Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Má ji rád, nemá ji rád

Má ji rád, nemá ji rád

Autor:
Sharon J. Bolton
Originální název:
Daisy in Chains
Překlad:
Polochová Markéta
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7498-215-6
Počet stran:
560
Datum prvního vydání:
29. 05. 2017

Kliknutím zvolte variantu

349 Kč 279 Kč 

Kde koupit knihy?
Má ji rád, nemá ji rád

Popis: Má ji rád, nemá ji rád

I sérioví vrazi mají své fankluby.

Doktor Hamish Wolfe je sériový vrah, odsouzený na doživotí za únos a vraždu tří dívek. Zároveň je však velmi pohledný, charismatický a nesmírně přesvědčivý. Dostatečně přesvědčivý na to, aby jeho obdivovatelky uvěřily jeho tvrzení o nevině. A dostatečně pohledný a charismatický na to, aby v něm pisatelky dopisů viděly muže svých snů.
Maggie Roseová je jiná: tvrdá, extravagantní a nesmírně úspěšná advokátka. Ujímá se pouze takových případů, které může vyhrát. Nikdo neví, podle jakého klíče si vybírá, snad se řídí neomylným instinktem.
A právě o její pomoc Hamish nyní usiluje. Chce, aby změnila jeho osud. Maggie váhá, ale pak se rozhodne případ převzít. Je přesvědčená, že šarmu svého nového klienta dokáže odolat. Anebo se poprvé ve své kariéře fatálně mýlí?


Dotaz k produktu Má ji rád, nemá ji rád

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Sharon J. Bolton

Sharon J. Bolton

Sharon J. Bolton vyrůstala v hrabství Lancashire a její raná kariéra zahrnovala příliš mnoho aktivit, z nichž některé jí dnes uvádějí do rozpaků. Všech svých mladistvých aktivit se ráda vzdala, aby se mohla stát matkou a spisovatelkou (v tomto pořadí).

Její knihy byly nominovány na všechny významné literární ceny, určené pro autory detektivek a thrillerů. Kolegové ze spisovatelské branže o ní hovoří bez výjimky s velkou úctou – za všechny ocitujme Tess Gerritsen: "S. J. Bolton mění tvář krimirománu, jak jsme ho znali doposud."


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Strhující thriller, ve kterém vás vrah okouzlí i znechutí.

09. 08. 2017  |  Recenzoval: Kristýna Obermajerová pro vaseliteratura.cz

Na konci května vydalo nakladatelství Domino novou knihu autorky S. J. Bolton. Titul s názvem Má ji rád, nemá ji rád představuje špičkový thriller, který vám nedovolí od čtení ani na chvilku odejít. Je proto záhadou, proč se autorčiny knihy tolik neprodávají a proč nakladatelství stojí před rozhodnutím vydávání těchto knih pozastavit. Byla by to škoda, protože nemít  S. J. Bolton by znamenalo přijít o zářivou hvězdu současné literární scény. Svůj nesporný talent dokazuje i v této novince.

Doktor Hamish Wolfe je okouzlující muž s obrovským charismatem. Ale zároveň je také na doživotí odsouzeným únoscem a vrahem. Jenže aura osobnosti je silnější než spáchané skutky. Hamish Wolfe tak má početnou základu fanynek, které ho zbožňují a bezmezně věří v jeho nevinu. Advokátka Maggie Roseová, kterou chce Wolfe získat na svoji stranu, je pevně rozhodnuta řady poblázněných žen nerozšířit. Jenže pak se s Wolfem setkává a jeho kouzlo působí i na ni. Nebo ne?

Kniha Má ji rád, nemá ji rád mě opravdu dostala. Celých 560 stran jsem zhltla, ani jsem nevěděla jak. Zápletku jsem odhalila až těsně před koncem, což je pro mě něco nevídaného a jsem za to velmi vděčná. S. J. Bolton mě zkrátka na všech frontách dokázala příjemně překvapit, a to i přes má vysoká očekávání.

Nejvíce musím vyzdvihnout autorčin styl psaní. Ten mě absolutně okouzlil, protože je velmi svižný, lehký, přirozený. Čtení utíká jako voda, text je plynulý, bez nesrovnalostí a zbytečných odboček. V příběhu se od začátku bez problému orientujete a postupně poznáváte drobné nuance předkládané zápletky. Můžete si tvořit vlastní scénáře, přemýšlet o ději a jít po stopách vyšetřování se svojí vlastní verzí, jak to tedy doopravdy bylo. A věřte mi, alternativních konců v průběhu čtení vymyslíte celou řadu a stejně vás ten opravdový patrně překvapí.

Oceňuji také práci s budováním vyprávění a s postavami. S. J. Bolton má nepochybně velký dar pracovat s napětím, vhodně jej dávkovat, udržovat čtenáře v neustálém pozoru, ale zároveň ho zbytečně nemást. To, jakým způsobem je příběh vystavěn, je mistrovská práce a já se před autorkou klaním. Postavy jsou další silnou stránkou knihy, jsou velmi originální, propracované a vyhýbají se šablonovitosti. Každá z postav je silnou osobností a určitým způsobem k ní přilnete. Autorka se zcela vyhnula tomu, že by postavy byly černobílé, čemuž se někteří autoři temnějších příběhů nedokáží ubránit. Postavy v Má ji rád, nemá ji rád jsou i přes tajemství a mnohdy nehezkou minulost zkrátka jen lidé. Milující, chybující, plní odhodlání, ale také lží a přetvářky.

