Jestli odejdeš...

Autor:
Adele Parks
Originální název:
If You Go Away
Překlad:
Dita Kelbelová
Žánr:
Inteligentní romány pro inteligentní ženy
ISBN:
978-80-7498-189-0
Počet stran:
464
Datum prvního vydání:
07. 12. 2016

Kliknutím zvolte variantu

149 Kč 119 Kč 

Kde koupit knihy?
Jestli odejdeš...

Popis: Jestli odejdeš...

Dokázal by ji milovat víc, než nenávidí válku?

Jestli odejde, bude muset zabíjet, nebo bude sám zabit. Jestli zůstane, bude uvězněn a možná odsouzen k trestu smrti. Takto bezútěšné jsou možnosti volby, před kterými stojí talentovaný dramatik Howard Henderson. Nedokáže sdílet nadšení svých vrstevníků pro účast ve válce, nechce bojovat s neviditelným nepřítelem. Ví velice dobře, jak to na frontě chodí, a nechce se na tom sebeméně podílet.
Když poslechne své srdce, bude zostuzena a opovrhována. Když se zachová podle společenských konvencí, bude v osamění odsouzena k bezbřehé nudě. Takovéto možnosti se nabízejí půvabné Vivian Fosterové. Právě se vdává, když vypukne válka, a její doposud odtažitý manžel se vmžiku mění v bojovného vlastence. Vivian zůstává sama na farmě v Derbyshire, bolestně odtržená od společenského života, z něhož se mohla dříve těšit...
Lze v čase běsnící války nalézt krásu? Anebo přátelství Howarda a Vivian představuje jen zoufalý únik z dusivé bezvýchodnosti situace, v níž se oba ocitli? Odejdi do války a už nikdy nepohlédni své lásce do očí. Zachraň svého nepřítele. Anebo jdi k čertu. Správná volba jako by snad ani neexistovala...


Dotaz k produktu Jestli odejdeš...

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Adele Parks

Adele Parks

Shrňme si tuto britskou autorku v číslech: za třináct let napsala třináct románů, z nichž se vyklubalo třináct bestsellerů. Tady s třináctkami končíme a skáčeme na dvojnásobek: Adeliny knihy vycházejí v šestadvaceti jazycích.

Patří k těm autorkám, které si spřádaly spisovatelské sny už od dětství. Jako důkaz má doma schované sešity, do nichž sepisovala příběhy už na základní škole. Nikomu o nich neřekla, nikomu je nedala přečíst. A v tomto tajnůstkaření pokračovala ještě dlouhou řadu let, i během univerzitních studií a po nich, kdy učila angličtinu a pracovala v reklamní agentuře. Celou tu dobu psala, ale nikdy nenašla dost odvahy, aby svou tvorbu někomu předložila k posouzení. A pak, těsně před třicátými narozeninami, seděla ve dvě v noci v kanceláři a přemýšlela, jaký odstín žluti v inzerci lépe vystihne sluneční svit. "A právě tehdy to přišlo," vzpomíná. "Naprosto přesně si vzpomínám, co mi v té chvíli problesklo hlavou – to se chceš vážně celý život po nocích zaobírat tím, jakou barvu má slunečný den?"

Zlomilo se toho víc: poprvé dala svůj román někomu k posouzení. Nejprve pro jistotu kamarádce. "Pořád jsem si nebyla jistá, jestli je to dobré. Bála jsem se odmítnutí, protože by ve mě nejspíše vytvořilo blok, který by mi znemožnil dále psát – a já psát potřebovala." Vyústění tohoto příběhu je nasnadě. Kamarádka byla nadšená a tak dlouho naléhala, až si Adele našla v Londýně agenta. Ten si přečetl její rukopis a rozeslal ho šesti nakladatelům. Do týdne všichni poslali pochvalný dopis a nabídku k vydání.

To bylo v roce 2000. Adele je dnes označována za královnu britské ženské prózy. Je porotkyní v literárních soutěžích. Je nositelkou literárních cen. Je nositelkou čestného doktorátu. A stále říká: "Nejdůležitější pro mě je, abych i nadále psala knihy, které se čtenářům budou líbit. Nevěnuji se lehkým tématům, nejdu tak docela s hlavním proudem. A hodlám v tom pokračovat."


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Jestli odejdeš, hlavně se nenechej zabít...

23. 03. 2017  |  Recenzoval: Helena H


Příběhy z válečného období nejsou vždy plné jen střílení, zabíjení a smutku. I v letech, kdy zuřila první světová válka, se odehrávaly příběhy velké vášně, lásky a složitých mezilidských vztahů. Takovým je i příběh Jestli odejdeš, britské autorky Adele Parks.

