Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Edice Mimo edice  ›  Neobvyklý typ

Neobvyklý typ

Autor:
Tom Hanks
Originální název:
Uncommon Type
Překlad:
Vladimír Medek
Žánr:
Edice Mimo edice
ISBN:
978-80-7498-282-8
Počet stran:
416
Datum prvního vydání:
12. 09. 2018

Kliknutím zvolte variantu


Popis: Neobvyklý typ

„Četba povídkové sbírky Toma Hankse ve mně vyvolává stejný úžas, jako kdybych zjistila, že Alice Munroová je také největší herečkou naší doby."
Anna Patchettová

Sbírka sedmnácti povídek oscarového herce Toma Hankse je ve všech ohledech různorodá. Díky autorovi se setkáváme s plejádou pečlivě propracovaných postav, sledujeme jejich osudy zasazené do nejrozličnějších míst (dokonce i mimo tuto planetu) a časů (v jednom příběhu se také přímo časem přesunujeme).
Hanks proslul svým oduševnělým a procítěným herectvím – a tytéž kvality vnáší do své literární prvotiny. Je vtipný, ale umí přejít k melancholii; píše lehkým perem, ale dotýká se velkých témat. Je zjevné, že se svými postavami žije, a snad právě proto mu čtenář věří, podléhá a užívá si každou větu.
Je lhostejné, jestli právě čteme povídku o soužení válečného veterána, o vášnivém milostném vzplanutí dvou přátel, nečekaném objevu mladého nadšeného surfaře nebo o sloupkaři z maloměsta, který starosvětsky komentuje moderní svět. Každý příběh nás přenese do zcela jiného světa, jedno je jim však společné: nevyslovené připomenutí, že i když zdánlivě stojíme nohama pevně na zemi, je dobré mít na zřeteli, že země umí být zrádně vratká.


Dotaz k produktu Neobvyklý typ

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Tom Hanks

Tom Hanks

   Tom Hanks se narodil roku 1956 do rodiny s portugalskými a anglickými kořeny. Jeho herecká kariéra začala v divadle, ale od roku 1979 se věnuje výhradně filmu. Má na svém hereckém kontě bezpočet rolí, jejichž výčet by si vyžádal mnohem větší prostor, než je záhodno vypisovat na tomto místě, a tak zmíníme jen dvě, za které získal Oscara: Forresta Gumpa a právníka Andrewa v dramatu Philadelphia.

   Tom Hanks je také režisérem, producentem... a vášnivým sběratelem psacích strojů. A právě na jednotlivých exponátech ze své sbírky napsal v průběhu několika let svou literární prvotinu, Neobvyklý typ, jejíž český překlad vydává nakladatelství Domino.

(C) 2013 Columbia Pictures Industries, Inc. All Rights Reserved

 

ROZHOVOR S TOMEM HANKSEM: JAK SILNĚ ZÁVISÍ NÁŠ ŽIVOT NA TĚCH, KTERÉ POTKÁVÁME


Psací stroj se vyskytuje v každé vaší povídce. Kdy jste si pořídil první exponát do své sbírky?

V létě 1978 jsem vyměnil svůj naprosto tuctový psací stroj za skvost s názvem Hermes 2000, který byl vyroben v padesátých letech. Začátek své sběratelské éry jsem zpracoval v jedné z povídek.

V čem podle vás spočívá hlavní rozdíl mezi psaním na stroji a na počítači?
Psací stroj je stvořen pro tvorbu. K psaní písmen. Počítač je na práci. A na dokumenty.

Kdy vás poprvé napadlo začít psát?
Profesionálnímu psaní, to jest takovému, za které dostávám peníze, které zaštiťuji svým jménem a schytávám za něj spoustu kritiky, se věnuji od roku 1995, kdy jsem napsal scénář filmu To je náš hit!

Jak byste charakterizoval svou povídkovou sbírku?
Mé povídky jsou o věcech podivných, ale nepopiratelných, které prosakují do života každého z nás. A také o tom, jak silně náš vlastní život závisí na tom, koho potkáváme.