Autorčin styl, samotný příběh i práce s postavami dohromady tvoří velmi kompaktní celek, který zaručuje skvělý čtenářský zážitek. Já sama patřím ke čtenářům, kteří thrillery preferují, a přečetla jsem jich už pěknou řádku. V poslední době se mi stává, že mě ne každý příběh „usadí", S. J. Bolton se to ale povedlo. Dokázala mě nadchnout, okouzlit a já pevně věřím, že se jí to podaří i s vámi. Pokud máte chuť přečíst si opravdu kvalitní thriller, kde nebudete vraha znát od padesáté stránky, který bude velmi čtivý a jehož děj bude mít od začátku spád a švih a ke konci vás naprosto strhne, sáhněte po Má ji rád, nemá ji rád. Tato kniha představuje jednu z nejlepších thrillerových novinek letošního roku a záruku, že se v žádném případě nebudete nudit (a také, že budete patrně potřebovat i autorčiny zbylé knížky, stejně jako já).

 

Čo vedie osamelé ženy, aby sa upli na vrahov vo väzení?

05. 08. 2017  |  Recenzoval: Marek Zákopčan

Britská autorka Sharon Boltonová sa predstavila českým (a tým aj slovenským) čitateľom sériou s Lacey Flintovou. Tá zatiaľ pozostáva zo štyroch častí, z ktorých boli doteraz do českého jazyka preložené prvé tri. Čakanie na pokračovanie série nám pomôže skrátiť a vydržať novinka Má ji rád, nemá ji rád. Ide o samostatný román, ktorý je ale verný autorkinmu štýlu a v ničom nezaostáva za jej napätím a psychologickou hĺbkou. Príbeh je rozprávaný z viacerých uhlov, ale je prehľadný a nemusíte sa obávať, že by ste sa v ňom stratili, ak by ste v tomto teple príliš nesústredili :-) Mám rád, keď je text obohatený o ďalšie prvky, a tu som sa toho dočkal neúrekom. Okrem klasickej viazanej románovej reči totiž natrafíte aj na novinové články, blogové príspevky, súkromné listy či prepisy súdnych pojednávaní a policajné spisy.


Doktor Hamish Wolfe je odsúdený na doživotie za vraždu troch žien. Dozvedáme sa o pozadí ich skonu, ako aj o Hamishovej minulosti. Vždy bol veľmi očarujúci, zvyknutý na obdiv mladých dievčat aj starších dám pre jeho šarm a veľkú charizmu. Nečudo, že mu často chodia do väzenia listy od pobláznených naiviek veriacich v jeho nevinu. O justičnom omyle sa pokúša presvedčiť aj advokátku Maggie Roseovú, ktorá je známa svojimi súdnymi víťazstvami a rozhodne len tak niekomu nesadne na lep. Napokon sa však predsa len podujme vziať Wolfeov prípad. A hoci jej vnútorný pocit nahovára, aby bola opatrná, niečo ju predsa len núti počúvať ho. Ponára sa tak do jeho spomienok na klub priateľov poľujúcich na objemnejšie ženy aj na jeho priateľku Daisy, ktorá jedného dňa bez stopy zmizla. Ťažko povedať, čo vedie Maggie pokračovať vo Wolfeovom prípade. Snaha obohatiť svoju kariéru? Získať námet pre kriminálny román? Alebo sa nakoniec aj ona pridá k plejáde žien, ktoré fascinujú sérioví vrahovia? A najdôležitejšia otázka znie - je príťažlivý doktor skutočne vinný?

Ktovie, čo vedie osamelé ženy, aby sa upli na vrahov vo väzení? Cítia sa azda bezpečne, pretože im nemôžu ublížiť? Alebo dúfajú, že sa práve kvôli nim zmenia k lepšiemu? Aj tento zvláštny fenomén ľudskej psychiky spracúva Sharon J. Boltonová vo svojom románe a robí to naozaj znamenite. Očividne vie, čo chce čitateľovi povedať, aj to, ako a kedy mu predostrieť významné informácie. Vďaka tomu sa dočkáme prekvapivých zvratov a niekedy vôbec netušíte, akým smerom sa bude príbeh uberať. Autorka pracuje s čitateľovou pozornosťou a ja osobne si to veľmi vážim. Vidno totiž, že Sharon píše v prvom rade pre ľudí a preto, že ju to baví. Spočiatku vás namotáva na háčik, predstavuje postavy a prostredie, aby vzápätí rozohrala hru na mačku a myš, ktorá vygraduje v strhujúcom finále. Má ji rád, nemá ji rád je vhodne zvolený názov, aj keď od pôvodného sa dosť líši (Daisy in Chains). Nič to však nemení na vynikajúcom obsahu, Sharon Boltonová je právom považovaná za výrazný zjav v žánri psychotrileru.

Kniha, která rozhodně stojí za přečtení

25. 07. 2017  |  Recenzoval: Šárka Fofoňková

Maggie Roseová bydlí ve velkém domě, píše kriminální příběhy, ale především je skvělou advokátkou. Jak se píše v anotaci, vybírá si pouze ty případy, které může vyhrát. Přesto se nijak nehřeje na výsluní popularity, drží se spíše v pozadí, byť se svými modrými vlasy je opravdu nepřehlédnutelná. Drobná, hubená, bledá, modrooká, modrovlasá, sebevědomá, to je Maggie Roseová. Jednoho dne zachrání před utopením psa a záhy se dozvídá, že vůbec nešlo o náhodu. Počkala si na ni matka doživotně odsouzeného lékaře Hamishe Wolfa. Hamish je odsouzen za vraždu tří žen. Sandra Wolfová však věří v nevinu svého syna. Jak také jinak. Maggie zpočátku odmítá mít s případem Hamishe cokoliv společného, protože důkazy, na základě kterých byl usvědčen, vypadají nevyvratitelně. A ona přece nevezme případ, který by nevyhrála. Ovšem když se nechá přemluvit k setkání s Hamishem, přece jen na ni nejspíš zapůsobí jeho zevnějšek a neskutečné charisma, kterým oplývá i ve vězení. Začne se tedy vraždami tří žen zabývat. Věří však v Hamishovu nevinu, anebo chce pouze zpochybnit jeho odsouzení a připsat si tak další vítězství? Jde Maggie v jejích případech opravdu o spravedlnost, anebo jen o pocit zadostiučinění?

