Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Co zbylo z mojí sestry

Co zbylo z mojí sestry

Autor:
Nuala Ellwood
Originální název:
My Sister's Bones
Překlad:
Michael Havlen
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7498-256-9
Počet stran:
376
Datum prvního vydání:
26. 02. 2018

Kliknutím zvolte variantu


Popis: Co zbylo z mojí sestry

„Impozantní prvotina! Psychothriller napínavý stejně jako Dívka ve vlaku, ovšem podstatně lépe napsaný.“ The Observer

Kate strávila posledních patnáct let ve válečné zóně. Psala reportáže o nenávisti a brutalitě, teď se však vrací domů. Ne z vlastního rozhodnutí, ale protože jí zemřela matka. Pohřeb už nestihne; sestra jí dala vědět pozdě. Vlastně ji to ani neudivuje, nikdy neměly dobrý vztah. V rodném domě by se měla cítit bezpečně, ale opak je pravdou. Všude na ni doléhají děsivé vzpomínky. V sousední zahradě vídá dítě, které by tam podle všeho nemělo být.

Dějí se jí věci, které jsou velmi podivné a znepokojivé. A tehdy začne Kate pochybovat,
jestli se nepomátla. Nemá se komu svěřit. S kým se poradit. Sestra nepřichází v úvahu, ta
utápí v alkoholu žal nad tím, že před pár lety zmizela její dospívající dcera. Ještě že je tady
sestřin manžel Paul, ten jediný je aspoň trochu nápomocný.

Přesto se Kate ocitá na pokraji zoufalství. Neví, jestli je to, co vidí, skutečnost, nebo výplod její mysli. Jako by už nic nebylo takové, jakým se jeví. Dochází k jediné jistotě – že něco je zatraceně špatně. Zbývá otázka, jestli v sobě bude mít dost síly odhalit pravdu. 


Dotaz k produktu Co zbylo z mojí sestry

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Nuala Ellwood

Nuala Ellwood

Britská autorka Nuala Ellwood vyrůstala v rodině uznávaných novinářů. Na začátku profesní dráhy se věnovala zpěvu a psaní písňových textů, ale později se rozhodla pro spisovatelství.

Rodinné prostředí významně ovlivnilo námět její prvotiny Co zbylo z mojí sestry. Nualin otec i celá řada jeho přátel působili jako váleční reportéři a právě jejich vyprávění bylo pro autorku primární inspirací pro vytvoření hrdinky, která se po návratu z válečného pekla potýká s posttraumatickou stresovou poruchou.

K „nespolehlivým vypravěčům", kteří jsou v současné thrillerové tvorbě tolik populární (první byla hrdinka románu Zmizelá od Gillian Flynn) tak díky Nuale Ellwood přibývá bravurně psychologicky vykreslená hrdinka, u níž čtenář pochybuje, jestli skutečně vidí, slyší a prožívá to, o čem nám vypráví.

Co zbylo z mojí sestry je thriller bravurně napsaný, mrazivý, s místy až hororovými prvky. Zcela jistě není náhodou, že deník Guardian označil Nualu Ellwood za jednu z nejnadějnějších tváří britské literatury.

Photo (c) Justine Stoddart


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Vítejte ve světě, kde nic není tak, jak se na první (a možná i druhý) pohled jeví

16. 07. 2018  |  Recenzoval: Helena H

Příbuzné prostě dostaneš k narozeninám

Válečné trauma, rodina opředená tajemstvími a velmi nespolehlivá vypravěčka. Dokonalé koření psychologického thrilleru, který spolehlivě přivodí menší tachykardie.

Kate se po patnácti letech vrací do rodného města, aby vypořádala matčinu pozůstalost, na kterou jí neschopná, rodinným traumatem a alkoholem postižená, sestra jednoduše nestačí. Jedinou přívětivou tváří v zasmušilém Herne Bay je Katin švagr Paul, avšak ani ten nezvládne všechno. Sama Kate totiž trpí ostrým posttraumatickým stresem po prožitých válečných hrůzách, a pobyl v krajině dětství jí na klidu nepřidává.

Když se Kate, notně posilující, nebo spíše otupující, svou psychiku prášky na spaní a alkoholem, nastěhuje do domu, kde se sestrou vyrostly, jako by otevřela obávanou Pandořinu skříňku. Stíhána nočními můrami, hlasy a halucinacemi bude muset přijít na kloub záhadě, která se nebezpečně podobá jejím hluboko zasutým zážitkům z neharmonického dětství. Skutečně po její zahradě chodí malý, evidentně týraný chlapec, nebo jsou to jen další divoké vidiny? A proč jí sousedka tvrdí, že žádné dítě nemá, a z domu se ozývá pláč? Proč Kate vůbec nikdo nevěří?

Britská románová debutantka Nuala Ellwood si pro svou prvotinu vybrala skutečně nelehké téma. Válečná traumata nejsou žádná legrace, o tom vědí své nejen vojáci, ale i zpravodajové z první linie. Nuala Ellwood se hojně inspirovala zážitky svého otce – novináře a napsala psychologický román s prvky thrilleru, nad nímž s chutí užasnete.

Co zbylo z mojí sestry, vydané nakladatelstvím Domino, je dalším příběhem z řady vskutku nespolehlivých vypravěček. Na rozdíl od jiných budete ale chtít Kate uvěřit, rozkrýt všechna dávná tajemství a objasnit záhady. Autorka míchá místa i časovou souslednost, a nechává čtenáře skákat příběhem, až jsou sami zmateni jako hlavní hrdinka. Poskytuje přesně tolik informací, abyste lačně otočili na další stránku.

Vítejte ve světě, kde nic není tak, jak se na první (a možná i druhý) pohled zdá. Ve světě, kde ani ten nejhodnější nemusí nutně říkat pravdu. Zjistěte, kdo lže, kde je zakopán pověstný pes a Co zbylo z mojí sestry.

Prvotina Nually Elwood Co zbylo z mojí sestry nabízí napínavý příběh s překvapivým koncem

21. 05. 2018  |  Recenzoval: Janka Mišúnová

Kate strávila posledních patnáct let ve válečné zóně. Pracovala jako válečná reportérka. Teď se vrací domů, protože jí zemřela matka. Pohřeb už nestihla, její sestra Sally jí dala vědět pozdě. Kate to ale vůbec nepřekvapilo. Nemají dobrý vztah.

Rozhodne se, že stráví několik dní v rodném domě. Není to dobrý nápad. Všude na ni doléhají ošklivé vzpomínky na minulost a temné rodinné tajemství a v sousední zahradě vídá dítě, kterému někdo ubližuje. Když se Kate rozhodne dítěti pomoct a zavolá policii, ukáže se, že sousedka žádné dítě nemá. Kate je zmatená, neví, čemu má věřit, ani komu se vyzpovídat, protože Sally pořád utápí v alkoholu žal nad zmizením své dospívající dcery. Naštěstí je zde Sallin manžel Paul, který dělá všechno pro to, aby Kate pomohl. Ta je však pořád na pochybách - neví, zda to, co vidí, je skutečnost, nebo výplod její nemocné mysli. Má jen jedinou jistotu - NĚCO je zatraceně ŠPATNĚ.

Dvě sestry, jedno neštěstí
Rodina Sally a Kate byla kdysi šťastná, ale jedna tragická událost všechno změnila a stojí mezi nimi, i když od té doby uplynulo několik let. Protože Sally neštěstí na vlastní oči neviděla a Kate byla příliš malá na to, aby si něco z toho pamatovala, každá věří tomu, co slyšela - Kate matčině verzi a Sally té otcově. Obě verze se ale zásadně lišily a protože Sally a Kate o tragédii nikdy nemluvily, rozdělila je a zanechala každou z nich s její vlastní bolestí a pochybami.

Kate se s tím vším vyrovnává prostřednictvím práce válečné reportérky v Sýrii, Sally pomáhá alkohol. Její pití zničilo nejen ji, ale i její dospívající dceru Hannu. I když se Sallyin manžel Paul snažil udržet rodinu, jednoho dne Hanna zmizela a už se nevrátila. A právě Paul je jediný člověk, který je zde pro Kate - naslouchá jí, pomáhá jí vyrovnat se ze vzpomínkami na rodinnou tragédií i s hrůzami války, které viděla na vlastní oči.