Jak byste popsal proces vzniku své první knihy?
Střídání dvou naprosto protilehlých poloh. V jedné chvíli mě přepadnou neskutečné vize a prsty jen tak tak stačí běhat po klávesnici dost rychle, aby zachytily vše, co můj mozek vymyslel a brzy zase smaže. Druhou polohou pak bylo bezcílné bloumání po místnosti.

Jakou nejlepší radu týkající se psaní jste dostal? A od koho?
Piš dál. Od E. A. Hanksové (to je jedna moje příbuzná). Prostě piš dál.

A jak to všechno začalo?
Když mi v roce 2014 vyšla v časopise The New Yorker povídka Alan Bean a čtyři další, dostal jsem nabídku z nakladatelství Penguin nebo Random House. Anebo z knižní společnosti Scooby Doo, už nevím. Nejprve jsem nevěděl, jak to celé uchopit, ale pak mi to došlo – vložím do každé povídky psací stroj. No a takhle to celé vzniklo, sbírka povídek vzešlá z pouhého seznamu názvů naťukaném na kartičce papíru.

Scénář. Povídka. Román. Co nejraději čtete? A proč?
Číst scénáře je práce, jsou jako výkresy budov, které ještě nebyly postaveny. A některé možná ani postaveny nebudou. Povídky jsou jako míčové hry – trvají jen přesně určený čas a jsou nepředvídatelné. Romány moc nečtu, dávám přednost literatuře faktu.

A jaký je váš další spisovatelský záměr?
Tak. To. Vážně. Nemám. Tušení. Nechte mě být!

 

 


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Sbírka povídek jedinečných svou upřímností a empatií

18. 09. 2018  |  Recenzoval: .Jana Hlavičková

Všichni ho známe, nebo všichni o něm alespoň slyšeli. Tom Hanks jako Forrest Gump nebo nezapomenutelný profesor Langdon, podle knih Dana Browna.
A nyní jako spisovatel....co myslíte, povedlo se mu to?



Masivní knižní kampaň na hercovu povídkovou knížku samozřejmě doběhla i mě. Nejdřív jsem ji zaznamenala jen tak letmo, ale čím víc se o ní mluvilo, tím víc rostla i moje zvědavost. Ne proto, že Toma Hankse jako herce absolutně a bez výhrad zbožňuji. Ale byla jsem čistě zvědavá, co má herec jeho formátu v hlavě a co dokáže dostat na papír. Tak se na to mrkneme.

Pro ty z vás, kdo ještě stále váhají s koupí, tak ty malinko nakopnu, aby už váhat přestali. Ale popořadě. Nečtu povídky. Opravdu nikdy. Proč? Protože mě rozčiluje, že se začtu a hned je konec. A to mě prostě dráždí, protože chci víc. Ale když už jsem se jednou do povídek tohoto autora začetla, šlo to samo. Nebudu se tady rozplývat nad jednotlivými povídkami, protože to by bylo zbytečné a na dlouho. Jednu vytáhnu trochu výš než ostatní, ale trpělivost.
Pokud se úplně oprostím od toho, kdo tuto sbírku sepsal, je jedním slovem kouzelná. Slova, kterými jsou jednotlivé příběhy sepsané, jsou čisté, laskavé a naprosto jedinečné. Jedinečné svou upřímností a krásným stylem, jakým jsou napsány. Jakoby jste byli vy sami aktéry příběhu, jakoby jste je prožívali zrovna vy, nebo soused odvedle.
Tom Hanks se nebál absolutně žádného tématu. Samozřejmě, z moci jeho hlavního povolání, se podíval i do zákulisí filmu, plného intrik a falše a opět nám tento svět předložil bez příkras a upřímně.
Jak jsem psala už výše, jednu povídku musím vyzdvihnout. Ta mi ulpěla v paměti a po dočtení jsem knihu zavřela a pokračovala další den. Je to hned ta první, nejobyčejnější, nejlidštější, nejskromnější. Tři úmorné týdny - tak zní její název a jsem přesvědčená, že každá žena, či muž, si podobným dějem v životě prošel. Já některé věty četla několikrát, dokonce jsem se místy i pousmála, což se mi moc nestává. Ale dotkla se mého já, protože každý, kromě čtení, máme i své soukromí a každému z nás se něco takového může dít.
Je celkem logické, že svět s napětím čekal na první kritiku této povídkové sbírky. Nevím, jak je na tom ve světě, ale vím, jak je na tom u nás. Knížku by si měli přečíst čtenáři, ti praví knihomolové, kteří jsou trochu zmlsaní počtem přečtených knih, ale dokážou ocenit prostě hezké čtení. Protože právě pro nás, knihomoly, je ta knížka. Ne pro bezduché novináře, kteří rozeberou každé písmenko. Ne ne, je naše a jako jedna z bláznů, kteří písmenka na bílém papíře tolik milují, zvedám palec nahoru a volám ANO. Ano, pane Hanksi, tohle je dost dobrý, tohle je přesně takové, jaké jsem si myslela, že bude. Jestliže vás miluji jako herce vyjímečné kvality, mé knihomolské srdce jste si získal rovněž.

