Kniha vzpomínek

Autor:
Rowan Coleman
Originální název:
The Memory Book
Překlad:
Zora Šíchová
Žánr:
Inteligentní romány pro inteligentní ženy
ISBN:
978-80-7498-071-8
Počet stran:
368
Datum prvního vydání:
06. 05. 2015

Kliknutím zvolte variantu

329 Kč 263 Kč 

Nakupte ještě za 2000 Kč a získáte DOPRAVU ZDARMA!

Kniha vzpomínek

Popis: Kniha vzpomínek

Jméno prvorozeného dítěte. Tvář vašeho muže. Váš věk a adresa… Co když se vám tohle všechno začne ztrácet z paměti?

Claire má fungující manželství, dvě dcery, všetečnou matku... a Alzheimera. Dříve měla i práci, kterou milovala, ale kdo by zaměstnával učitelku, která trpí ztrátou paměti? Claire se zoufale snaží zachovat alespoň to, o co ji ještě nemoc nepřipravila, a tak si na radu terapeuta pořídí Knihu vzpomínek. Zapisuje momenty z minulosti i současnosti, protože ví, že brzy budou její řádky to jediné, co po ní manželovi a dětem zbude. Ví to, protože na stejnou nemoc zemřel její otec.

Dny tráví doma, v nedobrovolném uvěznění, protože každý odchod hrozí tím, že nenajde cestu zpátky. Postupem času přestává být bezpečno i doma: vynechávající paměť Claire znemožňuje vykonávat i ty nejběžnější, nejbanálnější činnosti. Výsledkem je nekonečná frustrace a zášť vůči blízkým, prokládaná zoufalou touhou využít každý vzácný okamžik, kdy se ještě může těšit z jasné mysli...

Román Kniha vzpomínek je neobyčejně silný příběh, smutný i povzbudivý zároveň. A Claire je literární hrdinka, která se každému čtenáři natrvalo vryje do paměti. I když ona sama paměť už téměř ztratila.


Dotaz k produktu Kniha vzpomínek

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Rowan Coleman

Rowan Coleman

Rowan Coleman žije se svým manželem a pěti dětmi v poněkud přeplněném domě v hrabství Hertfordshire. Snaží se skloubit psaní s péčí o rodinu, zejména pak o dvojčata v batolecím věku, jejichž největším koníčkem je chůze rozdílnými směry. Rowan miluje spánek. Vlastně miluje i prosté sezení, v ideálním případě doplněné o sledování filmu. Ráda by prožila každý den jako představitelka hlavní role nějakého muzikálu, ale starší dcera jí nedávno zakázala zpívat na veřejnosti. 

Rowan je regulérní dyslektička, přesto si psaní zvolila za svou hlavní profesi. A ve svých knihách se věnuje velkým tématům, které ovšem pojímá v podobném tónu, jakým je psán předchozí odstavec: bez sentimentu, sladkobolnosti a klišé. Kniha vzpomínek, jejíž český překlad právě vychází, je Rowaninou nejúspěšnější knihou. Zaslouženě. Příběh čtyřicetileté matky dvou dcer, která trpí Alzheimerovou chorobou v pokročilém stádiu, je napsán s takovou autorskou bravurou, že vás  - vlastně paradoxně - naplní nadějí.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Navzdory tématu se kniha nese v pozitivním duchu

03. 02. 2016  |  Recenzoval: Dana Zálešáková

Je to zvláštní. Žijeme v jednadvacátém století. Umíme vyléčit rakovinu. Dokážeme z muže udělat ženu a naopak. Můžeme nahlédnout do nejzazších koutů lidského těla bez jakéhokoliv vnějšího zásahu. A přesto stále existuje několik strašáků, kteří nás dovedou položit na lopatky. Alzheimerova choroba je jedním z nich.

Claire je něco okolo čtyřicítky. Má dvě úžasné dcery a mladšího manžela, který ji neskonale miluje. A taky Alzheimera. Její nemoc postupuje rychle. Rozhodně nečekejte, že ji budete sledovat od samého začátku. Autorka se s námi skutečně nemazlí. Již na úvodních stranách, kdy si Claire vyjde jen na konec ulice a téměř okamžitě zapomene, kde je, se mi sevřel žaludek. Ale vytrvala jsem!