Vivian toužila vstoupit do společnosti, najít si hodného a milujícího muže a prožít snadný, šťastný život. K tomu jí měla pomoci plesová sezóna v roce 1914, kdyby neporušila konvence a nešla za hlasem svého srdce i touhy příliš hlasitě. Aby se vyhnula nevyhnutelnému zostuzení konzervativní společnosti a unikla sledujícím očím, vdá se za nudného statkáře a odstěhuje se s ním na venkov. Ve chvíli, kdy by si na jednotvárný život na farmě i zvykla, vstupuje do děje válka, její manžel odchází na frontu a mladá žena zůstává na všechno sama.

Howard je mladý muž, dramatik plný ideálů. Také je synem Vivianiny sousedky a jediného spojence. Howard by se velmi rád vyhnul vojenské povinnosti a válce vůbec. Je totiž přesvědčen, že celá vřava je nesmyslná a není nutné nechat se kvůli politice zbytečně zabít, když jeden ještě ani nic pořádného nezažil. Jenže, za neuposlechnutí povolávacího rozkazu hrozí vězení nebo dokonce smrt. Matka se snaží Howarda uchránit, takže jej nabídne Vivian jako pomocníka do hospodářství. V tom případě by mohl Howard zůstat doma, přežít a zůstat věrný svým názorům.

Jelikož jsem na začátku psala, že půjde o příběh o lásce, je nasnadě, že oba mladí lidé v sobě postupně, přes počáteční nesnášenlivost, najdou zalíbení. Vivian je svéhlavá mladá dáma, která nehodlá dát svůj pohodlný život zadarmo, ale pomalu poznává, že život na venkově může být stejně zábavný a uspokojující jako mezi městskou smetánkou. Howard je hrdý, nechce žádné milodary, ale postupně pochopí, že bez Vivianiny pomoci se válčení nevyhne. Jejich zakázaná láska projde mnohým příkořím a zkouškou, z nichž tou největší bude stejně nakonec první světová válka.

Jestli odejdeš, vycházející v nakladatelství Domino, je společenským milostným románem v pravém slova smyslu. Autorka Adele Parks stvořila sympatické hrdiny, jejichž proměnu během děje budete sledovat s radostí a dychtivostí, jak bude příběh pokračovat. Vivian, která ze začátku působí jako nesympatická fiflena, se postupně proměňuje v milující bytost, toužící ochránit svou rodinu i nečekanou, zakázanou lásku. Howard je zpočátku rozmazleným floutkem, jenž však v pravou chvíli vezme svůj osud do rukou, aby tak překvapil Vivian i čtenáře.

Adele Parks dokazuje, že ji historická témata baví a minulostí proplouvá s lehkostí a grácií. Kniha je ozvláštněna vzájemnou korespondencí hrdinů a dobovými zprávami z tisku, díky nimž je čtenář stále udržován v časové linii. Román Jestli odejdeš potěší všechny, kteří mají rádi příběhy plné zvratů, přemýšlivé lásky i nebezpečí s ní spojených.

Velmi podnětná kniha, kterou jistě nepřečtete na jedno posezení

08. 02. 2017  |  Recenzoval: koki

Adele Parks si pre svoju novú knihu vybrala opäť obdobie začiatku 20. storočia, konkrétne sa zameriava na vojnové roky. Spolu s hrdinami sledujeme aký dopad mala 1. svetová vojna na spoločnosť, na život, na jednotlivcov.

Howard patrí medzi hrdinov, ktorí vojnu odsudzujú, nevidia v nej význam, naopak vidia jej pravú tvár, jej zbytočnosť, jej ničivú silu, ktorej nechce byť súčasťou. Howard píše divadelné hry, žije trochu bohémskym životom, berie a užíva si všetko, čo sa mu núka. Nemá núdzu o ženy a ani on sám nie je veľmi vyberavý. Po vypuknutí vojny je jedným z tých, ktorý sa vyberú na miesto diania, aby o tom písali. A čím viac umierajúcich mužov vidí, čím viac krvi okolo neho strieka, tým viac je presvedčený, že vojna je nezmyselná.

Vivian sa narodila pod šťastnou hviezdou. Jej rodina patrí medzi významnú spoločenskú smotánku. Jediné, čo ju zaujíma sú nové šaty a bály, ktoré pravidelne navštevuje. Hľadá si manžela. A jedného má už vyhliadnutého. Avšak Vivian je naivné dievča a v domnení, že si muža svojho srdca omotala okolo prsta mu dá viac ako by mladé dievča malo.