Věří i tomu, že kluk, kterého viděla, je skutečný, a společně s ní se snaží najít pravdu. Když pochopí, že pokud Kate neodejde z rodného města, psychicky se sesype, přesvědčí ji, aby se vrátila do Londýna a pak zpátky do práce a slíbí, že se postará nejen o Sally, ale postará se i pátraní po záhadném klukovi. Kate poslechne, odjede do Sýrie a tam, uprostřed vražedného útoku, zjistí, jaká je pravda. Vyvázne však živá?

Překvapivá zápletka a ještě překvapivější rozuzlení
Na začátku knihy se dočtete o Katiných psychických problémech a zážitcích z války, později se dozvíte, jaká tragédie rozdělila sestry a proč Hanna utekla z domova a nakonec se objeví i záhada (ne)existujícího chlapce. Možná si řeknete, že je to příliš mnoho témat na jednu knihu. Možná vás odradí zdlouhavý začátek a možná nebudete chápat, co mohou mít všechna ta témata společné. Knihu však rozhodně neodkládejte, postupně do sebe všechno začne zapadat a dočkáte se nejen překvapivé a promyšlené zápletky, ale i děsivého a nečekaného rozuzlení.

Autorka perfektně vykresila psychický stav obou hrdinek - jejich bolest, zmatenost a beznaděj, ale i drobné radosti, které se občas v jejich životech objeví. Taky hezky popsala jejich vzájemný vztah a jeho proměny od sesterské lásky až k pomalému odloučení, vzájemnému pohrdání a nepravděpodobnému smíření a odpuštění.

Pokud jste milovníci psychologických thrillerů, je kniha Co zbylo z mojí sestry určena právě vám. Je depresivní, mrazivá a temná a krátké kapitoly udržují atmosféru napětí, která vám nedovolí přestat číst. Svůj pohled na události nabídnou obě sestry, takže se může stát, že vás budou neustále překvapovat nové skutečnosti a vy budete měnit názory na obě sestry na na vše, co o nich víte. Jednotlivé dílky skládačky do sebe hezky zapadají a když už si myslíte, že chápete, o co jde, šokuje vás grandiózní finále, ve kterém se všechny dějové linky spojí v jednu a vy se dozvíte nelítostnou pravdu, která vám vyrazí dech.

http://www.kritiky.cz/recenze-knih/2018/nualla-elwood-co-zbylo-z-moji-sestry/ 

Co říct k této knize? Prostě čtěte!

30. 04. 2018  |  Recenzoval: Marek Zákopčan

Neviem, či som bol doteraz len nevšímavý, alebo vydavateľstvo Domino v poslednom čase skutočne prináša do našich končín omnoho viac nových, neošúchaných autorov. Popri ostrieľaných tvorcoch, ako sú napríklad Jeffery Deaver alebo Michael Connelly, tak majú možnosť zaskvieť sa aj úplní nováčikovia. Meno Nualla Ellwood bolo u nás doteraz neznáme, ale je pravdepodobné, že po jej trileri Co zbylo z mojí sestry sa to rýchlo zmení. Žáner psychologického trileru obsahuje (podobné ako každý iný) špecifické prvky, ale je iba na konkrétnom autorovi, čo a ako z nich použije. Nualla Ellwood prináša príbeh, do ktorého sa môže vcítiť väčší počet čitateľov, keďže nejde o (asi najbežnejšiu) naháňačku medzi poliíciou a sériovým vrahom. Autorka sa zamerala na rodinu, duševné problémy a neschopnosť nájsť oporu v najťažších časoch.

"Slyšela jsem krik a volání nějakého člověka, ale přesto jsem tam stála jako přikovaná. Pak už si pamatuju jen to, že jsem uviděla rybářskou loďku, ze které mával nějaký muž. Dostal se k Davídkovi. Vytáhl ho z vody. Tys byla v tom člunu také. Ten člověk udělal to, co jsem já sama nedokázala. Vyzvedl moje děti do bezpečí. Ale když doplul k pláži, podíval se na mě a zavrtěl hlavou. V tu chvíli jsem se konečně dokázala pohnout a rozběhla se k lodi, ale už bylo pozdě."

Kate je novinárka, ktorá niekoľko rokov strávila v búrlivej oblasti Sýrie. Krv, utrpenie a drsná realita vojny by zanechala stopy na každom. Po smrti matky sa vracia domov, aby sa postarala o jej pozostalosť. Akoby nestačilo, že ju aj doma prenasledujú spomienky na prežité hrôzy, musí navyše čeliť aj rozpomienkam na vlastné detstvo a alkoholizmu sestry Sally. Kto by sa čudoval, že dôsledkom toho všetkého sú nočné mory a halucinácie? Aj Sally má však mnohé dôvody utápať svoje problémy v liehu, predovšetkým ju stále máta zmiznutie dcéry Hany, ktoré pôsobí ešte výraznejšie po matkinom úmrtí. Spojivom medzi sestrami je najmä Sallin manžel Paul, snažiaci sa podať im pomocnú ruku pri prekonávaní ťažkostí v živote aj v ich narušenom vzťahu. Tých náhod a nehôd v ich okolí je však akosi priveľa a Kate začne prežívať nanovo aj stratu ich brata Davida, ktorý umrel ako chlapec. A pripomína sa jej dosť desivým spôsobom...

"Zastavíme se u vratkého lehátka, kde nehybně leží mladá žena. Je jí sotva dvacet a zírá do stropu s otevřenými ústy, zatímco jí Halil ovazuje pahýl ruky škrtidlem. Se srdcem až v krku si kleknu vedle ní. Vím, že tady nemají žádné léky proti bolesti a že musí strašně trpět. Pohladím ji po ruce, a když ke mně otočí tvář, pomyslím na Hanu. Když jsem ji viděla naposledy, byla v podobném věku jako tahle dívka. A jak tady sedím a dívám se na polámané tělo té mladé ženy, i mnou projede ostrá bolest. Vzpomínka na jednu starou ránu, kterou jsem zpusobila, ale nikdy jsem se ji nepokousila zacelit."

Spočiatku sa vám môže zdať, že čítate skôr psychologickú drámu, ale pritom stále cítite napätie bublajúce kdesi pod povrchom, ktoré len čaká na správnu chvíľu, aby vybuchlo a celého vás pohltilo. Kate a Sally sú výborne napísané postavy, čo je vždy výborný základ. A keď k tomu pridáme pútavú zápletku a autorkin skvelý štýl, dostaneme psychotriler ako vyšitý. Co zbylo z mojí sestry je román mimo akejkoľvek série, takže ide o ucelený príbeh, no verím, že Nualla Ellwood ešte nepovedala posledné slovo. Ak si udrží nastolený štandard, čaká nás ešte pekná čitateľská jazda. Medzi klady románu nepochybne patrí aj neistota z toho, ako to všetko dopadne. Koniec nie je predvídateľný, aj zlé činy postáv dokážete pochopiť vďaka ich motivácii a bude vám mráz behať po chrbte pri myšlienke, čo všetko dokáže spôsobiť posttraumatický syndróm. Nualla Ellwood sa dotýka mnohých súčasných tém a jej kniha tak získava na hodnote. Pobaví, zaujme aj prinúti uvažovať. Jednoducho - čítajte :-)

Co zbylo z mojí sestry s přehledem trumfne i Dívku ve vlaku

12. 04. 2018  |  Recenzoval: Recenzárium

Když se nemůžeme spolehnout na naše smysly, tak jak poznáme, co je reálné a co ne?

Kate Rafterová, je ve svých třiceti devíti letech úspěšnou válečnou reportérkou. Není to vůbec jednoduchá práce, především je zde obrovský nátlak na psychiku a riziko, že se nemusíte vrátit zpátky domů, je taktéž součástí, s kterou se musí počítat. Katinou osudovou pracovní oblastí, kam se stále vrací, je Aleppo v Sýrii. Bylo to právě tam, kde se sblížila s malým klukem Nidalem. Co se zde asi mohlo stát tak hrozného, že tvář toho chlapce ji budí ze spánku a pronásleduje všude, kam jde?

Od sestry Sally se dozví o smrti jejich matky, a tak se Kate vrací do svého rodného městečka Herne Bay, aby vyřídila nezbytné papírování. Návraty bývají těžké a Katin návrat navíc ještě spustí bouři nepříjemných vzpomínek. Chce to mít co nejrychleji hotové, ale čím déle zůstává, tím více se domnívá, že něco není v pořádku. Kdo je ten chlapec, kterého vídá v sousední zahradě bezdětné rodiny? Ke všemu se zdá, že ji chlapec chce něco naznačit. Je možné, že se to vše odehrává pouze v Katině mysli?