Moje první setkání s autorkou a jsem naprosto spokojená, ba přímo nadšená. Přestože má kniha přes pět stovek stran, četla se svižně a vůbec vám nepřijde, že je to taková baculka. Autorka vás udržuje v napětí. Nenašla jsem místo, kdy bych se snad začala byť jenom na chvilku nudit. Po celou dobu jsem si však říkala, jo, dobrý, je to skvělá kniha, ale výjimečná pecka to nebude. Ovšem posledních sto stran mě přesvědčilo, že pecka to je. Musela jsem dočíst nehledě na brzké ranní vstávání do práce. Měla jsem nějaké představy o rozuzlení příběhu, něco maličko sedělo, ale přesto mi spadla brada. Konec mě vážně dostal. Takže za mě velké doporučení, kniha rozhodně za přečtení stojí. Jediné, co mi trochu vadilo, byl slang, jakým mluvili policisté. Vadí mi mluva ve stylu... „voblíknul se, votočil se, vodešel, vobhlídnul“ atd. Ovšem to je pouze můj osobní vnitřní problém. Nevadí mi to ani tak v běžném životě, ale když to vidím na papíře, nějak se s tím hůř srovnávám.

Má ji rád, nemá ji rád, je příběh psaný bez skrupulí, je svižný, temný a napínavý až do samotného konce. Také se vám vybaví otrhávání okvětních lístečků z kopretin? Má mě rád, nemá mě rád... Má ji rád, nemá ji rád.... Vy rozhodně po přečtení tohoto thrilleru zařadíte autorku mezi oblíbené. A nebudete si muset klást žádné otázky, ani použít kopretinovou vyřazovací metodu.

Čekají na mě doma další tři knihy od autorky a teď si říkám, proč já se do nich nepustila už dávno. Věřím, že to budou další peckovní kousky.

Skvělá práce a kniha, která vám nedopřeje oddech

18. 07. 2017  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Tři mrtvé ženy. Jeden doživotně odsouzený a právnička, která by možná mohla prokázat jeho nevinu. Běžné téma, ale napsané tak, že Vás stejně nepustí do poslední stránky.

V roce 2012 zmizela čtyřiadvacetiletá Zoe Sykesová. Během následujícího roku zmizely postupně tři další mladé ženy. Zetlelé tělo zavražděné Josie Toutové se našlo čtyři měsíce od jejího zmizení. Tělo zabité Chloe Woodové bylo nalezeno až začátkem roku 2014. Ostatky další oběti, Myrtle Reidové, se našly až po dvou letech od zmizení. Všechny tři oběti byly nalezeny v různých zapadlých jeskyních. Tělo Zoe se nikdy nenašlo.

Ze všech vražd byl později obviněn osmatřicetiletý doktor Hamish Wolfe. A to i z předpokládané vraždy Zoe – ta totiž trpěla, stejně jako trojice nalezených žen, značnou nadváhou. Přepokládalo se tedy, že právě tohle je společný znak vrahových obětí. Navíc bylo proti doktorovi nalezeno několik dostačujících důkazů.

Píše se podzim roku 2015. Hamish Wolfe si odpykává doživotní trest za vraždu čtyř žen. Jeho matka před časem založila pofiderní komunitu, která spravuje webové stránky zaměřené na prokázání Wolfovy nevinny a snaží se najít něco, co by mohlo obnovit proces. Pohledný lékař stále tvrdí, že nic nespáchal.

Jednoho dne se Hamishova matka obrátí na Maggii Roseovou, známou právničku a spisovatelku. Maggie je drobná žena s modře obarvenými vlasy, libuje si v křiklavých oblecích, ale je to také velmi tvrdá a bezohledná advokátka, která už z vězení „vysekala“ několik sériových vrahů, jen na základě několika chybiček při vyšetřování. Sandra a všichni Hamishovi přívrženci (a to mezi ně nejsou počítány fanynky, které mu denně posílají desítky dopisů) jsou přesvědčeni, že jedině ona dokáže doktora z vězení dostat.

Maggie zprvu nechce o ničem ani slyšet. Navíc ji varuje inspektor Pete Weston, který případ vyšetřoval. Paradoxně však brzy začnou spolupracovat spolu. Weston proto, aby se ujistil, že policie nic nezanedbala, Maggie zase – podle svých slov ze zvědavosti – naopak hledá sebemenší nedostatek ve vyšetřování.

Máte pocit, že jsem odvyprávěl víc jak polovinu příběhu? Ale kdeže. Právě teď se teprve pětiset padesáti stránkový příběh začíná rozjíždět. A to jsem ještě nevyjmenoval všechny úvodní zápletky. Maggie totiž začne někdo sledovat. Že by byli Hamishovi „fanoušci“ schopni všeho a jejich metody se nezastaví jen u přesvědčování? Nebo je to skutečný vrah? Navíc je ve hře ještě Zoeina matka, kterou Hamish kontaktuje a slíbí ji, že ji prozradí, kde se tělo Zoe nachází, když se Maggie ujme jeho případu.

A pak tu máme klasickou zápletku: udělal to odsouzený nebo neudělal? Hraje nějakou hru, v níž má své vlastní plány? A pokud to neudělal, jak si advokátka poradí s nezvratnými důkazy? A kdo jiný by měl motiv?

Sharon J. Bolton se českým čtenářům poprvé zapsala do paměti thrillerem Už mě vidíš?, ve kterém jim představila mladou, poměrně komplikovanou, ale určitě sympatickou policistku Lacey Flintovou. Tehdy se zaměřila na atraktivní téma Jacka Rozparovače, takže morbidními scénami rozhodně nešetřila. Poté nechala v románu Volavka Lacey sáhnout až na dno svých fyzických i psychických při zprvu banálním utajeném vyšetřování v univerzitním městečku. Sotva se Lacey vzpamatovala, už musela v románu Tak to je, tak to bude řešit vraždy malých chlapců. S. J. Bolton (jak své knihy také někdy podepisuje) u nás ještě vyšla kniha bez Lacey, román Obětina.

