Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Edice Mimo edice  ›  Léto plné neskutečných věcí

Léto plné neskutečných věcí

Autor:
Rowan Coleman
Originální název:
The Summer of Impossible Things
Žánr:
Edice Mimo edice
ISBN:
978-80-7498-248-4
Počet stran:
456
Datum prvního vydání:
13. 11. 2017

Kliknutím zvolte variantu


Popis: Léto plné neskutečných věcí

Kdybyste mohli změnit minulost, udělali byste to?

Před třiceti lety se Lunině matce stala děsivá věc. Natolik děsivá, že si ji nechala celý život pro sebe. Pravda vyšla najevo až nyní, po její smrti.
Odhalení matčina tajemství Lunu i její sestru silně zasáhne – a když zjistí, že se jim naskytla možnost vrátit se v čase do matčina rodného města a dát věci do pořádku, rozhodnou se to udělat.
V New Yorku roku 1977 zpočátku nacházejí více otázek než odpovědí. Pak se ale Luně přihodí cosi neskutečného, téměř magického – potká svou matku jako mladou dívku. Zprvu si připadá jako blázen, ale pak pochopí, jaká šance se jí tím naskýtá. Když může cestovat v čase, může také změnit běh událostí.
Může to udělat, nepochybně. Ale měla by? Jestliže se totiž odhodlá k činu – jakémukoli – a změní matčin život, nebude nakonec muset obětovat sama sebe?


Dotaz k produktu Léto plné neskutečných věcí

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Rowan Coleman

Rowan Coleman

Rowan Coleman žije se svým manželem a pěti dětmi v poněkud přeplněném domě v hrabství Hertfordshire. Snaží se skloubit psaní s péčí o rodinu, zejména pak o dvojčata v batolecím věku, jejichž největším koníčkem je chůze rozdílnými směry. Rowan miluje spánek. Vlastně miluje i prosté sezení, v ideálním případě doplněné o sledování filmu. Ráda by prožila každý den jako představitelka hlavní role nějakého muzikálu, ale starší dcera jí nedávno zakázala zpívat na veřejnosti. 

Rowan je regulérní dyslektička, přesto si psaní zvolila za svou hlavní profesi. A ve svých knihách se věnuje velkým tématům, které ovšem pojímá v podobném tónu, jakým je psán předchozí odstavec: bez sentimentu, sladkobolnosti a klišé. Kniha vzpomínek, jejíž český překlad právě vychází, je Rowaninou nejúspěšnější knihou. Zaslouženě. Příběh čtyřicetileté matky dvou dcer, která trpí Alzheimerovou chorobou v pokročilém stádiu, je napsán s takovou autorskou bravurou, že vás  - vlastně paradoxně - naplní nadějí.


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Rowan Coleman umí zprostředkovat nesmírně silný čtenářský zážitek

03. 01. 2018  |  Recenzoval: Knihomilka

Kdybyste dostali možnost změnit běh času, pozměnit konkrétní události, šli byste do toho? I za cenu, že o svůj život přijdete? Luna se rozhodla fušovat času do řemesla a zachránit tak svou matku.

Rowan Coleman se nám představuje v dost netypické poloze. Ve svém nejnovějším románu sice zpracovává téma, jež k ní neodmyslitelně patří - rodina a vztahy v ní - zároveň příběhu obléká neotřelý sci-fi kabátek, který mu přidal nový rozměr.

Luna se sestrou Peou se po smrti matky vracejí do jejího rodného domu. Situace je pro ně o to horší, že matčina smrt byla dobrovolným /dá-li se to tak říct/ odchodem ze světa. Sestry vůbec netušily, že jejich matka v sobě třicet let dusila tajemství, ošklivý zážitek, který ji psychicky velmi poznamenal.

Mladé ženy se vydávají do Brooklynu, aby vyřešily dědictví, jímž je rodný dům jejich matky Marissy. Luna zjistí, že oplývá opravdu neobvyklou vlastností - dokáže cestovat v čase. Opakovaně se vrací do horkého července roku 1977, doby, kdy Marissa bývala bezstarostnou dívkou, plnou radosti a lásky ke svému anglickému příteli. Podaří se Luně zjistit, co se tehdy matce stalo? A podaří se jí zvrátit osudné události?
Nebyla by to Rowan, kdyby do příběhu nevpletla trochu lásky - Luně zamotá hlavu nejen možnost změnit minulost a ovlivnit tak matčin život, ale i jeden mladý muž, který se jí neustále plete do cesty. Pro pragmatickou fyzičku, jíž Luna v civilním životě je, to bude opravdu léto plné neskutečných věcí, kterým jen horko těžko uvěří ona, natož její sestra.