"Její hlas se v mé hlavě mísí s jiným, a jak tam tak stojím a hledím na šedivou betonovou plochu a ponuré moře na obzoru, vzpomenu si, jak mě matka, kdysi zapřísahala, abych se odsud odstěhovala a zařídila si lepší život. A já jsem to udělala. Odešla jsem, jak nejdál to šlo. Teď mě však tohle město znovu uvěznilo ve svých spárech. A vím, že tentokrát už se z nich nevymaním."

Sally je jedinou rodinou, která Kate zbyla. Obě se však vzájemně odcizily, což z velké části zapříčinil Sallyin vztah k alkoholu. Manžel Paul si se svojí ženou neví rady a s Kate nalézají vzájemné porozumění a sympatie. Kate je však myšlenkami úplně jinde. Ze spánku ji budí noční můry a táhne se s ní trauma, které prožila v Sýrii. Chlapec ze zahrady ji také vrtá hlavou. Když se však rozhodne přijít všemu na kloub, tak skončí na policejní stanici.

Kniha je rozdělena na dvě části. První je vyprávěna z pohledu Kate a druhá zase z pohledu Sally. V první části se navíc střídají dvě časové linie, kdy jedna je vyprávěna retrospektivně a ta druha je výslechem na policejní stanici. Kapitoly jsou krátké, ale gradace je v nich naprosto skvělá. Knihu je těžké odložit, dokud se nedozvíte pravdu. Autorčin styl je velmi čtivý. Co zbylo z mojí sestry je prvotinou anglické spisovatelky Nualy Ellwood. Téma válečných hrůz ji vůbec není cizí, primární inspirací se jí stala rodina, především její otec, který působil coby válečný reportér. Díky tomu je příběh uvěřitelný a popisované hrůzy o to více děsivější a smutnější.

Příběh je prošpikovaný napětím a záhadou, kterou chcete co nejrychleji odhalit. Čím více se dozvídáte o Kate a její sestře Sally, o jejich rodině, minulosti a vztazích, tím více se vám postupně odkrývá dílek po dílku celá skládačka. Kniha je psychologickým thrillerem a nabízí přesně to, co očekáváte. Zklamaní rozhodně nebudete. Jednotlivé kapitoly vás budou napínat tak dlouho, až už to bude k nevydržení. Konec budete číst nevěřícně s otevřenou pusou.

Narazila jsem na porovnávání s Dívkou ve vlaku. Tuto knihu jsem nečetla, viděla jsem pouze film, ale co se týká obsahu a tématu, tak si myslím, že Co zbylo z mojí sestry Dívku ve vlaku s přehledem trumfne.

Podařená prvotina s tak akorát namíchanými ingrediencemi

11. 04. 2018  |  Recenzoval: Knihomilka

Kate je ostřílená novinářka, během svého profesního života už zažila hodně hrůz. Naposledy byla v Aleppu, odkud se vrátila hluboce ochromená. Teď ji čeká další otřes. Její matka zemřela a Kate míří domů. Je jí smutno, matku milovala, kromě ní už nemá nikoho, s kým by si rozuměla. Má sice ještě sestru, ale ta ji nenávidí, nechce s ní mluvit, raději se dívá na dno sklenky vína. Jedinou oporu Kate nachází v empatickém švagrovi. Za jeho pomoci se uchýlí do matčina domu, ale ani tam se necítí příjemně. Bojuje s vlastními nočními můrami, kterými jsou bolestné vzpomínky na Sýrii i na dětství poznamenané tragédií. Aby toho nebylo dost, má pocit, že na zahradě vídá malého chlapce. Ale to není možné, jak jí všichni tvrdí. Její sousedka je bezdětná, žádné děti v okolí nejsou. Kate má pocit, že začíná šílet, skutečnost se jí začíná prolínat s událostmi v Sýrii. Co je realita a co halucinace?

Román Co zbylo z mojí sestry se řadí mezi psychologické thrillery, v nichž do popředí vystupuje tzv. "nespolehlivý vypravěč". To je ten, který bojuje s alkoholismem nebo drogovou závislostí. Je jasné, že takovému člověku nevěříte ani dobrý den. Kate, stejně jako její sestra Sally mají k alkoholu velmi blízko. Zatímco Sally mu propadla, Kate se jakž takž drží, ale ani její halucinogenní stavy jí na věrohodnosti nepřidávají. Kate promlouvá v první části knihy, Sally v druhé. A věřte, že obě dvě budete doslova hltat. Autorka si velmi dobře pohrála s charaktery hlavních postav. Sympatie se střídají chvílemi s podezřívavostí, chvílemi s lítostí. Jakmile si někoho z aktérů oblíbíte, můžete si být jistí, že má nějakou slabinu, která jeho gloriolu srazí k zemi.

Příběh má, jako to u klasických thrillerů bývá, šokující vyústění. Možná vám spadne čelist, možná si řeknete, že je trochu překombinované (ale jinak by to čtenáře asi moc netáhlo), každopádně vás čeká pekelná jízda, kdy se budete chvíli naklánět na jednu, chvíli na druhou stranu. Kate nebo Sally? Kdo působí věrohodněji? Já jsem při čtení ani nedýchala, můžu-li to tak říct. Příběh je velmi svižný, plynulý, kapitoly končí v napínavém místě, takže vás to nutí číst dál.

Jedná o velmi citlivě napsaný příběh, některé jeho pasáže jsou velmi emotivní. Můžu říct, že je to první thriller, u kterého jsem na konci brečela jako želva. Zaobírá se hned několika tématy - posttraumatickým šokem, alkoholismem nebo domácím násilím. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to jako dort pejska a kočičky, ale opak je pravdou. Tato prvotina spisovatelky Nually Ellwood má ingredience namíchané tak akorát a je opravdu podařená. Myslím, že ji směle můžeme zařadit mezi top thrillery poslední doby.

Konečně inovace v záplavě šablonovitých thrillerů

10. 04. 2018  |  Recenzoval: Hanka the bookworm

Novinářka Kate strávila posledních patnáct let svého života ve válečné zóně v Sýrii, nyní se ale vrací domů, protože jí umřela matka, se kterou měla vřelý vztah. Ačkoliv by se v pohodlí domova měla cítit bezpečně, opak je pravdou. Doléhají na ni vzpomínky ze Sýrie a nemá se o koho opřít. Její sestra Sally ji totiž nemůže vystát a tráví celé dny popíjením vína, aby utopila žal po zmizelé dceři. Kate je zoufalá, a aby toho nebylo málo, začne vidět věci, o kterých není přesvědčená, že jsou pravdivé. Je ten chlapec na sousední zahradě skutečný?

Jako první musím vyzvednout velmi inovativní motiv minulosti hlavní hrdinky. Autorka pochází z rodiny slavných novinářů a tento námět v knize využila znamenitě. Dost často se mi totiž stává, že „nevěrohodnost“ hrdiny zkrátka nedokážu pochopit. Hodně z nich bere prášky, které zalévá hektolitry alkoholu, ale vlastně k tomu nemá (pražádný) důvod. V případech, kdy za tím stojí „jen“ rozchod či něco podobného, na mě tyto hrdinky občas působí velmi slabošsky a celkově tak pro mě thriller nemůže vyznít dobře. V případě Co zbylo z mojí sestry je tomu ale právě naopak. Léta strávená v Sýrii Kate hrozným způsobem poznamenala a myslím, že si ani nedovedeme představit, jak se musí cítit člověk, který se dostal do tak těsného kontaktu s válkou. To, že se pak postava chová příslušným způsobem, dovedu naprosto pochopit a to je pro mě stěžejní kámen dobré knihy. Chápat motivy a činy hlavních hrdinů, od kterých se odvíjí další děj.

