Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Historická řada  ›  Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles

Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles

Autor:
Juliet Grey
Podtitul:
Série Marie Antoinetta ve třech dějstvích
Originální název:
Becoming Marie Antoinette
Překlad:
Daniela Mičanová
Série:
Marie Antoinetta ve třech dějstvích
Pořadí knihy v dané sérii:
1
Žánr:
Historická řada
ISBN:
978-80-7303-715-4
Počet stran:
408
Datum prvního vydání:
04. 06. 2012
Titul je rozebrán

Tuto knihu vám už bohužel nemůžeme nabídnout a ani neuvažujeme o dotisku. Protože ale víme, jak se cítí člověk, který nějakou knihu zkrátka potřebuje mít, máme pro vás doporučení. Na knižní databázi Baila funguje skvělé prohledávání nabídky antikvariátů – pokud knihu neseženete tam, tak už ji nejspíše neseženete nikde. Hodně štěstí a dobrých čtenářských zážitků!

Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles

Popis: Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles

Nejmladší dcera císařovny Marie Terezie byla od raného dětství vychovávána k tomu, aby pokorně naplnila politické ambice své matky. Netušila ovšem, jak záhy onen obávaný den nastane: francouzskému následníkovi ji zaslíbili již v deseti letech, a tímto aktem pro ni skončilo dětství. Versailleský dvůr měl o nevěstě budoucího panovníka velmi přesné představy, a tak se budoucí královna Marie Antoinetta učila jinak myslet, mluvit, líčit, oblékat a dokonce i chodit. Když se pak jako čtrnáctiletá dívka vydala v oslnivé ekvipáži na cestu k francouzským hranicím, provázely ji matčiny striktní pokyny stran manželské poslušnosti.


Ve Versailles mladá princezna brzy zjistila, že pod vší okázalostí, pozlátkem a svazující etiketou se skrývá svět rafinovaných intrik a mocenských bojů. Dvořané vykazovali překvapivě odtažitý vztah k hygieně, stárnoucí král upřednostňoval milenku před vládnutím a novomanžel věnoval veškerý čas lovu, řemeslu a jídlu, takže na plnění dynastických povinností se mu už nedostávalo sil. Houževnatá princezna se však nevzdala a krůček po krůčku se jí podařilo získat pozici první dámy francouzského dvora, jež jí právem náležela. Byla to však pozice nadmíru křehká...


Dotaz k produktu Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Juliet Grey

Juliet Grey

Juliet Grey (vlastním jménem Leslie Carroll) se narodila na Manhattanu a vyrůstala v Bronxu. Pochází ze spisovatelské rodiny, a přestože milovala psaní, nikdy nepředpokládala, že se dá na spisovatelskou dráhu. Z dětského snu stát se baletkou nakonec zvítězilo povolání divadelní herečky.

Po deseti letech u divadelní společnosti se rozhodla dál se věnovat psaní. Pod pseudonymem Amanda Elyot publikovala svůj první historický román. Pod pseudonymem Juliet Grey napsala kritiky i čtenáři vysoce oceňovanou trilogii o Marii Antoinettě. Při psaní čerpala své vědomosti ze studia historie evropských panovnických rodů se zaměřením na osmnácté století.

 

 

 


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Proměna rakouské housenky ve francouzského motýla

15. 08. 2013  |  Recenzoval: www.kultura21.cz

Marie Antoinetta je jednou z nejkontroverznějších postav francouzské historie. Byla považována za velice rozmařilou, rozhazovačnou a nejednoho hladového francouzského poddaného, který neměl na chléb, roztrpčila odpověď jejího veličenstva, ať tedy jedí koláče. Spisovatelka Juliet Grey chce ve své trilogii Marie Antoinetta vyvrátit některé vžité názory a poukázat i na kladné stránky panovnice, která byla versailleskými dvořany označovaná hanlivou slovní hříčkou l' Autrichienne.

