Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Bourneova moc

Bourneova moc

Autor:
Robert Ludlum
Originální název:
The Bourne Dominion
Překlad:
Michael Havlen
Série:
Jason Bourne
Pořadí knihy v dané sérii:
9
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7303-886-1
Počet stran:
392
Datum prvního vydání:
25. 09. 2013

Kliknutím zvolte variantu

Bourneova moc

Popis: Bourneova moc

Má svého dávného přítele zabít. Bez něj ovšem sám nepřežije.

Jason Bourne má před sebou další nesnadný úkol: dopadnout skupinu teroristů, která má v plánu zničit strategické přírodní zdroje, bez nichž by Amerika nemohla fungovat. Snad by mu v tom mohl pomoci generál Boris Karpov, nedávno ustavený šéf ruské tajné služby FSB-2, jejíž dlouhé prsty vzbuzují všeobecný respekt.

Bourne si Karpova nesmírně váží. Spatřuje v něm rozhodného muže, který ctí spravedlnost a dané slovo. Netuší ovšem, že generál podepsal smlouvu s ďáblem: aby mohl zůstat v čele FSB-2, musí zabít Bournea.

Smrtící střet někdejších přátel rozhodne o dalším osudu světa. Jedině oni dva totiž mohou zabránit katastrofě, která by paralyzovala ekonomickou i vojenskou budoucnost Ameriky. Samozřejmě jen za předpokladu, že jeden druhého nezabije...


Dotaz k produktu Bourneova moc

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Robert Ludlum

Robert Ludlum

Robert Ludlum (1927 – 2001) uměl vydělávat odnepaměti. Pouhá tři slova („Plunge účinkuje rychle") zaplatila jednomu z jeho potomků celá vysokoškolská studia. To bylo ještě v době, kdy se budoucí hvězda špionážního thrilleru věnovala herectví a ta tři slova pronesla v reklamě na prostředek proti ucpaným odpadům. Hrával na Broadwayi, objevil se ve dvou stovkách televizních filmů.

Od počátku sedmdesátých let přestal slovy šetřit. Změnil profesi a začal se věnovat psaní. Snad za to mohli spolubydlící z koleje, z nichž tři se po studiích začali věnovat špionáži, snad četní přátelé, pracující v CIA a v MI6: Ludlum začal psát špionážní romány. Propracované do nejmenších podrobností, globálně konspirační, hrozivé už svými názvy, natožpak důsledky dějů, které v nich probíhaly, s tak hlubokou a udivující znalostí problematiky, že se CIA zajímala o zdroj jeho informací, podezřívajíc v lepším případě jeho přátele v agenturních kruzích z jejich úniku, v horším případě samotného Ludluma z práce pro kdovíjakou tajnou službu.

Když studená válka pominula a odsoudila tak mnohého autora špionážních románů k bezradnosti, Ludlum se věnoval ve svých knihách nebezpečí terorismu a hrozbě stínových uskupení stojících nad vládami a fakticky řídícími svět. Ke dvaceti sedmi románům, které stačil napsat za nedlouhý autorský život, přibylo po jeho smrti dalších třináct titulů psaných jinými autory pod Ludlumovým trademarkem. Impérium, které na základech jeho románů vydaných na celém světě v nákladu bezmála půl miliardy výtisků, má dnes odhadovanou hodnotu jedné miliardy dolarů.

I když jsou některé z Ludlumových knih na trhu už přes čtyřicet let a i když žánr, kterému se věnoval, stárne díky proměnlivosti světa bezmála stejnou rychlostí jako denní tisk, v jeho případě jako by to neplatilo. Dokazují to nejen nová a nová vydání jeho dávných thrillerů, ale i zájem filmařů o slavnou postavu Jasona Bournea. Ve filmové sérii se jim na základě Ludlumových předloh povedlo vytvořit postavu špióna pro 21. století, která jako dosud žádná jiná ohrozila i dominantní postavení Jamese Bonda a přinutila jej k proměně do akčnější podoby.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Lustbader jako důstojný následovník Roberta Ludluma.

08. 11. 2013  |  Recenzoval: Klub knihomolů

Svět má své hrdiny a své padouchy. Jak ale poznat, kdo je kdo? Vítejte ve světě zpravodajských služeb, nájemných zabijáků a bezejmenných zachránců světa. Vítejte ve světě, kde zítra nemusí platit to, co platilo včera.

Svět bez záruk – to je svět Jasona Bournea, jak mu jej v nejnovějším českém překladu Michaela Havlena pod názvem Bourneova moc (Bourne Dominion – původní vydání 2011) předepsal jeho autor Eric van Lustbader. Knihu vydalo nakladatelství Domino 25. září 2013 jako šestou v sérii napsaných již jen Ericem van Lustbaderem a devátou v celé sérii příběhů Jasona Bournea.