To, že Kate není další z řady ufňukaných hrdinek, je velmi osvěžující. Samozřejmě, že samotné pasáže ala viděla jsem něco nebo neviděla, jsem blázen nebo ne ani v této knize nevyznívají nikterak originálně a vážně jsem zvědavá, jestli ještě někdy narazím na knihu, ve které tomu tak bude, nicméně jejich proložení částmi o Sýrii celkový dojem hodně vylepšuje a díky tomu celý thriller nepůsobí až tak prvoplánově, jak by se dalo čekat. Zajímavou změnu přináší zejména střední část knihy, kdy se ke slovu výrazným způsobem dostane Katina sestra Sally. Alkoholismus mají obě v krvi po svém otci a Sally mu kvůli ztrátě jediného dítěte snadno propadla. Nakonec jí ale nezbyde nic jiného, než sebrat poslední zbytky vlastní vůle a postavit se za to, co je správné. Sally nepůsobí tak realisticky jako její sestra, i tak ale zůstává zajímavou figurkou v této spletité hře, do které významně zasáhne i její manžel Paul. Právě u Paula podle mého Nualla Ellwood trochu narazila. Nechci moc prozrazovat, tak jen řeknu, že to podle mého s jeho charakterem trochu přepískla, proto k rozpletení (minimálně některých) nitek příběhu dospějete pravděpodobně o dost dřív, než ostatní hrdinové knihy.

Myslím, že je znát, že má autorka psaní v krvi. Její ruka je velmi lehká a zejména za svižné dialogy dávám palec nahoru. Podařilo se i rozdělení vyprávění do dvou časových rovin, z nichž každá trvá přesně tak dlouho, aby vás to nutilo číst dál. Co zbylo z mojí sestry je zkrátka kniha, která se těžko odkládá. Má navíc značný tematický přesah a postihuje (byť možná ne úplně niterně) hned několik závažných témat – ztráta dítěte, rodinné spory nebo válka. Právě tato polytematičnost, která se dá evidentně tak sympaticky a nevtíravě do příběhu zařadit, pro mě zůstává asi nejlepším prvkem knihy a vyvažuje pro mě i rozpačitý konec, který sice není klišoidně sluníčkovský, na druhé straně by ale některé věci měly zůstat mrtvé, smím-li použít takovýto nedokonalý obrat, abych Vám to tady úplně nevyspoilerovala.

Byť jsem knize některé věci vyčetla, určitě ji celkově hodnotím velmi kladně a ony zmíněné nedostatky jsou pro mě spíše drobnostmi. V záplavě šablonovitých rádoby psychothrillerů tento skutečně vnáší do žánru něco nového, a ačkoliv bych ho stále zařadila mezi odpočinkovou literaturu, postihuje i témata, která skutečně odpočinková nejsou. Ani zdaleka ne. Elwood navíc píše opravdu lehce, proto jsem moc zvědavá, jestli svého talentu využije a dočkáme se od ní v budoucnosti ještě dalších titulů. Domino zase jednou prokázalo, že má při výběru pod čepicí a já knize Co zbylo z mojí sestry dávám krásné 4/5 a doporučení.

Výborný psychologický thriller plný tísnivé atmosféry a překvapivých zvratů

08. 04. 2018  |  Recenzoval: Šárka Fofoňková

Kate se blíží čtyřicítka. Pracuje jako válečná reportérka. Vrací se domů, protože jí zemřela matka. Nemá manžela, děti, pouze sestru alkoholičku, se kterou si už léta nerozumí, a která jí o matčině smrti dala vědět pozdě, takže nestihla ani pohřeb. Práce válečné zpravodajky není procházka růžovou zahradou a Kate se velmi podepsala na psychickém stavu. Trpí nočními můrami, slyší hlasy, děsivé výkřiky, vídá tratoliště krve, ve kterém se také sama nacházela. Vše se snaží zahánět léky na spaní a později i alkoholem. Návštěva u sestry dopadla podle očekávání špatně, pouze ve švagrovi má oporu. Navíc začne po nocích v zahradě matčina domu vídat malého chlapečka. Pláče, křičí, naříká. Někdo ho musí týrat, ale nikdo Kate nevěří. Žena ze sousedství prý děti nemá a Kate by se měla léčit. Dokonce kvůli tomu skončí i zadržená na policii. Co se to děje? Je opravdu blázen a žádný chlapeček neexistuje? Nebo se někde za zavřenými dveřmi děje něco strašného a malé dítě trpí? Kate to nehodlá nechat jenom tak, moc dobře ví, co znamená, když je jeden z rodičů tyran.

Musím vám říct, že si s námi autorka ve své knize pěkně pohraje. A my jí to budeme baštit i s navijákem. Krásně si nás čtenáře omotá kolem prstu a nasměruje tam, kam ona chce. A my jí hodně dlouho budeme do písmene věřit to, co nám předkládá. Místy jsem se sice trošku ztrácela v ději, někdy jsem netušila, co je pravda, co halucinace či noční můry. Ovšem tušila to vůbec naše hlavní hrdinka nebo byla stejně zmatená jako my čtenáři? Hodně mě zaujaly pasáže, ve kterých nás autorka na okamžik zavádí do válečné Sýrie. Musí to být šílené se octnout uprostřed boje, navíc, když tam figurují děti. Vůbec se nedivím, že z toho Kate šílela.

Postava naší hlavní hrdinky je výborně vykreslená, hodně dobře se do ní vžijete. Stejně tak postava švagra Paula. Naopak charakter postavy její sestry Sally mi úplně tak dobře popsaný nepřišel. Sally mi připadala mi méně životná a věrohodná. Pasáže, které vyprávěla ona, byly sice uvěřitelné, to určitě ano, navíc nám osvětlila spoustu skrytého, ale nedokázala jsem se do její postavy tak dobře vžít. Prostě mi přišla „jenom napsaná“. Ovšem za tím může stát pouze můj subjektivní pocit a také menší prostor v příběhu, který autorka Sally vyhradila. Každopádně opět v této knize platí, že nic není tak, jak to zpočátku vypadá, a budete zírat, jak se celý příběh postupně zamotá a vyvrbí. Místy působí opravdu hodně zmatečně, ale to je autorčin záměr. Abyste se cítili stísněně a zmateně jako hlavní hrdinka. Přiznám se také, že v určitém místě jsem se dokonce rozbrečela, což se mi u thrillerů většinou nestává. A jelikož je to autorčina prvotina, tak můžu jenom zatleskat a doufat, že se brzy dočkáme dalšího díla.

Pokud máte chuť na výborné psychologické drama s thrillerovými prvky, určitě vám knihu Co zbylo z mojí sestry doporučuji. Jde o napínavý příběh plný překvapivých zvratů a s tísnivou atmosférou. Ovšem jestli vás na konci čeká klasický happyend, to už si musíte zjistit sami.

Autorka dokázala uchopit známá témata a postupy zcela novým způsobem

03. 04. 2018  |  Recenzoval: ireth

Výborné a tíživé čtení o bolavé rodinné minulosti, válce na Východě, na domáci frontě i s vlastní hlavou…

Kate je uznávanou válečnou zpravodajkou, vždy připravená jet do konfliktní oblasti, co nejdál od domova. Po matčině smrti je však nutné se domů vrátit a uspořádat pozůstalost. Spolu s návratem do rodného domu přichází i řada nechtěných vzpomínek – na dětství plné strachu z otce, na matku, hledající spásu v kostele… Od zbytku rodiny žádné velké přivítání nečeká – se sestrou má přinejmenším komplikovaný vztah, světlým bodem tak zůstává jen švagr.

Kate je houževnatá a tvrdošíjná. Sama bojuje s úzkostmi, a přesto se chce angažovat, když zjistí, že u sousedů se něco zlého děje. Ale je také dost dobře možné, že se na ní patnáct let vstřebávání krutostí válek nesmazatelně podepsalo – a že z toho začíná bláznit…

Román si vás hned získá – má úžasnou hrdinku, která toho hodně zažila. Díky vyprávění z jejího pohledu vše prožíváte s ní – boj s nočními můrami, vzpomínky na válku, rozpadající se příčetnost. Kapitoly po jejím návratu do Anglie se střídají s výslechem u policejní psycholožky, takže víte, že se Něco stane. Autorka vás ale udržuje v pořádném napětí, co to něco bude, i co je realita a co halucinace…

O špatných vztazích mezi sestrami už toho bylo napsáno poměrně dost (např. Bílá těla, Sestry až za hrob) a téma nespolehlivého vypravěče, kterému se hroutí vnímání reality, také není nic nového (viz Žena v okně). Ale Nuala Ellwood použila jako důvod posttraumatický stresový syndrom, stav, se kterým si spojujeme obvykle vojáky po návratu z války. V detektivní literatuře relativně nový jev, a tudíž i nepředvídatelný.

