Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Pulz

Pulz

Autor:
John Lutz
Podtitul:
Série Frank Quinn, 7. díl
Originální název:
Puls
Překlad:
Zuzana Pernicová
Série:
Frank Quinn
Pořadí knihy v dané sérii:
7
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7303-854-0
Počet stran:
424
Datum prvního vydání:
22. 05. 2013

Kliknutím zvolte variantu

Titul je rozebrán

Tuto knihu vám už bohužel nemůžeme nabídnout a ani neuvažujeme o dotisku. Protože ale víme, jak se cítí člověk, který nějakou knihu zkrátka potřebuje mít, máme pro vás doporučení. Na knižní databázi Baila funguje skvělé prohledávání nabídky antikvariátů – pokud knihu neseženete tam, tak už ji nejspíše neseženete nikde. Hodně štěstí a dobrých čtenářských zážitků!

Nakupte ještě za 2000 Kč a získáte DOPRAVU ZDARMA!

Pulz

Popis: Pulz

Chcete zjistit, jak píše oblíbený autor Jefferyho Deavera?

Během převozu sériového vraha do věznice s nejpřísnější ostrahou udeří hurikán. Ostře sledovaný pasažér obrněného vozu beze stopy zmizí.  Vládne sice všeobecné přesvědčení, že běsnění živlů nemohl přežít, ale jistotu nemá nikdo.


To bylo před dlouhými deseti lety. Na transsexuálního zabijáka, který si nechával říkat Daniel Daniella, už svět téměř zapomněl. Teď se ale hrůzné vzpomínky znovu derou na povrch, protože bylo nalezeno několik zavražděných obětí – a modus operandi až příliš silně připomíná pohřešovaného vraha.


Mohl Daniel Daniella skutečně hurikán přežít? Rozhodl se pokračovat ve svém hrůzném běsnění, na němž on osobně neshledává nic špatného? Anebo je někdo jeho činy natolik fascinován, že hodlá svůj bizarní vzor napodobit? Ať už je pravda jakákoli, detektiv Frank Quinn má plné ruce práce. Ví totiž, že každý den, kdy zůstává vrah na svobodě, může stát další lidský život.

 


Dotaz k produktu Pulz

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: John Lutz

John Lutz

   Když bylo Johnu Lutzovi (*1939) třináct let, přečetl si dnes již legendární povídku Raye Bradburyho Zahřmění. „Najednou jsem si uvědomil, že slova mohou sloužit i k něčemu mocnějšímu než jen jako prostředek pro sdělení informace. Bylo to pro mě zjevení." O mnoho let později, to už byl i on spisovatel, se s Bradburym potkal, a svěřil se mu s tím zážitkem. Vyměnili si pár zdvořilostních frází. „Nepochybně pro mě ten okamžik znamenal víc než pro něj. Jsem rád, že jsem mu mohl poděkovat," dodává Lutz. Stihl pak v dospívání ještě shltat kdeco, co zavánělo kriminální záhadou, protože tento žánr ve všech jeho permutacích si nejvíc oblíbil, a pak usoudil, že je čas pokusit se o vlastní tvorbu.

   I on začal povídkami. Pozorní čtenáři literárních magazínů Alfreda Hitchcocka a Elleryho Queena zaznamenali jeho jméno už na konci 60. let. Pravidelně tam přispíval a píše pro ně, i když v menší míře, povídky dodnes. Má jich za sebou přes 250. Kolem obou časopisů se vytvořila pozoruhodná komunita řemeslně vydrilovaných autorů, kteří na malé ploše několika stránek dokázali v nejlepších případech dát čtenáři stejný zážitek, jako kdyby přečetl napínavý román. Lutz i dnes připouští, že vytvořit dobrou povídku je těžší než napsat román. Přesto se ne všem úspěšným povídkářům z magazínové líhně podařil přechod k rozsáhlejší formě, i když o něj usilovali prakticky všichni – koneckonců i romány Lutzova inspirátora Bradburyho zůstávají ve stínu jeho povídek a on to věděl a příliš se o ně nepokoušel.

