Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Nehoda

Nehoda

Autor:
C. L. Taylor
Originální název:
The Accident
Překlad:
Zuzana Pernicová
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7498-181-4
Počet stran:
352
Datum prvního vydání:
09. 11. 2016

Kliknutím zvolte variantu

339 Kč 271 Kč 

Nakupte ještě za 2000 Kč a získáte DOPRAVU ZDARMA!

Nehoda

Popis: Nehoda

Zavírat oči před vlastní minulostí je spolehlivý způsob, jak si zatemnit budoucnost.

Sue Jacksonová setrvávala dlouhá léta v domnění, že má dokonalou rodinu. Z omylu ji vyvede tragická událost: její dospívající dcera Charlotta vědomě vstoupí před jedoucí autobus. Dívka skončí v kómatu a její matka pochopí, že až doposud zavírala oči před temnou realitou. A že je načase, aby té realitě začala čelit.
Sue se snaží zjistit, co dceru přimělo k tak zoufalému činu. Probírá se detaily Charlottina života, noří se stále hlouběji do dívčina soukromí... a pak v jejím deníku narazí na děsivý záznam.
Teprve po jeho přečtení se Sue opravdu ocitá v pekle. Z lidí, které měla dříve ráda, se postupně stávají nepřátelé, kterým nedůvěřuje. A ona sama v sobě sbírá odhodlání, aby se dokázala vrátit do vlastní minulosti, kterou v sobě dávno pohřbila. Tolik na ty dávné hrůzy chtěla zapomenout!
Zapomenout ale nemůže. Nesmí. Protože pokud chce své dceři pomoci, musí z paměti vylovit všechny přízraky z minulosti. Jedině tak zjistí, odkud Charlottě hrozí největší nebezpečí. A možná dokonce zjistí, že největším nebezpečím je pro svou dceru ona sama...


Dotaz k produktu Nehoda

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: C. L. Taylor

C. L. Taylor

C. L. Taylor poslala svůj první rukopis do nakladatelství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlomilo; psala dál, ale dlouhá léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlásila soutěž pro začínající autory, odhodlala se svou tvorbu předložit světu podruhé. Tentokrát uspěla a její povídka byla zařazena do antologie britských literárních talentů.

Během následujících dvou let byly její povídky publikovány tolikrát, až sama autorka ztratila přehled (k čemuž se nerada, ale dobrovolně přiznává). Stejně tak nedokáže říct, kolik nominací či literárních cen v tomto období své spisovatelské kariéry posbírala. S jistotou ví jediné: že teprve opakované úspěchy, které sklidila za povídkovou tvorbu, ji podnítily k napsání románu.

Bylo to velmi dobré rozhodnutí, protože její psychologické thrillery patří mezi to nejlepší, co v tomto žánru momentálně vychází. Kniha Lež dobyla první příčky všech významných žebříčků bestsellerů v Británii a byla přeložena do patnácti světových jazyků.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Mistrovská ukázka temného psychothrilleru

21. 02. 2017  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Snažila se zapomenout na minulost. Ale ani současnost není o moc růžovější. A co teprve když leccos naznačuje tomu, že se ji minulost snaží dostihnout. Jak tomu všemu čelit a nepřijít o zdravý rozum? Notabene když okolí má za to, že už o něj přichází? Britský temný psychothriller v ryzí podobě.

Před nějakými dvaceti lety potkala Sue Jacksonová svou životní lásku. Nebo si to alespoň myslela. James byl okouzlující, vtipný, sršel nápady a touhou Sue neustále něčím překvapovat. Bohužel se později soužití s Jamesem stalo pro tehdy třiadvacetiletou dívku noční můrou…

V současnosti je Sue vdaná za Briana, člena britského parlamentu a na dávnou děsivou zkušenost se snaží zapomenout. Všechnu pozornost věnuje své šestnáctileté dceři Charlottě, která leží v nemocnici v kómatu poté, co ji srazil autobus. Všichni, včetně Briana, dceřiných spolužaček a přátel Sue, jsou přesvědčeni, že šlo o nehodu. Sue však tuhle verzi odmítá. Je přesvědčena, že její dcera vkročila před autobus cílevědomě, ve snaze vzít si život. Její podezření se ještě více potvrdí poté, co najde Charlottin deník, ze kterého se dočítá hrůzné skutečnosti. Co má však dělat, když jí okolí nevěří a její podezření vypadá spíše jako paranoia psychicky ne zcela vyrovnané matky zdrcené dceřiným stavem? Sue navíc začíná dostávat podivné vzkazy, které jí připomenou dávnou minulost, na kterou tak strašně touží zapomenout.

První vážnější literární pokusy britské autorky C. L. Taylor (vlastním jménem Cally Taylor, narozena 1973) začaly v roce 2005 psaním povídek. O rok později s nimi vyhrála dvě literární soutěže. Poté sbírala další ceny a její povídky vycházely v řadě časopisů pro ženy. Teprve úspěchy povídek jí přiměly napsat první román. Jelikož vystudovala psychologii a zajímala se i o kriminální psychologii, zvolila si jako nosná témata zmizení dítěte, zradu přátel či nepochopitelný pokus o sebevraždu.

