Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Byly tady, a už nejsou

Byly tady, a už nejsou

Autor:
Haylen Beck
Originální název:
Here and Gone
Překlad:
Hana Pernicová
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7498-252-1
Počet stran:
352
Datum prvního vydání:
20. 11. 2017

Kliknutím zvolte variantu


Popis: Byly tady, a už nejsou

„Fantastický thriller! Osamělá žena, příběh jako ztělesnění nejčernějších představ, bravurně vygradovaný závěr. Lépe se podle mě thriller napsat nedá.“ Lee Child

Audra v sobě konečně našla dost odvahy, aby utekla od násilnického manžela. Teď sedí v autě, na zadních sedačkách jsou připoutány její malé děti, a společně jedou vstříc své šanci na nový, lepší život.
Volí trasu po okresních silnicích, aby se vyhnuli nežádoucí pozornosti. A právě když projíždí po pusté cestě kdesi v Arizoně, už velmi daleko od bývalého domova, postřehne ve zpětném zrcátku jakýsi pohyb. Pozornější pohled jí ukáže policejní vůz, který je sleduje se zapnutým majákem.
Audra zastaví u krajnice. Je si až bolestně vědoma faktu, na jak odlehlém místě se ona a její děti nachází. Vystoupí z auta – a tím okamžikem se její šťastný útěk mění na nejhorší noční můru, která vysoce předčí veškeré představitelné obavy: netuší, proč ji místní šerif zatkl. Ví jen to, že když se v jeho doprovodu dostala na stanici, policisté jí tvrdí, že v autě žádné děti nebyly...


Dotaz k produktu Byly tady, a už nejsou

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Haylen Beck

Haylen Beck je pseudonymem, pod nímž píše autor a několikanásobný laureát ceny Edgar a držitel ceny The Los Angeles Times Books Prize za nejlepší krimi - Stuart Neville. Jeho romány, především thrillery a mysteriózní krimi se těší velkému čtenářskému zájmu a oblibě kritické veřejnosti a byly přeloženy do mnoha světových jazyků včetně japonštiny a nejnověji také češtiny. Autor publikuje také v periodicích The New York Times, The Los Angeles Times nebo The Boston Globe.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Připravte se na akční jízdu bez hluchých míst

07. 03. 2018  |  Recenzoval: Marek Zákopčan

Spočiatku som bol mierne skeptický voči tomuto dielu. Jednak pre neznámeho autora, ktorý sa ešte nestihol etablovať v našom geopriestore, a jednak pre jeho tému. Obával som sa totiž, že zmiznutie detí bude sprevádzané početnými potokmi sĺz a hystériou. Samozrejme, nevyhnutne dôjde aj k tomu, no v rozumnej miere a Haylen Beck ponúka čitateľom pekne intenzívny a napínavý zážitok. O to viac, že hrdinkou je bežná žena, žiadna silná a odhodlaná vyšetrovateľka sériových zločinov s tímom za chrbtom. Triler Byly tady, a už nejsou útočí na základné ochraniteľské inštinkty rodičov a privoláva na povrch najdesivejšie predstavy. Vyzerá to tak, že vydavateľstvo Domino opäť trafilo do čierneho a predstavuje autora, ktorý sa stane našou novou závislosťou.

"Netušila, jak dlouho na něm rozkročmo seděla a zasypávala ho ranami, ale přestala, až když jí uprostřed hrudi přistála jeho mohutná pěst. V tu chvíli jí došlo, že mu nedokáže doopravdy ublížit , že je příliš silný. Odhodil ji ze sebe. Pozadu odlétla, jako by nevážila víc než pírko. Rozplácla se na podlaze, odřela si lokty a zátylkem tvrdě narazila na beton. Přes mžitky před očima viděla, jak se nad ní Whiteside sklání a rozmachuje se teleskopickým obuškem."


Audra je na ceste do Kalifornie aj so svojimi dvoma deťmi. Nejde však o žiadny rodinný výlet, ale útek od násilného manžela. Jedenásťročný Sean a trojročná Louise sú celým jej svetom a urobí všetko, aby ich ochránila a zabezpečila im pokojný život bez ohľadu na rozhodnutia súdov. Už sú neďaleko motela, keď ich zastaví policajné auto. Miestny šerif Whiteside už od prvej sekundy vzbudzuje vo vás nedôveru, a rovnako aj v Audre a jej synovi Seanovi, ktorý vníma muža zákona cez svoju optiku. Vďaka tomu sledujeme dianie z viacerých uhlov, čím rastie dynamika a zvyšuje sa napätie. Eskaluje najmä vo chvíli, kedy sa Audra ocitá v policajnom aute kvôli marihuane a šerif ubezpečuje Seana, že všetko bude v poriadku. Jeho neblahé konanie sa potvrdí po prevoze Audry na stanicu, kde čelí vyhláseniu, že v aute žiadne deti neboli. Audra sa púšťa do zničujúceho pátrania napriek hrozbe, že odhalí pravdu, o akej sa jej ani nesnívalo. A hoci sa nazdáva, že je vo svojej zúfalej situácii sama, predsa len sa ukáže, že má za sebou aj slušných a nápomocných ľudí...

"Slyšel mužský hlas, strohý a neodbytný, a ženiny protesty. Pak toho muže zřejmě někam odvedla a sama vyšla nahoru po schodech. Danny ve tmě čekal. Shora slyšel další rozmluvu a pak dvoje kroky scházející dolů. Vtiskl se ještě hlouběji do stínu. Stará žena ho cestou zpátky do kuchyně minula. Ještě pár vteřin poslouchal, nějaký rozhovor se teď ozýval z místnosti za halou. Vyklouzl z úkrytu. Zdolal dva úseky schodů do patra a tam zkontroloval jedny dveře po druhých. Všechny až na pokoj číslo tři byly zamčené. Vešel do pokoje a čekal. Uplynulo přes dvacet minut a pak uslyšel, že se Audra blíží."