Ačkoliv by se dalo předpokládat, že jako čtenáři nahlédneme především do psychiky hlavní postavy a budeme svědkem postupného rozkladu její osobnosti, není to pravda. Ne tak úplně. V kapitolách se nám totiž střídají vypravěči. Kromě samotné Claire tak postupně poznáváme jejího manžela Grega, dvacetiletou dceru Caitlin a poměrně svéráznou, avšak milující matku.

Věřím ve štěstí a přízeň osudu; věřím v předurčenost a v to, že nic na světě se neděje náhodou. Nyní v tom nacházím útěchu, protože jsem si jistá, že všechno má svůj důvod, i to, že člověk ztrácí svoje milované... dokonce i to. A protože znám Claire lépe než kdo jiný, vím, že dokud to jen trochu půjde, bude plát jasněji než kterákoli hvězda na nebi: bude zářit, dej se co děj. A taky vím, že už brzy, hodně brzy, budu muset zkrotit vztek a říkat jí jenom, že ji mám taky moc a moc ráda.

Kromě střídajících se pohledů hlavních postav tu máme také jeden takový spojovník, kterým je Kniha vzpomínek, již celá rodina vytváří a doplňuje. V mezerách mezi jednotlivými kapitolami ze současnosti se tak jejím prostřednictvím vracíme do minulosti a dozvídáme se podrobnější informace o životech našich hrdinů. A věřte mi, je opravdu zatraceně těžký si někoho z nich neoblíbit.

Tato kniha je mojí premiérou, co se týče mistrovského vypravěčského umění Rowan Coleman. A ačkoliv v ní některé pasáže mohly zcela chybět, vůbec nikoho neurazí. Vlastně se autorce podařilo to, co se ve spojitosti s tímto obtížným tématem vyskytne jen velmi vzácně – ve výsledku se nese v pozitivním duchu.

Pokud tedy máte strach, že to nezvládnete, myslím, že zbytečně. Ačkoliv kniha působí velmi realisticky, Rowan nás celým příběhem provází s lehkostí doteku motýlích křídel. A můžete si být jistí, že ať už člověk churaví sebevíc, je tu jedna věc, která nikdy nezmizí. Odpověď na ni už si ale musíte najít sami...

PS: Takto krásně zpracovaná kniha s ještě hezčím obalem se jen tak nevidí. Díky za to. Pastva pro oči i pro ruce.

Neuvěřitelně emotivní román

06. 11. 2015  |  Recenzoval: Bastera

"Víš, mami, já před tím strkat hlavu do písku můžu. Já můžu naprosto ignorovat, co se to se mnou děje, protože většinu času si to nebudu uvědomovat."

Tuto větu pronáší hlavní hrdinka Knihy vzpomínek. A bohužel má pravdu. Alzheimerova choroba nezasahuje pouze dotyčného nemocného, který na svojí nemoc zkrátka dost často zapomíná, ale především jeho nejbližší rodinu. Autorka Rowan Coleman sepsala dojemný, ale zároveň tak trochu cynický příběh o nemoci, o partnerské a mateřské lásce i o snáze dohrát předem prohraný zápas s co nejlepším výsledkem.

Claire je teprve čtyřicet, má dvě krásné děti a konečně si může užívat života po boku svého milujícího manžela. Co na tom, že občas na něco zapomene, kdo z nás ne. Jenže to, co je v prvních chvílích k smíchu, se brzy mění v krutou diagnózu: Alzheimerova choroba. Výpadky paměti se horší, činnosti, které dříve byly zcela běžné se mění v nepřekonatelné překážky, známá slova mizí někde v propasti a bohužel její paměť zapomíná i na city, které Claire cítila ke svému manželovi.