Nehoda je autorčina prvotina v žánru psychothrilleru. Jde o moderní syrový román, který se stylem vyprávění zařazuje mezi bestsellery poslední doby – Vdovu, Dívku ve vlaku, Zmizelou nebo Krásný holky. Ať už je to stylem vyprávění v první osobě přítomného času nebo častými odskoky do minulosti, kdy se dozvídáme, proč hlavní postava jedná tak jak jedná, nebo odkud se vzalo její současné duševní rozpoložení. Právě Vdovu kniha C. L. Taylor místy připomíná, protože i tady vše začíná sražením jedné z postav autobusem (zřejmě britská móda poslední doby), což je spouštěcím mechanismem pro odkrývání znepokojivé až šokující minulosti někoho blízkého.

Zatímco ve Vdově manžel hlavní hrdinky nehodu nepřežil, a ona se postupně dozvídá, zdali skutečně udělal či neudělal to, z čeho byl okolím obviňován, tady je Charlotta po nehodě v kómatu a my posléze očima se její matky pátráme po tom, co mohlo tuhle tragédii zavinit. Na světlo tak vylézají postupně různá tajemství. Vděčné téma řady podobných románů, které stále na čtenáře zabírá. Díky autorčině psychologické průpravě všechno působí až děsivě věrohodně a skoro si říkáte, kde se to v tak na pohled křehké a sympatické autorce bere. Nehodu mimochodem psala během mateřské dovolené, tedy v jednom z nekrásnějších období pro ženu.

Vyprávění se odehrává ve dvou rovinách, jednak v letech 1990 až 1992, kdy sledujeme vztah Sue s tehdejším partnerem Jamesem. Tyhle kapitoly jsou vlastně jejím deníkem z doby, kdy se zpočátku živočišný vztah plný sexuální touhy změnil v ošklivý a děsivý sen, kdy se psychopatický, despotický a lehce schizofrenní partner ukázal v celé své hrůze. V pomyslném žebříčku záporáků by určitě obsadil nějakou horní příčku.

Druhá rovina příběhu je situována do současnosti a pojednává o snaze třiačtyřicetileté Sue přijít za každou cenu na to, co přimělo její dceru k tak zoufalému kroku. Umanutost odhalit pravdu přináší hlavní hrdince různé problémy a přibývající překážky. Celá události navíc vráží klín mezi ní a manžela Briana. Jejich manželství ovšem nebylo ani zdaleka bez poskvrny a nyní se navíc zdá, že Brian před Sue něco skrývá, nebo že by snad mohl být příčinnou Charlottiny nehody.

Nakolik se s hlavní hrdinkou ztotožníte, bude otázkou, k jakému pohlaví patříte a jak jste či nejste sami silní. Sue nám sice líčí, jak se James postupně měnil v despotu, ale upřímně řečeno si za vše mohla sama, díky své tupě zamilované sleposti. Nad její naivitou jsem často kroutil hlavou. Přesto jde o velmi působivou gradaci strachu, kdy jsem si musel několikrát říci „klid, je to jen autorčina fikce“. Autorka si bohužel zase tolik vymýšlet nemusela. V jednom z rozhovorů sama říká, že pro Nehodu nemusela dělat nějaké dlouhé rešerše, v jiném zase, že „její“ sociopat James vychází z vlastních zkušeností z období, kdy jí bylo kolem třiceti. Jen jsou několikrát znásobené do extrému. Všichni víme, že je stále kolem nás mnoho žen, které jsou pro většinu lidí z nepochopitelných důvodů k podobným tyranům stále přitahovány a nevidí, jak jim jejich budoucí „vládci“ pomalu, ale jistě utahují smyčku kolem krku. A ony je přitom ještě omlouvají. Nejen sami před sebou, ale i před okolím. Třeba i poté, co se jejich partneři vyjeví ve skutečném světle.

„Sue…“ Rupert mě zkusil vzít za ruku, ale ucukla jsem. „Zavolej prosím tě Helče. Dělá si o tebe starosti.“

„Nemá proč.“ Zvedla jsem se a oblékla si kabát. Jak se opovažuje pokrytecky si hrát na svatouška jenom proto, že se můj kluk kapku opil a byl hubatý? „Jsem v pohodě. A nejen to. Jsem spokojená jako už dlouho ne.“

str. 132

Ostatně ani „současná Sue“ není o moc moudřejší. Sice stále nechce věřit některým jasným náznakům z minulosti, zato však velmi rychle provádí soudy o jiných. Snadno dokáže podezřívat manžela z něčeho velmi ošklivého, jen na základě nějaké věty vytržené z kontextu, aniž by pro své podezření měla nějaký důkaz. Ve čtenáři tak může začít klíčit otázka, jestli náhodou také ona nebude tou „nespolehlivou vyprávěčkou“, jak se dneska označují některé hlavní postavy, jako třeba ve zmíněné Dívce ve vlaku nebo Zmizelé.

Nehoda je mistrovskou ukázkou temného psychothrilleru se všemi náležitými atributy. Nemusíme se ztotožnit s hlavní postavou, která si řadu problémů způsobila v minulosti sama. Na druhou musíme ocenit její současnou sílu a odhodlání, díky kterému začneme leckdy pochybovat o jejím zdravém rozumu, nebo dokonce uvažovat o tom, jestli kniha nakonec nebude mít jiný závěr, než se nabízí. Na rozdíl od jiných románů tady vůbec nevadí pravidelné skoky do minulosti a zpět do současnosti. Žádná kapitola totiž nemá hluchá místa, žádná není zbytečná, jen aby plytce popisovala současný stav. V každé kapitole, ať už v těch z minulosti nebo těch současných, se odhalí něco znepokojivého či temného. Na jejím konci víme vždy o trochu více, ale ne dost natolik, abychom odhadli, co se přesně dělo a děje a jak kniha skončí. Tenhle thriller Vám rozhodně nedovolí odvést pozornost jinam ani na okamžik.