Autorka ale vše známé vzala a použila to zcela nově, takže máte pocit, jako byste nikdy předtím nic podobného nečetli. Necháte se unášet napínavým příběhem, atmosférou nejistoty a traumatickými vzpomínkami až k dramatickému finále.

Co zbylo z mojí sestry je strhující psychologický román. Spojuje v sobě těžce zkoušenou rodinu jako v knize Beze stopy (Mary Torjussen) a halucinační stavy z Dívky ve vlaku, a zároveň i aktuální téma dopadů války v Sýrii i na lidi daleko od Aleppa. Po téhle knize se možná pořádně zamyslíte nad prací válečného korespondenta…

Nevinně se tvářící thriller, který vás postupně přesvědčí o své jedinečnosti

26. 03. 2018  |  Recenzoval: Kateřina Chybová

Kate je válečná zpravodajka se schopnostmi, kterých si její šéfredaktor vysoce cení. Teď se ale po patnácti letech strávených ve válečné zóně vrací do rodného města, z něhož kdysi utekla. Nečeká tam na ni však žádná nostalgie, nebo snad teplo rodinného krbu. Kate pochází z problematické rodiny a na celém světě jí zbývá jediná příbuzná, a tou je mladší sestra, se kterou nikdy zrovna dobře nevycházela. Když se teď Kate kvůli Sallyině opožděné zprávě nestihla dostavit na pohřeb jejich vlastní matky, byla to pro jejich vztah poslední kapka. Ze Sally se po zmizení její dospívající dcery stala troska utápějící svůj žal v alkoholu, a tak se pro Kate jedinou přátelskou tváří v jinak nehostinném Herne Bay stává Sallyin manžel Paul, který se jí snaží ze všech sil pomáhat. Kate se však v domě, kde se jejich násilnický otec vyžíval v bití a psychickém teroru a kde se rozhodla zůstat po dobu, než se dořeší matčina pozůstalost, vrací všechny děsivé vzpomínky. Kromě hrůz z války a zoufalství ze zkaženého dětství se jí teď v Herne Bay zjevují věci, které by neměly existovat. Na sousední zahradě vídá maličkého, k smrti vyděšeného chlapečka, ale sousedka se dušuje, že žádné dítě nemá. Kate navíc vzhledem ke své zálibě v lécích a alkoholu není příliš důvěryhodným svědkem a když se o své poznatky snaží podělit s policií, dopadne to úplně jinak, než by čekala.

Co zbylo z mojí sestry je prvotinou britské autorky vyrůstající v rodině uznávaných novinářů. Právě jejich práce ve válečné zóně inspirovala její debut a hlavní hrdinku Kate, která se díky posttraumatické stresové poruše a závislosti na silných lécích připojuje k suitě nespolehlivých ženských vypravěček, jež jsou v současné době v žánru thriller tak populární. Nuala svým podmanivým thrillerem atakuje žebříčky prodejnosti a svou prací a pílí zaujímá místo vedle i mnohem protřelejších autorů, než je ona sama.

V knize se střídají časové linie, které však čtenáři prozrazují jen to nejnutnější. Autorka servíruje hned do začátku mnoho neznámých, k jejichž objasnění se propracovává svědomitě a trpělivě, avšak mučivě pomalu. Nevodí čtenáře za ručičku, ale poskytuje přesně tolik indicií, aby si udržela jeho bezmeznou pozornost a přesto nevytáhla všechny trumfy příliš brzy. Žádná z postav není dokonalá, každý z hrdinů má své problémy, ale největší démoni se drží sester, které vyrůstaly za nezáviděníhodných podmínek a jichž se smůla nepustila ani v dospělosti. Sally si navíc nese břímě, které ovlivní každé dítě i z mnohem méně prohnilé rodiny.

Co zbylo z mojí sestry možná není strhujícím thrillerem od prvních stránek v pravém slova smyslu, ale atmosféra se v knize změní tolikrát, že nebudete stačit valit oči. Autorka si pro vás připravila tolik překvapení, že na to nebudete vůbec připraveni. Nuala Ellwood si pohrává s osudem svých postav, ale i se zdravím svých čtenářů. Postará se vám totiž o takovou tepovku, jakou jste už dávno v posilovně nezažili.

Co zbylo z mojí sestry je jedním z těch nevinně se tvářících thrillerů, které vás o své jedinečnosti budou muset přesvědčit postupně. Pokud pomalu se rozjíždějícímu příběhu, který zdánlivě nikam nevede, dáte šanci, čeká vás sugestivní nářez, který vás pohltí a slupnete ho jako malinu. Hlavních postav vám bude neskutečně líto, a i když jejich chování budete někdy považovat za odsouzeníhodné, vzápětí se chytnete za nos. Autorka si hodně hraje s perspektivou a tím, že všechno závisí na úhlu pohledu. V jejím podání nic není nemožné, a čím horší osud si dovedete představit, tím je pravděpodobnější, že ho některé ze svých postav naservíruje. S ničím se nemaže a žádná šílenost jí není cizí. Poskytne vodítka, ale nic vám nedá zadarmo. A tak to má v tomto žánru být. No ne?

Za recenzi děkujeme  CBDB

Už dávno jsem nečetla nic tak napínavého

26. 03. 2018  |  Recenzoval: koki

Hlavná hrdinka Kate bola novinárka, ktorá nepísala len tak o hocičom. Vyberala si pre seba a pre ľudí ťažké témy - zložité príbehy. Sledovala a písala o ľuďoch žijúcich v Sýrii, na území, v ktorom vyčíňa vojna. Na pozadí výbuchov, ohlušujúcich striel z pušiek a samopalov prinášala príbehy ludí, ich pocity, ich žitie/bytie vo vojnovej zemi. Častokrát ona sama prežívala jednotlivé bitky s nimi. Nečudo, že sa to podpísalo na jej psychike. V noci nemohla spávať (darilo sa jej to iba za pomoci silných liekov), no častokrát na to myslela i vo dne...

Keď sa vráti domov, v pamäti má posledné udalosti súvisiace s malým chlapcom, ktorého zabila vybuchnutá bomba. A veru, ani alkohol jej nepomáha na to zabudnúť. Navyše podobného malého drobca vidí aj cez okno svojho rodičovského domu. Chlapča sa krčí v záhrade a vyzerá, že by potrebovalo pomoc.

Kate zalarmuje susedku, neskôr aj políciu... no nakoniec z toho vyjde ako vyšinutá ona. Nikto totiž žiadneho malého chlapca v záhrade nevidel. A susedka žije sama. Deti nemá. Tak koho to vlastne Kate vidí?

Keďže Kate v nikom nenachádza oporu, sama začína o sebe pochybovať. Jej sestra Sally, ktorá sa pre zmenu už niekoľko rokov utápa v alkohole ju pri návšteve vyštrikuje z vlastnej chalupy. A je jej srdečne jedno, že je to jej sestra.

Prvá časť knihy je opísaná z pohľadu Kate. Súčasný dej je popretkávaný jej spomienkami na Sýriu a udalosti, ktoré otriasli jej svetom. Druhá časť knihy je zase z pohľadu jej sestry Sally. Po celý čas som rozmýšľala, ktorá zo sestrier je na tom horšie. Veď názov: Co zbylo z mojí sestry predsa musí na jednu z nich pasovať. Ale viete čo? Ako knihu čítate, postupne zisťujete, že vystihuje obe sestry. Nedá sa povedať, že je na tom horšie Kate alebo Sally. Nie. Obe majú "za ušami", ako sa ľudovo hovorí. A vy si síce nenájdete svoju favoritku, no budete dychtivo sledovať obidve. Pretože budete chcieť vedieť, ako to s nimi dopadlo. Čo sa im stalo, čo bolo príčinou ich vzájomnej nevraživosti, a napokon čím si prešli počas svojich tak veľmi rozdielnych životov.

Hoci ide o debut v podaní Nualy, musím napísať, že ide o veľmi talentovanú autorku. A ak bude mať chuť písať ďalej, verím, že sa vypracuje na výbornú spisovateľku psychothrillerov. Mňa zaujala. Nesmierne. Nevidím dôvod, prečo by nemala zaujať i vás.