První díl Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles uvede čtenáře do období mezi léty 1766 až 1774. Tedy do doby, kdy se z malé nevinné princezničky musela za krátkou dobu vychovat vhodná uchazečka pro pozici francouzské madame la dauphine.


Proměna rakouské housenky ve francouzského motýla

Heslo habsburského rodu praví: „Jiným přenechej války, ty, šťastné Rakousko, zasnubuj se!“ Osvícená panovnice Marie Terezie se podle tohoto hesla řídila a nejeden potomek se stal obětí sňatkové politiky své matky. Nejhůře tyto praktiky nesly mladé princezny, které se velmi nerady loučily s pohostinným Schönbrunnem. Ve šlépějích starší sestry Marie Karoliny se musela nakonec vydat i nejmladší princezna Marie Antonie, která měla posloužit jako pojivo s Francií, jež se měla stát důležitým spojencem v případné válce s Pruskem či Ruskem.

Ode dne kdy se jedenáctiletá Marie Antonie dozvěděla, že se má stát manželkou budoucího krále Ludvíka Augusta, se jí život převrátil o 360 stupňů. Ze dne na den musela zanechat dětských her a podstoupit úmornou přípravu pro zvýšení svých vyhlídek na post budoucí manželky korunního prince. Protože neoplývala příliš vysokým intelektem, zdály se jí hodiny zeměpisu, dějepisu a francouzského jazyka neskutečně dlouhé a únavné. Nezůstalo jen u zdokonalování znalostí, musela též projít změnou i po fyzické stránce. Na pozvání Marie Terezie přijel ten nejlepší francouzský kadeřník Sieur Larsenneur, který měl za úkol schovat příliš vysoké čelo a zubař naopak vytvořit v princezniných ústech řadu rovných bílých perliček pomocí zlatých rovnátek. Samozřejmě se muselo také čekat na přírodu, která z části proměnila Marii Antonii z dívky na ženu. Konečnou proměnu měl dovršit až její manžel při svatební noci.

Když prošla všemi peripetiemi a dlouhým čekáním, při němž ji bedlivě střežila matinka s francouzským ministrem zahraničí vévodou de Choiseul, byla konečně vypravena svatební družina. Po dlouhé cestě došlo k předání na ostrůvku Îles des Èpis. Nejprve ale musela být zbavena všeho rakouského, tedy i psího mazlíčka Mopse, aby mohla přejít na francouzskou část. Musela také přistoupit na změnu jména, která z ní učinila oficiální dauphine.


Lesk a bída Versailles

Bujná fantazie Marie Antoinetty jí vykreslila Versailles jako půvabné sídlo s upravenými parky a udržovanými komnatami. Realita jí ale vyrazila dech. Sídlo králů bylo omšelé, špinavé a ještě větší nelibost pocítila, když se jí naskytl pohled na poddanou, která před ní vykonala potřebu, aniž by použila nočník. Musela si samozřejmě také zvykat na přísnou etiketu zavedenou Králem Slunce, s níž jí pomáhala upnutá hraběnka de Noailles přezdívaná madame Etiketa. I když Marie Antoinetta slíbila matce, že nikdy nebude porovnávat starý domov s tím novým, nemohla se těmto srovnáváním vyhnout a o to víc ji tížil stesk po rodném Rakousku.

Navíc se musela neustále potýkat s intrikami a pomluvami, s kterými se doposud na rakouském dvoře nesetkala. Největší starosti jí dělaly především ty, které přicházely od Madam du Barry. Marie Antoinetta byla nejdříve její osobností naprosto okouzlena, než ji královy dcery informovaly o postavení Madam du Barry jako královy metresy. Klevety se citlivě dotýkaly i sňatku s Ludvíkem Augustem, jenž zatím nebyl naplněn. Ludvík August byl totiž oproti své ženě skromný až obyčejný, potěšení mu skýtal lov, dobré jídlo a místo aby se jí věnoval, trávil svůj veškerý volný čas v kovárně.

