krádež auta, protože podobné případy se už staly i v minulosti. Jack sestavuje tým a pouští se do pátrání s o to větší vervou. Vyslechnou rodiče dříve unesených ale navrácených dívek, i jednu z nich, ale zpočátku jim nic nedává smysl.
Hnusné vzkazy, které únosce posílá rodičům Marthy, ujistí policii, že je na správné stopě, ale že to nebude nic jednoduchého, protože pachatel je velmi chytrý, zákeřný a policii se vyloženě vysmívá. A zdá se, že je neustále o krok před nimi.

A pak je unesena další holčička...
Podaří se policii zjistit, s kým mají tu čest? A o co únosci vlastně jde? Je stále šance najít dívky živé?

Jak už jsem zmínila výše, příběh začíná pozvolna, ale poté se zvýší tempo i napětí, které nabírá postupně na obrátkách a nepolevuje až do úplného konce. Přestože má kniha přes 400 stran, přečetla jsem ji rychleji než mnohé tenčí knihy, protože mi nedovolila se od ní odtrhnout.

Kromě ústředního děje točícího se kolem únosů dětí se v knize objevují i zapeklité životní příběhy některých postav, které také stojí za zmínku. Ať už jde o tajemného „Chodícího muže", který neustále pátrá po těle své unesené a zabité dcery, samotného Jacka Cafferyho, kterého potkalo něco podobného v dětství, když byl unesen jeho bratr či složitá situace kolem Blechy a jedné dobře ukryté mrtvoly.

Postavy jsem si oblíbila téměř všechny a velice mě bavilo nahlížet i do jejich vlastního soukromí a myšlenek či událostí z minulosti, do kterých nás někdy nechala autorka nahlédnout.

Prozrazení pachatele ke konci pro mě bylo velmi překvapující a nečekané. Celou dobu jsem podezřívala úplně někoho jiného. Únoscovy pohnutky, které ho k těmto činům vedly, zůstávaly dlouho skryty i před policií, protože často není vše tak, jak to na první pohled působí.

Rozhodně to nebude jediná kniha, kterou si od této spisovatelky přečtu. Už mám vyhlídnutý její další krimi-thriller, jehož anotace mě velice zaujala a ráda se opět setkám se „starými známými" detektivy.

Pokud jste fanoušky napínavých kriminálních a dobře promyšlených příběhů, tak kniha Unesená je přesně ta pravá pro vás. Nemůžu jinak než vřele doporučit!

 

Unesená je opravdu pecka!

23. 04. 2013  |  Recenzoval: Vanna Vangelis

Právě jsem dočetla od Mo Hayder Unesená.....případy Jacka Cafferyho Ptáčník, Pečovatel a Rituál jsou super, ale Unesená je opravdu pecka, až do samého konce jsem bya v napětí a překvapení v závěru bylo šílený, ještě ted mám husí kůži. Doporučuji všem milovníkům napětí. Těším se na další pokračování.

Pomalu jsem se od knihy nemohla odtrhnout

23. 04. 2013  |  Recenzoval: Madeleine Fehrensová

Když je detektiv Jack Caffery povolán k případu krádeže auta, nebere to nijak zvlášť důležitě a zůstává v klidu i po zjištění, že v autě seděla malá holčička. Je si totiž jistý, že ji zloděj někde vysadí. Jenže se tak v dohledných hodinách nestalo a proto detektiv začíná společně s ostatními policisty zjišťovat podrobnosti a hlavně, že se nejedná pouze o tohle ale, že pachatel je chytřejší mnohem víc, než se zdá a může to udělat kdykoliv znovu...
Detektivky jsou u lidí oblíbený žánr. Proto je důležité, aby detektivka dostatečně čtenáře zaujala. Vtáhla ho do děje, donutila ho dusit se ve vlastních teoriích, napínavě, pomalu odkrývat podrobnosti se šokujícím odhalením a hlavně aby to čtenář absolutně nečekal. Podle mého, se tomuto to příběhu dostalo všeho dostatečné množství a kniha předčila mé očekávání.

Jack Caffery na první pohled může působit drsně i arogantně, ale navzdory tomu je to chlap, co umí odvést dobrou práci a nepřestane nad daným případem přemýšlet, dokud nedostane nějaké pojítko. V tomto případu mu to trvalo, trochu déle než přišel na tu správnou stopu a i když to občas vypadalo beznadějně, nepřestával ze sebe vydávat to nejlepší, co mohl. Pak tu byla další klíčová postava a to seržantka Blecha Marleová, obdivuhodná žena, která svůj život zasvětila práci a její logické myšlení, bylo skoro neuvěřitelné. Dvě zdánlivě odlišné osobnosti, ale zároveň k sobě pasující dvě duše, přesně do této knihy.