Obyvatelé naší metropole možná ocení, že se jedna z retrospektivních scén (pro děj poměrně významná) odehraje v Praze a že z ní hlavní město vychází (až na jednu nepodstatnou drobnost) velmi lichotivě.

Nehoda vám nedá spát

19. 01. 2017  |  Recenzoval: Soňa Roučková pro Knihy Dobrovský

Dlouhou dobu se mi nestalo, abych knihu, kterou jsem vzala do rukou, přečetla za jediný den. Nehoda je ale právě tou výjimkou! Vtáhla mě do svého děje a já se musela, stůj co stůj, prokousat všemi 349 stranami, abych věděla, jak to dopadne...

Co mohlo Charlottu Jacksonovou donutit k tomu, že vkročila přímo před projíždějící autobus? Co se stalo, že teď leží v kómatu? Jaké tajemství ji mohlo dohnat k tomuhle činu? Proč, proboha, do deníku napsala, že to tajemství ji snad zabije? O co může jít? Koho se to může týkat? Sue Jacksonová si jako matka musí položit tyhle otázky, aby zjistila, co se její dceři stalo!

Právě v odpovědích na jednotlivé otázky, které před ní vyvstávají jedna za druhou, se snaží nalézt klíč k tomu, aby se dcera vrátila mezi živé. Musí položit zásadní otázky a ani ona sama si není jistá tím, jestli chce znát pravdu. Sue se musí postupně vypořádat s tím, co o Charlottině životě zjišťuje. Není pro ni jednoduché odhalovat toho tolik z dceřina soukromí. Čím více zjišťuje, tím více si také uvědomuje, že odpovědi musí hledat i ve své minulosti. V časech, o kterých si myslela, že jsou dávno zapomenuty.

Má Sue věřit manželovi Brianovi? Má mu věřit, že má zas jen jednu ze svých „epizod" a odehrává se to jen v její hlavě? Nebo ji dohnala minulost? C. L. Taylor se povedlo naspat velice dobrý psychothriller, který mě polapil do svých sítí a já jsem z nich vykoukla až po dočtení posledního slůvka. Kniha je rozdělena do 33 kapitol, přičemž se střídají kapitoly ze současnosti a Susaniny minulosti.

Zavírat oči před vlastní minulostí je spolehlivý způsob, jak si zatemnit budoucnost.

Takže hned od začátku je jasné, že se vším bude nějak souviset právě její minulostí. Já jsem byla vychována tak, že každý muž by si měl ženy vážit, měl by ji chránit a nikdy by ji neměl uhodit. Proto jsem šílela u kapitol, kde Sue popisuje, jak ji její bývalý partner týral! Zpočátku psychicky, pak, bohužel, i fyzicky. Naštěstí si ale vše uvědomila, ale díky čtení těchto úryvků jsem si uvědomila, kolik žen na světě se nechává týrat muži a dokonce věří, že je to jejich chyba, že ho něčím rozčílily...

Autorka brilantně zakomponovala toto téma do knihy, kde hlavní hrdinka řeší nehodu své dcery. A jak vlastně Charlottina nehoda souvisí se Susaninou minulostí? To si budete muset zjistit sami! Knihu doporučuji převážně ženám, ale myslím, že i mužská část si v ní přijde na své. Kniha je napínavá a čtivá. Chytne a nepustí, a to by dobrý thriller, podle mě, měl dokázat.

 

Minulost může být blíž, než se zdá

14. 01. 2017  |  Recenzoval: Kristýna Pekárková - Books in Ashes

Suzy a James tenkrát, Sue a Brian teď. O dvacet let později nad nemocniční postelí jediné dcery ... do tichého pípání přístrojů si Sue uvědomuje, že minulosti neuteče. Ale proč? A kdo? Jak má zjistit, proč její patnáctiletá dcera vstoupila do silnice před projíždějící autobus, když jí nikdo nevěří? A občas ani ona sama sobě. Ve skrytu duše ví, že Charlottino kóma není jen výsledek nehody.

Sue by nejraději vrátila všechno na začátek, více by si všímala toho, co se s Charlottou děje. Teď by totiž nemusela přemýšlet nad tím, co měl znamenat zápis v jejím deníku, že jí to tajemství zabije. Jaké tajemství? Kvůli čemu by byla ochotna tak děsivě ukončit svůj život? Sue se pomalu propracovává životem své dcery a zjišťuje, že o něm prakticky nic nevěděla. Žila v naivní představě, že je vše v naprostém pořádku. Nic ale není tak, jak na první pohled vypadá. A Sue začíná přemýšlet nad svou minulostí. Mužem, před kterým utekla.

Cally Taylor ve svém dalším psychologickém thrilleru vypraví příběh, který se odehrává jak v současnosti, tak se vrací do minulosti. Vykresluje hlavní postavu Sue, jako by to byly dvě odlišné ženy a svým způsobem je to i pravda. Jednotlivé úseky do sebe zapadají a vytvářejí celistvý obraz, čímž dělají Sue mnohem plastičtější a uvěřitelnější. Je perfektně vidět, jak minulost dokáže utvářet lidskou osobnost.

