Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Ptáčník

Ptáčník

Autor:
Mo Hayder
Podtitul:
Série Jack Caffery, 1. díl
Originální název:
Birdman
Překlad:
Jiří Kobělka
Série:
Jack Caffery
Pořadí knihy v dané sérii:
1
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7303-863-2
Počet stran:
352
Datum prvního vydání:
08. 09. 2003
Datum vydání dotisku:
04. 04. 2013

Kliknutím zvolte variantu

Titul je rozebrán

Tuto knihu vám už bohužel nemůžeme nabídnout a ani neuvažujeme o dotisku. Protože ale víme, jak se cítí člověk, který nějakou knihu zkrátka potřebuje mít, máme pro vás doporučení. Na knižní databázi Baila funguje skvělé prohledávání nabídky antikvariátů – pokud knihu neseženete tam, tak už ji nejspíše neseženete nikde. Hodně štěstí a dobrých čtenářských zážitků!

Ptáčník

Popis: Ptáčník

Některé zločiny nás šokují. Některé děsí. A některé předčí naše nejhrůznější představy...

Detektiv Jack Caffery umí nahnat hrůzu i nejprotřelejším kriminálníkům, ale tentokrát už od začátku tuší, že ho čeká procházka peklem. Když je na opuštěném předměstí Londýna nalezeno pět mrtvol bestiálně znetvořených a sexuálně zneužitých žen, zavládne mezi přivolanými policisty zděšení. A to ještě nevědí, že vrah zanechal v tělech svých obětí malý suvenýr – a že vše provedl se zručností zdatného operatéra, byť poněkud zvrhlého...


Oficiální vyšetřování se drží několika různých verzí, ale Caffery ví, že pravda je někde jinde. Ačkoli je si vědom, jak zrůdně geniální je jeho protivník, nepolevuje ve svém úsilí zjistit motiv vražd a odhalit jejich pachatele. Když se mu konečně podaří zahnat vraha do kouta, může celé město konečně vydechnout, že noční můra skončila. Nebo snad ne?

 


Dotaz k produktu Ptáčník

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Mo Hayder

Mo Hayder

Jsem normální holka z Essexu, říká Mo Hayder (*1962) s odzbrojující prostotou novinářům. Miluju nakupování, pusu mám prořízlou. Když se s tím média spokojí a nebádají nad tím, jak jde tahle sebecharakteristika z úst atraktivní blondýny dohromady s morbidními, brutálními scénami z jejích thrillerů, zůstane u tohoto povrchního obrazu. Pouť pod povrch je zajímavější.

Matka ji držela zkrátka. Dbala na její dobrou výchovu a vzdělání, jak mohla. Marně. Když ji poprvé vyvezla za moře, malá Mo v New Orleansu poprvé spatřila pouliční opilce a feťáky a byla z toho u vytržení blahem. „Jo, tak to je ono!" pochvalovala si. Naopak ji mrzelo, když se jí nepovedlo zabít mladšího bratra. Nenáviděla ho hned od narození. Jako kojence ho úmyslně shodila ze schodů. Pohotovost prokázala babička, která ho chytila.

Takhle nastavenou dceru matka samozřejmě neuhlídala. Mo odešla v patnácti ze školy. Dělala postupně barmanku, securiťačku, hostesku v tokijském klubu, točila film, učila cizince anglicky. Tohle všechno si musela projít, aby se pak vrátila do školy, odkud má hned dva diplomy, jeden z Washingtonu, jeden z domácího Bathu.

O dost později, už jí táhlo na čtyřicet, napsala první drsný thriller. Kritici, byť pobledlí a s žaludkem na vodě, Ptáčníka pochválili. Ještě nadšeněji ho kupovali čtenáři. Hayder ví hodně o potlačovaných lidských vlastnostech a touhách, mezi něž řadí i náš podvědomý zájem o morbidity. Neudělala nic jiného, než že tuto lidskou slabost využila pro komerčně literární účely. V prvotině a pak ve větší či menší míře v dalších sedmi románech. Na margo jednoho z nich kterýsi recenzent poznamenal, že autorka postrádá morální kompas. Kniha byla opět velmi úspěšná. Po morálním kompasu se nepídila asociace Amerických spisovatelů detektivek, když v roce 2011 ocenila román Unesená prestižním Edgarem.