Ja a moja sestra

25. 03. 2018  |  Recenzoval: Orvokki

Reportérka Kate sa po dlhej dobe vracia domov. Dozvedá sa o úmrtí svojej matky a hoci sa na pohreb nedostane včas, kvôli svojmu povolaniu a pobyte vo vojnovej oblasti, do rodného domu ju to ťahá. Ostala jej už iba sestra, no s tou nemá dobré vzťahy. Naviac ju okrem konfliktu so sestrou a smútku po milovanej matke, prenasledujú nočné mory.
Napínavý psychothriller Co zbylo z mojí sestry je výrazná prvotina britskej autorky pochádzajúcej z reportérskej rodiny. Práve povolanie reportérky prepožičala hlavnej postave a na jej pobyte vo vojnou zasiahnutej Sýrii postavila dej. Ten sa síce prevažne odohráva v kľudnej Británii, no silným spomienkam sa nedá uniknúť. Kate sa nedokáže vyrovnať s poslednou misiou, kedy o život prišiel malý chlapček, ku ktorému mala blízko. Prenasledujú ju hlasy, začína mať pocit, že blúzni, no je presvedčená, že ten chlapček, ktorého videla cez okno na záhrade je skutočný.
Prvá časť knihy Co zbylo z mojí sestry sa odohráva v dvoch časových úsekoch, ktoré sa vzájomne striedajú a oddeľuje ich iba niekoľko dní. V jednej sedí Kate zadržaná políciou a odpovedá na otázky, ktoré majú rozhodnúť o jej duševnom stave. V tej druhej čitateľ zisťuje, čo zadržaniu predchádzalo a dozvedá sa aj o minulosti oboch sestier a živote s násilníckym otcom.
Táto časť je najdlhšia a aj najnapínavejšia. Práve striedaním času autorka vytvorila výborné napätie a dokázala ma párkrát zmiasť. Dokonca som bola presvedčená, o ktorej sestre je v názve knihy reč. Katina sestra Sally je totiž silná alkoholička, ktorá od seba odohnala dcéru a viac menej i manžela.
No druhá časť ma presvedčila, že autorka sa s nami ešte zahrá, pripraví nejedno prekvapenie a že nič nie je tak, ako som si pôvodne myslela. K tomu musím vyzdvihnúť aj svižné a rýchlo plynúce tempo, pretože hoci má kniha takmer 400 strán, číta sa veľmi rýchlo.
Trochu mi ale dojem z knihy kazili slabšie pasáže, kde sa postavy príliš veľa rozprávali. Dej to spomalilo a párkrát som sa o tej istej udalosti dozvedela od viacero postáv. Rozdielov v ich pohľade zas tak veľa nebolo, aby sa práve tieto dialógy a vykecávačky nedali skrátiť.
Nuala Ellwood vsadila na psychológiu postáv, najmä tej hlavnej. Zahráva si s tým, čo je pravda a čo iba výplod chorej mysle. A zmätený je aj čitateľ. Zápletku vymyslela bravúrne, hoci som začínala mať tušenie o jednej z postáv... no to by som prezrádzala príliš veľa. Koniec mi prišiel máličko unáhlený. Alebo skôr... nechcem povedať prehnaný, ako som spomínala, vymyslela to výborne, ale opäť, spomalila ho dlhším rozprávaním a trochu i predvídateľnosťou určitých situácií. No i tam bolo stále dostatok wow momentov.
Co zbylo z mojí sestry budem určite odporúčať všetkým fanúšikom napínavých príbehov. Je to výborný psychothriller a verím, že pri druhej knihe sa autorka vypíše z drobných nedostatkov a bude to na maximálne hodnotenie. Nápady i talent má a ja si rada od nej prečítam aj niečo ďalšie.

Vidím dítě, které nikdo jiný nevidí

14. 03. 2018  |  Recenzoval: Klára Stryalová

Každé malé dítě ví, že se ve tmě skrývá zlo a příšery. Je skálopevně přesvědčené o existenci duchů, nadpřirozených sil, hlasů vznášejících se ve větru bez úst, jež by jim dala vzniknout. Pro dětskou mysl není problém akceptovat nevysvětlitelné. Postupem času a s přibývajícím věkem však svět ztrácí svou magii a rozmělňuje se do běžné každodennosti. Kouzla mizí, přízraky se stahují. To, co pro vás bylo v pěti letech přirozené, se však v dospělém věku jeví jako počátky šílenství. Třeba když vidíte na zahradě dítě. Dítě, které by tam očividně nemělo být. Dítě, které vidíte jen vy. A ono vás prosí o pomoc.

Kate je ostřílená novinářka trávící většinu svého života ve válečných zónách. V rozbombardovaném a válečnými útrapami sužovaném Aleppu je více doma než v Londýně. Granáty eliminující lidská těla na mikroskopické kousíčky prachu a nemilosrdné kulky svištící vzduchem ji nerozhází. Přesto se právě teď vrací domů, aby čelila něčemu, na co ji nemohla připravit žádná jiná životní zkušenost. Kate se vrací, aby vyřídila pozůstalost po své zesnulé matce, s níž si byla velmi blízká.

Devětatřicetiletá novinářka rozhodně neměla klidné a pohádkové dětství a chapadla minulosti se kolem ní pevně ovíjejí i dnes. Otec ji i matku fyzicky týral, což se zhoršilo poté, kdy zahynul Katein bratr ve vlnách oceánu a otec zcela propadl alkoholu. Její mladší sestra ve čtrnácti otěhotněla a poměrně brzy následovala otcova příkladu a smysl života začala hledat na dně flašky vína. Co je potom nějaká válečná zóna oproti tomu, když se musíte dívat, jak se otec snaží omlátit omítku ze zdi pomocí hlavy vaší matky.

Kate chce proto vše co nejrychleji vyřídit a zase zmizet. To by se ovšem nesměly začít dít zvláštní věci. Třeba dětský smích ze sousední zahrady. Nebo malý vyděšený chlapec prosící o pomoc a pak mizící neznámo kam. Přitom nájemníci ve vedlejším domě žádné děti nemají. Začíná Kate propadat šílenství, alkoholu nebo se za plotem skutečně děje něco nezvyklého? Jak prokážete, že nejste případ pro docenta Chocholouška, když vidíte věci, které nikdo jiný nevidí?

Autorka mistrně buduje napínavě mystickou zápletku, jež balancuje na pokraji šílenství, halucinací a válečných hrůz. Svoje postavy si hýčká a do světa je rozhodně nevypustila nepřipravené. Hlavní hrdinka vás s sebou strhne do víru pochybností, tajemství, prožitých utrpení a tušení něčeho hodně temného, číhajícího za tenkou slupkou příčetnosti. Ať už budete příběh prožívat s odvážně chladnokrevnou Kate, kolem níž svírá náruč posttraumatická stresová porucha nebo její sestrou Sally, kterou pro změnu polapil do sítí démon alkoholu, garantuji vám, že budete mít pocit, jako byste ty dvě znaly. Charaktery jsou uvěřitelné a to i díky tomu, že vyvolávají rozporuplné emoce. Chvíli je budete milovat, chvíli litovat a sem tam i nenávidět.

Co zbylo z mojí sestry je silný příběh s mrazivým odhalením, který nechodí zbytečně kolem horké kaše a nesnaží se vás zavalit tunami nesmyslné vaty. Místo toho vás bohatě natahuje na skřipec napětí, roztočí vám mozkové závity a zmate úsudek. Možná se najdou okamžiky, kdy i vy budete pochybovat o svém duševním zdraví.

Co je realita a co výplod přetížené lidské mysli? Kolik podob má zlo a utrpení? A je možné, abychom neviděli zkázu a zmar, jestliže stojí přímo vedle nás a nonšalantně nám opírá ruku o rameno?
Nuala Ellwood stvořila něco, co vás doslova pohltí. Připravte se na knihu, která vás pomalu stáhne do hlubin a přitom vám bude do uší špitat sladká slova. Stihnete vyplavat dřív, než bude pozdě?