Jak už to bývá, k pachateli vede vždy několik pojítek. Příběh začíná nevině, krádež auta, pachatel si neuvědomí, že je v tom dítě a tak se předpokládá, že ho vysadí. Jenže, co když mu nejde o auto, ale o dítě? A tak máme první domněnku, že pachatel je zřejmě pedofil nebo nějaký deviant. Společně s Jackem poznáte holiččiny rodiče, kteří vůbec nevědí, proč právě jejich dcera. Zanedlouho se objeví další lidé, kterým bylo takhle také uneseno dítě, jenže v jejich případě bylo vysazeno na silnici. Co to má znamenat, kam tím pachatel směřuje? A takhle pomalu se odvíjejí události a průběh vyšetřování dokud nenastane další zvrat a přibudou další pojítka. Můžete mít vlastní teorie anebo souhlasit s Jackem Cafferym, nicméně se nevyhnete tomu, že vás autorka nakonec možná pachatelem naprosto překvapí.

Jak příběh ze začátku pomalu plynul, nechávala mě kniha chladnou, jenže díky nabývajícím zvratům a novým skutečnostem, jsem se od knihy pomalu nemohla odtrhnout. V knize šlo o mnohem víc, než únos jedné dívky. Šlo o lidské vztahy, přetvářky lidí, kteří jsou navenek hodní a nevinní, ale uvnitř mají zlo anebo žádný cit a sobeckost. Líbilo se mi, jak ve skutečnosti je všechno jinak, než jak na první pohled vypadá a že je důležité se nezaměřovat jen na jednu skutečnost. Autorka to osobitým čtivým stylem psaní všechno dobře skryla, protkala lidskými problémy s nedostatky a po dočtení se můžete bít do hlavy, že jste pachatele mohli klidně podezřívat už od začátku. Já ho nepoznala až do odkrytí a odsuzovala úplně nevinné lidi. Už dlouho jsem nečetla žádnou dobrou detektivku a s Unesenou se to změnilo. Milovníkům tohoto žánru mohu jenom doporučit a já už přemýšlím, že si přečtu další knihy od této autorky.

K téhle knize se budu ráda vracet

17. 04. 2013  |  Recenzoval: Kristiana Alex - Books in Ashes

Obyčejná krádež auta. Jen s jedinou výjimkou. Na zadním sedadle byla malá holčička a pachatel se nehodlá dívenky vzdát. Ba naopak, za jeho počínáním je něco, co děsí hlavního detektiva Jacka Cafferyho. Protože jeho přesvědčení, že si pachatel uvědomí chybu a dítě někde vysadí se s ubíhajícími hodinami, kdy je dívka nezvěstná, zmenšuje. Ve chvíli, kdy dojde ke stejnému útoku si je jistý, že tady jde o ta malá děvčátka. A pachatel se všem jen vysmívá.

Jack Caffery si uvědomuje, že pachatel je zatraceně chytrý a že jeho dopadení nebude jednoduché. S podezřením na souvislost se sérii předešlých obdobných útoků se Cafferymu svěří kolegyně Phoebe Marleyová, zvaná Blecha, ale tomu moc nepřikládá váhu a dál se snaží vyrovnat s faktem, že o ní ví něco, co jeho city k ní zadupalo do země. Ani Blecha to nemá jednoduché, protože posledního půl roku se její jednotce vůbec nedařilo a jeden průšvih střídal druhý. Oba se tak upínají na nalezení Marthy a jejího únosce.

Postava hlavního detektiva Cafferyho není žádný miláček policejní stanice, má za sebou svou minulost o které nechce mluvit a celkově je to podivín. Pro ostřejší slovo nejde daleko, s  nikým nehodlá dvakrát diskutovat o jedné věci a neskutečně ho vytáčí, když mu někdo háže klacky pod nohy a nedělá svou práci. Dá se i říci, že má svým způsobem zlomené srdce a proto se občas chová jako idiot.

Autorka se v knize nezabývá "pouhým" pátráním po unesených děvčátkách, ale i tím, co se ukrývá ve vztazích, jak se jednoho dne můžete probudit a zjistit, že jste někde, kde jste být nechtěli. A vedle vás je někdo, koho už vlastně neznáte. Samotný pachatel je ukázkou toho, jak se může veřejná tvář lišit od té, kterou ukazujeme doma. Jak někdo tak příjemný a laskavý může být nelidská zrůda, bytost schopna všeho. Něčeho, kde je bezbranné dítě jen náčiním k vyššímu cíli.

Po první čtvrtině jsem tušila sice kdo, ale proč vůbec ne. Musím říct, že se to autorce opravdu povedlo. Sice jsem čekala, že to bude morbidní či jinak nechutné, ale příjemně mne celá kniha překvapila a především styl, jakým autorka píše. Konec každé kapitoly mne nutil pokračovat dál.Nechci ji k nikomu přirovnávat, ale rozhodně se zařadila mezi ty, ke kterým se budu ráda vracet. Pokud chcete napínavé čtení, plné záhad ale i lidského nepochopení, utrpení, zvratů a hledání cesty zpět, je tohle ta pravá kniha.