Som rád, že Audra dokázala svoju ľútosť a strach premeniť na zlosť a túžbu po pravde. Nuž, rád... samozrejme, vzhľadom na príbeh. Reálne by muselo ísť o skutočne frustrujúci stav. Haylen Beck sa na našom knižnom trhu uviedol skutočne razantne. Som presvedčený, že v pamäti čitateľov utkvie na dlho a nepôjde len o premárnenú jednohubku. Zdá sa, akoby autor využil v diele aj prvky mystiky, ale nedajte sa zmiasť. Dokonca sa ani nezahráva s pozornosťou čitateľa, karty sú jasne rozdané a vieme, kde končí dobro a začína zlo. Polícia, zmiznuté deti, exmanžel, sociálne úrady... Na Audru sa valí jeden problém za druhým, ale so zreteľom na deti je schopná všetkého, aby ich dostala späť. Nechcem veľa prezrádzať, aby som nikoho nepripravil o prekvapenia, no pripravte sa na akčnú jazdu bez hluchých miest. V texte nájdete aj prepisy mailovej komunikácie a príspevky internetového fóra, čím sa rozširuje jeho dosah a príbeh je tak ešte komplexnejší. Byly tady, a už nejsou sú jednoducho trilerom, ktorý by ste určite nemali obísť.

Poctivý, přímočarý a přesto nestereotypní thriller

01. 02. 2018  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Utekla z očistce manželství. Na cestě, na kterou vzala i své děti, však poznává pravé peklo… U nás dosud neznámý autor se představuje velmi povedeným thrillerem z arizonské pouště.

Rozlehlé americké dálavy lákají mnoho cestovatelů. Jsou pro ně symbolem svobodného cestování po zdánlivě nekonečných silnicích, které se táhnou jako přímka rozpálenými pláněmi až k horám kdesi na obzoru. Ale vyprahlá pustina, kde hodiny nemusíte potkat živou duši, se může také změnit v noční můru. A nikdo Vám z ní nepomůže. Protože ti, co by měli pomoci, jsou sami pachateli zla. Jak se o tom přesvědčí hrdinka následujícího příběhu…

Pětatřicetiletá Audra se rozhodne utéci od despotického manžela. Po letech psychického i fyzického týrání konečně má všeho dost. Na útěk sebou bere i své dvě děti – desetiletého Seana a šestiletou Louise. Nyní projíždí Arizonou a míří do kalifornského San Diega za kamarádkou, když jí na opuštěné silnici zastaví místní šerif. Při kontrole vozu objeví v kufru balíček marihuany. Už tak vystresovaná Audra tvrdí, že balíček není její, ale nemá šanci. Šerif ji zatkne a pro její děti si přijede šerifem zavolaná zástupkyně Collinsová. Když se později v cele Audra šerifa ptá, kde jsou její děti, šerif jí odpoví: „Jaké děti?“

Haylen Beck je pseudonymem irského publicisty a spisovatele Stuarta Nevilleho. Ještě pod svým pravým jménem vydal prvotinu The Twelve, která vyhrála cenu Los Angeles Times Book Prize za nejlepší krimi a v roce 2009 se dlouho držela na špici žebříčku prodejnosti New York Times a LA Times. Kromě toho se dočkala mnoha nominací na další ceny. Následovalo šest dalších knih, které byly kritikou přijaty ještě příznivěji.

Teprve k napsání prvního thrilleru odehrávajícího se na území USA zvolil pseudonym Haylen Beck (podle jeho oblíbených kytaristů Eddieho Van Halena a Jeffa Becka). Inspirací k Byly tady, a už nejsou byla cesta, kterou podnikl v roce 2015 po Arizoně se svým přítelem z tamější univerzity. Právě zde získal inspiraci pro některá místa, která použil v knize. Na autorově oficiální stránce haylenbeck.com se můžete podívat, jak ve skutečnosti vypal obchůdek, kde Audra s dětmi zastavila, aby doplnila zásoby (a kde si ji také prvně všiml šerif), nebo jak vypadá městečko Gisela, které se stalo předlohou knižního Silver Wateru, kde se většina děje odehrává.

Thriller Byly tady, a už nejsou představuje zlý sen každé matky nebo cestovatele, který se ocitne bez pomoci na neznámém místě. Krásná a vedrem rozpálená krajina tady přesto působí mrazení v zádech. Poprvé proto, že nevíme přesně, co se děje, i když tušíme, že je to něco hodně zlého. A podruhé, když už to víme a dojdou nám všechny souvislosti. Zápletka románu trochu připomíná starší film Únos s Kurtem Russellem a později v některých detailech Katzenbachův thriller Co bude dál, nicméně v literatuře a filmu bychom našli řadu podobných motivů zla v rozpálené pustině.

Haylen Beck však přesto jde trochu jinou cestou. Poněkud překvapivě brzy se dozvíme, o co jde. Víme, kdo má jaké karty v ruce, ale otázkou po zbytek románu zůstává, co s nimi hodlá hrát. Tohle vše samozřejmě může budit pochyby, jak si autor poradí, když už to vypadá, že je všechno jasné. Beck k tomu hodně využívá retrospektivní scény. Myslíte si teď, že je to zase laciná vata, jak doplnit zbytek příběhu? Tentokrát ne. Dobře gradované scény z minulosti nám postupně odkrývají, co všechno přimělo Audru k útěku, ale také to, že sama nebyla žádné neviňátko.

Hlavní hrdinka a její pozdější nečekaný pomocník totiž nejsou ani náhodou stoprocentně kladní hrdinové. Audra má za sebou minulost na drogách a alkoholu závislé matky, kdy se až po několika letech vlastně začala se svými dětmi seznamovat. „Záporáci“ zase dostávají později prostor vysvětlit, proč konají tak, jak konají. Díky této nejednoznačnosti charakterů se tak můžeme zamýšlet, jak děsivě snadno by se něco podobného mohlo stát i ve skutečnosti, nebo kdo jsou horší zločinci. Jestli pěšáci, kteří často konají ze zoufalých pohnutek (podle jejich měřítek; aby nedošlo k omylu – nevzbuzují ani náznak sympatií) nebo ti, kdo to všechno z povzdáli řídí.

Velká část románu stojí na tom, že vyléčené narkomance a alkoholičce nikdo nevěří, že děti v autě při silniční kontrole opravdu měla. Média na ní pořádají křižáckou výpravu – stejně jako FBI a státní policie nevěří, že dětem neublížila sama a nezakopala je někde v poušti. Nabízí se samozřejmě otázka, jak by všechno fungovalo, kdyby byla Audra bezproblémová matka. Nicméně to ale lze také chápat jako ukázku toho, jak se někomu byť i vyřešené problémy mohou jednou vrátit ve stokrát horší míře. Některého cejchu se nelze zkrátka zbavit navždy.