Román Nehoda ukazuje, jak málo mnohdy víme o životě svých nejbližších, přestože si můžeme myslet, že je známe a víme, co si myslí, co dělají, co je trápí. Někdy se i cíleně snažíme tvářit, jako by se nic nedělo. Hlavní hrdinka bojuje jak se skutečnou hrozbou, ale také s démony v sobě samé. Přesto je to velice odvážná žena, která je pro svou rodinu a ty, na kterých jí záleží, ochotna udělat cokoliv. I čelit realitě, která se pomalu vynořuje.

Zprvu vypadá psychothriller jako další obyčejný román, ale po prvních pár kapitolách čtenáře vtáhne. Dvacet let staré deníkové zápisy jsou až nebezpečně děsivé a skutečné. Mohlo by se zdát, že do knihy nepatří, nebo že jen ukazují, jak Sue žila dřív, ale je to nedílná součást celého příběhu o tom, jak může být minulost blíž, než se zdá. U čtení se možná nebudete bát, ale i tak se vám dostane pod kůži. Syrovost, krutost, netečnost a touha nevidět, co se děje okolo.

Nehoda není jen tak ledajaký psychothriller

09. 01. 2017  |  Recenzoval: Marek Zákopčan

O britskej autorke psychotrilerov C. L. Taylor som sa dozvedel až vďaka českému vydavateľstvu Domino, ktoré vydalo jej román Lež. Zaujala ma okamžite, a to umným striedaním dvoch časových rovín, ktoré odhaľovali súvislosti postupne a napínavo, a výborným vykreslením postáv a pre našinca pomerne exotického prostredia. Bol som však zvedavý, či autorka potvrdí svoj talent aj ďalším titulom a nepôjde len o jedinú lastovičku, ako to niekedy býva zvykom. Román Nehoda si zachováva nielen podobnú grafiku ako jeho predchodca, ale aj atmosféru a celkové vyznenie. Moje obavy sa tak ukázali ako neopodstatnené, čo ma potešilo. C. L. Taylor si očividne buduje svoj autorský rukopis - opäť sa dočkáme prepojenia dvoch období v živote hlavnej postavy, zvrátenej hry s mysľou i prekvapení pre čitateľa.

"Můžu jí vykládat, jak moc ji mám ráda. Můžu žadonit, ať prosím, prosím, otevře oči a vrátí se k nám. Můžu se rozbrečet. Můžu počkat, až spolu v pokoji budeme samy, naklonit sa nad postel, vzít ju do náruče a zeptat sa jí proč. Proč jsem si nevšimla, že se tolik trápí, že by radši umřela, než žila dál? Moje vlastní dítě. Moje holčička. Jak to, že jsem nic nepoznala? Že jsem nic nevycítila?"

Keď sa pätnásťročná Charlotta ocitne v kóme po tom, ako ju zrazil autobus, začnú sa na povrch vyplavovať zo zradných vôd všetky rodinné tajomstvá. Sue Jacksonová objaví dcérin denník a odvtedy nemá ani chvíľu pokoja. Zdá sa, že Charlotta sa trápila natoľko, že radšej zvolila samovraždu ako útechu v kruhu rodiny. Keď Sue začne dostávať zvláštnu poštu, začína mať dojem, že príčiny tragédie treba hľadať v dvadsať rokov starých udalostiach. Problémom však je, že ona sama nemá komu veriť. Jej manžel Brian očividne tiež niečo skrýva a okrem toho by si mohol myslieť, že Sue prežíva jednu zo svojich psychických "epizód". Preto sa Sue púšťa do pátrania na vlastnú päsť, riskujúc tak nielen dôveru blízkych, ale aj vlastné duševné zdravie a napokon i život. Predpokladá totiž, že ju po rokoch našiel jej bývalý priateľ James - násilník, manipulátor a pomstychtivý muž, ktorý sa nezastaví pred ničím, aby Sue zaplatila za krivdy, ktorých sa podľa neho dopustila...

"Musím psát rychle, protože James odešel do nemocnice a nemám ponětí, kdy se vrátí. Začalo být nebezpečné schovávat deník v šicím pokoji, a tak ho teď dávám pod uvolněné parkety v předsíni. Kdyby se mi něco stalo a policie prohledávala dům, našel by se a vyplulo by na povrch, co je James zač a co mi provedl. Řeknu to úplně bez obalu: myslím, že mě chce zabít. Nevím kdy a jak, ale prohlásil, že radši stráví život ve vězení, než aby musel myslet na to, že "rozhazuju nohy" jiným chlapům. A vzhledem k tomu, co udělal člověku, se kterým jsem se vyspala, nemám důvod o jeho slovech pochybovat."

Nehoda nie je len taký hocijaký psychotriler. Opäť, tak ako pri minulej Lži, hodnotím kladne, že ústrednou postavou nie je žiadny policajt či detektív, ale bežný človek so starosťami blízkymi komukoľvek z nás. C. L. Taylor vie skvelo preniknúť do vnútra hrdinov, priam cítite ich frustráciu, beznádej či strach o holý život či o ich milovaných. Sue je výborne vykreslená, a to v oboch rovinách - ako naivná, slepo zaľúbená a poddajná dievčina, i ako zrelá žena, odhodlaná zachrániť dcéru, a to napriek nedôvere okolia. A James - to je doslova prototyp záporáka, ktorého by ste najradšej vy sami miestami zniesli zo sveta. Verím tiež, že ich vzťah azda otvorí niektorým ľuďom oči a zistia, že zažívajú čosi podobné a bude načase spamätať sa, kým nebude neskoro. Záver nie je vzhľadom na dej ako taký veľmi prekvapivý, ale napriek tomu budete celý čas v napätí. Nehoda vám nedá pokoj a ja pevne dúfam, že Domino nás čoskoro poteší ďalším autorkiným dielom, pretože som už naplno jej fanúšikom.