I v tomto románu nechává britská spisovatelka Lacey odpočívat, ale překládá nám příběh ženy podobně drobné a na první pohled křehké, zato uvnitř velice silné a vyrovnané (ostatně taková byla i její Tora v Obětině). Není problém si Maggii i přes ten podivný účes, oblékání a chování, oblíbit. Nicméně příběh nestojí jen na postavě a S. J. Bolton tentokrát spojuje několik stále velmi využívaných motivů, především zápletku s údajně nevinným odsouzeným, který se všemožně snaží upozornit na svůj případ a dostat se z vězení.

Jistě si řeknete, kolikrát už tady tohle bylo… Ano, mockrát. Ale co dělá autora špičkovým autorem, který sbírá literární ocenění a pravidelně se rozhlíží z nejvyšších příček prodejnosti svých románů? Například to, že dokáže i ze stokrát omletého téma udělat bestseller, který si čtenáři užijí do poslední stránky. Takže už po první kapitole přestanou namítat něco o originalitě… A takový přesně román S. J. Bolton je.

Jak se příběh více a více rozvíjí, přibývá nových zápletek a hrozeb. Najednou uvidíte, že je možné do zaběhnutého tématu vnést další prvky, které posouvají příběh někam jinam. Stokrát obehrané školní představení se tak najednou stává dramatem, do kterých se plíží hrozivé stíny. V tu chvíli se ocitáte v jiném příběhu. Nevíte, komu věřit, leckdo možná není tím, za koho se vydává, a navíc se v okolí pohybují další neznámé veličiny, od kterých nevíte, co čekat.

Zatímco ve své knize Už mě vidíš? se autorka vedle hlavní dějové linie ještě zabývala „fenoménem“ Jacka Rozparovače, tady se věnuje podrobněji tématu žen zamilovaných do sériových vrahů. Někdy to jde až tak daleko, že se za ně touží provdat a nevadí jim, že se jejich „drahý choť“ nejspíš z vězení nikdy nedostane. Kromě toho, že autorka zmiňuje Teda Bundyho, který byl také pro ženy okouzlující a nikdo by do něj vražedné řádění neřekl, má na tento podivný úkaz prostřednictvím fiktivního novinového článku vlastní vysvětlení.

Absence jakéhokoliv očekávání je v těchto případech zjevně klíčová. Žena není nucena vařit, umývat nádobí nebo prát špinavé oblečení muži, který sedí za mřížemi. Takový chlap neprdí v posteli, nevrací se nad ránem domů opilý ani je nepodvede. Nikdy s ní nebude špatně zacházet, protože mu bachaři jednoduše nedovolí, aby se k ní dostal tak blízko. Nebude mít sice sex, prožije ale časté sexuální vzrušení. Mnohým ženám navíc přináší vzrušení z očekávaného daleko víc slasti než vlastní sexuální akt. Vášnivou touhu tady nikdy nenahradí vynucený sex z povinnosti.

Str. 135

Téma mediální popularity sériových vrahů se odráží i ve stylu psaní této knihy. Podobně třeba jako v před časem recenzované Co po ní zůstalo i tady autorka pro posun děje volí (fiktivní) novinové články, poznámky při psaní knihy nebo e-maily či dopisy, které si aktéři příběhu vyměňují.

Nemám ve zvyku vyjadřovat se k překladům, ale tady občas trochu ruší slangová mluva, především detektiva Westona, jejíž překlad spočívá především v neobvykle častém předsazování písmene „v“ do slov začínajících na „o“. Většinou jsem se snažil to nevnímat, ale taková věta „Pravděpodobně ji vobviníme z vomezování vosobní svobody“ zni trochu směšně.

Nový thriller S. J. Bolton Má ji rád, nemá ji rád (v originálu Daisy v řetězech) je dalším důkazem mistrovství této britské autorky. Je to zase poněkud jiná kniha než její předcházející tituly. A i když se zezačátku zdá, že je plná motivů, se kterými jsme se setkali už mnohokrát, jsou poskládané a doplněné tak, že musím smeknout nad tím, jak autorka přesto (zase) dokáže čtenáře ke knize připoutat. Za to budou odměněni bonusem v podobě dramaticky gradujícího finále a (pro řadu čtenářů) velkým překvapením na závěr. Takže řečeno slovy Peta Westona: „Je to vopravdu vo dobře vodvedený práci autorky, páč vám kniha nedopřeje žádnej voddech!“

Důmyslně propracovaný příběh, který nedáte z ruky

29. 06. 2017  |  Recenzoval: Knihomilka

Hamish Wollfe mohl pokračovat v kariéře chirurga, kdyby... Kdyby nebyl odsouzen k doživotnímu vězení za vraždu tří dívek. Jeho jedinou momentální devizou je charisma a šarm, kterými si podmanil ženy a dívky. Ty mu do vězení píší zamilované dopisy a vesměs věří v jeho nevinu. Důkazy vůči Hamishovi jsou však jasné, a tak mu nezbývá než doufat v to, že by se jeho případu ujala právnička Maggie, která na svobodu dostala už několik odsouzenců.

Maggie Roseová není typickou upjatou právničkou v kostýmku. Modré vlasy a safírové oči byste čekali spíše u rebelské rockerky než u advokátky. Maggie o svých případech píše i knížky, mediální slávě se však úspěšně vyhýbá. Původně Hamishův případ brát nechtěla, ale je tak trochu svéhlavička, která zásadně nechodí s davem. Když ji policejní vyšetřovatel Pete Weston žádá, aby se Hamishovi Wollfovi vyhýbala, udělá pravý opak. Maggie si zprvu dělá jen písemné náčrty k potencionální knize, aby posléze této víceméně jasné kauze propadla...