Román Léto plné neskutečných věcí umí zaujmout. Je to Rowan Coleman tak jak ji známe, ke svému typickému stylu však přidala ještě něco navíc a posunula tak vlastní hranice novým směrem. To, že jdou perfektně skloubit dva zdánlivě neslučitelné knižní žánry - romantika a sci-fi, nás už přesvědčilo několik autorů. Připomněla bych skvělý román Zakletý v čase od Audrey Niffenegger, nebo nedávno vydané Měsíční údolí od Melanie Gideon, oba se cestováním v čase zabývají a zároveň drnkají na romantickou duši čtenářek.

S touto knihou se určitě nudit nebudete, naopak. Rowan Coleman napsala poutavý román, u něhož jen těžko vydechnete. Já sama smekám před tím, jak se jí podařilo popsat Luniny cesty do minulosti, aniž by si člověk musel klepat na čelo, jaká je to blbost nebo mít pocit, že nečte svou oblíbenou autorku romanticky laděných knih, ale ryzí chlapácké sci-fi.
Taky opět dokázala svůj um vcítit se do složitých povah svých literárních hrdinů a přiblížit je čtenářům s empatií a laskavostí sobě vlastní. Dokonce nechyběla akce, napětí a šokující rozuzlení, které jsem vůbec nečekala, protože jsem se nechala dokonale zmást, stejně jako Luna.

Příběh jsem rozečetla v hektických předvánočních dnech a jen nerada jsem ho dávala z ruky. Dokonale vylíčená nálada líných horkých letních dní a atmosféra bouřlivých sedmdesátek jen umocnila můj čtenářský zážitek.

Rowan Coleman do svých knih zapracovává témata, o nichž není snadné mluvit ani psát - Alzheimer, domácí násilí, umírání. Ona tak činí nenásilně, citlivě a výsledkem je pokaždé originální příběh, který chytí za srdce.

Zajímavý příběh, tak trochu mezi nebem a zemí

01. 01. 2018  |  Recenzoval: Šárka Fofoňková

Luna a její sestra Pea odjíždějí do Ameriky, aby vyřídily pozůstalost po matce. Po matce, která nezemřela přirozenou smrtí či vinou nevyléčitelné nemoci, ale spáchala sebevraždu. Prostřednictvím videí se sestry dozvídají, co matku k tak zoufalému činu dohnalo. Ocitají se v matčině rodném městě i rodném domě. Jednou se stane něco neuvěřitelného, něco, co je v absolutním rozporu s realitou. Luna se ocitne v roce 1977 a poznává svou matku jako mladou dívku. Co se to děje? Je snad nemocná a má halucinace? Nebo snad dokáže cestovat v čase? To si jako fyzik vážně nedokáže vysvětlit, je to přece zhola nemožné a nereálné. Jenže se to nestane jen jednou. A proč právě Luna? Může snad nějak změnit budoucnost? Může ovlivnit chování matky a dalších osob v roce 1977 a tím úplně přetvořit jejich budoucnost? Uvědomuje si ovšem, že pokud by k něčemu takovému došlo, dotýkalo by se to také zásadně její osoby. Dokáže se obětovat?

Z knihy jsem měla trochu strach, to se přiznám. Nejsem zrovna čtenář, který prahne po nereálných příbězích. Ale četlo se mi to dobře, autorka píše čtivě, o tom jsem se již několikrát přesvědčila. Nikdy jsem o cestování časem nečetla, bylo to pro mě něco nového a neotřelého. Ale bavila jsem se. Konec a celkové vyústění příběhu mě úplně nenadchlo, očekávala jsem ho malinko jinak, ale to už je asi věc každého čtenáře.

Jinak můžu knihu s klidným svědomím doporučit. Čte se dobře, a pokud toužíte po zajímavém příběhu, který se chvílemi odehrává tak trochu mezi nebem a zemí, a ve kterém nechybí romantika, určitě po nejnovější Rowan Coleman sáhněte.

Velké plus dávám grafické stránce, obálka knihy je nádherná. Knížku tak v knihkupectví určitě nepřehlédnete.