Po dočtení Nehody se už velmi těším na další knihu C. L. Taylor

07. 01. 2017  |  Recenzoval: Knihomilka

Noční můrou každého rodiče je představa, že se něco stane jeho dítěti. Susan Jacksonová ji právě zažívá na vlastní kůži. Její patnáctiletá dcera Charlotta leží v nemocnici v komatu. Sue nemůže uvěřit, že by dívka vědomě vstoupila do cesty jedoucího autobusu. A přesně to se stalo, i když tomu věří jen Sue. Zoufalá matka se rozhodne pátrat na vlastní pěst a zjistit, proč to Charlotta udělala. Jediným pojítkem je dceřin deník.

Kousek po kousku autorka odkrývá tajemství, které sahá až do doby před dvaceti lety. Jestli si Sue myslela, že před minulostí se dá utéct, šeredně se spletla. Ta její zasahuje do současného života víc než by si Sue přála.

Během pátrání po okolnostech dceřiny nehody Sue neví, komu může věřit. Proč se manžel Brian chová tak podivně? Co skrývají Charlottini přátelé? Proč má Sue pocit, že ji někdo sleduje? Musím přiznat, že jsem mnohdy byla na vážkách a nevěděla, komu vlastně věřit.

Na tento psychothriller jsem se těšila jako malá holka. Mám ráda to mrazivé napětí, které z takovýchto románů přímo tryská. Vězte, že tady si ho užijete požehnaně. Autorka líčí dvě různé dějové linie, které dokázala je přímo mistrovsky propojit. Každá kapitola končí vždy "v tom nejlepším", je tedy jasné, že knihu neodložíte, protože budete chtít vědět, co se stane dál.
Jednotlivé kapitolu propojují současnost, kdy sledujeme Sueino téměř detektivní pátrání, spolu s deníkovými záznamy, mapující její život před dvaceti lety. Tehdy byla Sue mladá holka plná života, která žila ve vztahu s okouzlujícím Jamesem. Ovšem ne každá pohádka má šťastný konec, ta Sueina se mění v pořádný horor.

Dočetla jsem se, že Nehoda je autorčinou prvotinou. Musím říct, že je to hodně zdařilý román, u kterého se nebudete nudit. Doporučuji všem milovníkům mrazivých psychologických thrillerů a já sama se těším na další knížku z pera C. L. Taylor.

Skvěle zpracovaný psychothriller bez hluchých míst

04. 01. 2017  |  Recenzoval: Šárka Fofoňková

Hlavní postavou psychothrilleru je třiačtyřicetiletá Sue, momentálně sedávající u lůžka své patnáctileté dcery, která po nehodě upadla do kómatu. Sue nevěří, že střet s autobusem byla obyčejná nehoda z nepozornosti. Sám řidič tvrdí, že mu vstoupila přímo pod kola. Manžel Brian obviňuje řidiče, že to prohlašuje naschvál, aby se zbavil viny. Sue však našla Charlottin deník a jeden zápisek jí jenom potvrzuje, že o nehodu nešlo. Dcera se zřejmě rozhodla spáchat sebevraždu, protože s čímsi, co se jí přihodilo v poslední době, nedokázala žít. A co hůř... Nedokázala se s tím Sue ani svěřit. A to Sue jako matku pochopitelně trápí. Snaží se vypátrat, co se Charlottě stalo, když ji to dovedlo až pod kola autobusu. Chvílemi musí před svým okolím vypadat jako blázen, ale tím se Sue vůbec nezabývá. Musí zjistit, co Charlottě brání, probudit se z kómatu.
V příběhu nás autorka zavádí také do let minulých, konkrétně do doby před dvaceti lety, kdy byla Sue ještě mladá, naivní dívka, zamilovaná do nesprávného muže. Může minulost matky nějak souviset s tím, co se nyní stalo Charlottě?

Musím se přiznat, že jsem od knihy neměla žádná přehnaná očekávání, o to víc mě překvapila. Příjemně, samozřejmě. Vypravěčský styl autorky mě bavil, příběh je svižný, neobsahuje žádná hluchá místa. Kniha se mi četla opravdu sama, hltala jsem stránku za stránkou. Jak jsem již zmínila, v příběhu se střídají kapitoly ze současnosti a z mládí hlavní hrdinky před dvaceti lety. Autorka udržuje čtenáře v napětí do samotného konce. Děj pomalu graduje až s posledními stranami. Já osobně hodnotím Nehodu jako skvěle zpracovaný psychothriller, který rozhodně stojí za přečtení. Moc se mi líbí i minimalisticky vytvořená obálka.

