Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Pátý svědek

Pátý svědek

Autor:
Michael Connelly
Originální název:
The Fifth Witness
Překlad:
Jiří Kobělka
Série:
Mickey Haller
Pořadí knihy v dané sérii:
4
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7303-710-9
Počet stran:
480
Datum prvního vydání:
07. 05. 2012
Pátý svědek

Popis: Pátý svědek

Na Mickeyho Hallera dolehly těžké časy. Místo zámožných klientů teď zastupuje zoufalé majitele nemovitostí, kteří nedokáží splácet hypotéku. Patří mezi ně i Lisa Trammelová, žena obžalovaná z brutální vraždy hypotečního bankéře Mitchella Bonduranta. Klientka vinu popírá, i když nezastírá, že měla na Bonduranta vztek, poněvadž jí chtěl zabavit dům.


Přestože důkazy i vlastní intuice Mickeymu napovídají, že Lisa vraždu skutečně spáchala, nasazuje všechny síly, aby dosáhl jejího očištění. Postupně se mu daří připravit důmyslnou obhajobu založenou na kontroverzní osobě „pátého svědka" a navíc zjistí, že Bondurant před smrtí prováděl pokoutní machinace na černém trhu a rozhodně není nevinnou obětí.


Když se krátce po tomto odhalení stane i sám Haller terčem násilného útoku, nepochybuje už o tom, že je na správné stopě a že je jeho klientka skutečně nevinná. Zbývá už jen maličkost: podložit svou pravdu důkazy a přesvědčit o ní porotu...

 


Dotaz k produktu Pátý svědek

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Michael Connelly

Michael Connelly

Tu otázku dostává Michael Connelly (*1956) často a odpovídá na ni stále stejně: nejvíc ze všech autorů jej ovlivnil... Dá se to uhádnout, není to těžké, ba naopak až logické: Raymond Chandler a především jeho román Loučení s Lennoxem. Když mu veleinvenční novináři nedají pokoj a dotírají dál, dozvíme se, že má rád i Harrisova Červeného draka a Pohřešovaného od Rosse MacDonalda. Z filmů se mu líbí Čínská čtvrť, Bullitův případ a opět Loučení s Lennoxem. Má rád blues a jazz. Ani by nemusel odpovídat. Všechno je to nabíledni. Koneckonců sám říká: „Všechno, co chci, aby o mně lidé věděli, je v mých knihách."

V šestnácti letech se stal svědkem zločinu. To ho nasměrovalo nejprve k četbě literatury toho typu a pak i k psaní na to téma. Už jako středoškolák napsal krimi povídku do školního časopisu. O necelých deset let později psal o reálných zločinech do novin. Dvanáct let nato, v roce 1992, vydal první román. V Černé ozvěně, ověnčené cenou Edgar za nejvydařenější prvotinu, se poprvé objevil jeho stálý hlavní hrdina, melancholický policista Harry Bosch. V jeho případě lze parafrázovat: cokoli o něm chcete vědět, najdete to na obrazech jeho holandského jmenovce. Takové je prostředí, ve kterém detektiv Bosch působí: depresivní, hrůzné, beznadějné. Je takový i on?

Na to odpovídá opět Connelly: „Friedrich Nietzsche napsal, že když člověk nahlédne do temnoty propasti, současně s tím propast nahlédne do něj." Tak nezvratně poznamenalo jazzového labužníka Bosche nemilosrdné, kruté a chladné prostředí, v němž se pohybuje, temná zločinná propast jménem Los Angeles.

Určitě i proto – o řemeslně bravurně zvládnuté stránce policejních procedurálních románů nemluvě – platí dnes detektiv Harry Bosch (a v posledku také advokát Mickey Haller) za jednu z nejkomplexněji pojatých, nejvěrohodnějších a nejzajímavějších postav současného detektivního thrilleru. A jeho duchovní otec za jednoho z nejlepších žijících autorů žánru.

Velmi výstižné zhodnocení napsal Miroslav Petříček v recenzi románu Pád: "Michael Connelly patří k těm autorům, kteří se rozhodli pokračovat v tradici "drsné školy" (ale také filmu noir). Chápou ji jako přesný nástroj popisu společnosti, který je schopen proniknout pod obecné teorie a odhalit samy kořeny sociální patologie, aniž se kvůli tomu musí román nutně tvářit jako vysoká literatura. Protože tou se nečekaně stává mimoděk a spíše na zapřenou."

Sotva bychom nalezli slova, která Connellyho tvorbu vystihují lépe.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Opravdu účel světí prostředky? Ať jsou jakékoli?

04. 08. 2014  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Po hubeném období dostává obhájce Mickey Haller novou, dosti problematickou klientku. Proti sobě má však silnou sokyni v podobě státní zástupkyně, se kterou nikdy případ nevyhrál. Podaří se mu tentokrát svou mandantku osvobodit, i když důkazy hovoří jasně proti ní a když v pozadí možná stojí zájmy filmového studia i mafie?