"Vivian s ohromením docházela ke zjištění, jak pomíjivá je touha. Tolik po něm prahla, tolik ho chtěla, a teď z toho nic nezbylo. Ani stopa. Takřka přes noc. Pocit, že ho potřebuje, že bez něj nemůže žít a touží po něm víc než po kom jiném, jednoduše zmizel. Po všem tom toužení, plánování a očekávání zkrátka přestal. Jako lusknutím prstu. Nenávratně."

Skompromitovaná, aby sa vyhla škandálu, je nútená vydať sa za muža, ktorého jej narýchlo nájde matka. S Aubreym sú svoji iba dva týždne, keď narukuje.

Trvá veľmi dlho, kým sa cesty našich dvoch hrdinov pretnú. Dovtedy čitateľ sleduje akoby dva samostatné príbehy. Vivian žije na vidieku, kde ju manžel nechal samu osve. Nie je to blahobyt, na aký bola naučená, no pomerne rýchlo a ľahko si zvykne. Pomáha jej pri tom suseda Enid. Tej vojna zobrala jedného syna a ten druhý (Howard) v nej odmieta bojovať a je len otázkou času, kedy ho za to neminie trest smrti. Pomôžu mu dobré konexie Vivianinho manžela.

"Nikdy se doopravdy nezamiluješ, protože už když někoho zdravíš a podáváš mu ruku, připravuješ se na to, že odejde. A pak se stane přesně to, co očekáváš."

Medzi Howardom a Vivian preskočí iskra. Dalo by sa povedať, že medzi nimi vzplanie láska na prvý pohľad. Hoci dlho trvá, kým sa celkom zblížia - kvôli mnohým okolnostiam, nakoniec sa tomu neubránia. No vojna je silná, vojna je krutá a ich láska hriešna.

Je vidieť, že autorka má tému vojny dostatočne naštudovanú. Medzi riadkami možno čítať, že s ňou nesúhlasí, že ju považuje za nezmyselnú, zbytočnú. Krásne zobrazila nielen názory jej odporcov, ale i stúpencov.

Táto kniha nie je román, ktorý prečítate na jedno posedenie. Nesie v sebe viacero myšlienok, nastoľuje niekoľko tém a núti čitateľa rozmýšľať. A to je dobre.

Kniha něžná a drsná zároveň

08. 02. 2017  |  Recenzoval: Knihomilka

První světová válka změnila životy mnoha lidí. Děti předčasně dospěly, z chlapců se stali muži a z rozmazlených slečinek samostatné ženy.
Jak válka zatočila s Vivian a Howardem? Jejich světy jsou jako rub a líc, nebe a země, noc a den. Prostě by se za normálních okolností asi nikdy nesetkali, natolik se jejich společenské postavení lišilo. Ale byla to právě krutá válka, která jejich osudy svedla dohromady.

Plesová sezóna roku 1914 měla pro Vivian znamenat vstup mezi smetánku. Mohla si náležitě užívat tanec a potencionální nápadníky, kdyby se s jedním z nich tak trochu nezapomněla. Takové znemožnění ve společnosti znamenalo jediné - nějak umlčet zlomyslné jazyky a rychle se vdát. Třeba za nudného statkáře. Vivian nemá ani možnost svého muže pořádně poznat, právě vypukla válka a on se vydává na frontu. Mladá novomanželka zůstává sama na venkovské farmě a je jí jasné, že doba, kdy se starala jen o své pohodlí, je definitivně pryč.

Hlava mladého dramatika Howarda je plná ideálů. Patří mezi ně i pacifismus, který se však během válečné vřavy nenosí. Kdo není v bojové linii jako by nebyl. Howard má silné protiválečné smýšlení. Násilí plodí vždycky jen násilí, a kulka? Ta si nevybírá. Jako válečný reportér na vlastní oči vidí, co válka dokáže napáchat. Za jeho postoj mu hrozí trest smrti. Jedinou záchranou je Vivian, kdyby se za něj zaručila a zaměstnala ho na farmě. Už vás napadá, jak tohle může skončit? Má láska těchto dvou nesourodých lidí šanci nebo ji válka a konvence utnou hned v počátku?