Ukázka:
„Jsou to puberťáci, Sue. Cos čekala?“
„Já vím.“ namočím v misce vlažné vody u postele měkký hadřík, vyždímám ho a jemně jím Charlottě otírám čelo. Od mojí návštěvy u Liama a Elly už uběhly tři dny, ale pořád ve mně hlodá Judyina poznámka na rozloučenou.
„Ukaž mi puberťáka, co se ochotně svěřuje dospělým, a já tě seznámím se Santa Clausem,“ dodá Brian. „No tak, Sue, copak ty bys jako teenagerka vyklopila svoje tajemství nějaký ženský ve středním věku? Já teda ne, to vím bezpečně.“
„Ne.“ Setkám se s manželovýma ustaranýma očima a zavrtím hlavou. „Nevyklopila. Ale myslela jsem si, že vůči mně třeba budou sdílnější, protože Charlotta...“ Nechám větu nedokončenou. Ani jeden z těch dvou neprojevil sebemenší ochotu naší dceři pomoci.
Brian pokrčí rameny. „Divím se, že tě to překvapuje. Puberťáci se zamilovávají a odmilovávají jako na běžícím pásu a střídají kamarády rychleji než módní trendy. K tomuhle věku nestálost patří. To přece víš, ne?“

Je blázen, nebo se to vážně děje?

03. 01. 2017  |  Recenzoval: Alena Lochmannová pro vaseliteratura.cz

Některé maminky na mateřské dovolené doslova bojují o každou minutu spánku a mají čas jen na péči o nového člena rodiny. Že jsou ale i ty, které při nedostatku spánku zvládnou velké věci, to potvrzuje autorka C. L. Taylor, která při své mateřské povolila uzdu fantazii a napsala mrazivý psychologický thriller Nehoda. Sama říká, že psaní pro ni po probdělých nocích byla vzpruha a to, co ji drželo nad vodou, aby se nezbláznila. Ale co hlavní hrdinka, kterou stvořila? Může být ona blázen?

Psychologický thriller Nehoda je příběhem ženy, která má na první pohled idylický život. Nechybí mladá krásná dcera s růžovými vyhlídkami do budoucna, pravda, do jisté míry bojující s pubertou a jejími úskalími, manžel, který je nejen milujícím partnerem a otcem, ale též úspěšným politikem. Jako by se sen mnoha žen stal v životě Sue Jacksonové skutečností. Až do dne, kdy se její dcera Charlotta odhodlaně podívá do očí řidiči a vstoupí pod kola jedoucího autobusu. I když ji manžel přesvědčuje o tom, že to byla nehoda, Sue tomu nevěří a poté, co si přečte dceřin deník, začne pátrat po možné příčině zoufalého činu své dcery, která leží v kómatu v nemocnici. Mezitím se však dějí neobvyklé věci, Sue má pode dveřmi pohled bez textu a bez adresy, sněžítko z dovolené v Praze, kde se kdysi zasnoubila, nikoli však se svým stávajícím manželem, i papuče... vše je jí velmi dobře známé a všechny nitky vedou k jejímu bývalému příteli, před nímž před lety utekla. Může to být pravda, nebo je to jen špatný sen? Její muž i okolí ji mají za blázna, její smysly však bijí na poplach. Může být opravdu blázen? Nebo se zlý sen začíná zhmotňovat a je stále blíž a blíž? Když pak v obálce najde zakrvavené botičky, vše pochopí.

C. L. Taylor napsala psychothriller plný emocí. Dějová linka je pozvolná, tempo příběhu nabere na obrátkách v podstatě až v poslední třetině. Autorka čtenáře udržuje až do samého závěru v nejistotě, zda je její hlavní hrdinka opravdu blázen nebo vše, co prožívá, je skutečné. Závěr mnohé možná nepřekvapí, mnohými bude očekáván, nicméně přesto je korunou a rozklíčováním celého příběhu, v němž se všechny nitky spojí do jedné smysluplné linky a minulost splyne s přítomností.

Autorka vypráví příběh Sue ve dvou liniích. Jednu tvoří současnost, kdy je dcera hlavní hrdinky v kómatu v nemocnici a Sue odhaluje temná tajemství ze života vlastní dcery, druhou pak tvoří její minulost a příběh lásky, který se změnil v boj o holé přežití. Před svou minulostí Sue dlouho zavírala oči, nicméně následně pochopí, že vyrovnat se s minulostí je jediný způsob, jak zajistit budoucnost svoji i své rodiny.

Jedinečně zpracované jsou především právě pasáže z minulosti hlavní hrdinky příběhu, neboť autorka pracuje se čtenářovými emocemi. Při vyprávění příběhu psychického a následně i fyzického týrání mladé ženy nechává čtenáři zažít skutečnou úzkost, strach a pocit nepochopení nad příběhem, který je tak představitelný a uvěřitelný, že by mohl být příběhem mnohé ženy, kterou potkáme náhodně v davu na ulici. A právě díky minulým skutečnostem, které střídají současné pasáže, dokáže čtenář mnohé pochopit – psychickou nestabilitu dlouhá léta týrané ženy, manželovu nevěru i odcizení mezi matkou a vlastní dcerou.

Klíčovou otázkou příběhu je, proč mladá krásná dívka dobrovolně vstoupila pod autobus. Po mnohých nadnesených příbězích a knihách, které se čtenáři dostávají do rukou, se mu nyní vykresluje příběh normální rodiny, která téměř ničím nevybočuje. Mohli by to být vaši sousedi, klidně i vy. Také tím je efekt prožitku příběhu umocněn. Postavy nejsou komplikované, o jejich charakteru toho vlastně příliš nevíme, ale dokážeme si je odhadnout z jejich chování a činů.

Dějová linka je vyrovnaná, příběh pozvolně plyne, snad jen na část, kdy Sue její pátrání v minulosti dcery zavede do londýnského klubu a následně je v londýnských ulicích pronásledována, což v kontextu ostatních situací působí snad až příliš akčně a je lehce nadsazené onomu představenému stereotypu, přesto to na atraktivitě knihy neubírá.