Postavu agenta a zabijáka Jasona Bournea představil v roce 1980 klasik žánru Robert Ludlum (1927–2001) v knize Agent bez minulosti (The Bourne Identity, česky 2002, případně pod názvem Bourneova totožnost v roce 1999), jeho příběh pak rozvinul ještě ve dvou dalších románech – o šest let později v příběhu Bourneův mýtus (The Bourne Supremacy – 1986, česky 2005) a o další čtyři roky později v knize Bourneovo ultimátum (The Bourne Ultimatum – 1990, česky 2007). V roce 2003 byl Pozůstalostí Roberta Ludluma osloven právě Eric van Lustbader, aby pokračoval v sérii Jasona Bournea, a tak v roce 2004 vychází první z mnoha románů pod autorským označením „Robert Ludlum – Eric van Lustbader" Bourneův odkaz (The Bourne Legacy, česky 2009). Takových knih se jménem Robert Ludlum na přebalu, byť vydaných a prokazatelně napsaných dlouho po autorově smrti, nalezne čtenář nespočet, van Lustbader je jeden z nemnoha skutečných autorů, kteří své jméno mají na přebalu alespoň uvedeno.

Co může čtenář od nejnovějšího českého překladu titulu Bourneova moc očekávat? Určitě by se neměl nechat odradit lakonickým popisem, jaký ke knize poskytuje přímo nakladatelství. Je pravdou, že v příběhu se objevuje nebezpečí pro Spojené státy americké, stejně jako se tam objevuje nový šéf ruské tajné služby FSB-2 (Feděralnaja služba bezopasnosti Rossijskoj Feděracii) Boris Karpov, ale tady přesnost popisu končí. V žádném případě nelze předpokládat, že by Jason Bourne ke splnění svého plánu na opakované pokoření tajemné nadnárodní organizace Severus Domna potřeboval něčí přímou pomoc, to by byli jistě fanoušci titulní postavy zklamáni.

Příběh, jak je van Lustbaderovým zvykem, nejprve představuje všechny dějové linie, jež se budou postupně vyvíjet, aby se více či méně nakonec sešly a některé očekávatelně a některé překvapivě zapadly do společného obrazu. Zorientovat se v postavách i místech jejich pohybu je náročný úkol pro každého čtenáře na první stovce stran. Určitě to budou mít snazší vyznavači Bourneova životního příběhu nebo ti, kteří přečetli alespoň nějakou z knih o něm. Leč i čtenář nezkušený v oboru, jsa vybaven dostatečnou trpělivostí a představivostí, překoná-li prvních sto stran, má vyhráno a děj jej už ze své moci nepustí. Koneckonců, to je asi hlavním významem pojmu „moc" v názvu této knihy, jiný se jen těžko odhaduje. Kdo vydrží, může si užít typicky hollywoodská schémata snad s výjimkou sexuálních scén. Autor čtenáři nabízí automobilové honičky, nesčíslné množství soubojů muže či ženy proti muži či ženě, přestřelky všeho druhu jak s malými, tak velkými zbraněmi, letecký útok i leteckou honičku. Jen málo postav je v příběhu trvale záporných nebo trvale kladných, pohledy na to, na čí straně kdo je, se často mění, což dává příběhu sice zpočátku poněkud chaotický, ale nakonec přeci jen dobrodružný ráz. Van Lustbader opět nutí postavy, které by spolu jinak zápolily jako kočky se psy, aby spolu uzavíraly dočasná spojenectví dle principu lepší nepřítel než ještě větší nepřítel, tedy schématu, jež nikdy není zárukou trvalejšího vztahu. Podobně se autor snaží několikrát vymanit z klasických klišé tím, že nechá zahynout postavu, u které by to tradiční dějová linie nepředpokládala, což je určitě pro spád děje přínosnější než opačný model děje. Osobně bych hledal hlavní myšlenku tohoto příběhu v otázce, jaké formy a jakou stabilitu může nabídnout pojem „přátelství", do jaké míry lze na tento pojem vsadit svůj život, kam až jsme ochotni zajít pro ochranu takového vztahu. Odpovědi si ale musí každý najít v textu sám.