Rowan Colemanová zkrátka umí uvařit opravdu silný příběh

14. 12. 2017  |  Recenzoval: Anastasja Vištalová

Sestry Pea a Luna už nikdy nebudou jako dřív. Zdánlivě klidnou rodinou totiž otřásla hrůzná tragédie. Jejich milovaná matka si totiž sáhla na život. Vždycky trpěla výkyvy nálad a depresemi, ale nikdy to nedošlo až takhle daleko. Teď je ale konec. Maminku našli v horké vaně, se sklenicí vody a hrstí antidepresiv. Dobrovolně odešla z tohoto světa, jako kdyby ji její vnitřní démon dohnal až k tomu nejhoršímu. Nyní za sebou zanechala spoustu nezodpovězených otázek a své blízké zcela zdrcené, v troskách a bez špetky radosti.

Mladé dívky se vydávají do Brooklynu navštívit místo, kde Marisa prožila své dětství a z něhož tak náhle utekla. Čeká tam na ně zchátralý dům, matčino dědictví, o které se vede spor s jejich tetou. Co se vlastně stalo, že kdysi energická a přátelská dívka zůstala uzamčená do sebe a zcela bez života? Jak je možné, že se nechtěla stýkat ani se Stephanii, svou sestřičkou se kterou si byly v mládí tak blízké? Co všechno se skrývá za zdmi staré zříceniny?

Zdá se, že Luna dokáže tuhle hádanku rozluštit, umí totiž cestovat v čase. Jakkoliv zvláštně to zní, je to tak. Z nenadání se totiž ocitá v roce 1977 a setkává se tam s mladou verzí Riss. Energická kráska, kypící pozitivní energií, láskou a chutí do života totiž ještě netuší, že se kolem ní stahují mračna zkázy. Zdá se, že právě Luna dokáže svou mamku zachránit. Jenže co když její rozhodnutí změnit minulost navždy ovlivní nejen běh budoucnosti, ale i samotnou její existenci? Je ochotna učinit tak velkou oběť, aby zachránila jeden nevinný život?

Autorka zas a znovu dokazuje, že je schopná sepsat opravdu velice emotivní příběh. Spolu se čtenářem stránku po stránce rozmotává spletité klubíčko života jedné mladičké dívčiny. Poukazuje na to, že i na první pohled zcela bezvýznamné rozhodnutí je schopno ovlivnit tok našeho života. Zároveň však s hlavní hrdinkou hledá odpovědi na otázky, které pomáhají objasnit klíčové momenty v celém ději. Klíčovým bodem je však úvaha ohledně života a smrti. Co jsme schopni obětovat pro život těch, které máme opravdu rádi? Až kam jsme ochotni zajít? Dá se život jednoho jedince směnit za život jiného?

Rowan Colemanová zkrátka umí uvařit opravdu silný příběh, který doslova protne srdce každého čtenáře. I přes zcela prekérní, nelehkou situaci se kterou se potýkáme na začátku knihy a která se jako chmurná černá niť táhne celým příběhem, přeci jen na konci svitne naděje na lepší zítřky a možný šťastný konec, který nelze hrdinům nepřát.

Připravte se, že dostanete to, co máte na spisovatelčiných příbězích tolik rádi, ale nebude to zadarmo a bude to bolet. Musíte se do příběhu opravdu vžít a přezkoumat svůj hodnotový rámec. Jen tehdy je naděje, že naleznete skryté poslání, které v sobě kniha ukrývá.
Rowan nedrnká na citlivou strunu jen tak nazdařbůh, má to svůj důvod. Za tou horou emocí se totiž skrývá nádherná myšlenka, která nenechá nikoho chladným. Citlivé dušičky si při čtení pobrečí, takže doporučuji velkou zásobu papírových kapesníčků.

S jistotou lze říci jen jedno, „Léto plné neskutečných věcí" vás donutí přemýšlet o životě, ale i o sobě samém. Je to ten typ knihy, ke které se budete vracet, a to i opakovaně.
Konec samozřejmě neprozradím, i když ten je klíčový. Můžu vám ale říct, že na tenhle „letní" výlet rozhodně nezapomenete. Navíc hlavní hrdinka Luna je vážně sympatická, proto se rozhodně nemusíte bát, že byste při čtení protáčeli oči v sloup a šklebili se nad její hloupostí. To ani náhodou, spíše naopak, budete ji jednoduše milovat.

Za recenzi děkujeme webu CBDB

Pohladí po duši, chytne vás za srdce a do žil vám vlije obrovskou energii

11. 12. 2017  |  Recenzoval: Veronika Černucká

Dokážete si představit, že byste uměli cestovat v čase? Zajímá vás, jak se žilo před třiceti lety? Lákalo by vás setkat se s rodiči, kteří se terpve začínali sbližovat? Přesně tohle se povedlo mladé Angličance Luně. Ta se rozhodla napravit křivdu spáchanou na své matce, i když věděla, že to bude mít dalekosáhlé důsledky.