Zdánlivě obyčejné životy Hanks líčí s nadhledem, pochopením a empatií

18. 09. 2018  |  Recenzoval: Knihomilka

Jméno Toma Hankse se v literárním světě bude skloňovat ještě dlouho. Ne, nespletla jsem se, Tom Hanks a psaní k sobě opravdu patří. Jeho debut, povídková kniha, kterou "naklapal" na psacích strojích ze své úctyhodné sbírky, se prostřednictvím nakladatelství Domino dostává i k českým čtenářům. A já myslím, že se Tomovi opravdu povedla.

Varování předem - pokud milujete adrenalin a napětí, jste nesví, když se v příběhu nic neděje a děsí vás představa, že literární postavy si JEN TAK existují, asi vám tyto povídky nic neřeknou.
Máte-li však rádi příběhy s obyčejnými lidmi, nevadí vám pozvolné tempo, budou pro vás tím pravým ořechovým.

Pro charismatického herce mám slabost už od mládí, proto jsem samozřejmě nemohla jen tak přejít i jeho knižní počin.
V první řadě musím zmínit grafickou podobu knihy, která je opravdu vymazlená. Od obálky lahodící oku, přes celkové pojetí knihy. U každé povídky najdete fotku konkrétního psacího stroje, na němž ji autor psal. Ve většině povídek se objevuje motiv psacího stroje, ať už v roli hlavní nebo jako symbolu.

A jednotlivé příběhy? Doslova a do písmene mě uhranuly. Líbí se mi styl, kterým Tom Hanks píše a neříkám to jen z té velké lásky k němu.
Kromě múzy herecké si ho osedlala i ta literární. Do vínku mu mimo jiné dala lehkou ruku, pozorovací talent a umění být vtipný a ironický tak akorát.

Povídky zabírají širokou tématickou škálu. Potkáváte partu bezstarostných přátel ze studií, čerstvě rozvedenou ženu, která se s dětmi právě přestěhovala do nového domu, nebo mladou herečku tápající ve zrádných vodách showbyznysu, či malého kluka, jenž se chystá strávit víkend s matkou. Jejich zdánlivě obyčejné životy Hanks líčí s nadhledem, pochopením a empatií.

Je vidět, že Tom Hanks si psaní vyloženě užíval. Není to žádná komerce, není to rychlopsaní na zakázku, na každé povídce si dal záležet a vdechl jí duši. I když se většina z nich odehrává v současnosti, mají v sobě něco starosvětského. Atmosféra všudypřítomného retra byla hodně příjemná, dokonce mě rušilo, když hrdinové používali mobily nebo tablety. Vlastně se mi vůbec nechtělo vracet do reality, s touhle knížkou mi prostě bylo skvěle. K působivé náladě nepochybně přispěl i překlad z pera Vladimíra Medka.

Doufám, že povídkový soubor Neobvyklý typ nezůstane dlouho sám, a že mu Tom Hanks na svých psacích strojích co nejdříve "naťuká" dalšího knižního "bráchu".

