Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Série

Série

Autor:
John Lutz
Podtitul:
Série Frank Quinn, 6. díl
Originální název:
Seriál
Překlad:
Martin Verner
Série:
Frank Quinn
Pořadí knihy v dané sérii:
6
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7303-705-5
Počet stran:
448
Datum prvního vydání:
19. 03. 2012
Titul je rozebrán

Tuto knihu vám už bohužel nemůžeme nabídnout a ani neuvažujeme o dotisku. Protože ale víme, jak se cítí člověk, který nějakou knihu zkrátka potřebuje mít, máme pro vás doporučení. Na knižní databázi Baila funguje skvělé prohledávání nabídky antikvariátů – pokud knihu neseženete tam, tak už ji nejspíše neseženete nikde. Hodně štěstí a dobrých čtenářských zážitků!

Nakupte ještě za 2000 Kč a získáte DOPRAVU ZDARMA!

Série

Popis: Série

Měla v ústech roubík, byla sadisticky zneuctěna, umučena. A vrah dal najevo, že hodlá ve svém hrůzném počínání pokračovat. V takové situaci potlačí hrdost i ambiciózní důstojník newyorské policie a přivolá k vyšetřování soukromého detektiva Franka Quinna.


Quinn dříve pracoval na oddělení vražd, takže podobně zmasakrovaných obětí už viděl celou řadu. Tentokrát je to však jiné: tuto dívku znal, kdysi jí zachránil život. Ale nejen z tohoto důvodu cítí Quinn nebývalé znepokojení. Zatímco zavražděných žen přibývá, Quinn a jeho tým se marně snaží rozluštit podivný klíč, který pachatel užívá při volbě svých obětí. Jaký význam má pro jeho chorou mysl onen děsivý rituál, který vraždy provází? A jaký vražedný nástroj vlastně používá?


K nalezení odpovědí bude muset Quinn využít veškeré své zkušenosti a um. Možná se až doposud domníval, že ho už nemůže nic překvapit. Tato vražedná série ho přesvědčí, že se mýlil...

 


Dotaz k produktu Série

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: John Lutz

John Lutz

   Když bylo Johnu Lutzovi (*1939) třináct let, přečetl si dnes již legendární povídku Raye Bradburyho Zahřmění. „Najednou jsem si uvědomil, že slova mohou sloužit i k něčemu mocnějšímu než jen jako prostředek pro sdělení informace. Bylo to pro mě zjevení." O mnoho let později, to už byl i on spisovatel, se s Bradburym potkal, a svěřil se mu s tím zážitkem. Vyměnili si pár zdvořilostních frází. „Nepochybně pro mě ten okamžik znamenal víc než pro něj. Jsem rád, že jsem mu mohl poděkovat," dodává Lutz. Stihl pak v dospívání ještě shltat kdeco, co zavánělo kriminální záhadou, protože tento žánr ve všech jeho permutacích si nejvíc oblíbil, a pak usoudil, že je čas pokusit se o vlastní tvorbu.

   I on začal povídkami. Pozorní čtenáři literárních magazínů Alfreda Hitchcocka a Elleryho Queena zaznamenali jeho jméno už na konci 60. let. Pravidelně tam přispíval a píše pro ně, i když v menší míře, povídky dodnes. Má jich za sebou přes 250. Kolem obou časopisů se vytvořila pozoruhodná komunita řemeslně vydrilovaných autorů, kteří na malé ploše několika stránek dokázali v nejlepších případech dát čtenáři stejný zážitek, jako kdyby přečetl napínavý román. Lutz i dnes připouští, že vytvořit dobrou povídku je těžší než napsat román. Přesto se ne všem úspěšným povídkářům z magazínové líhně podařil přechod k rozsáhlejší formě, i když o něj usilovali prakticky všichni – koneckonců i romány Lutzova inspirátora Bradburyho zůstávají ve stínu jeho povídek a on to věděl a příliš se o ně nepokoušel.