Recenze také ZDE

Tento thriller zásadním způsobem překračuje vlastní žánr

13. 03. 2018  |  Recenzoval: Kristýna, The Book Talk Blog

Kate se kvůli smrti svojí matky vrací domů ze zahraničí. Poslední roky strávila daleko od míst, kde se narodila, v oblastech postižených válkou, kde se jako reportérka stávala svědkem nevýslovných hrůz. Vrací se obtěžkána rodinnou historií i vlastními traumatickými zážitky, které si však odmítá připustit. Jenže některým věcem se utéct nedá... A tak Kate nedlouho po svém příjezdu začne v zahradě vídat malého chlapce, který však údajně neexistuje. Dávné rány zakrývá prášky na spaní a alkoholem. Ocitá se v konfliktu s vlastní sestrou, sousedy, policií. Nikdo jí nevěří a postupně si i ona sama přestává být jistá tím, co vlastně vidí. Jediný člověk, který jí podá pomocnou ruku, je sestřin manžel Paul, který Kate věří... alespoň trochu. Jenže kde leží pravda? Jsou věci, které se Kate dějí, skutečné? Anebo jsou výplodem její traumatizované mysli?

Nuala Ellwood ve svojí mimořádně podařené prvotině využívá v současné literatuře tolik oblíbený prvek nespolehlivého vypravěče, avšak celý tento koncept posouvá ještě o stupínek výše - v této knize totiž ani sama hlavní hrdinka netuší, co je skutečné, a co nikoliv. Čtení je díky tomu místy opravdu stísněné, podobně jako Kate netušíte, na čem jste, a co mohou všechny možné varianty skutečnosti znamenat. Co zbylo z mojí sestry je celkově čtení velmi znepokojivé a matoucí, a autorka dokázala všechny tyto pocity nejen dokonale přenést na papír, ale také přinutit čtenáře, aby je cítil spolu s jejími postavami.
Některé pasáže tak jsou naprosto vynikajícím způsobem zmatečné, ale nikoliv v tom smyslu, že by se čtenář neorientoval v ději. Naopak, je naprosto senzačním způsobem zatažen do myšlenkových pochodů hlavní hrdinky, tápe společně s ní, bojí se, je vyděšený, přemítá, kde je skutečnost a kde představy, pátrá po tom, jak onu nezachytitelnou pravdu vlastně poznat. Pro každého, kdo má příběhy s nespolehlivým vypravěčem rád, musí být tohle čtenářský ráj na zemi.
Vážím si také toho, že autorka dokázala v příběhu plném polopravd vytvořit skutečně solidní postavy. Tři hlavní, tedy Kate, její sestra Sally a sestřin manžel Paul, jsou tak rozdílnými lidmi, jak je to jen možné. Ani jeden z nich není bezvýhradně sympatická bytost, ba naopak. Každý z nich s sebou táhne určité břemeno, se kterým se (ne)vyrovnává po svém. Opustíme-li teď na malý moment Kate, vychválím vám především vykreslení její sestry utápějící svůj stesk po dceři v litrech alkoholu. Skutečně často se v knihách setkávám s povrchním a senzacechtivým vykreslením alkoholiků a další závislých lidí, a jsem proto moc ráda, že se autorka této prvoplánovitosti ve své knize vyhnula. I ona zoufalá Sally oplývá důsledně propracovaným a mnohovrstevnatým charakterem, který není možné jednoduše soudit.
K dramatičnosti už tak nervy drásajícího vyprávění přispívá i časté střídání času a prostředí, které zajišťuje, že se celý příběh skládá do pečlivě promyšlené mozaiky, v níž má každá událost svůj původ a zdůvodnění. Pro čtenáře však kniha zůstává zcela přehlednou, v jednotlivých zvratech se neztrácí a vyprávění tak plyne velmi přirozeně.
Přestože mě ne vždy nadchne to, když se autor rozhodne v závěru využít pohled jiné postavy, než té, která příběh doposud vyprávěla, titulu Co zbylo z mojí sestry tato volba sluší a prospívá. Pohled Sally velmi působivě dokresluje vyprávění, které zprostředkovala Kate, a v určitých věcech otevírá čtenáři oči. Samotný finiš měl maličko náběh ke klišé, už jsem se obávala, že mě zklame, nicméně autorka mě dokázala nesmírně překvapit. Vůbec se nebála pustit se do konce, který není zrovna tradiční, a ubránila se tak patetickému happy-endu, v němž si všichni zúčastnění padnou kolem ramen a společně si popláčou dojetím.
Jednoduše řečeno, tahle novinka je další potvrzení v již téměř nekonečné řadě důkazů, že v Dominu mají nějaký zvláštní smysl pro hledání výjimečných knih, které zásadním způsobem překračují svůj žánr. Také novinka Co zbylo z mojí sestry rozhodně není "jen" thrillerem - je to vynikající psychologické drama, které si pohrává s postavami i se čtenáři, které překvapuje, které podněcuje k zamyšlení. Tahle kniha vyčnívá z onoho stále tolik populárního proudu titulů s nálepkou "bestseller", které však donekonečna opakují podobné nápady a scénáře, a čtenáře tak už jen málokdy překvapí.
Pokud chcete číst napínavé knihy, které nejsou jen odpočinkovou literaturou, ale spíše vysoce kvalitním a mnohdy i náročným čtenářským zážitkem, vsaďte na Domino. Je to totiž sázka na jistotu.

Smršť brilantního motivu v pavučině lidských slabostí

07. 03. 2018  |  Recenzoval: Kristina Doubravová

Co zbylo z mojí sestry je prvotinou britské autorky Nualy Ellwood. Její velkolepé entré ji rázem zařadilo mezi velká esa současné literatury. A právem. Pro svůj záměr napsat psychothriller zvolila poměrně vratkou a zrádnou cestičku zvanou „nespolehlivý vypravěč".

Tím je Kate. Novinářka, která se po letech ve válečných zónách vrací do rodného města po smrti své matky. Najednou se vynořují bolestivé okamžiky z její minulosti a perou se nočními můrami jejího života současného. Posttraumatická stresová porucha spojená s událostmi z válkou sužované Sýrie si vybírá svou daň v podobě halucinací a tíživých nočních můr. Kate však musí čelit i výčitkám své sestry, jejímu alkoholismu a dozvukům dětství poznamenaném sadistickým otcem a smrtí malého bratra. Na jednoho člověka je to až dost. Zvlášť, když se začnou dít velmi zvláštní věci.

Kate žije v zajetí slyšin, vidin a hromady léků na spaní. Nikdo jí nevěří a po několika dnech už ani ona neví, co je skutečnost a co výplod vlastní zmučené psychiky. Po chvíli přesvědčí i čtenáře, že nic není tak, jak se zdá a nelze věřit ničemu a nikomu.

Hlavní hrdinka se od samého počátku řítí více méně svépomocí do propasti, na jejímž dně je jistojistě závislost na prášcích, alkoholu a barevné 3D panoptikum těch nejhorších běsů, které může lidská mysl vyplodit. Přes to všechno je čtenáři veskrze sympatická. Nuala Ellwood stvořila svou hrdinku silnou i zranitelnou zároveň. Vystavěla ji do detailů ve všech rozměrech osobnosti, takže je v každém okamžiku živoucí a pochopitelná. Nenabízí pouze pohled do pekla její duše, ale přímo fakultativní výlet s bohatými retrospektivami, kterými autorka čtenáře dostane tak blízko ke Kate, jak je to jen možné.

Stejná péče se dostala i vedlejším postavám. Poznáním evoluce jejich slabostí, podstaty jejich bytí a momentu, kdy v nich část duše zemřela, aby byla nahrazena strachem a temnotou v barvách jejich osobního selhání je zhmotňuje a dává jejich existenci hmatatelnou podobu.

Větší část knihy se odehrává ve dvou časových rovinách. V jedné potkáváme Kate v okamžiku, kdy se snaží pomoci své sestře Sally a urovnat záležitosti po smrti jejich matky. V té druhé...jen několik málo dní následujících po jejím návratu, je zadržena na policejní cele, kde je podrobena psychiatrickému vyšetření. Nad celým příběhem tak visí hrozba událostí budoucích, která dává celému vyprávění mrazivý nádech vyvolávající s každou novou kapitolou husí kůži na zátylku čtenáře.

Právě rychlé střídání dvou dějových linek spolu s retrospektivami ze Sýrie, nočními můrami a procházkou po troskách jejího milostného života a odskoky do očistce zvaného dětství, jsou prubířským kamenem Nualy Ellwoodové. Změť prolínajících se událostí jí mohl snadno zlomit vaz. Nestalo se tak. Právě naopak ukázala ve své prvotině kvality, které mnozí ostřílenější autoři postrádají. Čtenář se ani na okamžik neztrácí v ději, netápe a drží krok s hrdinkou. I když té se kapitolu po kapitole drolí půda pod nohama.