Kniha, která si vás podmaní neobvyklou krásou, křehkostí a neuvěřitelným člověčenstvím

12. 09. 2018  |  Recenzoval: Veronika Černucká

Amerického herce Toma Hankse netřeba představovat. Tenhle chlápek jde z filmu do filmu a na svém kontě má dva Oscary. Když prozradil, že píše povídky, na jeho literární debut čekal celý svět. Literární kritici i čtenáři si kladli oprávněnou otázku: Jaká ta knížka bude?

Tom Hanks (1956) začínal jako divadelní herec, ale od roku 1979 se věnuje výhradně filmu. Na svém kontě má desítky rolí a za své herecké umění dostal dva Oscary. Jen byl za film "Forrest Gump" a druhý za film "Philadelphia". Hanks je také režisérem, producentem a nadšeným sběratelem starých psacích strojů. "Neobvyklý typ (něco málo povídek)" je jeho literární debut. Povídkovou knihu právě vydává nakladatelství Domino.

Je mi jasné, že knížka takto slavného herce bude už od počátku pod drobnohledem. Mnozí budou mít velká očekávání a jiní mohou být skeptičtí. Řekla bych, že Hanks při psaní zapomněl na celý svět a své příběhy psal tak, jak cítil a potřeboval. Vykašlal se na příručky o psaní, ignoroval dobře míněné rady ohledně toho, které náměty frčí, a nejspíš si nedělal těžkou hlavu z rad svých literárních agentů. Ostatně, on je jeden z milionu, kdo si to mohl dovolit.

Jeho povídky jsou nádherně nekomerční, surové a zároveň nesmírně citlivé. Hanks je vnímavý vypravěč se smyslem pro detail, a ačkoliv je šikovný stylista, z některých povídek na vás dýchne záměrná nemotornost. Vím, že bych to neměla říkat, ale v takovýchto chvílích jsem si vybavila jeho Forresta Gumpa. Lišil se, ale netrvalo dlouho a vy jste se do něj bláznivě zamilovali. Podobné je to i s touto knihou. Budete si muset zvyknout, že autor své povídky vypráví jinak, ale potom je nedáte z ruky.
Protože se to od slavného Toma Hankse čekalo, několik příběhů je ze života slavných. Některé povídky jsou smutné, jiné optimistické, ale u všech budete mít pocit, že čtete pohádku. Hanks si o světě filmu a o celebritách nedělá žádné iluze. Dokáže být tvrdý, dokáže se vysmívat nešvarům, a jestli něco nepotřebuje, potom je to falešné pozlátko a šťastný konec za každou cenu.

Paradoxně mě ale ještě víc bavily povídky o obyčejných smrtelnících. Je to, jako kdybyste se v knize našli vy, nebo vaši kamarádi či sousedé. Je neuvěřitelné, jak se Hanks dokáže vcítit do osamělého člověka, který nemá peníze ani slávu a který marně čeká na lásku. Autor si váží každičké bytosti a s neuvěřitelnou pokorou píše o všedních věcech. Jeho postavy řeší řadu problémů a nám je umožněno na chvíli nahlédnout do jejich srdcí a duší. V knize najdete i jiný typ povídek a některé se liší i svou formou.

Celkově jde o mimořádně zdařilou knihu. Hanks je herec od Pánaboha a rozhodně nepřišel zkrátka, ani když se rozdával talent na psaní. To, co mu sedí, jsou niterné monology a líčení životních eskapád. Dokáže se vžít do svých postav, rozumí jim a miluje je i navzdory jejich špatným vlastnostem. Dokáže vypointovat i banální epizodu a jeho největší devizou je, že vás dokáže přesvědčit o tom, že všechno má nějaký vyšší a hlubší význam.

To, čeho by se měl do budoucna držet, jsou psychologické povídky (nebo romány). Jeho prvotina je nesmírně vyzrálá a vy mu budete celou dobu viset na rtech. "Neobvyklý typ (něco málo povídek)" si vás podmaní neobvyklou krásou, křehkostí a neuvěřitelným člověčenstvím.

https://recenze-knih994.webnode.cz/l/recenze-neobvykly-typ-neco-malo-povidek/ 


Ukázka z knihy Neobvyklý typ