Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Ďáblův elixír

Ďáblův elixír

Autor:
Raymond Khoury
Podtitul:
Série Sean Reilly, 3. díl
Originální název:
The Devil´s Elixir
Překlad:
Hana Pernicová
Série:
Sean Reilly
Pořadí knihy v dané sérii:
3
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7303-719-2
Počet stran:
344
Datum prvního vydání:
23. 04. 2012

99 Kč 

Nakupte ještě za 2000 Kč a získáte DOPRAVU ZDARMA!

Ďáblův elixír

Popis: Ďáblův elixír

Co když původní obyvatelé Střední Ameriky znali rostlinu, jejíž účinky by mohly otřást samotnými základy křesťanství?

Co když o tuto rostlinu začnou projevovat nebývalý zájem lidé stojící na obou stranách zákona a vzplane mezi nimi nemilosrdný boj o to, kdo účinky tajemné byliny využije jako první?

A co když jsou agent FBI Sean Reilly a jeho přítelkyně Tessa Chaykinová jedinými, kdo může udržet tuto Pandořinu skříňku zavřenou?


I v nejnovějším thrilleru Raymonda Khouryho se setkáváme s hrdiny jeho předchozích úspěšných templářských románů, abychom spolu s nimi odhalovali dávná tajemství i současná spiknutí. Sean a Tess zápasí s časem, drogovými kartely i americkou protidrogovou policií, protože pokud neuspějí, ocitne se svět na pokraji zkázy.

 


Dotaz k produktu Ďáblův elixír

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Raymond Khoury

Raymond Khoury

Raymond Khoury (*1960) se dlouhé roky s posedlostí škorpióna, v jehož znamení se narodil, považoval za člověka od filmu, scénáristu a producenta. Přitom však vystudoval architekturu. Dlouhé roky ho ale živilo bankovnictví. Největšího naplnění a úspěchu však dosáhl jako spisovatel...

Narodil se v Bejrútu. Bylo mu 14 let, když v Libanonu vypukla krvavá občanská válka, a jeho rodiče usoudili, že mají-li jejich tři děti přežít, musí žít jinde. Odjížděli do Spojených států, zatímco budovy výstavního rodného města se jedna po druhé hroutily v troskách. Raymond se na to díval s hrůzou a možná už tehdy si slíbil, že se domů jednou vrátí.

Slib splnil. Vrátil se s myšlenkou, že doma vystuduje architekturu a pak pomůže s obnovou země. První se mu podařilo, druhé už nestihl. Válka vypukla opět v plné síle a o deset let starší architekt opět ze země uprchl.

Ve Francii vystudoval bankovnictví a v Anglii, kde se usadil, se mu začal věnovat. Jako investiční poradce přišel do styku s lidmi od filmu. Zůstali mu jako přátelé, i když bankovnictví opustil. A probudili v něm opět tvůrčího ducha.

Napsal několik scénářů. Získaly pár cen, ale nikdy se nerealizovaly, třebaže o jeho adaptaci románu Melvyna Bragga projevil producentský i herecký zájem Robert De Niro. Stal se stipendistou Fullbrightovy nadace. Dál psal. V roce 1996 se zrodil i scénář, který pojmenoval Poslední templář.

Když v roce 2009 proběhl televizními obrazovkami dvoudílný film Poslední templář, jako scenáristka byla uvedena Suzette Couture. Khoury při jeho vzniku figuroval jen jakou autor literární předlohy, tedy aktivně nijak.

Z dosavadní chronologie jsme totiž záměrně vynechali rok 2006. Ani o Posledního templáře neprojevil nikdo vážný zájem, a tak jej na radu známého začal Khoury přepracovávat do podoby románu. Trvalo mu to tři roky. Zprvu zase smůla: nezájem. Moc složité, příliš závažné téma. Tentokrát se však autor nevzdal. A když v roce 2006 Poslední templář vyšel, byl to okamžitý celosvětový úspěch, zřejmě jediný, který vrhl alespoň malý stín na Brownovu Šifru mistra Leonarda (alias Kód Da Vinci).

Dovětek je známý, protože patří do dějin knižního podnikání stejně jako do dějin pop kultury: přišly další čtyři knihy, a třebaže úspěchu Posledního templáře nedosáhly, šlo o nesporné bestsellery. Jméno Khoury se totiž pro ně stalo synonymem.

 


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Nepřetržitý přísun akce

09. 09. 2013  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Svět možná brzy pozná novou drogu, která předčí všechny dosavadní. Jde jen o to, kdo ji dostane dřív. Bude to FBI, nebo mexický narkobaron a jeho nelítostní zabijáci? Ve hře je mnoho, nejen život čtyřletého dítěte…

V roce 1741 podniknou dva kněží Álvaro a Eusebio do Nového Španělska (dnešní Mexiko). Eusebio se po čase ztratí a Álvaro se vydá svého druha hledat. Když Eusebia po čase nalezne, ten mu sděluje, že u domorodých kmenů našel neznámou omamnou látku. Díky úžasnému nálezu se odmítá s Álvarem vrátit a chce v divočině zůstat. Álvaro po návratu do jejich dočasného sídla sestaví oddíl mužů a vydají se pro Eusebia zpět. Už ho však nikdy nenajdou…

V současném Mexiku má agent FBI Sean Reilly hodně horkou půdu pod nohama. S malým týmem se vydal zachránit ze spárů únosců amerického vědce McKinnona. Ten byl přinucen pracovat na výrobě nové drogy, která by předčila vše, co narkomané dosud znali („metamfetamin proti tomu bude čajíček, něco jako aspirin“), navíc by byla dostupná v podobě pilulek. Záchranná akce se však zvrtne a v nastalé přesile nepřátel Sean raději vědce nakonec zabije…

O pět let později kdosi zazvoní u dveří bývalé agentky DEA (úřad pro potírání drog) Michelle Martinezové. Než si stačí uvědomit, co se děje, maskovaní útočníci zastřelí jejího přítele a jí samotné se na poslední chvíli podaří popadnout svého čtyřletého syna Alexe a utéci. Jediný, komu může zavolat, je její dřívější spolupracovník Sean Reilly. Ten je také otcem Alexe, o čemž ovšem neměl dosud tušení.