Příběh po celou dobu nabírá na obrátkách a stupňuje napětí. Až do poslední chvíle drží čtenáře v nejistotě. Spolu s blížícím se koncem je čtenáři jasné jediné: stát se může cokoliv.

Ani v tento okamžik se nenechala autorka svést k jakékoliv nepředloženosti nebo slabosti v závěrečné pointě. Od samého začátku ví, co dělá a přesvědčuje o tom čtenáře až do poslední stránky. Když říkám do poslední, myslím opravdu do poslední. Nemyslete si dvě tři kapitoly před koncem, že vás už nic nemůže překvapit. Omyl.

Psychothriller Co zbylo z mojí sestry je smrští brilantního motivu v pavučině lidských slabostí odehrávajících se v temných koutech duše každého z nás.

Za recenzi děkujeme webu Kukátko.cz

Kniha po všech směrech prostě dokonalá

02. 03. 2018  |  Recenzoval: Jana Hlavičková

Kate je válečná reportérka a její dny jsou naplněny hrůzami války. Na každou novinářskou misi s sebou vláčí tíživé vzpomínky na kruté dětství. Na tyranského otce, na mrtvého bratříčka, na sestru, ze které alkohol udělal jejího nepřítele. Na maminku, která nemá ráda ostré světlo v domě, peče báječné dorty, ale je mrtvá. Zemřela, aniž by se stihly rozloučit a Kate se vrací domů, aby jí alespoň položila na hrob kytici kosatců. Zatím netuší, že má před sebou dny a týdny naplněné úzkostí a bude se muset vyrovnat nejen se vzpomínkami, ale i s nepřítelem, který je blíž, než si myslí.
Hned po příjezdu se musí vyrovnat se sestrou, jejíž nejlepší přítel je alkohol a udělal z ní pouhou trosku, která o pomoc nestojí. Staré, nezhojené šrámy nejsou zas tak staré, jak by se mohlo zdát a ovlivňují jejich vztah i v dospělosti.
Kate se své noční můry snaží zahnat prášky, ale přesto vidí věci, které se zdají tak skutečné. Co dělá malý chlapec v maminčině záhonu růží? A nová sousedka, zahalená v hidžábu, co tají? Nebo snad jde jenom o halucinace, o výplod její fantazie pod vlivem léků?
Paul, manžel její sestry, se jí snaží pomoci s pozůstalostí po matce a celkem logicky dochází ke sblížení, jako by dvě zbloudilé duše hledaly útěchu jedna u druhé. Pod tíhou okolností se Kate vrací do Sýrie, do míst, která jí vzalá veškeré iluze o šťastném světě, ale bude se muset vrátit ještě jednou a jednou provždy uzavřít smutnou kapitolu svého života.


Víte, co je na této knize nejlepší? Na nic si nehraje. Autorka nám předkládá neuvěřitelnou sondu do lidské duše, zmítané utrpením, krušným dětstvím, a přesto plné obrovské odvahy se všemu postavit čelem.
Knížku jsem začala číst a už po prvních větách jsem byla ztracená, vtáhnutá do světa ubohé Kate, do jejího boje se vzpomínkami na dětství - a bylo mi jí tak líto. Chvílemi jsem si říkala, holka, tak ty už ty prášky fakt neber, to co vidíš, není skutečné. A měla jsem zlost na její sestru a na to, jak je slabá a jak strašně se lituje. Paradoxně se ke konci role obrátily a já jsem jen nevěřícně otáčela stránky a musela dojít až na konec, abych vydechla.
Ano, je to možná klišé a otřepaná fráze, ale Co zbylo z mojí sestry je prostě dokonalá. Ve všech směrech. Hlavní postavy jsou uvěřitelné, samotný děj krutý, nelítostný a bez kudrlinek a zbytečných odboček. Někdy ke konci si řeknete: tak tohle je všechno? Takhle to má skončit? A závěr, páni, tak ten je prostě mistrovský. Je to přesně jedna z těch knih, která s vámi i po dočtení chvíli zůstane a to je přesně to, co v knížkách hledám. Budeš mi chybět, Kate....

Autorka se s ničím a nikým nemazlí a její tempo vyprávění je tak rychlé, že nebudete stíhat

27. 02. 2018  |  Recenzoval: Veronika Černucká

Asociál s pochroumanou duší nebo hysterka závislá na alkoholu a prášcích na spaní už nikoho nepřekvapí. Na tyto hrdiny jsme si už zvykli a jejich příběhy jsou mnohdy jako přes kopírák. Kolik ale znáte knih, kde jsou vyšinutí snad úplně všichni?

Jste závislí na napětí a milujete pochmurné příběhy ve stylu noir? Propadli jste děsivé kráse Hitchcockových filmů a baví vás nevyřčené? V tom případě vás tahle lahůdka z nakladatelství Domino plně uchvátí. Britská autorka Nuala Ellwood navázala na psychologické thrillery s "nespolehlivým vypravěčem", ale bylo by laciné a chybné přirovnat její román "Co zbylo z mojí sestry" k bestsellerům typu "Dívka ve vlaku" nebo "Žena v okně".

Ellwood vyrostla v rodině novinářů, a protože její otec měl bohaté zkušenosti coby válečný reportér, pojala svůj literární debut trošku jinak. Její hlavní hrdinka sice čím dál víc propadá alkoholu a práškům na spaní, ale to, co mění její psychiku, je mnohem hlubší. Kate posledních patnáct let strávila ve válečných zónách, kde se snažila objektivně psát o hrůzách války. K tomu připočtěte traumata z dětství a problémy s milencem a sestrou a hned máte narušenou postavu jako z učebnice pro psychiatry.

Přesto všechno vám bude Kate sympatická a vy jí budet držet palce, aby se nezhroutila pod tíhou toho, co na ni autorka naložila. Kate je bojovnice, která dělá všechno proto, aby svět byl lepším místem k životu. Autorka ví, o čem mluví, a je tak sugestivní, až vás vyděsí, jak moc Kate rozumíte. "Co zbylo z mojí sestry" je napínavý thriller, skvěle napsaný psychologický román i úžasně promyšlená detektivka s několika zamotanými zápletkami. Tajemství a záhady se nabalují na sebe a vy nemůžete ani na chvíli polevit v ostražitosti.

Kniha je autentická, surová a zároveň i nesmírně dojemná. Pokud nemáte silné nervy a žaludky, raději se do ní ani nepouštějte. Zlo se tu předvede snad ve všech myslitelných podobách a vy si nejednou řeknete, zda to autorka už náhodou nepřehnala. Přehnala, ale to je na tom to nejlepší. "Co zbylo z mojí sestry" je kniha, jakých není mnoho. Na své si přijdou ti, kteří mají rádi napínavé detektivky s řadou nečekaných zvratů, i ti, kteří dávají přednost "obyčejným" příběhům ze života.

Autorka se s ničím a nikým nemazlí a její tempo vyprávění je tak rychlé, že nebudete stíhat. V tomhle thrilleru se toho děje tolik, že by to menším spisovatelům vystačilo na několik knih. Co je na knize výjimečné, to je rozpor mezi obsahem a stylem. To, o čem se píše, je nechutné, děsivé a odporné. Pokud byste knihu označili za horor, nikdo by nemohl nic namítat. S obsahem kontrastuje kultivovaný a vytříbený jazyk oproštěný od patosu. Autorka se snaží o co nejobjektivnější styl, ale paradoxně to s vámi zamává víc, než kdyby se vám podbízela.

Na své si přijdou i milovníci klasických detektivních křížovek, protože Nuala Ellwood si libuje ve dvojsmyslech a narážkách. Pokud jsou postavy náhodou upřímné a vy máte pocit, že mluví pravdu, mějte na paměti, že mohly podlehnout klamu anebo svým předsudkům. Současné činy ovlivňují dávné hříchy, křivdy i pouhá nedorozumění. Kate se předvede v několika rolích a nedokážu říci, která vás nejvíce osloví. Mě bavila Kate jako neohrožená novinářka i Kate coby oběť otce alkoholika. Stejně jako zločiny jsou tu důležité mezilidské vztahy a vy uvidíte, jak málo stačí, aby došlo k tragédii.


Ukázka z knihy Co zbylo z mojí sestry