Sharon J. Bolton mě okouzlila románem Obětina, který jsem doslova zhltla na posezení. Oslovila mě i série se sympatickou vyšetřovatelkou Lacey, nemohla jsem tedy odolat ani téhle pořádné bichli, kterou si nadšeně ohmatalo i naše miminko :-).

Román Má ji rád, nemá ji rád je jako černá díra. Jako králičí nora z Alenky. Vcucne vás a nebude chtít pustit, dokud neotočíte poslední stránku. Jenže vy taky chodíte do práce, vaříte, uklízíte, a tak dál, že jo. Garantuji vám, že jen těžko se budete od rozečtené knihy odtrhávat, autorka totiž píše skvěle.
Žádné dlouhé úvody, žádné ciráty. Spolu s Maggie vpadnete do Hamishova světa, ani nemrknete okem.

Je těžké psát recenzi na knížku, o níž nechcete nic podstatného prozradit, abyste potencionální čtenáře nepřipravili o moment překvapení, který v dobrých thrillerech bývá. A vězte, že tady... No, sami uvidíte. Prostě pozor na vykloubený čelistní kloub, i to by se vám mohlo stát. Asi v polovině knihy jsem se začala plácat po ramenou a chválit, jak jsem to pěkně uhodla, abych pak na konci zůstala pořádně vyjevená. A vsadím všechny svoje knížky, že právě o to S. J. Bolton šlo.
Atraktivitu a švih celému příběhu dodávají dopisy, policejní zprávy a jiné podstatné dokumenty, které příběh rámují a dokreslují.

Maggie Roseová, Hamish Wollfe, Pete Weston. Tito tři hlavní aktéři se proplétají celým příběhem tak důmyslně a rafinovaně, při čtení máte pocit, že si s vámi autorka hraje jako kočka s myší.
Jsem zvědavá, kdo si získá vaše sympatie, a naopak - koho byste nejraději praštili pěstí.

Tohle je naprostá pecka, kniha, do jejíž úctyhodných téměř šesti set stran autorka vetkala důmyslně propracovaný příběh, a u níž si budete jistí pouze jednou jedinou věcí. Nedáte ji z ruky.

Unikátní a vyvážená detektivka se skvělou zápletkou

26. 06. 2017  |  Recenzoval: Kateřina Chybová

Hamish Wolfe, charismatický mladý lékař, byl odsouzen za vraždu tří dívek a v souvislosti s jeho případem se stále pátrá po čtvrté pohřešované oběti. Nyní si odpykává svůj trest ve vězení a neustále doufá, že se mu podaří prokázat svou údajnou nevinu. Pobyt mu zpestřují stovky dopisů týdně od žen, které jsou tak okouzleny jeho vzhledem, že by byly ochotny se za něj provdat a svou náklonnost projevují zakládáním fanklubů Hamishe Wolfa. Maggie Roseová je nesmírně úspěšná spisovatelka a advokátka, která z vězení pomohla již několika odsouzencům k smrti. Nyní Hamish doufá, že se Maggie ujme jeho případu. Maggie váhá, ale přes varování svého okolí se nakonec rozhodne případ přijmout. Dokáže nezlomná a tvrdá Maggie odolat šarmu Hamishe Wolfa?

Hamish Wolfe byl před svým odsouzením úspěšným lékařem. Jeho reputace je nyní pochopitelně zmařená, a navíc během vyšetřování začínají vyplouvat na povrch průšvihy z mládí. Maggie je na druhou stranu na vrcholu své kariéry. Sedm jejích knih dosahuje závratných prodejností a vzhledem k tomu, jak pečlivě si vybírá případy, do kterých se jako advokátka hodlá pustit, má velice uspokojivou úspěšnost. V neposlední řadě je tu Pete Weston, polda, který kdysi pracoval na Wolfově případu. Teď, když se Maggie hodlá do jeho práce se svou pověstnou zarputilostí pustit, Pete se vrací do sedla a je odhodlán dořešit tuto médii ostře sledovanou záležitost jednou pro vždy.

Sharon J. Bolton má neskonalý talent vystavět neochvějně podmanivou zápletku, rozvíjet ji a hýčkat a dovést k šokujícímu konci bez jediného zaškobrtnutí. Její dar slova je nesporný a díky neuvěřitelné disciplíně v práci s fakty jsou její díla tak výjimečná. Dokáže si se čtenáři hrát tak, jako nikdo jiný a pozvolné poskytování vodítek, zdánlivá řešení, slepé uličky i skutečná odhalení sází do příběhu se samozřejmostí sobě vlastní, jako by se pro to narodila. Rozsah jejích knih je lehce zastrašující, ale věřte, že budete chtít víc a těch necelých šest set stran bez potíží zvládnete i během jednoho dne, neboť zkrátka nebudete chtít nic jiného než se dozvědět konec. Lehkost, s jakou Bolton píše je naprosto unikátní a její čtivý styl podpořený krátkými kapitolami proložených dopisy a policejními dokumenty, si jen tak s něčím nespletete.

Skvělý námět je uchopen tím nejlepším možným způsobem. Děj se posouvá neuvěřitelným tempem a návykovost autorčina stylu si nezadá s inteligencí jejích postupů při vyšetřování a pátrání. Všechno, co se děje má logiku, autorka zvládá dodržovat zákonitosti našeho světa, a přesto jí pod rukama vzniká nadpozemsky skvělá záležitost. Klobouk dolů, že zvolila samostatně stojící příběh, a přesto z něj dokázala vyždímat maximum a všechno potřebné vmáčknout do jedné knihy. Střízlivý jazyk a přiměřený poměr přímé řeči k nevysloveným myšlenkám a popisům, to všechno dělá z Má ji rád, nemá ji rád jednu z nejlepších detektivek letošního roku. Vyváženější knihu na trhu aktuálně nenajdete.