Svou roli tu mají obvyklí „krvežízniví“ reportéři z převážně bulvárních médií. Vyhledávají špinavé informace z matčiny minulosti, aby je vytržené z kontextu a překroucené podle potřeby servírovali veřejnosti. Zdatně tak manipulují s jejím míněním. Jsou to scény, které se nečtou zrovna snadno, když si uvědomíme, jak se ze dne na den může docela obyčejný člověk stát „největší zrůdou v Americe“. Přitom podobné zpravodajské moderátory s jejich hraným rozhořčením a empatií známe i z našich komerčních stanic…

Ale nechme sociálního meditování. Tenhle po všech stránkách poctivý, přímočarý a přesto nestereotypní thriller mě chytl od první stránky. Doslova jsem ho zhltnul za dvě odpoledne. To se mi už delší dobu nestalo. Více než kdy jindy jsem tady potřeboval vědět, že vše dopadne dobře. Některé motivy byly brzy odhaleny, ale vůbec to nevadilo díky perfektně budované dusivé atmosféře retrospektivních scén, které se pravidelně střídaly s dramatickými událostmi v malém arizonském okrese. Když to všechno společně vygradovalo v dramatickém finále, lze jen konstatovat, že jde o další překvapení od neznámého autora. Nakladatelství Dominu se daří představovat čtenářům nové autory, od kterých pak v novém edičním plánu budeme nedočkavě vyhlížet další tituly. Haylena Becka tak rozhodně budu hledat třeba společně s Paulem Finchem nebo Fionou Barton.

Byly tady, a už nejsou v sobě spojuje všechno, co k dobrému thrilleru patří

31. 01. 2018  |  Recenzoval: Janka Mišúnová

Audra si je jistá, že odešla z New Yorku se svými dvěma dětmi. Policie však tvrdí, že v jejím autě žádné děti nebyly. Jaká je pravda?

Audra v sobě konečně našla dost odvahy na to, aby opustila násilnického manžela. Zbalila věci, které bude potřebovat pro nový život, vzala své děti a vydala se v ústrety novému životu. I když řídila auto, nezapomínala pravidelně kontrolovat, zda jsou děti, sedící na zadních sedadlech, v pořádku. Volila trasu hlavně po okresních silnicích, aby se vyhnuli nežádoucí pozornosti. A právě tehdy, když projížděli po pusté silnici někde v Arizoně, už velmi daleko od bývalého domova, postřehla Audra ve zpětném zrcátku jakýsi pohyb.

Ukázalo se, že to byl policejní vůz, který je sledoval se zapnutým majákem. Audra zastavila u krajnice, znepokojená faktem, na jak odlehlém místě se ona a její děti nachází, no vystoupila a dala se do řeči s policistou. Ukázalo se, že několik věcí není v pořádku, a tak Audru zatknul policista a jeho kolegyně odvezla děti pryč – jak řekla, na bezpečné místo. Zdálo se, že se všechno rychle vyřeší, no když se později v cele Audra zeptala, jak se mají její děti, policista se zatvářil nechápavě a zeptal se: „Jaké děti? Ve vašem autě žádné děti nebyly."

„Když Whiteside pronesl ta slova, dočista zkoprněla a chvilku trvalo, než se zmohla na dotaz: „Jak to myslíte?" Whiteside neodpověděl, prostě se jen otočil a zamířil ke dveřím vazební sekce, vyšel jimi vem a zamkl za sebou. Rozkřičela se, až se její výkřiky odrážely od stěn, a křičela, dokud mohla. Teď už jí nezbývalo než procházet po cele, mechanicky předsouvat nohu před nohu. Jinak by se zbláznila. A tak chodila."

Ztracené děti a tajemství

I když je zmizení dětí hlavní zápletkou příběhu, autor nezůstáva jenom při ní a rozvíjí ji dalšími dějovými linkami. Zobrazuje minulost Audry – tu minulost, ve které musela snášet despotického manžela a jeho manipulativní matku, bojovala se závislostí a téměř přišla o život a která ovlivnila nejen její rozhodování, ale když se o její případ začaly zajímat média, i pohled veřejnosti na ni. Zajímavá je taky Audřina konfrontace s manželem, při které Audra zjišťuje, že se mýlila a manžel její děti opravdu nemá. Tuší, že v tom má zřejmě prsty policie, ale když o svém podezření promluví, nikdo jí nevěří.

Kromě jednoho mladého muže. Když Danny Lee uvidí v televizi reportáž o ní, uvědomí si, že stejný příběh už jednou slyšel. Až dosud to bylo jeho bolestivé tajemství, no teď je připravený pomoct neznámé ženě a dostat se tak na stopu těm, kteří mu vzali to nejvzácnéjší, co měl. Pokud ješté není neskoro, chce zachránit nevinné děti – a pomstít se.

Policista, který Audru zatkl, šerif Whiteside, je muž dvou tváří. Lidé ho vnímají jako poctivého a čestného chlapa, Whiteside však neváha zabíjet na objednávku nebo jinak porušovat zákon. Od té doby, co se dozvěděl, že existuje muž, co za dvě děti zaplatí tři miliony dolarů, čekal jenom na to, dokud nenajde osamělého rodiče, aby mu mohl děti vzít a prodat je. Jeho asistentka nutně potřebuje peníze na léčbu svého syna, a tak není těžké přesvědčit ji, aby se na únosu podílela. Vina za zmizení dětí přece padne na rodiče, ona získá peníze... co by se mohlo pokazit?

Možná nic.

A možná všechno. Protože odhalená tajemství dokážou všechno, co známe, rozbít na kusy.
Napětí, akce a snaha najít pravdu

Hned na začátku se dozvíte, co se stalo, kdo to udělal a po pár kapitolách i to, proč. Postavy však – na rozdíl od vás – pravdu neznají, a tak se snaží ji najít a dopouštějí se při tom chyb, z nichž jsou některé fatální. Čtenář tak zná základní fakta, ale knize to na zajímavosti neubírá. Naopak, díky tomu vidí souvislosti mezi jednotlivými dějovými linkami (ve vyprávění se střídají Audra, Danny, Whiteside a děti) a ocení detaily, se kterými si autor vyhrál, i překvapění, které zásadně změní směrování příběhu.

Propracované jsou i pocity a motivace postav. I když je autor muž, dokázal se vžít do vystrašených malých dětí i přesvědčivě popsat mateřskou lásku, kterou k nim Audra cítí. Stejňě dobře pracuje i s Dannyho bolestí a touhou pomstít se a Whitesidovým zoufalstvím a strachem z prozrazení. Originálním prvkem jsou v knize konverzace probíhající v uzavřené chatovací skupině, kde se dohaduje skupina bohatých a mocných mužů, která má zájem o Audřiny děti. Jejich zprávy neprozrazují, co mají v úmyslu, při jejich čtení ale mrazí.