   John Lutz ano. Už od 70. let začal souběžně s povídkami vydávat i romány. Konkurence v kriminálním žánru byla tehdy veliká, avšak kritika, kolegové a stále širší okruh čtenářů si tohoto autora brzy povšimli. Ocenili jeho řemeslnou zdatnost, jeho úspornost, jeho cit pro fabuli, pointu i dialog – všechno přednosti vypěstované v magazínových začátcích a rozvíjené nebývalou pracovitostí a pílí. Prestižní ceny na sebe nedaly dlouho čekat – vícenásobný Edgar, Shamus... Všiml si ho také Hollywood a podle jeho knihy Spolubydlící natočil dnes již kultovní film.

Dnes se může Lutz pochlubit bilancí více než čtyřicdti žánrově rozmanitých románů – jsou mezi nimi psychologické thrillery, detektivky, policejní procedurální romány, příběhy o soukromých detektivech... Píše volné příběhy a ty s největším potenciálem řetězí do sérií - především do té nejúspěšnější, s detektivem Frankem Quinnem v hlavní roli.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Lutz je ve výborné formě

22. 08. 2013  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Podařilo se sériovému vrahovi před deseti lety přežít hurikán a řádí nyní v New Yorku? Nebo jde o jeho napodobitele? Detektiv Quinn a jeho tým mají opět plné ruce práce. Pearl vstupuje do života nečekaně nová osoba.

Střední Florida, rok 2002. Po zaprášené dálnici jede dodávka převážející sériového vraha Daniela Daniellu. Brutální zločinec, který se občas převlékal i za ženu, mučil a zabil několik žen, ale obecně se soudí, že jich může mít na vědomí až stovku. Dodávka se dostane do hurikánu, díky čemuž se převrátí a Daniellovi se podaří utéci. Má ale šanci v běsnícím živlu přežít? Chvíli se mu to daří a kolem sebe opět rozsévá smrt…

Wisconsin, rok 1986. Čtrnáctiletý Rory si půjčí bez dovolení matčino auto. Nemá valné řidičské zkušenosti, a tak brzy srazí na opuštěné silnici psa. Umírající zvíře dorazí a zakope do země. Brzy se ukazuje, že jde o psa Sherri Klingerové, Roryho objekt zájmu. Rory začne Sherri pomáhat s pátráním po čtyřnohém příteli a doufá, že se s ní díky tomu sblíží…

New York, současnost. Na Manhattanu je nalezena mrtvola Macy Collinsové. Vše nese rukopis dávno zmizelého zločince, oběť umírala dlouho a pomalu. Vrah jí řezal a bodal na různá místa, nakonec jí uřízl obě ňadra. Ta se nikde nenašla. Žena má navíc na sobě kalhotky, které jí velikostně nepasují. Daniel Daniella byl známý tím, že svým obětem oblékal kalhotky předchozí oběti. Mohl ovšem sériový vrah řádění hurikánu přežít? Nikdo tomu nevěří, ale na druhou stranu se jeho tělo nikdy nenašlo a napodobitel by byl až děsivě přesný.

Policejní komisař Renz také poznává jasné znaky dřívějších zločinů, a tak povolává soukromého detektiva Franka Quinna. On a jeho čtyřčlenný tým budou muset pracovat hodně rychle, protože obětí, převážně osamělých a emancipovaných žen, přibývá.