Má ji rád, nemá ji rád lze hodnotit jedině superlativy. Ani při nejlepší vůli nelze vypíchnout jedinou pihu na kráse, a i kdyby nějaká existovala, rádi ji přehlédnete. V téhle knize nenaleznete patos, klišé ani přehnaně neuvěřitelné scény. Postavy si zamilujete, a přesto o každičké z nich budete v určité fázi pochybovat. Autorka přenesla žánr na nový level a vyrovnat se jejím výkonům je najednou zase o kus těžší. Nejednou vám vyrazí dech, mnohokrát vás donutí k přemýšlení a v podstatě s každou kapitolou budete mít pocit, že vlastně nevíte nic. Své teorie budete do nekonečna přehodnocovat, a přesto se ani na chvíli nepřiblížíte pravdě. S. J. Bolton zkrátka umí a jestli jste ji dodnes dokázali ignorovat, děláte obrovskou chybu. Přečtěte si ji, doporučujte ji a šiřte povědomí, protože ona si to zkrátka zaslouží.

 

Recenzi najdete také na webu: https://www.cbdb.cz/recenze-591-ruze-nebo-kopretina

Naprosto unikátní, inteligentní a vášnivé čtení

22. 06. 2017  |  Recenzoval: Svět mezi řádky (Chensie Ips)

Kniha, která by si zasloužila nálepku bestseller, je již pátým titulem, jenž Sharon J. Bolton v ČR vyšel. Každého překvapí nejen propracovaná dějová linie, ale zejména unikátní závěr. Ačkoliv má dílo přes pět set padesát stran, budete si přát, aby bylo ještě delší...

Styl psaní v er-formě je velmi působivý, chytlavý a především inteligentní. Opravdu osloví a silně polapí každého, kdo má rád četbu pro náročné čtenáře a nespokojí se s málem. Ze samotných úderných popisů a pozoruhodných údajů tušíte, že vás čeká opravdu mimořádná a jedinečná kniha.

Dějová linie je prokládaná hodnotnými informacemi, vycházející ze skutečných situací a posouzení fakt. Mimo zápisků hlavní hrdinky, která se zajímá o zvrácenou lásku k vrahům nebo psychologii žen, vás osloví také fiktivní novinové články a osobité, emotivní dopisy.

Byla jste už někdy zamilovaná? Hamish (Úryvek z dopisu vraha, str. 451)

Poměrně tajemná hlavní hrdinka a velmi inteligentní osobnost se dostane do hledáčku fan klubu sériového vraha Hamishe Wolfa, který je uvězněn za trojnásobnou vraždu. Maggie odolává, jelikož jeho případ není natolik zajímavý a nepředstavuje pro ni takovou výzvu... nebo ano?

Hlavní hrdinka je velmi zvláštní a rozhodně si dokáže získat své čtenáře především svým přístupem k celému případu. Vnímá detaily, které ostatním unikají, a tím se stává nejlepší ve svém oboru, ačkoliv vlastně není žádnou okázalou a známou právnickou celebritou a málokdo tuší, jaká je v soukromí...

Hamish Wolfe je už třetím rokem za mřížemi a i na jeho dokonalém vzhledu začíná být znát, že je z formy a to nejen fyzicky, ale také psychicky. Touží se dostat ven za každou cenu a přesvědčit každého o své nevině... ale je skutečně nevinný? Soud ho přeci z dobrých důvodu usvědčil...

Hlavní hrdinové jsou reální, i když někdy až příliš dokonalí, krásní, inteligentní a zároveň tajemní. Tento fakt však vyrovnává to, že ostatní postavy už působí mnohem přirozeněji. Nejsou jen černobílé, dokonce se čtenář dozvídá i něco málo z jejich osobního života.

Chci, aby mezi námi bylo jasno. Nic Vám neslibuji. Pokud jde o mě, pořád jsem přesvědčená o tom, že jste vinen. (str. 272)

Příběh této perfektní detektivky je značně propracovaný a založený na neskutečně lákavém námětu - láska a masoví vrazi. Ženy od pradávna tíhnou k alfa samcům a v tomto případě lze touhy bezpečně uspokojit, především pokud jako náročné čtenářky toužíte po něčem navíc. Autorka dává důraz na detaily, jejich využití v praxi a dokáže zamotat hlavu tím nejpůsobivějším způsobem.

Děj se odehrává na různých místech a především z pohledu hlavní hrdinky Maggie, ale pokud toužíte po úhlu pohledu Hamishe Wolfa přímo ze žaláře, i pár takových kapitol si vychutnáte. A rozhodně stojí za to! Syrově vylíčené prostředí a situace jen podtrhuje fantastická atmosféra pulsující celým příběhem.

Romantika a láska jsou v knize patrné, ale jinak, než si čtenářky románů pro ženy a erotických orgií představují. Velkým přínosem jsou emotivní texty, psychologické poznatky o fanatické lásce k vrahům. Ale i přesto je tento nejsilnější cit protažený jako ocelové lano celým příběhem a pevně ho udržuje u sebe.

Erotiku nečekejte, ačkoliv v jedné situaci je možné vyčíst perverzní vzrušení a ryze chlapský chtíč, ale mimo vášnivého polibku se čtenář dočká i částečné pornografie, ovšem opravdu ne ve stylu erotického románu.

Když se námět týká seriového vraha, samozřejmě se setkáte s úspěšně provedenými vraždami, jejichž věcné popisy mohou někomu přijít drsné, ačkoliv se autorka nesnaží zbytečně šokovat a hrát na city. Jste-li rádi za morbidní příběhy, myslím, že tato kniha vám tolik neučaruje, ale určitě zaujme.

Psychologie je lákadlem pro všechny, kteří se na taková díla právě z tohoto důvodu zaměřují a netouží pouze číst, ale přímo lační po duševním zážitku. Autorka se zaobírá tématem roky podporované psychopatické touhy, která ústí v něco děsivého. Duševní rozpoložení násilníků a vrahů z vězení je také sepsáno, ale ne v takové většině.