Angličanka Rowan Coleman měla od malička jasno v tom, kam se bude ubírat její kariéra. Všechno přizpůsobila přání stát se spisovatelkou a to i navzdory tomu, že je dyslektička. Dnes se Coleman živí psaním knížek, a protože je maminkou pěti dětí, ve své tvorbě se zaměřuje na ženské romány řešící vztahy mezi několika generacemi. Její knihy jsou oblíbené mezi čtenáři i literárními kritiky a oblibu si získaly i u nás. Čeští čtenáři se s nimi mohou setkávat díky nakladatelství Domino.

Coleman si záměrně vybírá závažná témata, která zpracovává bez patosu a sentimentality. I když budete mít na krajíčku díky řadě dojemných srdceryvných scén, autorka ani na chvíli nesklouzla ke kýči a klišé. Její knihy jsou chytré, vtipné a psané s určitou nadsázkou a odstupem. Nebude vám dělat potíže ztotožnit se s jejími hrdiny ani se přenést do doby, o které píše. "Léto plné neskutečných věcí" dýchá nádhernou člověčinou a Coleman opět prokázala, že dokáže psát s neuvěřitelným porozuměním pro všechno lidské. Hlavní hrdinkou je třicetiletá Luna, kterou nelze nazvat jinak než sympatickou žábou.

Luna pro své vyprávění využívá ich - formu, díky čemuž získalo vyprávění další rozměr. Luna si nebere servítky, je k vám maximálně upřímná a nebojí se přiznat vlastní chyby anebo pochybnosti o tom, co dělá. I když je skvělým fyzikem, ani ji nenapadne obtěžovat vás fyzikálními zákony nebo se vrtat v tom, jak je možné, že se přenesla třicet let nazpátek. Její vyprávění je roztomile holčičí a bude vyhovovat všem, kteří (nebo spíše které) mají rádi (rády) červenou knihovnu. Ačkoliv tu nechybí ani drsná detektivní linie, kniha je skvěle napsaným milostným příběhem.

Být vámi, tak se stejně jako Luna vykašlu na logiku, a smířím se s poněkud pohádkovým tvrzením, že je možné cestovat v čase. Naší hrdince se to stalo několikrát a pokaždé se ocitla v době, kdy se její rodiče zasnoubili a rozhodli se odjet z Ameriky do Anglie. Třebaže čtenář tuší, co se Lunině matce Marisse přihodilo, kouzlo příběhu spočívá v tom, co Luna podnikne a jaké to bude mít následky. Autorka si s gustem pohrává s otázkou "Co by bylo, kdyby" a její novinka má v sobě cosi, co evokuje knihy Karla Čapka ovlivněné pragmatismem.

"Léto plné neskutečných věcí" je poetické, mystické a napsané originálním a snadno rozpoznatelným stylem. Co slovo, to perla, co věta, to citát. Kniha je velmi milým překvapením a vůbec bych se nedivila, kdyby ji někdo místo do románů pro ženy zařadil mezi filozofické romány. Nic tu není takové, jak byste čekali, hravost se prolíná s hlubokými tématy a celkově kniha působí jako balzám na všechna trápení. Pohladí po duši, chytne vás za srdce a do žil vám vlije obrovskou energii a optimismus.

Více recenzí od Veroniky Černucké najdete na jejím webu

Rowan Coleman vie ako zaujať čitatel'a

11. 12. 2017  |  Recenzoval: koki

Tridsať rokov dozadu zažila Lunina matka niečo strašné a desivé. Po celý život o tom nikomu nepovedala ani pol slova. Až teraz, po jej smrti vychádza pravda najavo. Jeho odhalenie zasiahne Lunu i jej sestru Pee. Keď zistia, že majú možnosť vrátiť sa do matkinho rodného mesta a dať veci do poriadku, urobia tak. V New Yorku však nachádzajú viac otázok ako odpovedí. A potom sa Lune prihodí niečo neskutočné, takmer magické- stretne svoju matku ako mladé dievča. Najskôr si pripadá ako blázon, no potom pochopí, že tak dostáva šancu zmeniť sled udalostí. Cestovanie v čase jej to umožní. No urobí to?