Claire si na radu terapeuta začne zapisovat do zápisníku vzpomínky, které ji vytanou na mysli. Do zápisníku si zapisuje všechno možné, co jí zrovna napadne a společně se zápisky ostatních členů rodiny vzniká Kniha vzpomínek. Ta, nejen že pomáhá Claire udržovat vzpomínky pod kontrolou, ale postupně se také stává jediným odkazem, který po Claire zbude.

Edice Inteligentní romány pro inteligentní ženy nakladatelství Domino mě již několikrát příjemně překvapila. Ani tentokrát to nebylo jiné. Jsou knihy, které se ve vás marně snaží vyvolat emoce a pak jsou knihy, které na vás zkrátka hrnou obrovskou vlnu emocí od smíchu až po neuvěřitelný smutek. Kniha vzpomínek je neuvěřitelně emotivní román, který vás rozhodně nenechá chladnými. Alzheimerova choroba je velice nepříjemné onemocnění, které přináší nejen velice smutné chvíle plné beznaděje, ale někdy také neúmyslně komické až ironické situace. Kdo se někdy s tímto onemocněním setkal, ví o čem mluvím.

Je znát, že Rowan Coleman dobře zná téma, o kterém píše a román působí velmi autenticky a surově. K tomu přispívá také to, že ich formu z pohledu Claire střídají kapitoly z pohledu dcery Caitlin i maminky Ruth. Tyto kapitoly jsou prokládány příspěvky do Knihy vzpomínek, které nás pouští daleko do minulosti. Čtenář tak získává celistvý pohled do života rodiny, která překonala již spoustu překážek a nebojí se bojovat do posledního dechu ani tentokrát.

„Koušu se do jazyka, abych jí neřekla, že je kráva pitomá a že moje máma je pořád stejná, že se z ní přes noc nestala živoucí mrtvola bez mozku. Že i při své diagnóze zůstává pořád lidskou bytostí.“

U knih, které jsem v poslední době četla, jsem byla velmi zklamána ze závěrů. Až román Rowan Coleman mě konečně dovedl překvapit. Ačkoliv byl konec trošku přeslazený, byla to zajímavá tečka za románem, který mě zasáhl přímo do srdce. Možná také proto, že jsem se s touto nemocí nepřímo setkala a vím, jak hořko-sladký příběh umí psát.

Kniha vzpomínek dojme i otrlé

08. 07. 2015  |  Recenzoval: Katka Hutyrová - Knižní večírek

Edice "Inteligentní romány pro inteligentní ženy" nakladatelství Domino se rozšířila o další kousek s naprosto báječnou obálkou. A protože (jak už je asi čtenářům mého blogu známo) nakladatelství Domino je moje oblíbené a edici Inteligentních románů mám doma kompletní, nikoho asi nepřekvapí, že Knihu vzpomínek jsem ve své knihovničce musela mít hned, jakmile se dostala na český knižní pult...
Hlavní hrdinkou románu je učitelka Claire. Má dvě dcery, milujícího manžela a práci, která ji moc baví - zkrátka ideální život. Rodinné štěstí se ovšem nečekaně rozsype v den, kdy Claire lékaři sdělí, že má Alzheimera. Tahle diagnóza je hrozná sama o sobě...Claire ale navíc přesně ví, co ji čeká. Na stejnou nemoc totiž zemřel její otec.
Mladá učitelka je ovšem rozená bojovnice a nehodlá to nemoci nijak usnadnit. Na radu své terapeutky začne psát Knihu vzpomínek, do které zachycuje všechny důležité okamžiky svého dosavadního života. Všechny mezníky, které nesmí být zapomenuty...
Jaké to je, když matka dvou dcer (z nichž jedné jsou teprve tři roky) onemocní smrtelnou nemocí, nad kterou nemůže vyhrát? Jak se s tímto zjištěním vyrovnávají její blízcí? A je vůbec možné se s něčím takovým smířit?
Musím říct, že Kniha vzpomínek mě naprosto pohltila prakticky od první stránky. Je to neuvěřitelně silný příběh, který si rozhodně zaslouží, aby o něm lidi věděli a aby byl čtený. Román je vyprávěn ich formou a střídají se v něm pasáže z "Knihy vzpomínek" a ze života celé rodiny. Ke slovu se dostává hned několik postav - Claire, její manžel Greg, dcera Claire Caitlin a dokonce i její babička a maminka Claire v jedné osobě - Ruth.
Bylo to velice sugestivní čtení, u kterého jsem se ani chvíli nenudila a musím říct, že Claire, coby hlavní hrdinku jsem si zamilovala už po první kapitole a do poslední chvíle jsem jí držela palce. A přestože je to kniha veskrze o smutných věcech, nečekejte nic depresivního - je to jen svědectví života jedné rodiny, která se rozhodla osudu postavit a bojovat... přestože klání je předem prohrané.
Suma sumárum: Kniha vzpomínek je výborný román s neotřelou zápletkou i zpracováním. Je to román o lásce, odvaze a hlavně nekončící naději... román o tom, že bojovat se vyplatí vždy a prohrané je pouze utkání, které předem vzdáváme...
Za mě palec nahoru a plných 100%. Kniha vzpomínek je má zasloužené.