   John Lutz ano. Už od 70. let začal souběžně s povídkami vydávat i romány. Konkurence v kriminálním žánru byla tehdy veliká, avšak kritika, kolegové a stále širší okruh čtenářů si tohoto autora brzy povšimli. Ocenili jeho řemeslnou zdatnost, jeho úspornost, jeho cit pro fabuli, pointu i dialog – všechno přednosti vypěstované v magazínových začátcích a rozvíjené nebývalou pracovitostí a pílí. Prestižní ceny na sebe nedaly dlouho čekat – vícenásobný Edgar, Shamus... Všiml si ho také Hollywood a podle jeho knihy Spolubydlící natočil dnes již kultovní film.

Dnes se může Lutz pochlubit bilancí více než čtyřicdti žánrově rozmanitých románů – jsou mezi nimi psychologické thrillery, detektivky, policejní procedurální romány, příběhy o soukromých detektivech... Píše volné příběhy a ty s největším potenciálem řetězí do sérií - především do té nejúspěšnější, s detektivem Frankem Quinnem v hlavní roli.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

John Lutz je mistr v předhazování falešných stop

22. 08. 2013  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Millie Graffová pracuje jako servírka v restauraci na Manhattanu. Je jí třiadvacet a jejím snem je věnovat se naplno tanci. Jednoho dne se vrací ze šichty domů a hned za dveřmi je přepadena neznámým násilníkem. Po chvilce se ocitá spoutaná ve vlastní posteli. Zažívá nejhorší hodiny svého života… Poslední hodiny.

Komisař newyorské policie Harley Renz povolává k případu Franka Quinna, soukromého detektiva a proslulého lovce sériových vrahů. Na místě činu je totiž kromě neuvěřitelně zohavené mrtvoly ještě nalezen v koupelně krví napsaný nápis „Philip Wharkin“. Zdá se, že Millie nebude jen jedinou obětí. Pro Franka se případ navíc stává poněkud osobní — Millii si totiž pamatuje jako osmiletou holčičku, kdy ji zachránil na poslední chvíli z hořícího převráceného auta.

Ani Renz, ani Quinn se nemýlí. Brzy je nalezena další oběť. Tentokrát jde o módní návrhářku Noru Noonovou. I ona měla své sny a plány, i ona žila osaměle. Stejně jako Millie si navíc v minulosti prožila traumatickou událost. A stejně jako Millie zažívala hodiny neskutečného utrpení, kdy ji sadistický vrah odřezával zaživa kůži z těla či pálil elektrickou kulmou… Na zdi je opět napsáno krví jméno. Tentokrát je jiné, ale stejně jako v předchozím případě jde o člena sado-masochistického klubu ze šedesátých let. Souvisí to nějak?

Nora vycítila nebo zaslechla pohyb vlevo od sebe, někdo byl vzadu u čela postele, ale mimo její zorný úhel. Snažila se pootočit hlavu, ale nedokázala to, protože bolest v zátylku jí bránila. Celá se neovladatelně roztřásla. Něčí prsty ji jemně přejely po zpocené tváři a pak po obnaženém hrdle pod bradou. Z čela jí odhrnuly pramínek vlasů. „Je docela možné, že se ti zkroutí i vlasy,“ zašeptal mužský hlas, „ale kulma se jich ani nedotkne.“

Mezitím nás děj přenáší do roku 1991, kdy dojde v malém městečku v Missouri ke znásilnění Beth Branniganové. Stane se tak poté, co se vydá svému despotickému manželovi Royovi koupit večer balík plechovek do místního krámku. Brzy je chycen motorkář jménem Salas, proti němuž stojí množství zdánlivě neprůstřelných důkazů. Salas sám nijak s policií nespolupracuje, a tak je brzy odsouzen a uvězněn.