Myslela som, že Rowan ma už nebude mať čím prekvapiť. Za jej vrcholové dielo dodnes považujem Knihu vzpomínek. Pretože je nezaudnuteľná. A hoci ostatné jej knihy sú rovnako na vysokej úrovni, predsa len sa dá medzi nimi rozlišovať: lepšia a ešte lepšia. A táto kniha patrí do tej druhej kategórie.

Hlavnou hrdinkou je Luna, ktorej nedávno zomrela matka. Spáchala samovraždu. Spolu so sestrou Peou vedeli, že je labilná, že trpieva silnými depresiami. Veď už ako malé dievčence sa s tým pravidelne potýkali. Kým na jednej strane bola Marissa milujúcou matkou, na strane druhej, vo svojich čiernych chvíľach, sa pred nimi zatvárala a niekedy ani týždeň nevyšla z izby, nepreriekla slovka, neusmiala sa. Iba stočená v klbku ležala na posteli a trpela.

Dievčatá vyrástli a matkine "tmavé chvíľky" brali ako súčasť jej života. Nikdy nevedeli čo jej je, prečo trpí, čo sa v jej vnútri odohráva. Až teraz, keď si siahla na život, im matka dovolila nahliadnuť do svojej 13. komnaty. Dievčatám zanechala filmy a ďalšie odkazy, ktoré ich pomaly, ale isto mali nasmerovať na správnu stopu...

Sestry sa vybrali do rodného New Yorku, odkiaľ sa ich matka presťahovala za svojou láskou - ich otcom Henrym do Anglicka. Luna tuší, aké je prvé matkino tajomstvo. Vždy to nejako v podvedomí tušila. Bola iná ako Pea, bola iná ako Henry. Mala modré oči. A kto v ich rodine kedy mal modré oči? Nikto. Takže? ...Luna sa v prvom rade vydáva na cestu do matkinho rodného mesta, pretože sa chce dopátrať pravdy. Sestra ide s ňou, pretože vie, že Luna potrebuje oporu (hoc Pea ju potrebuje stonásobne viac, vzhľadom na jej minulosť).

A práve tam sa udeje niečo zvláštne. Luna sa premiestni v čase o 30 rokov dozadu, do obdobia, kedy sa jej matka práve rozhodla odcestovať s láskou svojho života (ich otcom Henrym) do Anglicka. Luna vidí svoju matku - mladú, šťastnú, životom nepoznačenú. A postupne zisťuje, čo z nej spravilo nešťastnú stvoru, ktorú nakoniec to tajomstvo, ktoré v sebe roky ukrývala, dostalo do hrobu.

Luna je vedkyňa, mnohokrát si odôvodňuje to, čo sa s ňou deje - že sa premiestňuje v čase a dokonca to dokáže aj korigovať. Spočiatku mala strach, že jej preskakuje, no čím dlhšie sa jej darí dostávať 30 rokov naspäť, do New Yorku v roku 1977, tým je jasnejšie, že to nie je iba prelud v jej hlave, ale skutočnosť.

V danom čase sa dievčatám podarí zistiť, čo sa ich matke stalo, čo ju ovplyvnilo a poznačilo na celý život a Luna sa rozhodne zmeniť minulosť. Môže to urobiť... chce to urobiť... musí to urobiť. No čo ak, tým pádom, ona prestane existovať?

Príbeh prináša mnoho otázok. No Rowan na všetky nakoniec odpovie... Kniha sa číta výborne. Jej tempo vás nabáda dostať sa čo najrýchlejšie na jej koniec. Najprv chcete poznať všetky Rissine tajomstvá, potom chcete vedieť, ako sa to bude vyvíjať medzi Lunou a Michaelom (teda ja som to chela vedieť), a nakoniec vás bude zaujímať či bude Luna schopná obetovať samu seba pre šťastie svojej vlastnej matky?

Rowan vie ako zaujať čitateľa. Nech už si za tému svojej knihy vyberie hoc i mystery rozmer, medzi ktoré rozhodne teleportovanie sa patrí.

Nakoniec ešte pridávam krásnu myšlienku Alberta Einsteina, ktorú použila autorka v knihe, a s ktorou naplno súhlasím:

"Celý ten domnělý rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností není nic jiného než pouhá iluze."

Kniha nabírá s každou stránkou a kapitolou strhující tempo

05. 12. 2017  |  Recenzoval: Kirstina Doubravová

Kniha Léto plné neskutečných věcí se zpočátku tváří jako romantický román s dramatickou zápletkou. Luna se vrací se svou sestrou Pea do domu jejich právě zemřelé matky. Ta v něm prožila své dětství a dospívání, své nejšťastnější okamžiky. Odešla z něj po trýznivé události, které proměnila její život v peklo. Jeden večer zničil vše.