 

Centrum detektivky - recenze Richarda Spitzera

02. 04. 2013

Podzemní garáž nákupního střediska. Postarší Rose Bradleyová si právě ukládá nákup do auta, když ji neznámý útočník v masce Santa Clause srazí k zemi a ujede s jejím vozem. Na zadním sedadle však sedí její jedenáctiletá dcerka Martha. Detektiv-inspektor Jack Caffery z jednotky pro vyšetřování závažných trestných činů je však celkem optimistický – statistiky hovoří jasně – ve většině podobných případů jde pachateli o auto, nechce se zaplétat do únosu, a tak dítě většinou někde rychle vysadí. Brzy však Cafferyho začnou nahlodávat pochybnosti, možná to nebude podobný případ, od únosu uplynuly více než tři hodiny a o malé dívence žádná zpráva. Jde o něco jiného?

Phoebe Marleyová, které nikdo neřekne jinak než Blecha, zdědila dobrodružnou povahu po svém otci. Právě se chystá lézt na skalní stěnu v uzavřeném lemu. Vzhledem k nepříznivému počasí není sporu o tom, že tu není z nějaké záliby. Ne, kdysi tu ukryla mrtvolu ženy a nyní se chce přesvědčit, zdali tam stále je. Blecha Marleyová je také seržantkou u policie a ještě před půl rokem byla i objektem zájmu Jacka Cafferyho.

Mezitím rodiče malé Marthy, Rose a Jonathan Bradleyovi stále čekají na jakoukoliv zprávu. Té se jim brzy dostane, a to v podobě šokujícího dopisu, kde únosce rodičům sděluje, že jim Marthu nevrátí – naopak detailně popisuje, co všechno s ní bude provádět. Caffery se také dozvídá překvapující novinky. V minulosti se v jiných rodinách odehrály dva podobné pokusy o ukradení auta i s dítětem, ale pachatel dítě vždy nakonec vrátil. Mají tentokrát namísto zloděje aut co do činění se sadistickým pedofilem?

Na jiném místě nechává šestatřicetiletá Janice Costellová v zaparkovaném autě v autosedačce pětiletou dceru Emily, aby mohla ověřit své podezření, že jí manžel zahýbá...

Unesená je sedmou knihou britské spisovatelky Mo Hayder (nar. 1962), která proslula jako autorka velmi temných thrillerů. Trhá všemožné žebříčky prodejnosti a její knihy v různých internetových databázích knih získávají u čtenářů obvykle plný počet hvězdiček. Kritici nešetří výrazy jako „ztráta morálního kompasu", což samozřejmě ještě zvyšuje zájem čtenářů. Mo sama zapadá do toho typu spisovatelů, kdy se divíte, že někdo tak sympatický píše tak ponuré příběhy. Tahle milá blondýnka s trochu posmutnělým úsměvem si však prošla vším možným a její určitá drsnost se promítá i v jejích příbězích.

Navzdory pověsti autorky se může zdát, že se její nový thriller zpočátku rozjíždí pozvolna. Ale on totiž není vůbec důvod drásat nervy čtenáře šokujícími podrobnostmi, tak závažný zločin, jakým je únos dítěte spojený s pedofilií, nepotřebuje drastické detaily, je děsivý a odporný sám o sobě. Jenže vtip je v tom, že čekáme a víme, že „něco přijde". Mo Hayder nám ale postupně servíruje drobné detaily, z nichž mrazí především díky nastartované představivosti čtenáře. Za všechno snad mluví nález kalhotek malé Marthy na palubní desce nalezeného automobilu či ještě brilantnější zápletka s dětským zubem v jablečném závinu. Takových detailů a náznaků je v knize samozřejmě více a přicházejí velice nenápadně, o to více však na ně reaguje naše fantazie.

Caffery velice, velice pomalu položil zub na stůl asi čtvrt metru od svého talíře.
„Jak se vám dostal do pusy?" Hlas důstojnice sedící vedle něj zněl hluboce a kontrolovaně.
Caffery se podíval na svůj talíř s nedojedeným jablečným závinem a šlehačkou. Policistka se podívala do svého talíře. Poté si pohlédli do očí a otočili se k Jonathanovi, který rovněž zíral na vlastní porci. Obličej měl celý popelavý.
„Odkud se ten závin vzal?"
Str. 85

Pokud jde o postavy, někteří hrdinové si prošli podobně jako autorka mnohým. Jack Caffery je hlavní postavou už páté knihy stejnojmenné série. Sympatický čtyřicátník, který na první pohled zaujme opačné pohlaví, ale na druhý zarazí jeho prázdný a smutný výraz. Detektiv k němu má ale důvod – jako desetiletý přišel o bratra. Předpokládalo se, že se stal obětí pedofila, přičemž jeho tělo se nikdy nenašlo. Ve své práci se denně setkává s hrůzami a nejnižšími lidskými poklesky.