Jestli odejdeš je příběh, který dokazuje, že Adele Parks historie opravdu sluší. O tom jsem se přesvědčila i v předchozím románu Nevěsty bez ženichů, ten se odehrával ve dvacátých letech minulého století. Tentokrát se autorka vrací o pár let zpátky, do bouřlivých časů první světové války, která nenechala kámen na kameni a změnila spoustu lidských osudů - stejně jako každá jiná válka.
Hlavní hrdinové během děje projdou velkou proměnou, hlavně Vivian, ta je zpočátku docela nesympatická. Je to rozmazlená slečinka mající pocit, že může vše. Ale pád až na samé dno nóbl společnosti je Vivian přece jen k něčemu dobrý. Uvědomí si, že svět se netočí jen kolem ní. Držela jsem jí palce, když se stavěla na vlastní nohy a snažila se přiložit ruku k dílu na farmě.
Moc mě potěšilo, že se v knížce objevila dobře známá postava z románu Nevěsty bez ženichů. Pokud jste ho četli, určitě si vybavíte svéráznou a nekonvenční Avu, jež rozvířila stojaté vody nabubřelé anglické smetánky. V tomto románu je blízkou přítelkyní Vivian, asi jedinou, která na ni kvůli jejímu poklesku nezanevřela.

Jsem moc ráda, že jsem měla možnost přečíst si tuhle knížku, něžnou i drsnou zároveň, kdy se střídají romantické scény s poměrně živými popisy válečných scenérií. Doufám, že Adele Parks plánuje napsat další román, opravdu dobře se čte. Ještě musím vyzdvihnout obálku, která se opravdu povedla.

Kniha spletitější, celistvější a hlubší, než možná na první pohled očekáváte

24. 01. 2017  |  Recenzoval: Svět mezi řádky (Chensie)

Jelikož mám moc ráda military žánr, chtěla jsem zkusit i válečný román s romantickými prvky. Netušila jsem, co očekávat a jak na mě kniha zapůsobí, když se děj odehrává v 19. století a já jsem přeci jen raději dnešní, ale... Autorka mě i přes mou počáteční obavu a nejistotu přesvědčila, že JESTLI ODEJDEŠ... je kvalitní román, který se mi zalíbí i oproti mému přesvědčení. Svým způsobem na mě zapůsobila víc, než jsem čekala a ráda bych vám ozřejmila, co je v tomto díle tak netypické a působivé. Možná si získá i vás. :o)


Styl psaní je lehce květnatý, zaujme svým vyprávěním a popisy. Já osobně jsem měla pocit, že je na mě trochu hutnější. Pár stránek jsem bojovala, než jsem se začetla. Ovšem dokáže navnadit, i když obsahuje více popisů než přímé řeči. Kniha je ve stylu er-formy v minulém čase. Adele Parks plně využívala možností, které tento styl nabízí a psala i různých pohledů, nezaměřovala se jen na hlavní hrdiny.

Jestli odejdeš... je rozdělená na části, které jsou nazvané podle roku a měsíce (od roku 1914 - 1916) a každý díl má samozřejmě své kapitoly, které se na přeskáčku týkají náležitostí Vivian a Howarda. Román obsahuje i množství dopisů v kurzívě, které děj vhodně doplňují.

Provdej se v žáru srpnovém, manžel ti bude milencem i přítelem.

Začátky pro mě byly těžké, jelikož nejsem zvyklá na tyto romány. A tak jsem byla trochu nejistá, když paní Fosterová se snažila pro svou dceru v rámci možností udělat to nejlepší a přišít k ní vhodného manžela. Jenže vše se nedaří tak, jak si lidé přejí - a to i v této knize, která dokázala překvapit nejen čtenáře, ale i samotné hrdiny. Oproti tomu Howard mě zasvěcoval do divadelních tajů, které byly více inspirující. Než se stane to, co očekáváte, budete ještě dlouho napínáni, ale nebojte, skýtá to spousta zajímavých postřehů i zvratů. :o)

Přímo před jeho očima se z obyčejných lidí stávali vojáci a králové, milenci a válečníci. Howard okamžitě poznal, že divadlo je bez hranic. Že je plné nekonečných možností.

Vivian mi zprvu nebyla sympatická. Připadala mi až příliš prostá, nedbala na vzdělání, ale hlavně se zajímala o vzhled a o to, jak ulovit nadsamce Nathaniela s pěknou tvářičkou, ale bez charakteru. Vivian zkrátka a dobře na svůj vývoj teprve čekala a v průběhu knihy také krásně dospěla.

Howard na mě působil trochu jako rebel, který si nic nedělá z toho, co by se mělo a snaží se být sám sebou i v dané době. Takový dobrodruh, který dokáže překvapit. Byl mnohem příjemnější a dospělejší, než jsem očekávala.