Pro koho je tedy příběh určen? Určitě jej nemohou vynechat vyznavači jeho obou uvedených autorů, i když u van Lustbadera lze najít i významnější práce. Pak bude titul zcela jistě na seznamu všech konzumentů akčních a špionážních románů, podobně jako každého, kdo se nespokojí s běžným průměrem. Určitě by mohl zaujmout i čtenáře cestovatele, protože záběr navštívených lokalit je rozsáhlý a van Lustbaderovy práce jsou charakteristické smyslem pro místní detaily. Do třetice bych očekával, že příběh upoutá zájemce o vyhrocené mezilidské i mezinárodní vztahy, přeci jen autorův titul v sociologii se někde projevit musí.

Kdo by se měl knize vyhnout? Předpokládám, že z prodejního pultu (nebo do své elektronické čtečky, protože souběžně s tištěnou verzí vychází hned i elektronická) by neměli svazek zvedat (stahovat) čtenáři s nechutí ke krvavým lázním a násilí vůbec. Stejně tak by se mu měli vyhnout vyznavači jednoduchých příběhů bez překvapení – pro koho je Padesát odstínů šedi vrcholným dílem současné světové literatury, bude zde zcela jistě zklamán. A opět do třetice, nemyslím, že by šlo o text vhodný pro nezletilé čtenáře, protože svět sám o sobě není jednoduché místo k pobytu, proč ještě tedy ukazovat jeho nejtemnější stránky teprve se formujícím osobnostem?



Recenze vyšla původně zde:
http://www.klubknihomolu.cz/68543/svet-v-nemz-je-pratelstvi-nebezpecny-luxus/

Jason Bourne: nejtvrdší a nejchladnější z kultovních špionů.

21. 10. 2013  |  Recenzoval: BoboKing

V žánru špionážních příběhů existují mnohé kultovní postavy agentů, které se zapsali do historie literatury - James Bond pana Fleminga, Jack Ryan nedávno zesnulého Toma Clancyho, nebo ze současných třeba agent Mossadu Gabriel Allon vytvořený Danielem Silvou. Mezi tuto literární elitu patří taktéž Jason Bourne, snad z nich špion nejtvrdší a nejchladnější. Když jeho tvůrce Robert Ludlum (1927-2001), slavný americký autor desítek špionážních thrillerů, jeho postavu oživil v románu „Agent bez minulosti“ (orig. The Bourne Identity, 1980), přivedl do světa spy novels skutečný fenomén. Původní The Bourne Trilogy se pak po velkém filmovém úspěchu s hercem Mattem Damonem z let 2002-2007 dočkala mnoha pokračování, jež na základě Ludlumovy předlohy psal neméně známý autor Eric van Lustbader.

„Bourneova moc“ (orig. The Bourne Dominion, 2011) je už šesté Lustbaderovo pokračování osudů Jasona Bournea, ve které se připlete do cesty tajné muslimské organizace nazývané Severus Domna. Má obrovské finanční i lidské možnosti, a je ochotná udělat cokoliv pro svůj plán zničit vojenskou a ekonomickou převahu USA. Američané tak trochu zaspali dobu, a zdroje vzácných prvků potřebných pro moderní technologie a především zbraně, ovládají cizí mocnosti. Poslední nadějí je pro ně jejich naleziště v Indigo Ridge, které je i cílem plánovaného útoku Severus Domna. A Jason Bourne pro ně znamená velkou hrozbu, proto na něj posílají zabijáka. Tím je jeho přítel z Ruska, generál ruské tajné služby FSB-2 Boris Karpov.

Tento nástin hlavní dějové zápletky je ale skutečně hodně zjednodušený. Lustbader totiž rozehrál tento svůj politicko-špionážní thriller skutečně ve velkém měřítku. Provede vás od drogových základen v Kolumbii, přes Washington a Moskvu, až po syrský Damašek či děsivá přistěhovalecká předměstí v Paříži. K tomu všemu stvořil ale značné množství postav, které jsou nosným prvkem celého příběhu. Napětí děje je totiž spojeno s hlavním krédem všech agentů: „Nikomu nevěř“. A ve světě špionáže, politikaření, nelegálních akcí posvěcených vládami, je tedy důvěra mnohem cennější a důležitější, než všechny moderní technologie. A jen připravený dokáže v tomto marastu přežít. A s tím vším autor především pracuje. To dělá z této knihy parádní akcí nabitý příběh, ve kterém doslova cítíte nejistotu a strach všech hrdinů. Kde končí osobní sympatie a přátelství, a kde začíná oddanost a povinnost? A hlavně každý je nahraditelný. Jeden krok vedle a pak … jeden výstřel, motorová pila a velký igelitový vak, a jako byste nikdy nebyl.

V překladu Michaela Havlena vydalo nakl. Domino 2013.


Ukázka z knihy Bourneova moc