Autorka uvádí známá i málo známá fakta, která se prolínají s básnickou licencí, a tak jsou některé věci přizpůsobeny příběhu. Kniha je však velice poutavá a nenásilně přibližuje historii.

Ůvodní díl trilogie, která ukazuje Marii Antoinettu v nezkresleném světle

10. 06. 2013  |  Recenzoval: Pavla Huřtáková pro vaseliteratura.cz

Marie Antoinetta je asi nejznámější královnou francouzské historie, pomineme-li královnu Annu z Dumasových Tří mušketýrů. Nebývá vykreslena právě lichotivě. Faktem však je, že současná historie ji do velké míry „rehabilitovala", ale pověst je silnější než vědecké studie.

Juliet Grey se snaží ve své románové trilogii, kdy Raná léta ve Versailles představují první díl, tuto její špatnou pověst napravit. Sama říká, že se do ní a jejího manžela Ludvíka Augusta zamilovala, proto se rozhodla ukázat je světu v jiném světle. S mladičkou desetiletou dívenkou se setkáváme ve chvíli, kdy se rozhoduje o její budoucnosti – na politické šachovnici své matky Marie Terezie začne hrát hlavní roli v momentě, kdy císařovna zvažuje možnosti posílení vazeb mezi Francií a Rakouskem. A jak jinak než sňatkem?

Marie Antonie, jak se mladičká arcivévodkyně jmenovala, však do té doby byla trochu zpovykané, neukázněné nejmladší královské dítě, kterému se postupná přeměna na francouzskou dauphinku ani trochu nelíbila. Leč neměla na výběr. Její vzdělání skončilo o čtyři roky později, kdy si nejprve v zastoupení bere Ludvíka Augusta, aby se následně vypravila ve skvostné ekvipáži do svého nového domova.

Tvrdý střet s realitou ji čeká záhy, při předání nevěsty se tato musí zbavit všeho rakouského, kdy je jí násilím odebrat i její psí mazlíček Mops. Neméně ji trápí to, že od francouzské královny, jíž se v budoucnu stane, se očekává mužský dědic trůnu. Ale počít s manželem, který není schopen fyzického aktu, je nemožné. A oči mu svítí mnohem více při zmínkách o jídle, než při pohledu na ni. Což je pro ni ponižující zkušenost.

Jeho zmatený pohled mne rozesmál. „Jsem přece vaše žena a za bílého dne vás téměř nevidím!" provolala jsem s jistou dávkou nuceného veselí. „Jen jsem vám chtěla popřát úspěšný lov a připomenout, že mi budete scházet."
Očividně se cítil zaskočen. „Ach tak." Plaše unikl mým zorničkám, zadíval se na podlahu, přenesl váhu z nohy na nohu. „Pak tedy myslím, že mi budete také scházet. Naštěstí se uvidíme při obědě." Pomyšlení na jídlo mu rozjasnilo tvář, avšak když před ním lokajové pohotově otevřeli další dveře, dočkala jsem se nepříjemného překvapení.
(Juliet Grey, Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles. Praha: Domino, 2012. s. 253.)

Marie Antoinetta, jak si musela nechat nyní říkat, si na francouzský dvůr zvyká jen těžko. A je-li to tak možné říci, francouzský dvůr si nikdy nezvykne na ni. Nikdy jí neodpustí, že je Rakušanka.

Kniha Juliet Grey je napsána velmi čtivě, vyhýbá se v textu chybám i zažitým klišé. Některá fakta nesouhlasí s historickými skutečnostmi, ale literární fikci autorce ráda odpustím. Nečekejte žádný dramatický děj, velmi precizně jsou popsány zvyky, obyčeje i místa, v nichž se hlavní hrdinové pohybují. Máte proto pocit, že se pohybujete spolu s hlavními hrdiny.

Raná léta ve Versailles doporučuji každému, kdo má rád dobrou knihu, při které se nejen pobaví, ale i nenásilně poučí.


Ukázka z knihy Marie Antoinetta: Raná léta ve Versailles