Kniha Nehoda je jedinečným prožitkem na pozadí příběhu průměrné rodiny s průměrným životem, v jejichž životě došlo k ohromné tragédii. V závěru příběhu si sám čtenář musí vedle otázky směřující k motivaci dcery pro dobrovolné ukončení života položit ještě dvě otázky: „Je Sue blázen? Nebo se to vážně děje?"

Nehoda je psychologickým thrillerem ukazujícím, že ne každá idylická rodina prožívá skutečně takovou idylku, jak se na první pohled zdá, a že zavírat oči před minulostí nemá smysl, neboť jediným způsobem, jak si zajistit bezpečnou budoucnost, je čelit minulým děsům a strachu. Anebo ne?

Kdyby byly všechny prvotiny takovéto, bylo by to báječné

22. 12. 2016  |  Recenzoval: Kristýna, The Book Talk Blog

Patnáctiletá Charlotta upadne do kómatu poté, co se stane obětí nehody. Jenže... Byla to nehoda? Co když Charlotta vstoupila pod kola autobusu dobrovolně? Její matka se snaží vypátrat, co se doopravdy stalo, a při tom objevuje mnohé drobnosti, které ji staví před množství palčivých otázek... Jak dobře znala svoji dceru? A svého manžela? A je opravdu možné uniknout před vlastní minulostí?

PŘÍBĚH
Někteří říkají, že příběh a celková zápletka je v této knize snadno prohlédnutelná. Já jsem už nějaký ten thriller přečetla a musím konstatovat, že jsem byla docela napjatá, jak to vlastně celé skončí. Celkově námět nepatří k tomu nejoriginálnějšímu, co je možné v rámci žánru objevit, ale stále jde o velice solidní nadprůměr.
Autorka velice působivě prolíná minulost a přítomnost, a přestože se jedná o dvě dějové linky, které se nakonec v podstatě neprotnou, příběhu to velmi svědčí. Po dost velkou část knihy jsem si nebyla úplně jistá, zda to celé skončí tak, jak jsem tipovala a přemýšlela jsem nad různými možnostmi, jak by se to mohlo zvrhnout.
Příběh mě zkrátka bavil a vyprávění mě udržovalo v příjemném napětí, takže má očekávání byla v tomto směru splněna.

POSTAVY
Největší prostor v knize dostává matka Charlotty, Sue. Dalšími, kdo se dostanou ke slovu, jsou její manžel Brian, její bývalý přítel James a někteří kamarádi její dcery.
Opravdu propracovaná je ale vlastně pouze Sue, psychicky ne zrovna vyrovnaná matka a manželka s komplikovanou minulostí. Osobně jsem s ní docela soucítila, bylo mi jí líto a v určitých momentech jsem si nebyla jistá, zda (v rámci sledovaného příběhu) neblouzním společně s ní. Tato hlavní postava mi připadala pěkně vykreslená a celou dobu mě bavila, i se všemi svými chybami a na nervy jdoucími vlastnostmi (a že jich měla).
Pravdou však je, že další postavy trochu zapadly do stereotypních proudů a žádná nebyla ničím výjimečná či nějak extrémně zajímavá.
Jako jediný mě kromě Sue zaujal snad jen její manžel Brian, který se ale nedočkal takového prostoru, takže k rozvinutí jednotlivých motivů, které jeho postavu provázely, nebyla příležitost. Naproti tomu Suein bývalý přítel James, násilník a magor par excellence, dostal prostoru až až. Sešly se v něm však všechny možné stereotypy násilnických charakterů a nevyšel z toho, hodnotíme-li propracovanost, originalitu a uvěřitelnost postav, zrovna pěkně.

AUTORČIN STYL
Popisek na obálce slibuje psychothriller, ale musím bohužel konstatovat, že stylem psaní autorka tento žánr zcela nenaplňuje. Nebylo to pro mě dostatečně tajemné, mrazivé a temné. Avšak to neznamená, že autorka nepíše dobře, vůbec ne. Čtení mě bavilo, autorčin styl je poutavý, děj rychle utíká, stránky se obracejí skoro samy a díky nejrůznějším drobným cliffhangerům v jednotlivých kapitolkách (které jsou dost krátké) jste nuceni číst dál a dál.
Styl autorky mi nepřišel nějak významně osobitý či originální, ale to přikládám skutečnosti, že Nehoda představuje její románový debut. Celkově jsem velmi nalákaná na další knížky od autorky a určitě si je nenechám ujít. Myslím, že C. L. Taylor má velký potenciál se zlepšovat a dost možná se od ní dočkáme nějaké velké parády.

CELKOVÝ DOJEM
Celkově se mi kniha líbila opravdu moc, byť mi úplně nevyrazila dech. Nehoda představuje příjemné, vcelku oddechové, avšak napínavé čtení. Autorka se ale bohužel nevyhnula některým žánrovým klišé a navíc tu (zatím) chybí nějaký významný rukopis, kterým by se oddělovala od dalších autorů. Ovšem jak už jsem uváděla několikrát, musíme taky pracovat se skutečností, že se jedná o autorčin první román, a to tedy ruku na srdce - kdyby všechny prvotiny vypadaly takhle, na světě by bylo báječně

Nehoda splňuje všechny podmínky výtečného psychothrilleru

28. 11. 2016  |  Recenzoval: Helena H

Tajemství, co dokáže zabít

Charlotta za plného vědomí a zcela cíleně vstoupila do vozovky, přímo pod projíždějící autobus. Všichni tvrdí, že to byla nehoda. Jen Sue, Charlottina matka, ví, že Charlotte viděla sebevraždu jako poslední únik před hrozivým tajemstvím.