Závěr příběhu je strhující a naprosto překvapující, i když někteří intuitivní čtenáři, kteří dokážou číst mezi řádky, už na jedno tajemství přišli, tak to druhé je odrovná. Alespoň já jsem očekávala naprosto něco jiného a autorka mě převezla. Konec knihy je přirozený a opravdu se k dílu hodí, dokonce odpovídá i charakterům hrdinů, a i přesto dokáže tak silně šokovat...

„Nenapadlo tě, že osobní zájem, který Maggie Roseová najednou projevuje, může být pouhý kalkul a způsob, jak se dostat blíž k vyšetřování?“ (Str. 165)

Má ji rád, nemá ji rád je naprosto unikátní. Tak inteligentní, vášnivé, choré a přitom striktní. Skrývalo v sobě tolik emocí i protichůdných informací, které bylo potřeba rozluštit. Rozhodně nejde o žádnou odpočinkovou četbu, ale o skvělý román silného tématu. Tomuto dílu je opravdu nutné věnovat pozornost, jinak ho nedokážete ocenit. A přestože je tak obsáhlé, neobsahuje žádné nepodstatné části.

Co může čtenářům vadit?
Tohle dílo je ale opravdu nutné vnímat a číst tak, aby vám nic neuniklo. Není to chyba, rozhodně to vyzdvihuji. Spíše upozorňuji, pokud hledáte odpočinkovou četbu, aby vám neprotekl mezi prsty úžasný literární zážitek, na který jen tak nezapomenete.

„Je tam jezírko, do kterého před stovkami let Artuš a Ginevra vhodili zásnubní prsteny. Za tu dobu je obrostl skalní masiv, takže teď vidíš jenom dva malé, zlaté kroužky pevně vrostlé do kamene.“ (Str. 541)

Komu bych knihu doporučila?
Titul pro náročné milovníky brilantních point, propracovaných příběhů a různorodých teorií. Toužíte po zvrácené lásce? Chcete prožít nebezpečí, jenž ulpí na jazyku, aniž byste ho skutečně ochutnali? Lačníte vědět, jak chutná vinna? Má ji rád, nemá ji rád budete milovat celou svou duší.


Knižní obálka:
Nejprve jsem si říkala, že ta květina je zvláštní, ale po přečtení už to samozřejmě chápu. Ilustrace v sobě skrývá emoce, stopy vedoucí k temnému příběhu i lásku samotného vraha... Hodně vydařená, skvěle se na ni kouká. :))

Další vynikající thriller z pera britské autorky Sharon Bolton

08. 06. 2017  |  Recenzoval: Jana Hlavičková

Novinka z pera britské autorky Sharon Bolton je podmanivá, zvrácená, překvapivá a rozhodně si udrží vaši plnou koncentraci. Protože pokud si myslíte, že její úmysly máte prokouknuté, nemůžete se víc mýlit. A vaše sympatie budou poletovat od jednoho hrdiny k druhému, až si nebudete jisti, komu a čemu věřit.

V hlavní roli se nám představí trochu nezvyklá právnička Maggie. K soudu zásadně nechodí, rozhovory neposkytuje, o jejím soukromí se neví zhola nic. A přesto je nejvyhledávanější zastánkyní práva, ovšem pouze mezi doživotně odsouzenými. Neboť jí nezáleží na to, zda jste vinen, či ne. Jde jí pouze o pocit nadvlády nad policejními složkami, o pocit její moci nad bytím a nebytím odsouzeného. A dlužno dodat, že slaví úspěchy. Na svobodu dostala z cel doživotně odsouzených pěknou řádku vrahů. Není snad tedy na místě, že má právo na trochu extravagance? Chodí po svém prostorném domě, mluví s kýmsi neznámým a vlasy má zářivě modré. Je autorkou mnoha detektivních románů, ale o autogram ji nežádejte.


Ve věznici se zvýšenou ostrahou si odpykává svůj trest odsouzený vrah Hamish Wolfe a jeho jedinou nadějí, jak zvrátit jeho osud, je právě ona modrovlasá advokátka. Na základě mnoha důkazů, jej porota uznala vinným za prokázanou vraždu tří žen, čtvrtá se nikdy nenašla. Za dlouhých dní a nocí skládá origami a píše milostné dopisy své lásce, ale o kterou jde, prostě neuhodnete. Neboť tento šarmantní doktor, oplývající sympatiemi k mírně obézním ženám, je v hledáčku mnoha vdavek chtivých dam, které ho zaplavují svou přízní.
Hamish se zoufale snaží přimět Maggie, aby se ujala jeho případu a prokázala jeho nevinu. Dokonce existuje i jakýsi fanclub Hamishe Wolfeho, bojující o jeho propuštění. Fakt, že je plný polovičních bláznů, bezdomovců, není až tak důležitý.
Maggie dlouho odolává všem přímluvám, dopisům, kytkám, ležících u jejího prahu. Ale je to silnější než ona a po mnoha měsících se případu ujímá a jde po stopách všech zavražděných žen. Ale má tajemství. Tajemství, pečlivě skrývané před světem a tak zvrácené, že vám to vyrazí dech.


Vynikající thriller Má ji rád, nemá ji rád mohu s čistým svědomím a bez uzardění vřele doporučit všem fajnšmekrům, kteří mají rádi kvalitní napětí, bez kudrlinek, okolků a zbytečných frází. Nudou rozhodně zívat nebudete, autorka vám to nedovolí. Jednotlivé kapitoly jsou pečlivě proloženy elektronickou komunikací mezi hlavními protagonisty, novinovými články i milostnými psaníčky.
Já sama jsem poletovala mezi náklonností k Hamishovi, kdy mi prostě jeho šarm logicky učaroval, a k Maggie, o které jsem měla naprosto zcestné představy. Není čas na nudu, není čas na žádné tanečky. Pokud máte dojem, že příběh ustrnul na nějakém hluchém místě, okamžitě jste vtáhnuti do děje z jiného místa a z jiného pohledu. Žádná krvavá řezničina, žádné hororové představy. Jen napětí do posledního dechu a naprosto nečekaný, zvrácený konec jedné osudové chyby a nedorozumění. A o tom to přátelé celé je, nikdy, ale opravdu nikdy, si nezahrávejte se ženou. Věřte mi.