Kromě toho je příběh plný i napětí, které se neustále stupňuje a nedovolí vám přestat číst. Zatímco začátek knihy je spíš psychologický, ve druhé polovině knihy se dočkáte slíbeného napětí a jako bonus dostanete i několik přestřelek. Byly tady, a už nejsou v sobě spojuje všechno, co k dobrému thrilleru patří, a pokud máte tenhle žánr máte v oblibě, neměl by tenhle příběh uniknout vaší pozornosti.

Recenzi najdete také ZDE

 

Doporučuju bez výhrad, ovšem s doporučením - obalte si něčím nervy, budete to potřebovat

24. 01. 2018  |  Recenzoval: Knihomilka

Představte si, že prcháte s dětmi před manželem tyranem a hledáte útočiště tak daleko, jak je to jen možné. A když už to vypadá nadějně, přijdete o to nejcennější, co máte, o vlastní děti. Moment, počkat... vy jste s sebou nějaké měli? Policie tvrdí, že ne. Tak kde je pravda?

Audra je na útěku. Po létech psychického týrání ze strany manžela sebrala všechny své síly a s dětmi Seanem a Louise se vydala napříč Spojenými státy ke kamarádce, u níž chtěla najít útočiště. Je léto, panuje neskutečné horko a Audra s dětmi jsou už lehce nervózní. Napětí stoupá ještě víc, když jejich auto zastaví místní šerif, aby vykonal rutinní prohlídku. Problém nastává ve chvíli, kdy v autě najde balíček marihuany. Audra je zatčena, její děti odvádí policistka, prý na bezpečné místo. Ve vazbě má Audra čas přemýšlet o tom, co se stalo, a taky o dětech. Jsou v pořádku? Na její otázky šerif odpovídá jednoznačně - v autě žádné děti nebyly, a možná je za jejich zmizením právě jejich matka. Na Audru je od této chvíle vyvíjen silný nátlak i štvanice ze strany médií. Vypadá to, že situace nemá východiska. Audra říká, že šerif lže, totéž tvrdí on o ní. Situace graduje, ve chvíli, kdy do městečka zavítá podivný cizinec. Může Audře pomoci?

U tohoto románu jsou na první pohled karty jasně rozdané. Jste svědkem zločinu, víte, co se stalo, dokonce je vám prozrazeno, kdo má čin na svědomí. Jestli máte pocit, že nemá smysl se do knihy pouštět, když vám to autor všechno pěkně naservíroval jako na stříbrném podnose, tak se mu nepoddávejte. I tak se vám dostane takové nálože adrenalinu, že byste mohli rázem skály lámat. Kniha má navíc naprosto jedinečné fluidum. Autor je Ir, ale podařilo se mu vystihnout nefalšovanou atmosféru starých amerických detektivek, v nichž nejde o co největší nálož krve, ale o to, jak se chovají postavy. Zároveň cítíte žár horkého léta sálající z každé stránky.

Byly tady, a už nejsou je jedna z těch knih, které absolutně ovládnou vaše emoce. Nechala jsem se jimi unést a do knihy se doslova vžila. Cloumal mnou vztek na šerifa, soucítila jsem s Audrou, občas mě málem trefil šlak a jako matka jsem jen těžce vydýchávala scény týkající se dětí. A ne, nejsem hysterka, to jen Haylen Beck prostě umí psát.

Kolem knihy se v blogerském světě strhla vášnivá debata. Shodli jsme se na tom, že nás opravdu dostala do kolen. Já za sebe dodávám, že jsem měla sto chutí do příběhu skočit a za hlavní hrdinku všechno vyřídit. Taky bych si dokázala knihu představit ve filmové podobě, protože si o to přímo říká. Nabízí přesně ten pocit, kdy se vám strachy tají dech, a ani na vás nemusí nutně mířit hlaveň pistole.

Knihu můžu jen a jen doporučit. Bez výhrad, jen s jedním doporučením. Obalte si nervy něčím sladkým, budete to potřebovat.

Tento thriller pořádně zacloumá všemi vašimi emocemi

19. 01. 2018  |  Recenzoval: Šárka Fofoňková

Audra má za sebou pohnutou minulost, kdy se docela dost přátelila nejen s alkoholem, ale i dalšími návykovými látkami. Její manžel ji v tom paradoxně podporoval a neměl nejmenší zájem na tom, aby s pitím a léky přestala. Audra postupem času zjistila, že mu posloužila pouze ke zplození dětí, kterým najal chůvu a ji už nepotřeboval ani jako matku, milenku či manželku. Audra se však vzpamatovala a nemínila jen tak vyklidit pole a vzdát se vlastních dětí. A tak se jednoho dne ocitne i s jedenáctiletým Seanem a šestiletou Louise v Arizoně na cestě do Kalifornie. Osudovým se jim stane policejní auto, které je zastaví a policista obviní Audru z držení omamných látek. Avšak balíček s marihuanou, který je u Audry v autě nalezen, není její. Policista přesto Audru odváží na místní stanici a děti přebírá policistka. Audra nechápe, co se děje a myslí si, že ve všem má prsty její manžel, aby jí zabránil s dětmi odejít. Jaký je však šok, když po příjezdu na stanici policista nechápe, o jakých dětech Audra mluví. V autě s ní přece žádné děti nebyly.

Myslím, že už jenom anotace spoustu čtenářů naláká na zapeklitý příběh, ve kterém figurují děti. Sice v podstatě od počátku víte, co se stalo, kdo za vším stojí, ale nemyslete si, že kniha postrádá napětí. Ani omylem, napnutí budete až do samotného konce. A čím více se konec blíží, tím se příběh stává akčnější. Vážně si nevydechnete. Příběh ve vás vzbudí také spoustu emocí. Bože, jaký já měla vztek při čtení některých pasáží. A jindy jsem cítila takovou bezbřehou bezmoc. No umíte si představit, že vám někdo bude tvrdit, že vaše děti vlastně s vámi vůbec v autě nejely a zákonitě jste jim tedy museli cestou ublížit? A to, co budete tvrdit vy na svou obhajobu, vám samozřejmě nikdo neuvěří. Musí to být šílené.