Nosí na nehtech růžový lak, fascinuje ji smrt, má děti s bývalým policejním potápěčem a jako jeden z nejkurióznějších způsobů násilné smrti si pro jednu ze svých knih vymyslela vytažení střev konečníkem. Když se jí zeptáte, zda je to technicky možné, jednoznačnou odpověď nedá, ale zato se rozesměje.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Fantazie této autorky vám vezme dech

09. 09. 2013  |  Recenzoval: Kristýna Pekárková - Booksinashes.cz

Na staveništi londýnského předměstí je učiněn hrůzný nález. Těla pěti dívek, které jsou ve značném stavu rozkladu a mají na sobě viditelný ypsilonový řez. První úvahy sice míří k nevydařenému vtipu mediků, ale po ohledání je jasné, že pravda bude někde jinde. A když se dostanou na stůl patologovi, ten učiní další zajímavý objev – uvnitř hrudní dutiny vrah umístil živého tvora – ptáka.

Jack Caffery se obrazu hrůzného nálezu dlouho nemůže zbavit. Podle všeho se objeti kromě jedné nebránily, nenesou žádné jiné stopy obraných zranění, pohlavní styk byl pravděpodobně dobrovolný, ale jak všechny zemřely? Kdyby nedošlo k náhodnému odkrytí zeminy na staveništi, nikdy by se o dívkách nevědělo. Všechny se živily svým tělem, byly závislé na drogách, nebo to tak alespoň ze začátku vypadá. Jacka trápí ještě něco. Jak je vrah donutil, aby se nehýbaly?

V soukromí to nemá o mnoho jednodušší. Jeho přítelkyně Veronika se začíná chovat divně, narušuje jeho osobní prostor a Jack má pocit, že by to měl co nejrychleji ukončit. Jako by ale nestačilo, že už si lezou na nervy, Veronika má podezření, že se jí opět vrátila rakovina. Jak se s ní v takový okamžik může rozejít? A k tomu všemu ho stále pronásleduje Penderecki. Soused, o kterém si Jack myslí, že má na svědomí jeho bratra Ewana. Na všechno má Caffery jedno řešení – láhev whisky.

V případu „ptáčníka" zastává Caffery odlišnou teorii než celý policejní sbor. Od velitele dostal několik dní, aby svou teorii potvrdil nebo se připojil k ostatním. S kolegou Essexem se pouštějí do hledání v blízké nemocnici. Podle všeho vrah měl alespoň částečné chirurgické znalosti. Patolog přijde s možnou teorií, obětem byl aplikován heroin do mozkového kmene, čímž nastala okamžitá smrt, což znamená, že se oběť při styku nebránila, jelikož byla mrtvá. Cafferymu je jasné, že najít nekrofila nebude tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. A možná to není všechno, s čím se budou potýkat.

Jack Caffery je zahořklý, přesto odhodlaný chlap. Celý život se honí za odpověďmi, které by mu odhalily pravdu o zmizení jeho malého bratra Ewana. Stejnou ctižádost projevuje i v práci. Přestože jeho profilování londýnskému oddělení moc nevoní. Caffery podle všeho nemá úplně zdravý vztah k ženám, ale i k sobě samému. V jeho životě se pohybuje velké množství žen, kterým nerozumí, které nerozumí jemu, a přesto je mezi ním a jednou z nich zvláštní pouto. Jack totiž na ženy působí zvláštním kouzlem, kdy má každá tendence klopit oči a rudnout. On si toho však nevšímá, jako by nevěděl, jakou moc má.

Autorka v první knize s Jackem Cafferym otevírá téma, které v thrillerech a všeobecně v knihách není obvyklé. Sexuální úchylky, které jsou pro běžného člověka nepochopitelné. Přesto dokázala příběh vyprávět tak, že ukázala i myšlenkové pochody člověka, který touto úchylkou trpí. Jaký může být vývoj, jaká maličkost může stačit k tomu, aby se ze spořádaného občana stala zrůda schopná vraždy.

Autorka má neuvěřitelnou schopnost vykreslit situace do sebemenšího detailu, kdy míchá dohromady hrůzy, které si snad ani neumíme představit, s běžnými okamžiky. Mo Hayder se v tomto žánru řadí mezi hrstku autorek, které dokázaly předstihnout i mužské kolegy – brilantností děje, směsí děsu a hrůzy a v neposlední řadě, schopností čtenáře uchopit a nepustit, dokud se nedostane k poslednímu slovu knihy.

Essex zavrtěl hlavou. "Už vím, proč to vypadá, že je neznásilňuje. Nechutný hajzl."
"Proč?"
"Víš, koho máme před sebou, Jacku?"
"Ne. Koho máme před sebou?"
"Nekrofila. Ryzího, nefalšovaného nekrofila."


Ukázka z knihy Ptáčník