Jeho jediným přítelem je bezdomovec, který si říká Chodící muž. Ten pro změnu přišel o dceru, kterou mu znásilnil a zabil pedofil, jenže tehdy ještě byznysmen „svého" zločince dopadl a postaral se o to, aby už nikdy nic neviděl a nemohl nikoho znásilnit. Po odpykání trestu přespává v mrazivé krajině na karimatce. Mimochodem na oficiálním webu autorky je Unesená zařazena jako série s Chodícím mužem (The Walking Man Series).

Ani třicetiletá Blecha nemá zrovna růžový život. Vede tým policejních potápěčů (sama Mo Hayder má děti s bývalým členem této jednotky, takže je trochu jasné, jak některé postavy románu vznikly), který v posledním období nesklízí zrovna úspěchy. Blešiny oba rodiče zemřeli, a tak jí na idylický život s nimi zbyly pouze vzpomínky. Před půlrokem se zdálo, že by k sobě mohli s Jackem najít cestu. Jenže to by nesměla odklidit mrtvolu ženy, kterou zabil její bratr a nesměl by si Jack myslet, že mrtvolu uklidila sama Blecha jako následek svého činu. Z nějakého důvodu ji sice neudal, ale jeho city k ní naprosto vychladly. To však Blecha neví a opad zájmu nechápe.

Jack a Blecha mají proti sobě ovšem téměř geniálního únosce, jehož schopnosti jsou skoro až na hranici reality. Zločinec se dokáže se vyhýbat dopravním kamerám, snadno najde rodinu obětí, i když se policie všemožně snaží, aby o jejich úkrytu nikdo nevěděl. Dokáže pracovat s uspávacím plynem, předvídá dopředu několik tahů policie.

Ti všichni jsou aktéry velmi inteligentně postaveného strhujícího příběhu, který nemá nouzi o napínavé scény (např. celá linie se zasypaným tunelem, která se mi hodně líbila; mimochodem jde o existující místo), zvraty ve vyšetřování, jiné pohledy na případ atd. A už vůbec nevadí, že jsem pachatele vytipoval někdy v půlce příběhu. V knize se napětí šroubuje a utahuje s každou stránkou. Vzrušující pátrání po zmizelých dětech si bezesporu užijete, budete s překvapením odkrývat nové stopy či se bát o osud některých postav. Před odhalením každé nové skutečnosti ve stylu „něco je jinak" vás spisovatelka nechá pěkně podusit ve vlastní šťávě, kdy už doslova prosíte (pokud nechcete přeskakovat stránky), ať vám prozradí, co nového se objevilo. Budete (možná užasle) sledovat, kam je ještě možné děj posunout, o co ho obohatit. Přesto to není zamotané, ani komplikované. Čte se to dobře, srozumitelně, není vůbec důvod číst některé věty či celé odstavce znovu, jako je tomu u jiných spisovatelů.

Hlomoz stále sílil. Za pár vteřin už byl ohlušující. Stěny tunelu se otřásaly tak silně, až to vypadalo, že se houpe celá Země. Tunel jako by burácel, voda se kolem nich čeřila a zachytávala odrazy velkého reflektoru. Kdesi před nimi se ve tmě ozvaly zvuky kamení padajícího do vody.
„Sakra," zasyčel Wellard a sklonil hlavu. „Sakra a do prdele."
Str. 121

Autorka nikdy nezapomene ani na sugestivní popis podzimního anglického dne. Necháte se tak snadno vlákat do studené a deštivé atmosféry, tolik oblíbené v řadě detektivek. Ostatně takový příběh se snad ani za slunečního dne odehrávat nemůže a bylo by zajímavé spočítat, kolikrát je v knize skloňováno slovo „déšť".

Déšť už ustal, ale stále silně foukalo. Pokaždé, když už se zdálo, že se vítr utišil, se odněkud opět zvedl. Začal svištět přes silnici, setřásal ze stromů dešťové kapky a posílal je v obloucích do Cafferyho reflektorů.
Str. 25
Mo Hayder získala v roce 2012 za Unesenou cenu Edgar®, a to v kategorii „Nejlepší román". Tuto prestižní cenu uděluje sdružení profesionálních autorů detektivek ve Spojených státech (Mystery Writers of America). Tato kniha byla také mou první od této autorky. Více než čtyři sta stran přečtených jedním dechem. Nebude tak určitě poslední a já osobně se moc těším nejen na čtení jejích dalších příběhů, ale určitě sáhnu i po těch dřívějších.


Ukázka z knihy Unesená