Detektivka, která má našlápnuto k tomu stát se opravdovým bestsellerem

02. 06. 2017  |  Recenzoval: Jan Hofírek

Maggie Roseová je šarmantní, distinguovaná a mimořádně inteligentní dáma v nejlepších letech – pokud nám tedy etiketa dovoluje toto sousloví v souvislosti s věkem ženy použít. Úspěšná advokátka a rovněž uznávaná spisovatelka detektivních románů – toto či něco podobného by si bez uzardění mohla nechat natisknout na svou vizitku. Maggie je ovšem zároveň zdrženlivá, chladně kalkulující profesionálka, která dobře ví, že v její práci je především nutné vyloučit či alespoň na minimum omezit jakékoliv citové projevy či dokonce vazby. Právě díky této zásadě ji postupem doby začala provázet pověst neúplatné, za objasněním „svého" případu tvrdě jdoucí bojovnice, takže dnes nejenže nemá nouzi o klienty, ale mnoho nabídek musí z důvodu časové zaneprázdněnosti odmítat. Do této kategorie neúspěšných žadatelů o její služby patří i Hamish Wolfe, nedávno odsouzený za sériové vraždy mladých žen. Ani on, ani jeho matka přes všechno naléhání nezviklají Maggie v jejím rozhodnutí nevstupovat do dalšího případu v době, kdy má práce až nad hlavu...
Detektiv Pete Weston má problém. Byl to on, kdo měl největší zásluhu na dopadení vraždícího maniaka a s nevolí sleduje snahy příslušnic jeho fanklubu.udělat z Hamishe Wolfa oběť policejně-justičního spiknutí. Takový hezký a milý muž by přece nemohl spáchat zločiny, ke kterým se ostatně nikdy nepřiznal, za něž však odešel od soudu s doživotním trestem – takhle argumentují rozezlené Amazonky, uhranuté odsouzencovým charismatickým zjevem.


Tyto aktivity se sice Westonovi nelíbí, žádné velké starosti mu ale nedělají. Je totiž jasné, že z této strany nebezpečí nehrozí – vždyť kolika podobným zavrženíhodným individuím jako je Hamish Wolf přicházejí do vězení dopisy plné extatických výlevů od psychicky labilních žen, projektujících do svého idolu nenaplněné citové tužby či pseudomateřské instinkty!
Vrásky na detektivově čele má na svědomí něco jiného. Pete Weston získal informace, podle nichž vrahova matka navázala kontakt s Maggie Roseovou, což nevěstí nic dobrého. Ne, o vině a spravedlivém odsouzení Hamishe Wolfa nemá žádné pochybnosti, zároveň však ví, že případné znovuotevření případu, zvláště pak za situace, pokud se obhajoby ujme všetečná Roseová, by se mohlo začít ubírat nevypočitatelným směrem. To se pak klidně může stát, že ta perfekcionistka něco vyšťourá, třeba nějaké formální pochybení, samozřejmě naprosto bezvýznamné, ale pokud ho mediálně nafoukne, jistý stín na práci vyšetřovatelů to určitě vrhne. A navíc je možné (Weston o tom sice pochybuje, ale čert nikdy nespí), že ten grázl Hamish Wolfe, co všechny své oběti obelstil dokonalým vystupováním, vizáží gentlemana a horoucími vyznáními lásky až za hrob, bude mít s tímto divadýlkem úspěch i u Maggie Roseové. To by bylo zaděláno na obrovský průšvih. Nedá se nic dělat, musí tu advokátku navštívit a varovat ji, aby se matčinými přímluvami za neprávem odsouzeného synáčka nenechala obalamutit...


Jak už víme, Maggie nic takového v úmyslu nemá, celá věc ji však začne zajímat z jiného důvodu. Vždyť se jí tu nabízí skvělý námět pro nový román! A protože je ženou činu, pustí se hned do psaní, k němuž je pochopitelně nutné blíže se s případem seznámit. Kam tento literárně-detektivní exkurz naši advokátku dovede, o tom již nic neprozradím, protože nechci nikoho připravit o nádherný čtenářský zážitek!


Sharon J. Boltonová je prý (cituji ze záložky) „právem považovaná za největší britský literární objev posledních let". S tím nemohu než souhlasit, i když Má ji rád, nemá ji rád je první knihou, kterou jsem od ní četl. Boltonová má obdivuhodný cit pro vytvoření dokonalého vypravěčského půdorysu, na němž pak staví graduálně se rozrůstající konstrukci napínavého příběhu. Líbivým efektům a otřepaným klišé se zásadně vyhýbá, dává přednost cizelérské poctivosti literárního řemesla, přičemž samozřejmostí je u ní věrohodnost postav i navození příslušné atmosféry, ať už se jedná o poradu v policejní kanceláři, diskusi na sociálních sítích či pátrání v podzemních jeskyních. Velkým pozitivem je i to, že přes množství nejrůznějších zápletek působí kniha jako celek jednolitým dojmem, děj se čtenáři nikdy nevymkne zpod kontroly, k čemuž zajisté přispívá i zdařilý překlad.


Závěrem děkuji dámám z nakladatelství Domino za zaslání recenzního výtisku knihy, o jejíž čtenářské úspěšnosti nemám nejmenších pochyb. Jméno Sharon J. Boltonové se díky bestselleru Má ji rád, nemá ji rád dostane na žebříčku autorů kvalitních detektivek určitě hodně vysoko!

 

Dostupné z: http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/detektivka-ktera-ma-naslapnuto-k-tomu-stat-se-opravdovym-bestsellerem-8078#cmts


Ukázka z knihy Má ji rád, nemá ji rád