Za ní se ozvalo šoupání nohou. Blízko. A vzápětí se nad ní vynořil. Zamrazilo ji až do morku kostí. Do svalů se jí zakously křeče a tělo se marně vzepřelo proti provazům. Z hrdla se jí vydrala úpěnlivá prosba, ale přes obdélník pásky zněla jen jako tlumený jekot sirény. Tiše úpěla. Muž jí předvedl nůž, otáčel dlouhou stříbrnou čepelí, aby se od ní odráželo měsíční světlo, a usmíval se na ni. „Dej mi vědět, kdyby se ti něco nelíbilo,“ řekl jí tiše, aniž se přestal usmívat. Ostře nabroušená čepel zajela do masa a z rány se vyřinula krev.
Str. 101

U některých knih se můžeme v různých komentářích čtenářů dobrat k povzdechům nad tím, že jsou všechny knihy daného spisovatele „na jedno brdo“. Čtení nového Lutzova románu by k tomu mohlo chvilku svádět (promítání děje z minulosti do současnosti, sledování vrahova počínání, podobný typ obětí, Pearl v ohrožení), ale naštěstí se Pulz přece jen od předchozích počinů Mistr X a Série něčím liší, je o něco obohacenější.

Předně je to více motivů z minulosti. I když scény z roku 2002 se dají považovat spíše za prolog a děj více ovlivňují události z roku 1986. Pak je tu příjemný bonus v podobě dalších motivů — například kolem vystěhování poslední nájemnice z domu, který by developerská firma ráda zbourala (a že známé takové případy i od nás).
Z (bohužel sporadických) scén zastrašování trochu mrazí a je jen škoda, že se tomu autor nevěnoval více. Překvapení přichází v podobě nové postavy, která Quinnově společnici a partnerce Pearl výrazně změní život. I ve způsobech mučení je John Lutz vynalézavý — jak je vidět, jeho fantazie je zatím nevyčerpaná, stále nás má čím překvapit. Skoro jako by vymýšlel, co vše je ještě možné, jaké prvky zapojit.

Pearl sledovala směr jeho natažené ruky a uviděla kovovou berli a sundanou sádru. Berle se v rohu opírala o stěnu. Sádra se válela na podlaze, jako by ji tam někdo odhodil. „Vypadá to, že ji vrah sádru sundal a pak ji tím kotníkem mučil. Zlomená kost pro něj musela být jako dárek k Vánocům.“
Str. 181

Samozřejmě se opět dočkáme té půvabné hry „Jak se minulost projeví v současnosti?“, opět můžeme hádat, která z představených osob bude oním vrahem. Za celkem ďábelský tah považuji využití popisu vrahových dřívějších převleků — tím, že autor v úvodu uvádí, že bestiální vrah vystupoval buď jako Daniel Daniella, nebo v ženském převleku jako Daniella Danielová, rozšiřuje s námi svou hru. Pokud totiž přistoupíme na to, že přežil hurikán, nemusíme vraha tipovat jen mezi mužskými postavami. Vzpomeňte si na to, až se v příběhu objeví jakákoliv podezřelá (nebo naopak zcela nevinně vypadající) ženská postava. A navíc — i kdyby Daniel/Daniella hurikán nepřežil, nemůže jako žena vystupovat i napodobitel (tady to trochu zavání klišé „je to napodobitel, nebo není“)? Docela zajímavé, že?


Zápletka s psychiatričkou a její pacientkou, kterak se jdou přesvědčit, že se vrah neschovává v bytě, také nemá chybu. Ostatně příběhy s Frankem Quinnem by možná byly oříškem pro zfilmování. Věty typu „Vrah seděl v baru hotelu a pozoroval ulici…“ v knize fungují, ale vzhledem k tomu, že vrah je vždy postava, která prochází celým příběhem, by se filmaři patrně museli spokojit se záběrem z pohledu vraha. Kdo už nějaké Lutzovy romány z této z jeho tvorby nejpopulárnější řady přečetl, ví, co mám na mysli.