Až se ráno probudíš, budeš vědět, kdo jsem?

03. 06. 2015  |  Recenzoval: Kristýna Tranová pro Neoluxor

Až se ráno probudíš, budeš vědět, kdo jsem?
3. 6. 2015 v 16.23

Smích, radost, láska, ale i utrpení, slzy a žal. Takový je náš život. Když Claire Armstrongová začne zapisovat do Knihy vzpomínek svůj životní příběh, dobře si uvědomuje krutou pravdu: že zanedlouho bude kniha to jediné, co po ní zbyde.

Claire Armstrongová vede šťastný a spokojený život: má dvě krásné dcery, vzala si muže svých snů a má práci, kterou nade vše miluje. Domeček z karet se ale začne bortit ve chvíli, kdy se dozví, že trpí Alzheimerovou chorobou. Je nucena odejít ze školy, kde učila, nedokáže dojít sama domů a slova, která tak dobře znala, jí mizí z hlavy. Aby toho nebylo málo, začíná zapomínat to nejdůležitější – to, že kdy milovala svého manžela Grega.
Brzy po diagnóze se Claire stává vězněm ve vlastním domě, kde se o ni stará matka Ruth, která si boj s chorobou už jednou zažila – její milovaný manžel na ni zemřel. Všichni ví, že i Claire čeká stejný osud. Jak ale naložit s vyměřeným časem?
Kniha vzpomínek britské autorky Rowan Coleman je kombinací obrovského smutku, pramenícího z nevyléčitelné choroby, a pořádné dávky humoru, který jej vyvažuje. Každá kapitola je napsána z pohledu jiného člena rodiny, díky čemuž můžete nahlédnout do duše všem postavám a vžít se do jejich nelehké situace. Ruth, Caitlin, Esther a Greg tak nejsou vedlejšími postavami, nýbrž hlavními hrdiny, které spojuje neomezená láska k jedné výjimečné ženě.
Číst Knihu vzpomínek bylo tak trochu jako číst Hvězdy nám nepřály od Johna Greena s tím rozdílem, že nemocnou hrdinkou nebyla mladá puberťačka, nýbrž dospělá žena. Výsledek byl ale stejný: nikdy jsem nevěděla, jestli se mám smát nebo brečet. Jistá je ale jedna věc – bavila jsem se od začátku až do konce. Kniha vzpomínek mě skutečně pohltila. Nevím, jaké to je ztratit paměť, ale pokud bych si měla průběh takové nemoci představit, pak bych si ho představila tak, jak to popsala autorka. Jsem však přesvědčená o tom, že knížka není není jen o Alzheimerově chorobě, ale především o mateřské lásce, která nezná hranic, a proto ji nemůže zastavit ani ta nejhorší nemoc na světě.
Kniha vzpomínek rozhodně splnila má očekávání. Ačkoliv jsem k ní byla nejdříve skeptická, moc se mi zalíbila a doporučila bych ji každému dospělému čtenáři. Jsem si jistá, že v každé z postav nalezne kus sebe.
Hodnocení: 90 %