Matčin věčný zápas s démonem se přenesl i na její dvě dcery. Pea bojuje sama se sebou a alkoholem. Luna se po pohřbu dozvěděla, že ten, kterého celý život považovala za svého otce, jím nikdy nebyl. Potud by to mohlo být srdcervoucí melodrama, nad kterým by se dalo proslzet několik dlouhých zimních večerů.

Sladkobolná představa se rozplyne přesně v tom okamžiku, když se Luna ocitne v roce 1977. Jen několik dní před okamžikem, který změnil vše, čím její matka kdy byla. Opakovaně se vrací do období, které nasměrovalo tok událostí až k neutěšené přítomnosti. Na své cestě časem není Luna jen pasivním pozorovatelem děje. Zjistí, že je jeho přímou účastnicí. A napadne, ji, zda může minulost změnit. Stojí před zásadním rozhodnutím. Změnit minulost možná znamená dopřát matce spokojený život. Vymazat ten život, jehož nedílnou součástí je i Luna. Jak změna minulosti zasáhne ji, netuší. V sázce však je,že pro milovaného člověka možná bude muset obětovat sama sebe.

Napětí umocňuje fakt blížícího se výročí oné děsivé události. V realitě a paralelně i v minulosti. Luna je přímým svědkem všech událostí, poznává šťastnou matku tak, jak ji nikdy neviděla, ale i její přátele. Stane se součástí jejich světa. Čas neúprosně běží a ona se bude muset rozhodnout. Zda zasáhne a změní běh událostí, nebo se smíří s realitou a nechá vše prostě jen přebolet.

Čtenář pomalu krok za krokem rozplétá celý příběh Marissy, Luniny matky. Aklimatizuje se tak i na dobu, která bezprostředně ovlivnila následný vývoj událostí. Zároveň s hlavní hrdinkou hledá odpovědi na otázky, které vyvolává objasnění fatálních momentů. Výsledkem musí být její rozhodnutí, jak naložit se svou možností změnit vše. Hlavní neznámou je, nakolik je Luna připravena obětovat sama sebe. Kolik chce dát za pocit, že její matka prožila šťastný život. Její rozhodnutí ostře koliduje se strachem a s poznáním, s kolika běsy Marissa celý život bojovala. Dá se vůbec utrpení vyvážit jiným utrpením, jiným životem?

Autorka Rowan Colemanová má recept na srdcervoucí příběh. Umí svého čtenáře strhnout a zasáhnout přímo do srdce. I přes ničivou konstelaci okolností, kterouLéto plné neskutečných věcí čtenáře drtí od samého začátku až po poslední stránku, by to nebyla ona, pokud by chtěla takto příběh ukončit.

Čtenář dostane to, co na Rowan tolik miluje, ale bude to bolet, bude to náročné a destruktivní. Musí se stát součástí příběhu a bilancovat vlastní hodnoty, aby dokázal vidět pointu v plné síle.

Nebojte, neprozradím konec. I když o něj tu samozřejmě jde. Jde ale i o ty neskutečné věci, které při čtení s Lunou zažijete a díky kterým bude vše dávat smysl.

Kniha nabírá s každou stránkou a kapitolou strhující tempo. V tom ji, ruku na srdce, značně pomáhá fakt, s jakou snadností lidé přijímají Lunino tvrzení, že cestuje časem. Asi bych se trochu cukala, kdyby mi někdo, byť moje vlastní sestra, sdělila, že cestovala časem a pro jistotu bych kontaktovala jejího ošetřujícího lékaře.

Musím uznat, že tady si autorka vystačila bez odskoků do psychiatrických léčeben a hlavní hrdince její snažení značně usnadnila.

Když ale pominu své kousavě ironické poznámky, svůj odpor k fantasy příběhům a sladkobolným rodinným dramatům, bez uzardění přiznám, že jsem knihu nedokázala zavřít a odložit dřív, než jsem dočetla.

Autorka totiž nedrnká na citlivou strunu jen tak z prvoplánové vypočítavosti. Má krásnou myšlenku a něžnou duši. Díky tomu tenhle koktejl všeho, co by vás mohlo odradit, funguje jako ten nejsilnější magnet.

Za recenzi děkujeme webu Kukátko


Ukázka z knihy Léto plné neskutečných věcí