Po relativně podobných románech Mistr X a Série je autor tedy ve výborné formě, umí nám stále pořádně zamotat hlavy a není pro něj problém děj obohatit dalšími liniemi. Odpustil bych mu tedy i (opět) poněkud unáhlený závěr knihy a v podstatě banální zločincův konec.
I tak nás Lutz opět donutí, že zaklepeme na dveře v Západní sedmdesáté deváté ulici na Manhattanu, dáme si odpornou kávu spolu s dobráckým Quinnem, krásnou Pearl, umolousaným Fedem a hašteřícími se detektivy Vitalim a Mishkinem. Pak vyrazíme do terénu na nebezpečnou cestu, která je jen pro silné žaludky. Ale která nás stále baví…

Mistrovský thriller, který si pohraje s vašimi emocemi jako kočka s myší

10. 07. 2013  |  Recenzoval: BoboKing

   Thrillerový autor Harlan Coben o knize „Pulz“ napsal: „John Lutz ví, jak vás přinutit, abyste se třásli strachy.“ A skutečně ví, o čem mluví. Americký spisovatel John Lutz (*1939), který už má na svém knižním kontě pěknou řádku vydaných titulů, chápe thriller v jeho pravé podstatě, jak už naznačuje samotný termín. Tedy jako vzrušující příběh, jež má námi doslova otřást. A to je přesně charakteristika románu „Pulz“. Nenaleznete v něm hledání sociálních problémů, které vedou ke zločinu, ani traumata způsobená rozvodem rodičů či týráním v dětství. Zde zločinec nevyužil pouze situace, či snad jednal zkratovitě. Zlo v tomto příběhu je bezprecedentní, milující krev, brutalitu a násilí. („Zvedl vykosťovací nůž s dlouhou úzkou čepelí zamazanou od krve. Říkal jsem si, že při tom budeš chtít být při vědomí, prohlásil. Prve to byla taková zábava!“) Je to jakoby návrat do počátku devadesátých let už minulého století, kdy knižnímu světu vládly kultovní tituly Th. Harrise jako „Mlčení jehňátek“, či „Červený drak“.
   Děj nás zavede nejprve do roku 2002, kdy je na Floridě převážen do vězení sexuálně vyšinutý masový vrah Daniel Daniella. Ten využije nehody způsobené řádícím hurikánem, vyvraždí doprovod a uteče. Nikdy ho už nenašli, a policie ho prohlásila jako jednu z mnoha obětí přírodní katastrofy. O pár let později se v newyorském Central Parku najde mrtvola, jejíž modus operandi je doslova totožný. A než se stačí policie rozhlédnout, už je tu další vykuchané tělo. Peklo v New Yorku tedy není způsobené jen letními vedry, ale i vstupem nového dravce na scénu. Bestie, o které si všichni mysleli, že se už smaží někde v pekle. Bestie, která miluje mladé svobodné ženy s hezkou postavou a s velkým poprsím. Aby si s nimi „pohrála“ a nakonec si odnesla na památku podstatnou část jejich těla.
   Hrdinou hlavní dějové linie je soukromý vyšetřovatel Frank Quinn, kterého si newyorská policie najímá jako profesionála v případech takové typu. Společně se svojí kolegyní Pearl, jež je i jeho milenkou, a dalšími členy jeho agentury, se teď snaží především zjistit, jestli se Daniella skutečně objevil znovu na scéně, nebo se jedná o nějakého jeho zvrhlého napodobitele. Jejich vyšetřování je ale zavede do nečekaných míst a k lidem, ze kterých je lež doslova cítit. A tak nitku po nitce rozplétají záhadu až k překvapivému finiši.
   Román „Pulz“ (orig. Pulse, 2012) patří do volného cyklu s Quinnem v hlavní roli. Je to už v pořadí sedmý titul, a určitě jeden z těch nejlepších. Je to mistrovský thriller s kapkou hororu a díky postavám jako soukromý vyšetřovatel Quinn trochu navozuje atmosféru detektivek ze staré drsné školy R. Chandlera. Především to je čtivý příběh, který nikde nezadrhává a pohrává si s vašimi emocemi jako kočka s myší. Příběh, postavy a zlo v nejděsivější podstatě je to, co z knihy dělá bestseller.


V překladu Zuzany Pernicové vydalo ostravské nakl. Domino v roce 2013.


Ukázka z knihy Pulz