Ale na dojemné setkání Michelle a Seana není moc času. Nyní musí utíkat oba před neznámými zabijáky, tentokrát z hotelového pokoje. Jedna z kulek zasáhne Michelle… Seanovi je jasné, že pokud chce přijít na to, co se děje, bude muset zapátrat v minulosti, využít všechny možné známosti a zapojit všechny své dovednosti. Zabijáci jsou ale stále o krok napřed a nemají žádné slitování…

Uslyšel další křupnutí.
A znovu to cvaklo.
Neudržel se a začal dávit, a přestože věděl, že by neměl vnímat žádnou bolest, mysl mu ji vyvolávala. Cítil, jak se propadá do bezvědomí.
„Tak co?“ zeptal se Navarro.
Walker posbíral poslední zbytky sil a plivl po něm. Zmohl se jen na ubohý ochablý plivanec, který minul cíl a ještě víc ho zdeprimoval.
Navarro se na něj zadíval jako zklamaný rodič a pak se odvrátil.
„Nemám moc času, takže… co kdybychom prozatím vynechali ostatní prsty a přešli k něčemu mnohem… přesvědčivějšímu?“
Kývl na své pomocníky a Walkera zachvátila zrůdná, neskutečná směsice děsu a fascinace, když je sledoval, jak se sklánějí, rozepínají mu pásek a stahují džíny.
A potom se Navarro zase pustil do díla.
Str. 129—130

Původně libanonský autor Raymond Khoury (narozen 1960) se představuje pátým česky vydaným románem, třetím ze série o agentovi Reillym. Khouryho prvotina s názvem Poslední templář byla v roce 2009 zfilmována pro televizi, ale nesetkala se s příliš velkým ohlasem (ČSFD 39 %, IMDb 4,5 z 10). Ve filmové verzi byla hlavní hrdinkou Tess Chaykinová, která vystupuje i v Ďáblově elixíru, agent FBI se zde však jmenoval Sean Daley a knižní podobě drsňáka zrovna dvakrát neodpovídal.

Ďáblův elixír sice zprvu vypadá jako další „Berry“, především díky historickému prologu, velice rychle se nicméně stočí ke klasickému thrilleru, kdy muži zákona udělají nějaký tah, který automaticky vyvolá protitah. FBI a DEA zpočátku tempu zločinců vůbec nestačí, mrtvoly se množí a agenti je pouze nalézají a počítají. Padouchům pomáhají všemožné technologické vymoženosti, díky čemu Ďáblův elixír připomíná spíše své filmové kolegy, jako například Nepřítel státu či Smrtonosná past 4.

Kniha sice nastiňuje zajímavé úvahy o smyslu boje proti drogám, například to, že každá likvidace nějakého narkobarona vyvolá automaticky krvavou válku o to, kdo zaujme jeho post, a ve výsledku tak může nadělat ještě více škody. Nebo o tom, že boj s drogami — příslovečnou sedmihlavou saní — nikdy neskončí a je otázkou, zdali vůbec má cenu tento boj podstupovat. Nicméně děj knihy odsýpá velice rychle a čtenářův mozek nijak zvlášť nezatěžuje. Drogová problematika zde tvoří pouze kulisu, stejně jako úvod v historii, který je v podstatě zbytečný.


O hlavní postavě Seana Reillyho se nedá říci, že by byla veskrze sympatická a není tak snadné se s ní sžít. A pokud Raymond Khoury začne nějakou postavu vykreslovat v lepších barvách, můžeme si být jisti, že brzo zemře. Viz zápletka s agentem, který rád surfoval ve vlnách…

Když přesouval hlaveň novým směrem, projela mu pravým stehnem ostrá bolest. Podíval se tam a uviděl, jak mu z nohy trčí tenký kovový bodec. V návalu hrůzy pochopil, že se ten muž nechal porazit schválně, aby ho mohl píchnout.
Vypálil několik ran po tom druhém, který se blížil z kuchyně, ale svět se mu před očima rozplýval a svaly proti jeho vůli ochabovaly. Střely šly pánubohu do oken.
Cítil, jak upadá do spánku, a těsně předtím, než úplně ztratil vědomí, si pomyslel, že je krajně nepravděpodobné, že si zítra ráno zajezdí na vlnách.
Str. 283

Autor se v závěru knihy točí i kolem paranormálních jevů, resp. reinkarnace, nicméně vypořádává se s touto zápletkou celkem zdařile, a tak pokud vám nadpřirozené síly nevoní, nemusíte se příliš bát. Dočkáte se strhujícího finále, včetně obligátního souboje v letícím vrtulníku.

Pokud chcete opravdu oddechovou četbu, kde si nemusíte lámat hlavu s psychologií postav, nevadí vám troška té krve, máte rádi klasickou hru na policajty a padouchy, pak nemusíte váhat po knize sáhnout. Čeká vás téměř nepřetržitý přísun akce… A nebudete na to potřebovat ani žádnou pilulku.


Ukázka z knihy Ďáblův elixír