Pokud máte rádi napínavé příběhy, akční scény, ale také psychologické a emotivní čtení, potom vám tento thriller rozhodně doporučím. Postavy charakterizoval autor velmi uvěřitelně, pouze na konci jsem měla s Audrou maličko problém, protože z nervově zhroucené matky se najednou stala málem neohrožená žena, ale tak kdo ví, co se v matce pod tíhou takových okolností změní a co všechno se v ní dokáže vyburcovat. Asi každá matka, milující své děti, pro ně udělá možné i nemožné a vydoluje poslední zbytky sil, aby se bez úhony vrátily do bezpečí její náruče. Ovšem to byl jenom takový můj chvilkový pocit. Jinak za mě velké ANO této knize.

Pouze na konec zmíním ještě jeden svůj postřeh nebo spíš takovou maličkost. Nevím proč, ale překvapilo mě, že knihu napsal muž. Já bych ji bez debaty přisoudila spíš ženě. Je opravdu skvěle propracovaná, některé pocity Audry byly až přenosné na čtenáře. Vážně bych autorství přisoudila spíš ženě, asi proto, že hlavní postavou je žena a matka. Ale to jen tak na okraj.

Po všech stránkách perfektně zvládnutá kniha

12. 01. 2018  |  Recenzoval: Kristýna, The Book Talk Blog

V novince Byly tady, a už nejsou najdete mnohé přednosti, které čtenář touží v kvalitním thrilleru objevit. Příběh je velmi napínavý, vyprávění je napsáno kouzelně čtivým stylem a nesmírně svižným tempem. Autor jde k jádru věci, neuchyluje se k oné nechvalně známé „omáčce", navíc naprosto bravurním způsobem vykresluje jednotlivé postavy. Zkrátka, co víc si přát, nemyslíte?

Přestože jsou události knihy dost jasně načrtnuty v samotném začátku, děj nepřestává být napínavý. Tohle pro mě dokazuje neskutečný autorův talent, protože udržet čtenáře v nejistotě i přesto, že mu nic nezatajujete, to je velké spisovatelské umění.

Cekově bych děj rozdělila do takových tří poloh: Moment, kdy si ani Vy sami nejste jisti, jak to bylo, a nevíte, co můžete Audře věřit a co už ne. Události, během kterých už znáte pravdu a čekáte, jak to tedy dopadne. A v menší míře také chvilky, ve kterých se vracíte do Audřiny minulosti, lépe poznáváte ji i její rodinu a učíte se chápat, proč se stalo to, co se stalo.

Všechny tyhle vrstvy vyprávění mě moc bavily. Strašně se mi líbily právě návraty do minulosti, což je něco, co o knize často neřeknu. Většinou mi přijde, že podobnými výplněmi autoři tak nějak zvláštně omlouvají to, jakým způsobem s postavou pracují. Možná to zní podivně, ale můj dojem je zkrátka ten, že se tyto retrospektivní okamžiky ne vždy povedou. V případě Byly tady, a už nejsou jsou však tyhle epizody naprosto skvostné a brilantně dotvářejí vykreslení Audry i dalších postav.

Celkově je tato kniha velmi zajímavá i z toho důvodu, že se v ní vyskytuje více věcí, které běžně nevyhledávám, ale zde mě vysloveně těšily a bavily. Kromě retrospektivních kapitol mám na mysli například i poněkud otevřenější konec knihy. Vedlejší dějová linka zde byla ponechána k trochu volnější interpretaci čtenářů, a bylo to moc dobře. Když jsem knihu dočítala, přistihla jsem se, že závěr této linky vlastně nechci znát... a Haylen Beck mi to dopřál. Ta hlavní dějová linka a její zásadní události byly dořešeny a uzavřeny, ale ve zbytku autor ponechal svým čtenářům volnou ruku (nebo spíš mysl). To mi absolutně vyhovovalo a dojem z knihy to v mých očích ještě pozvedlo, pokud je to tedy vůbec možné.

Dalším silným aspektem knihy je skutečně vynikající práce s vykreslením jednotlivých postav. Ty jsou velmi osobité, snadno rozeznatelné, čtenář se v nich orientuje a poznává je. Jsou zpracovány originálně a jsou velmi mnohovrstevnaté. Překvapilo mě také to, že se autor vůbec nebál popustit uzdu opravdovému zlu a zákeřnosti. Nedržel se ani trochu zpátky a nebál se odkrývat ty nejtemnější a nejděsivější pohnutky a motivace. Díky tomu bylo čtení nejen napínavé, ale i skutečně zajímavé a obohacující. Díky postavám je kniha nejen kvalitním thrillerem, ale i hlubokou sondou do lidské mysli – vyděšené, pomstychtivé, zrazené, opuštěné, i zvrácené.

Celkový dojem z knihy samozřejmě mohu shrnout jednoduše: famózní. Tato thrillerová novinka mě naprosto dostala a už teď je mi jasné, že bude patřit k tomu nejlepšímu, co mě tento rok potká. Od stavby příběhu, přes budování atmosféry a perfektní využití retrospektivních kapitol, až po brilantně vykreslené postavy - tato kniha je po všech stránkách zvládnutá zcela perfektně. Více slov netřeba, ode mě je to velké doporučení všem a k tomu samozřejmě zcela zasloužených 5 hvězdiček.

Z knihy přímo sálá energie, horká jako pravé arizonské léto

04. 01. 2018  |  Recenzoval: Kateřina Chybová

Audra se odhodlala opustit svého manipulativního a násilnického manžela, naložila auto nejnutnějšími věcmi a společně se svými dvěma dětmi uhání přes půlku Spojených států co nejdále od něj. Po několika dnech ji zastaví policie kvůli drobnému dopravnímu přestupku, a jak se později ukáže taky kvůli nelegálnímu nákladu. Audra je odvezena na stanici a zavřena do cely. Jakmile se začne zajímat, kam zástupkyně šerifa, která byla k jejímu zatčení přivolána, odvezla její děti, zatýkající šerif Audře sdělí, že v jejím autě žádné děti nebyly. Dopravní přestupek je najednou to poslední, co všechny zajímá. Kam se Sean a Louise poděli a kdo má podíl na jejich zmizení? Uvěří FBI spíše policejním důstojníkům, nebo matce s pohnutou minulostí, jež odvedla děti od otce sociálce navzdory?