Postavy působí velmi upřímně a lidsky. Skutečně mi zapadaly do těch časů. Občas na mě zapůsobily jako figurky, ale to se mi na tom líbilo také, protože ta společnost mi přišla hodně manipulativní a hloupé zákazy a příkazy prostě vládly davu. Adele Parks nezapomněla přirozený vývoj svých postav, postupné změny chování i charakteru, které umně sepsala, mě víc než potěšily.

"Howie je výjimečný hoch." Věta pronesená s mateřskou pýchou.

Prostředí z 19. století se podle mého autorce povedlo víc než výstižně vylíčit, jelikož se zabývá i maličkostmi a poukazuje na to, jaké byly morální zásady, kultura i zajímavosti, které čtenáře o to více vtáhnou do čtení. Velmi oceňuji, že Adele Parks si dala natolik záležet, zjistila si informace a bylo vidět, že si s pečlivostí připravovala nejen příběh samotné hrdinky, ale i tu válečnou atmosféru, kterou dokázala nepřehnaně sepsat. Pokud by válce dala větší prostor, nejspíš by mě dílo lákalo víc, ale změnilo by to celkový pohled na tento román a myslím, že právě takhle je to vyvážené.
Ta zavedená nepsaná pravidla, kterými se lidé dříve řídili, mi přišla směšná a děsivá zároveň. Celá společnost působila velmi autenticky, emoce ze mě autorka dostala už od prvních stran, kdy jsem byla znechucená nebo protáčela oči. Natolik jsem se vžila, že jsem odfrkávala na hlas nebo mumlala poznámky na adresu hrdinů.

Ach, ty intriky! Tady láska není tak snadná jako ve světech new adultek a erotických románů. V 19. století musíte být vděční za manžela, který má úroveň a peníze. Láska je pomíjívá, důležité je, aby byla žena zaopatřena. V tomto románu je to zkrátka všechno složitější a o to lákavější. Nechte si zajít chuť, co se přímočaré lásky týče, tady vás přivítá vábivá zapeklitost.

Erotické chvíle jsou fascinující. Tedy ne proto, že by byly divoké a s bičíkem, ale proto, že autorka vystihla intimitu dané doby a ukázala čtenářkám i neatraktivní a rozpačitý sex. Ale i romantické dušičky, toužící po kouzelném spojení, si rozhodně přijdou na své. ,o)

Jejich pohlavní styk byl konvenční, spořádaný, monotónní a banální.

Jak na mě román působil? Velmi surově a reálně, ale přitom mi dával s každou stránkou alespoň malou naději, že se povede lépe. Beznaděj se střídala s depravací, protože Vivian neprožívala zrovna svá nejlepší léta a moc se jí nedařilo. Howard na mě naopak působil vřelejším dojmem, s pocitem, že žije naplno a snaží se mít život ve svých rukou, jednat, i když není po jeho.

Čím víc jsem se blížila ke konci samotného děje, tím víc mě kniha utvrzovala v tom, že ačkoliv není přesně tím, co obvykle čtu, je promyšlená a dovede zapůsobit. Autorka svůj román vyzdvihla tím, jak se snažila nic neopomenout a dopřát čtenářům spousty zajímavých zážitků z oné doby. Tento tzv. návrat do minulosti pro mě byl skutečným zážitkem, i když jsem to vůbec neočekávala.

Co se nemusí líbit? Některé části mohou čtenářům připadat zdlouhavé, jelikož se Adele Parks pečliě rozepisuje. Pro čtenáře, kteří s historickými romány začínají, nebude Jestli odejdeš... možná to pravé, protože budou asi toužit spíše po něčem jednodušším, což Jestli odejdeš... rozhodně není. ,o)

Svět armády, kde lidství trpělo pod vahou služby a cti, nebyl stvořený pro něj. Chápal, že většina vojáků, chlapců a mužů, kteří se zarážející sebejistotou a horlivostí spěchali do války zabíjet jiné, věřila, že dělají správnou věc, pokud se nad tím vůbec zamýšleli.

Tohle dílo je nejspíš spletitější než očekáváte, takže bych ho rozhodně doporučila čtenářkám, které touží po příbězích, jenž jsou propletené a celistvé. Pokud hledáte historický román, kde není vše jasné a toužíte po ději, který není jen procházkou růžovým sadem, pak je Jestli odejdeš... tím pravým pro vás.


Knižní obálka:
Právě tento styl knižní obálky mě ke knize dostal. Je zvláštní, lehce pastelová a jemná i krutá zároveň. Já osobně už v ní teď vidím úplně všechno, ale za to možná může má představivost. Ilustrace se mi zkrátka moc líbí, i když působí jednoduše, jelikož je v ní mnohem víc.


Ukázka z knihy Jestli odejdeš...