Autorka: Kristýna Tranová

Jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla

03. 06. 2015  |  Recenzoval: Bára Javorková

Představte si, že máte všechno. Krásné děti, milujícího manžela, hezký dům, práci, která vás baví. Je vám teprve čtyřicet, začali jste novou etapu života a máte ještě mnohé před sebou. Stejně jako Claire, hrdinka románu.
Její vysněný svět se bohužel hroutí ve chvíli, kdy jí lékaři diagnostikují Alzheimerovu nemoc. Zrovna nedávno se vdala za muže svých snů a plánovala si klidný život se svými blízkými.
Drobné výpadky paměti, se kterými si až doposud Claire nelámala hlavu, se rychlým tempem horší. Najednou si nepamatuje názvy věcí, které má kolem sebe, čísla jsou pro ni jen shluk nesrozumitelných znaků. Nejhorší je, že si přestává pamatovat i to, že miluje svého manžela...
Dokážete si něco takového vůbec představit?

Claire si začne psát deník, do kterého zaznamenává své prožitky a vzpomínky. Z původně terapeutického záznamníku se postupem času stává kniha vzpomínek, do které kromě Claire přispívají i ostatní členové rodiny.
Všichni ví, že tenhle deník bude to jediné, co po Claire na světě zůstane...

Každý z nás občas nadává na "toho proklatého Němce, který nám schovává věci". Brýle, které hledáme, máme na nose....papírek s důležitou poznámkou držíme v ruce a ani o tom nevíme, kafe už je dávno zalité a my se ženeme ke konvici. Nadáváme a přitom si říkáme, že nám se to vlastně ani stát nemůže, Alzheimer je přece nemoc starých lidí. Omyl je však pravdou, s touto nemocí se perou lidé mnohem mladšího věku.

Kniha vzpomínek není jen příběhem ženy, která bojuje s nevyléčitelnou chorobou, zároveň je to velký rodinný příběh. Tím, že je kniha vyprávěna v ich-formě z pohledu Claire i ostatních členů rodiny, získává na autentičnosti a syrovosti, protože veškeré jejich pocity prožíváte s nimi.

Nesmírně emotivní příběh z pera britské autorky Rowan Coleman vám zaručeně nedá spát. I kdybyste měli uronit jednu jedinou slzu, vězte, že ji uroníte. Ne ze sentimentu, ne z lítosti, ale z pocitu, že je to tak definitivní.

Mimořádně silné dílo

02. 06. 2015  |  Recenzoval: koki; Koki a knihy

Mimoriadne silné dielo. Kniha spomienok je melodrámou plnou "bijúcich" sa emócií. Pri jej čítaní som často nevedela či sa mám smiať, alebo plakať. Rozpráva trpko-sladký príbeh o žene, ktorá trpí Alzheimerovou chorobou. A trpko-sladký je preto, že Claire túto chorobu dostala vo svojich štyridsiatich rokoch života. ACH (ako označovali Alzheimera v knihe) zdedila hlavná hrdinka po otcovi. Zomrel mladý, keď ona bola ešte dieťa. Vie, aký je jej priebeh, napriek tomu sa snaží bojovať sama so sebou, a mnohokrát i s okolím; snaží sa, aby jej priebeh bol hladký a nie taký rýchly ako u otca.

Choroba si však nevyberá. Napáda Claire dosť zrýchlenom tempe. Odrazu nerozoznáva číslice, vynecháva slová, rozmýšľa nad skladbou písmen vo vete, nevie rozoznať, na čo slúži príbor, ako sa šoféruje auto... a čo je najhoršie - nevie, kto je ten muž, ktorý žije u nej v dome. S Gregom sú manželia iba krátko, možno tri roky, a patrí medzi prvé osoby, na ktoré zabúda. Bojí sa ho, vyhýba sa jeho pohľadom, dotykom. Jediným jej spojencom je malá dcérka Esther. Pri nej sa cíti ako-tak normálne. Esther má iba tri rôčky a nevníma mamičkinu zábudlivosť, zmätenosť - berie ju ako samozrejmosť, ako hravosť. Nič jej nevyčíta, nepozerá na ňu ako na blázna, ani so zúfalým a nešťastným pohľadom ako to robí Greg, jej matka, či jej dospelá dcéra Caitlin.