Audra v sobě konečně našla dost odvahy a síly, aby opustila Patricka. Muže, který ji nejspíš nikdy nemiloval a pouze ji toužil vlastnit, což dával najevo hrubostí a zastrašováním. Audra jeho manipulacím propadla, ale nakonec se stalo něco, co jí otevřelo oči. Audra s desetiletým Seanem a šestiletou Louise bez ohlédnutí opouští New York a jede za poslední nadějí na lepší život, která jim ještě zbyla.

Byly tady, a už nejsou, je thriller výjimečný už jen tím, že se jedná o samostatně stojící příběh, který si vystačí s jedním jediným dílem a zbytečně se uměle nenatahuje. Vypravěčkou se skoro již tradičně stává ne zcela důvěryhodná žena s problémem se závislostmi stojící sama proti celému světu. Mrazivě vlažný přístup policie k její situaci, nulová důvěra a neochota připustit jiný, než očividný scénář, boří čtenářovu víru v neochvějně spravedlivou práci detektivů a vyšetřovatelů a nutí ho zamýšlet se nad tím, že důsledky veškerého jednání a rozhodnutí, kterých se dopustíme, nás doprovází po celý život.

Přesto, že je Audra bývalá feťačka a alkoholička se závislostí na práškách na předpis, čtenář jí začne podvědomě fandit od samého začátku. Ze všeho, co si musela v manželství prožít, se tají dech a z pouhé představy jejích útrap vám budou vstávat vlasy hrůzou na hlavě. Kniha je vůbec plná psychopatů bez špetky empatie, sociálního cítění, emocí či dokonce lidskosti. Z pohledu autora jsou všichni tak trochu padouchové, snad s výjimkou nebohých zmizelých dětí. Dalo by se říct, že viníci zodpovědní za odtržení dětí od matky ke svému jednání mají své důvody, nicméně pochopit je může snad jen někdo stejně zvrácený, jako oni sami.

Kniha Byly tady, a už nejsou, využívá čtenářsky atraktivního potenciálu zakázaných zákoutí internetu, labilních rodičů, policejní korupce a síly, která dřímá v každé ženě od chvíle, kdy se stane matkou. Jde o brilantně propracovaný thriller se skvěle zvládnutou gradací napětí, přesvědčivou dávkou uvěřitelnosti a svým způsobem úžasně zvrhlými postavami. Z knihy přímo sálá energie, horká jako pravé arizonské léto. Slávě úřadu šerifa v městečku, kde se příběh odehrává, dávno odzvonilo, stejně jako velkoleposti celého městečka. Není proto divu, že obyvatele v rozžhaveném podnebí napadají podivné myšlenky, kterým snadno podléhají.

Byly tady, a už nejsou, je prototypem thrilleru, který vám nedá spát. Budete hledat každou volnou chvilku, abyste se mohli začíst a ponořit se do popisu nespravedlivého osudu jedné ženy, která si tu spoustu hrůz ve svém životě rozhodně nezasloužila. Audry vám bude šíleně líto, budete s ní soucítit a budete strašně doufat, že pro ni všechno dopadne dobře. Není to příkladná matka, ona se pouze stala nástrojem někoho jiného a než sebrala sílu se postavit své nejtěžší zkoušce, málem znovu přišla o všechno. A teď jí život opět začal házet klacky pod nohy. Tahle kniha vás vtáhne, tenhle příběh vám dá přesně to, co od něj očekáváte. Zkrátka si na něm pošmáknete, za to vám ručím svou vlastní pověstí.

Za recenzi děkujeme webu CBDB

Takhle má vypadat skvěle napsaný thriller!

28. 12. 2017  |  Recenzoval: koki

"Možná právě o tohle jde. Dostat se jí do hlavy a zlomit jí zevnitř. Dohnat ji k šílenství tím, že ji budou udržovat ve strachu. Protože vyděšeného člověka je snadné ovládat."

Žena, ktorá sa konečne odhodlala opustiť svojho manžela - tyrana. Muža, ktorý nebezpečne hazardoval s jej životom, muža, ktorý ju týral psychicky a nakoniec aj fyzicky. Muža, ktorý sa navonok javil ako najlepší manžel na svete, no v útrobách domu ovládal svoju manželku, opíjal ju, ponižoval ju, bil ju. Označoval ju za nehodnú ženu a nedobrú matku.

Audre trvalo nejaký čas, kým si uvedomila, s kým žije (ale v neposlednom rade aj to, kým je). Kým sa opamätala a rozhodla sa zakročiť. Čitateľ nepozná všetky fakty, príbeh totiž začína na ceste - keď Audra spolu so svojim synčekom Seanom a dcérkou Louisou uteká pred násilníkom ďaleko preč. No postupne ako rodinka cestuje, sa dozvedá, čo bolo príčinou náhleho úteku. Zoznamuje sa s jej manželom, jeho matkou, zoznamuje sa s jej nedostatkami, neduhami, omylmi.

Audra nie je dokonalá, no čitateľ si k nej nájde vzťah, pretože napriek chybám, ktorých sa vo svojom živote dopustila, nadovšetko miluje svoje deti. Deti, vďaka ktorým je ochotná premôcť samú seba, premôcť strach a čeliť všetkému zlému.

Autor opísal lásku matky k svojim deťom neuveriteľne presvedčivo. A rovnako pútavo opísal aj vzťah detí k svojej matke. Sean, na to že mal iba desať rokov pôsobil v mnohých momentoch veľmi vyspelo (niekedy som veru dumala nad tým, či by malé chlapča bolo schopné v danej situácii reagovať práve tak ako reagoval Sean a dospela som k tomu, že asi aj áno - lebo veď "zúfalé situácie si vyžadujú zúfalé činy").

V každom prípade, na ceste ich zastaví miestny šerif, ktorý v kufri Audrinho auta nájde marihuanu. To je dôvod na to, aby ju zatkol a vzal so sebou na stanicu. Deti zveril na starosť svojej kolegyni. Možno by na tom nebolo nič zvláštne, keby jej šerif už na policajnej stanici na otázku: kde sú moje deti, netvrdil, že nevie o akých deťoch to hovorí.

"Vaše děti jsou pryč," zašeptal. "Byly tady, a už nejsou. Když se s tím smíříte, možná vyváznete živá. A když ne? No, v tom případě..."

Z hlavnej hrdinky sa miestni policajti snažia urobiť klamárku. A veru, Audra nemá ďaleko k zblázneniu sa. Tvrdenie proti tvrdeniu, krutá hra osudu, irónia - to všetko namiešal autor do tejto knihy, ktorá je vynikajúcim psychothrillerom... pričom miestami máte pocit, že čítate horor.