Losangeleský advokát Michael Haller neprožívá zrovna nejplodnější období. Jako specialista na trestní právo má momentálně nouzi o klienty, a tak zastupuje ty, jimž v době právě probíhající krize propadla hypotéka. O své činnosti si nedělá velké iluze. Dobře ví, že nemůže klienty od ztráty domu zachránit, ale díky napadání smluv a hledání skulin v postupech bank může svým klientům ještě o nějaký čas prodloužit dobu, kdy se mohu těšit z plápolajícího krbu domova, než se budou muset na ulici přidat k bezdomovcům.

Jedním z takových klientů je i Lisa Trammelová. Ztráta domu jí sice hrozila z vlastní viny, ale ona se nevzdala a bojovala. Založila sdružení podobných zkrachovalců a začala organizovat demonstrace před bankou National WestLand, která za pádem její hypotéky stála. Nakonec si vysloužila soudní zákaz styku se zaměstnanci banky, ale také se stala mediální hvězdou a miláčkem všech lidí, které banky chtěly připravit nebo připravily o dům.

Když je jednoho dne v podzemní garáži National WestLand nalezen zavražděný Mitchell Bondurant, jeden ze zaměstnanců banky, kterého Lisa obviňovala z podvodu při propadnutí hypotéky, policie jde téměř najisto. Lisa je pro ně rychle hlavní podezřelou a je zatčena. Důkazy proti ní se kupí. Zbývá jen Mickey Haller.

Konečně pořádný klient? Jak se to vezme. Advokát úřadující ze zadního sedadla svého Lincolnu nebude mít jednoduchou pozici. Jeho sokyní v soudním procesu je ostřílená státní zástupkyně Andrea Freemanová, se kterou zatím každý případ prohrál. Podaří se mu Lisu osvobodit? Ve hře jsou však ještě další faktory a Mickey Haller rozhodně nebude mít na svou práci klid…

Příběhy z právnického prostředí a hlavně ze soudních síní vždy přitahovaly pozornost čtenářů a diváků. U nás jim popularitu přinesly hlavně knižní a televizní případy Perryho Masona, o něco později pak ještě třeba Bena Matlocka. Jenže v těchto příbězích jsme se většinou mnoho o strategii obhajoby nedozvěděli. Lišácký Perry si spoustu věcí nechal pro sebe, načež svou geniální dedukcí pak odhalil pravého pachatele přímo v soudní síni.

Na to u Connellyho zapomeňte. Žalobce tu rozhodně nebude jen proto, aby neustále opakoval „Námitka!“ a nakonec odešel ze soudní síně se zklamaným výrazem (také vám někdy bylo jeho častého hereckého představitele v seriálu Perry Mason, alias Charlese Winchestera ze seriálu MASH, až líto?). Ne, Connelly jde mnohem dál a nechá nás nakouknout obhajobě pěkně pod pokličku, přičemž prozradí mnohé z její strategie.

Prozradí fígle a postupy, na které je třeba si dát pozor, které se osvědčí tu, ale nemohou se použít jinde. Nejspíš stejně jako já budete hltat řádek za řádkem a říkat si „tohle by mě ani nenapadlo“. Nejsem právník a neumím posoudit, nakolik je příběh z právního hlediska věrohodný. Autor v dovětku píše, že všechny nepřesnosti jdou na jeho vrb, ale jak znám pověst pana Connellyho, jsem si jistý, že domácí úkoly před psaním románu splnil na jedničku. Na své webové stránce sám uvádí, že znal základní postupy z dob, kdy pracoval jako reportér, mnohé události v knize pak předem konzultoval s právníky a policisty.

Freemanová však nyní předvolala Margo Schaferovou – očitou svědkyni, která tvrdila, že se Trammelová v době vraždy pohybovala poblíž místa činu. Okamžitě jsem pochopil, jakou strategii tím Freemanová sleduje. Místo aby poslala porotu na oběd s fotkami oběti v hlavách, poslala je na oběd s prvním velkým námětem k přemýšlení. S prvním svědectvím, které spojovalo Lisu Trammelovou s místem činu.

Pátý román ze série „Mickey Haller“ dokazuje nejen samozřejmý fakt, že právníkům nestačí dokonale znát zákony, včetně jejich neustálých dodatků a změn, ale musí být především mistři strategie a také psychologie. V poslední době už nemám rád přirovnávání k šachovým partiím a tak použiji přirovnání karetní. Můžete umět hrát mariáš, ale pokud nebudete i „karetně myslet“, prohrajete. To přesně pasuje i na román Pátý svědek. Znalost zákonů nestačí. Musíte vědět, co použít a kdy.