Zanedlouho po této události se ukáže, že je Beth těhotná. Je jasné, že dítě jejího manžela být nemůže, protože vírou zfanatizovaný Roy se jí nedotkl už několik měsíců. Ve světle této nové události Beth kvapně opouští. Ta se posléze blíže seznamuje se šerifem jménem Westerley, který pro ni měl vždy slabost…

New York, současnost. Dochází k další vraždě. Quinnova spolupracovnice Pearl zjišťuje překvapivý fakt, že všechny oběti byly v minulosti znásilněny a všechny ukázaly na nesprávného pachatele. Ti si pobyli za mřížemi většinou několik let, než je nový objev důkazů pomocí DNA osvobodil. Quinn zjišťuje, že jen v New Yorku se stalo 32 podobných případů. Po světě tedy běhá stejný počet potencionálních vrahů. Kdo z nich je tedy tím „Řezníkem“? Zabíjí ostatní oběti, aby zamaskoval vraždu z pomsty a nenávisti? A došlo už k vraždě, o kterou mu šlo, nebo ještě ne?

Motiv sériových vrahů, pátrání po nich, indicie, biblické souvislosti, to vše je v kriminálních románech oblíbené stejně jako vrahovy ostré nože, pilky, lepicí pásky či pevné dráty. Samozřejmě v elegantním kufříku.

Usadil ji na postel, položil na záda. Možná i vrahův obhájce bude jen oživlou loutkou v rukách téhle vraždící zrůdy. Pimprletem. Na posteli ležel zmíněný kufřík. Svým vzhledem se od jejího příliš nelišil, obsahem však rozhodně ano. Byl otevřený, takže měl po ruce všechno, co právě potřeboval.

Rychlými a naučenými pohyby obratně odtrhl dlouhé kusy stříbrné izolační pásky a svázal jí oba kotníky. Pak ji otočil na břicho a stejným způsobem ji spoutal ruce za zády. Znovu ji obrátil, takže teď ležela na zádech a koukala do stropu.

Na chvíli se jí ztratil z očí, snažila se překonat děs a sebrat poslední zbytky odvahy.

Stejně jako další „drsné krimi“ romány poslední doby, je i Série čtením pro silné žaludky. John Lutz si rozhodně neodpustí popis krvavých praktik Řezníka, kterým předchází idylický popis života obětí. Nalistujete-li tedy novou kapitolu knihy, kde si přečtete, jak si jakási atraktivní žena vykračuje po chodníku, spokojena sama se sebou, víte, co bude následovat.

Jak Candice kráčela po ulici, tu a tam zahlédla svůj odraz ve výloze. Nedokázala se sama na sebe neusmívat. Měla skvělou práci, zajímavý milostný vztah, nový vysněný byt, spousty peněz. A budoucnost před sebou tak skvělou, až běda. Candice si uvědomovala, jaké má štěstí a užívala si ho. Měla všechno, po čem mohla toužit, navíc v nejbáječnějším městě na světě.

Liší se tedy Série něčím od jiných, podobných titulů? Máme tu postavu osamělého detektiva, vraždícího maniaka, nic netušící bezbranné oběti a zápletku z minulosti. Snad právě krvavé praktiky, velký počet vražd či otázka, jak souvisejí příhody z devadesátých let v Missouri se současností, dělají tento román zajímavým a odlišným. Jako v každém správné detektivce, i zde nám autor nabízí jistá řešení a schválně nám předhazuje falešné stopy.

Odlehčující notu představuje Frankův komplikovaný vztah ke kolegyni Pearl, do které je zamilovaný, ale která jeho touhu po společném životě příliš nesdílí. Pak je jsou tu další kolegové z detektivní kanceláře, vesměs svérázné postavičky — věčně umolousaný Fedderman, který nachází možnou novou lásku se sestrou druhé oběti, nebo věčně se handrkující dvojice Sal a Harold. Nechybí ani bývalý pochůzkář Jerry Lido, nyní alkoholik v činné službě a příležitostný hacker.

Série je jako osvědčený produkt. Něco, co už tu samozřejmě bylo, ale víte, že si to můžete dát, protože vás to nezklame. Stejně jako když si dáte steak, budete vědět, že si (opět) pochutnáte, jízda v pěkném autě vám (opět) přinese požitek z jízdy, CD oblíbené kapely si (znovu a znovu) vychutnáte.

Vychutnejte si tedy i jeden z nejnovějších románů specialisty na sériové vrahy. Akorát si dejte pozor, až se budete vracet domů, jestli někdo nečíhá za vchodovými dveřmi nebo ve skříni…


Ukázka z knihy Série