"Jestě nikdy neměla tak blízko ke zhroucení. Připadalo jí, že se bortí jako zeď bez základů."

Beck zvládol psychológiu postáv na výbornú. Ešte lepšie mu ide stupňovanie napätia. Čitateľ síce veľa vie - vie presne, čo sa deje - no nedá mu, aby nesledoval reakcie jednotlivých postáv, ktoré ani netušia, čo sa robí a ani čo sa ešte len robiť bude.

Skvelo napísané. Napínavé od úplného začiatku až do samého konca. Bez zbytočných kudrliniek - len čisté, trefné vety. Skutočne, radosť čítať.

Za mě palec nahoru - tuhle knihu si prostě musíte přečíst

08. 12. 2017  |  Recenzoval: Jana Hlavičková

Utíkáte. Prcháte před minulostí, před manželem, před tchýní. Možná chcete utéct i před sebou samou. Ale cestou se vám něco stane. Zmizí vám vaše děti, které jste vezla do místa s názvem Nový začátek. Vzdáte to?

Když Audra potkala Patricka, byla to láska jako z pohádky....Ale kdepak, žádná červená knihovna, žádné ohňostroje vášně a nehynoucí lásky. Ano, když Audra potkala Patricka, zamilovala se. Docela úspěšná malířka, obklopena přáteli, zavěšená do úspěšného, mladého muže, na cestě za štěstím. Jenže ono to bylo trochu jinak. Patrick, zcela podléhající vlivu své panovačné matky, sobecký, nabubřelý úlisňák, kterého jsem já nesnášela od prvních stránek. Audra se hned po svatbě stala loutkou v jeho rukou, v jeho a jeho matky. Porodila syna, následně dceru, ale jakou jim mohla být matkou, když nedostala žádnou šanci. Její problémy s pitím a prášky na uklidnění jí bránily v normálním, rodinném žití. Ale zato nebránily Patrickovi ji plně ovládat. Vždyť to byl právě on, kdo ji v jejích závislostech hojně podporoval a víme přesně proč. Na první pohled dokonalý muž, s báječnou rodinou. Ale už na ten druhý, no páni, toho bych potkat nechtěla.
Audra se po předávkování snaží dostat zase na nohy a navzdory manželovi, který jí denně zásobuje léky i alkoholem, se jí to podaří. A zvládne to natolik, že naloží sebe, děti a pár krabic s oblečením, do auta a vyrazí pryč, daleko od násilnického manžela a tchýně, která pro ni nikdy neměla vlídné slovo.
Kdesi v Arizoně, v poloobydleném městečku, na vedlejší silnici ji zastaví místní šerif. A tady to začíná být už hodně zajímavé. V kufru se náhle objeví lehké drogy a Audra, toho času už několik měsíců čistá, putuje na policejní stanici. A to je naposledy, kdy vidí své děti, vystrašené, zoufale volající její jméno. Začíná neuvěřitelná noční můra, kdy nikdo neslyší na její otázky, kde jsou její děti. Nejsou. A nikdy nebyly. Je to možné? Nikdo jí nevěří, ani bývalý manžel, ani novináři, kteří ji nazývají zhýralou hyenou, která zabila své děti. Ani FBI, povolána k jejímu případu. Jen jeden muž tuší, že zná pravdu. Jen jeden muž, který sám přišel o své dítě a následně manželku. Jen jeden muž, který se rozhodně Audře pomoci a sám se snad dostane své vlastní tragédii na kloub.
No, tak za mě palec nahoru. Netřásla jsem se hrůzou, nezavírala oči před množstvím krve při přestřelkách. Zuřila jsem. Střídavě na hlavní hrdinku, že dopustila, aby se dostala do područí psychopatického manžela a jeho matky. Pak se můj vztek obrátil přímo proti němu a samozřejmě jsem měla vztek na šerifa, který uklouzl a zapletl se do hry, která byla nad jeho síly.
Autor Haylen Beck, vlastním jménem Stuart Neville, se českým čtenářům představuje po prvé a hned s knihou, kterou si prostě musíte přečíst.
Byly tady a už nejsou mají zajímavý nápad, který tady dlouho nebyl. Skvěle vykreslené myšlenkové pochody hlavní hrdinky, její zoufalství a žal, to vše působí velmi věrohodně. Tajemná chatovací místnost, tak ta mě nadzvedla ze židle. Strach dětí, které teskní po matce mi drásal mé mateřské pudy.
Takže ano. Tahle kniha je dobrá, neváhejte. Když už jsme u toho, Vánoce jsou za rohem, tak nechybí vám mezi dárky přece jen ještě něco?

Kniha má spád, drží čtenáře v neustálém napětí a zároveň nutí k zamyšlení

01. 12. 2017  |  Recenzoval: Jan Hofírek

První kniha irského autora, přeložená do češtiny, určitě nebude poslední!

Už jsem to možná v některé recenzi psal, ale přece jen bych to rád zopakoval – jsou knihy, u nichž už po přečtení několika prvních stránek vím, že budou čtivé a zajímavé, na rozdíl od jiných, kdy rovněž hned zkraje mám nepříjemný pocit, že tentokrát to „nebude ono". Kniha Byly tady, a už nejsou irského spisovatele Haylena Becka patří rozhodně do té první kategorie – dvě či tři úvodní kapitoly úplně stačí, aby čtenář spolehlivě poznal, že má co do činění s autorem, perfektně ovládajícím umění stručného a jasného popisu spojeného s navozením atmosféry, jakou v ten který moment zrovna potřebuje.

Jedenáctiletý Sean a šestiletá Louise sedí na zadním sedadle auta, které už několik dní řídí jejich matka na cestě přes celé Státy k přítelkyni, která jí nabídla možnost ubytování a psychické rekonvalescence po traumatických letech s násilnickým manželem. Cesta se už naštěstí chýlí ke konci, brzy budou v cíli svého dlouhého putování a potom si nejen důkladně odpočinou, ale i... Taková smůla! Proč právě teď je musí zastavit policejní auto? Co se dá dělat, snad se nejedná o nic vážného, co by mohlo narušit Audřin cestovní plán...