Klíč k úspěchu pro Freemanovou tedy spočíval v tom, že předloží soudci potřebné kvantum důkazů, a zajistí si tak jeho souhlas s procesem, a zároveň mu toho neprozradí příliš. Věděla totiž, že vše, co soudci v této fázi předloží, se stane předmětem mého intenzivního zájmu.

V Pátém svědkovi ani tak nejde o odhalení skutečného pachatele (i když o něj nepřijdeme), ani o to, zdali se obhájci podaří svého klienta „vysekat“, jako spíše o to, jakými prostředky osvobození může dosáhnout. Mickey Haller není úplně dokonalý kladný hrdina, žádný rytíř boje za pravdu. Je mu jedno, jestli je jeho klientka vina či nevinna, nepotřebuje to od ní slyšet, ani to od ní dokazovat. Potřebuje přesvědčit porotu. Nehraje vždy úplně fér, ale nečestný také není. Vidí chyby v důkazních materiálech a je přesvědčen, že už právě proto by měla klientka odejít od soudu s verdiktem „nevinna“. Jistou deziluzi a cynismus v kontrastu s přesvědčením o správné věci velice výstižně dokumentují debaty mezi Mickeyem a mladou idealistickou novopečenou kolegyní Jennifer Aronsonovou.

Zadíval jsem se do poznámek a změnil směr. Tím, že jsem zdánlivě vyváděl vlastní klientku z míry neustálými změnami tématu, jsem ve skutečnosti vyváděl z míry porotce, což byl můj záměr. Nechtěl jsem, aby mysleli dopředu. Chtěl jsem si získat jejich bezvýhradnou pozornost a chtěl jsem je nakrmit naší historkou po částech a v takové podobě, jakou sám uznám za vhodné.

V příběhu také najdeme zajímavé spojitosti a narážky. Například se tu krátce Michael Haller setká se svým literárním kolegou Harrym Boschem (hrdina jiné autorovy série). Jindy se zase jistá postava zmíní, že pokud by měl být příběh Lisy Trammelové zfilmován, ideálním představitelem Mickeyho by byl herec Matthew McConaughey. Tento herec skutečně hrál postavu Hallera v prvním (úspěšně) zfilmovaném příběhu The Lincoln Lawyer, který u nás běžel pod názvem Obhájce. Přičemž o obsazení Matthewa se údajně zasloužil sám Connelly poté, co viděl herce ve vedlejší roli parodie Tropická bouře.

I když děj Pátého svědka není zrovna dvakrát akční, vůbec to nevadí. Connelly nás svým vypravěčským darem dokáže fascinovat soubojem obhajoby s obžalobou, kdy obě strany tahají střídavě jeden trumf za druhým, přičemž se snaží odhadnout, jakou kartu vynese soupeř příště. Skvělým dezertem po brilantních předchozích chodech je pak závěr. Je překvapivý, i když v podobných příbězích ne zase tak neobvyklý. Nicméně jsem rád, že ho autor použil. A ještě než stačíme zavřít pusu údivem, přidá autor pár šokující drobností, díky kterým možná budeme po zavření knihy ještě nějaký čas o příběhu přemýšlet.

A jaký je tedy verdikt? Milovníkům příběhů ze soudních síní by neměla kniha chybět. Milovníkům strategie, odhadování kroků protivníka a napínavého inteligentního čtení by také kniha neměla chybět, a to i při minimu akce. Výborné drama ze soudní síně s poměrně šokujícím závěrem, který možná totiž mnohé vypovídá o soudním systému a spravedlnosti jako takové.
Je jasné, že se právníkem nikdy nestanu, zato vím, že si s chutí přečtu další knihu od Michaela Connellyho!

(recenze na základě elektronické knihy)

To byl ale závěr!

28. 03. 2013  |  Recenzoval: Houska68

Connellyho mám ráda, zvláště jeho Harry Bosche. Tato kniha odehrávající se převážně v soudní síni ovšem také nezklamala. Advokát Mickey Haller, předvedl tak šokující závěr, že jsem si z toho málem sedla na zadek a měla chuť to přelouskat ještě jednou. Kdo vydrží až do konce, kdy už je přesvědčen, že se nic nemůže stát, bude překvapen.

Connelly opět nezklamal

27. 03. 2013  |  Recenzoval: Houska68

Connellyho mám moc ráda. Zvláště jeho Harry Bosche. Přiznám, že tato bichle (474 stran) mi dělala malinko problémek, jelikož je víceméně ze soudní budovy a to se mi špatně čte. Connelly, ani jeho advokát Mickey Haller ovšem nezklamali. Závěr je takový, že jsem si z toho málem sedla na zadek, a chtěla to začít číst ještě jednou. Stálo to za to!!! Kdo knihu koupí, rozhodně neprohloupí... :)


Ukázka z knihy Pátý svědek