"Čti mi,´ žádá mě Esther a já knihu otevírám, zatímco se mi drápe do klína. Ale písmena mi nic neříkají a slova nepřicházejí. Tentokrát mi už nedávají smysl dokonce ani obrázky."

Je to (istým spôsobom) veselý i smutný príbeh zároveň. Niektoré situácie, do ktorých sa Claire dostáva sú neskutočne vtipné, no smiech vychádza cez slzy. Pri máloktorej knihe mi vhŕknu slzy do očí, no pri tejto sa mi to stalo niekoľkokrát. Možno to bolo tým, ako bol príbeh podaný. Autorka nám ponúkla pohľad na chorobu zo strany chorého - čiže zo strany samotnej Claire. Taktiež sme sa na ňu pozreli aj zo strany jej dcéry Caitlin, jej matky Ruth a dokonca i zo strany jej manžela Grega, čo len pridalo na jeho autentickosti a reálnosti. Nuž, je smutné, že Alzheimer môže postihnúť aj relatívne mladého človeka... je smutné, že vôbec taká choroba existuje.

Veľmi sa mi páčil zaujímavý a trochu nečakaný zvrat na konci. Málokedy kniha dokáže prekvapiť, ba šokovať, tejto sa to podarilo. Rozhodne ju odporúčam čítať i vám.

Nesmírně autentický příběh

28. 05. 2015  |  Recenzoval: BoboKing

Říci, že kniha o člověku trpícím Alzheimerovou nemocí vás zahřeje na duši, může znít trochu cynicky, přesto tvrdím, že britské autorce Rowan Colemanové se to skutečně podařilo.

Claire, hlavní hrdinka jejího románu „Kniha vzpomínek“ (orig. The Memory Book, 2014), byla spokojená čtyřicátnice, dokud se neohlásilo rodinné dědictví v podobě Alzheimerovy nemoci. Její svět se tím převrátí naruby, přesněji řečeno svět kolem ní, protože ona sama přestává vnímat, že něco ve svém bytí ztrácí. Její práce učitelky musí skončit, běžné denní činnosti a dovednosti jako vaření, telefonování, nákupy, řízení auta atd., to vše stále častěji mizí za mlžným předělem v jejím mozku.

„Pořád nechápu, proč nemůžu dál učit. Jasně, nemůžu řídit auto, to beru, ale proč nemůžu učit? Je to tak …“ Nenacházím slov. Mizí, než na ně dosáhnu, a tím krutě odpovídají na mou otázku.

Ovšem nejhorší jsou pro ni chvíle, kdy přestává rozeznávat svoji rodinu, svého manžela Grega, dcery i přátele. Vytváří si pro to knížku vzpomínek, zápisník svého života, do kterého si zapisuje vše, co ještě má v paměti, vše co ještě nezmizelo v temnotě zapomnění. A to je pro ni a okolí to nejhorší, ta vize, že se jednou už z toho mlžného oparu nevrátí. Nezůstanou už ani vzpomínky, jen nějaké halucinace.

Úspěch knihy vidím především v autenticitě, jakou je autorkou podán celý příběh. Vliv na to má jednak forma vyprávění v ich formě, čímž se čtenář blíže identifikuje s hrdinkou, a pak pohled na tu těžkou rodinnou zkoušku i z pohledu ostatních členů, především její už dospělé dcery Caitlin.

„Kniha vzpomínek“ je sice smutná a dojemná cesta do hlubin lidské duše, která se musí vypořádat s konečným „blackout“ své mysli, ale přesto kniha o neutuchající lidské naději a lásce. Knížka z edice Inteligentní romány pro inteligentní ženy, kde je cítit především ženská empatie.

V překladu Zory Šíchové vydalo nakl. Domino v roce 2015.


Ukázka z knihy Kniha vzpomínek