Sue našla dceřin deník, a zatímco Charlotte bojuje v kómatu o život, Sue skládá střípky jejího života, aby našla potřebné odpovědi. Hrozí se toho, že viníka moc dobře zná a že by snad nakonec mohla být oním spouštěčem ona… její vlastní život skrývá děsivé a dávno zapomenuté tajemství, které nyní touží zpátky na světlo. Před kým a proč chtěla dospívající mladá dáma uniknout? A jak vše souvisí s temnou minulostí samotné Sue?

Nehoda, z nakladatelství Domino, je psychothrillerem z pera autorky C. L. Taylor, kterou čeští čtenáři znají už díky předešlé skvělé knize Lež. Nehoda drží laťku, poměrně vysoko nasazenou první thrillerem. Autorka umně střídá minulost s přítomností, a velmi pozvolna rozkrývá celý příběh tak, aby si jej čtenář mohl poskládat a přitom byl stále v napětí, jak vše dopadne. V jeden okamžik se děj spojí a hrozby z minulosti se velmi reálně a děsivě zhmotní v současném životě hlavní hrdinky Sue.

Psychothriller nemá ambice stát se velkým literárním dílem. Jeho úkolem je zaujmout, vyděsit, pobavit a donutit čtenáře hltavě otáčet stránku za stránkou, aby už zjistili, kdo dohnal Charlottu do spárů smrti. Všechny tyto podmínky výtečného thrilleru rozhodně splňuje Nehoda beze zbytku. Autorka navíc přivádí na scénu příjemnou a velmi uvěřitelnou hrdinku, které budete s chutí fandit, aby zachránila svou dceru a potažmo i sama sebe.

Nehoda je čtením pro milovníky dobrých příběhů, neutuchajícího napětí, ale i žen, které se nehodlají jen tak snadno vzdát.

Napětí do poslední stránky

16. 11. 2016  |  Recenzoval: .Jana Hlavičková

Sue Jacksonová sedí u nemocniční postele své dcery a drží ji za ruku. Očima pátrá v jejím obličeji po sebemenší známce života a bedlivě naslouchá pípání monitoru dechu. Tiše k ní promlouvá a prosí ji, aby otevřela oči. Ale Charlotta ji neslyší. Je v hlubokém kómatu po děsivé nehodě, kdy skončila pod koly autobusu. Náhoda, či úmysl....?

Sue není jen matkou pubertální dcery, o které zjišťuje, že ji vlastně pořádně nezná. Kdysi byla velmi zamilovanou, mladou dívkou, chtěla se vdát za muže svých snů, založit rodinu. Ale něco se zvrtlo. James Evans nebyl oním princem, s kterým prožije zbytek života. Divadelní herec je psychopatický, despotický, vyšinutý žárlivec, který si s ní pohrává způsobem, který i málem zničí. Nespočet žárlivých scén, teatrálních gest, rozchodů, vyvrcholí v jedno jediné. James si Sue zcela podmaní, když si ji nastěhuje do domu, kde žije se svou matkou a rázem je po lásce. Urážky a bití jsou na denním pořádku a Sue se zcela stává jeho majetkem. Dva roky bezmezné hrůzy a šlapání po jejím sebevědomí. Když se jí podaří uprchnout, je na pokraji sil, ale žije.
O dvacet let později je Suzann vdaná za poslance Briana Jacksona a vychovávají dceru Charlotte. Dívku, která skočí pod kola autobusu s úmyslem zabít se. Sue nachází její deník a snaží se porozumět, co tak strašného ji přimělo k sebevraždě. Charlotta se zmiňuje o jakémsi tajemství, které se nikdo nesmí dozvědět. Co se mohlo stát? Co se mohlo tak strašně pokazit? Proč se její dcera rozešla s přítelem a přestala se stýkat s nejlepší kamarádkou z dětství? Suzann se snaží přijít všemu na kloub, ale sama se dostává do potíží a začíná ztrácet půdu pod nohama. Stopy ji zavádí až do Londýna, do nočních klubů s nevalnou pověstí, mezi VIP hosty a nestačí se divit, kdo vlastně Charlotta je. Naráží na jméno Mike, které jí nic neříká, ale způsob jednání toho člověka je jí až příliš povědomý. Až moc důvěrně známý. A když dostane poštou pohlednici a následně sněhové těžítko, rázem má jasno. Byla by to moc velká náhoda. A i když se to zdá nemožné, ví, že noční můra je zpět a hrozí ji zahubit. Ji i její dceru. Nyní už to bude kdo z koho.....
C. L. Taylor přichází s druhou knihou Nehoda, po neméně úspěšné Lži. Oba tituly mají jedno společné. Autorka nás do posledních stránek udržuje v napětí. A přestože asi tušíme, kdo je ten zlý a kdo hodný, konec nás stejně nenechá chladnými. Mě osobně její styl prostě baví. U čtení se rozhodně nenudím a oči mi nedočkavě běhají po řádcích. Hlavní hrdinka je opět trochu naivní a její jednání asi jen těžko, rozumně uvažující člověk, chápe. Ale jak otáčíme stránky, stává se silnější, aby na poslední chvíli mohla vyhrát rozhodující bitvu o vlastní život.


Ukázka z knihy Nehoda