Vzápětí se ovšem ukáže, že celá věc je mnohem složitější – místní šerif je poněkud ostrý chlapík, který se s nikým nemazlí, a když navíc najde v kufru auta balíček s marihuanou, trvá na tom, že řidička musí na policejní stanici, pro její auto přijede odtahovka a o děti se mezitím postará jeho kolegyně. Vyděšená Audra netuší, kde se v jejím autě mohly vzít drogy, nechápe, proč by její děti měly kamsi odjet s policistkou, ale nakonec jí nezbývá nic jiného než se podřídit šerifovým rozkazům a doufat, že všechno dobře dopadne...

Naprostá bezmocnost tváří v tvář státní mašinérii v podobě policisty, který by přece měl „pomáhat a chránit", ponižování lidské důstojnosti, které od okamžiku zadržení musí Audra zažívat takřka permanentně, její strach o osud dětí, odvezených (či spíše unesených?!) kdovíkam, postupné uvědomování si strašlivé pravdy, že se patrně stala obětí dosud sice jen nejasně tušeného, ale o to hrozivějšího zločineckého spiknutí – to všechno je autorem popsáno vskutku bravurně. Čtenář si může celou situaci skoro hmatatelně představit a cítí upřímné rozhořčení nad tím, čím vším si hlavní hrdinka musí procházet, drží jí palce, aby všechna příkoří vydržela a nenechala se zlomit k podepsání falešného přiznání a s napětím čeká, jak tento zdánlivě bezmocný boj proti temným silám zla nakonec dopadne.

Kniha má výborný spád, drží čtenáře v ustavičném napětí a kromě toho jej nepřímo nutí k zamýšlení se nad fungováním státních institucí, resp. nad tím, proč je lze tak snadno zneužít různými vlky v beránčím rouše, kteří se bez velkých problémů mohou stát klidně i policisty a využívat své moci k páchání třeba až tak zavrženíhodných činů, jako v případě Audry a jejích dětí. Čtenářovo znepokojení je sice poněkud zmírněno vědomím, že „to se stává jen v knížkách", ovšem nepříjemný pocit možné zneužitelnosti státního aparátu přetrvává...
Byly tady, a už nejsou je zkrátka psychologickým thrillerem se vším všudy a irský autor Haylen Beck si určitě získá čtenáře i v České republice. Ti, kdo si tuto jeho první knihu v českém jazyce přečtou, si totiž Beckovo jméno zajisté spojí s uměním zručného vystavění dramatického příběhu, spisovatelskou poctivostí i psychologickým mistrovstvím.

Mistrně napsaný příběh o ženě, která se dokázala odrazit ode dna a pokusila se o nemožné

27. 11. 2017  |  Recenzoval: Veronika Černucká

Audra sebrala odvahu a utekla od násilnického manžela. Se dvěma dětmi jede napříč Amerikou, aby se uchýlila do bezpečí. Jenomže během namátkové kontroly objeví policisté v kufru jejího auta balíček marihuany a ona skončí ve vězení. Děti jsou odvezeny kdovíkam a místní šerif ji později obviní z jejich vraždy.

Hayen Beck je pseudonymem, pod kterým se skrývá plodný a uznávaný irský spisovatel Stuart Neville. Neville se specializuje na napínavé thrillery a mysteriózní krimi, při jejichž čtení běhá mráz po zádech. Jeho knihy se těší oblibě nejen u čtenářů a literárních kritiků, ale slova chvály na ně pějí i autorovi slavnější kolegové. Neville má na svém kontě řadu bestsellerů překládaných do mnoha světových jazyků. Novinka "Byly tady, a už nejsou" jsou prvním románem Haylena Becka přeloženým do češtiny. Knihu vydalo nakladatelství Domino.

Mohlo by se zdát, že nadšené reakce na knihu jsou pouze reklamním tahem, ale opak je pravdou. "Byly tady, a už nejsou" si zaslouží úspěch už jen tím, jak se autorovi povedlo vytvořit hororovou atmosféru ve stylu noir. Román je nejen skvělá detektivka, ale také jímavý příběh o mateřské lásce, která je silnější než strach ze smrti. Aniž by autor sklouzl ke kýči, hravě strčil do kapsy všechny autorky románů pro ženy. Beck přináší vlastní pohled na morálku i spravedlnost a i díky tomu je kniha nesmírně lidská. Příběh zamává s muži i ženami a klidně se vsadím, že z něj budou naměkko i chlapi, kteří si o sobě myslí, že je nic nerozhází.

Paradoxní je, že když se pustíte do čtení, mohli byste získat mylný pocit, že podobných příběhů byly napsány celé tucty. Audra je vynervovaná mladá žena na pokraji hysterie, která utíká nejen od manžela, ale také od svých démonů z minulosti. Když přijde o děti a osočí šerifa a jeho zástupkyni z jejich únosu, nikdo její verzi nevěří. Čím více se vyšetřovatelé a novináři noří do její minulosti, tím je jasnější, že Audra má co skrývat. Zdá se, jako by se proti ní spikl celý svět, a když se v autě najdou zakrvácené svršky, všeobecný názor je, že své děti zavraždila a zahrabala v zemi.

Čtenář od počátku ví, kdo za únosem stojí a také víceméně tuší, co se má s dětmi stát. O napětí i řadu překvapení se postará sama Audra. Žena, kterou všichni odepsali jako pomatenou alkoholičku a feťačku, zmobilizuje veškeré síly a jako lvice se vrhne do záchrany svého chlapečka a holčičky. Postupně nás bude seznamovat se svou minulostí a tyto retrospektivní epizody by vydaly na samostatný thriller. Audra bude muset čelit manželovi i jeho bohaté a mocné rodině, ale na druhou stranu se objeví pár nečekaných spojenců. Čas je k ní neúprosný a vy cítíte, jak se jí kolem krku stahuje smyčka.

Beck se plně soustředil na strhující děj, čemuž přizpůsobil rychlé tempo vyprávění i jeho jazyk. Autorův styl je civilní, strohý a na první pohled oproštěný od všeho, co by mohlo vyvolávat emoce. Není brutální ani se nesnaží dojmout, přesto budete otřesení do morku kostí a bude se vám chtít brečet. Tempo je více než svižné díky kulometným dialogům a akčním scénám a postavy se až příliš často ocitnou v ohrožení života. "Byly tady, a už nejsou" jsou mistrně napsaný příběh o ženě, která se dokázala odrazit ode dna a pokusila se o nemožné. Audra i Haylen Beck dokázali, že si zaslouží své místo na slunci, protože málokterá kniha vás vtáhne do děje jako tahle.

Recenze k přečtení také ZDE


Ukázka z knihy Byly tady, a už nejsou