Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Edice Mimo edice  ›  Dokonalá chuť

Dokonalá chuť

Autor:
Natalie Young
Podtitul:
Jak sníst svého manžela
Originální název:
Season To Taste
Překlad:
Jan Netolička
Žánr:
Edice Mimo edice
ISBN:
978-80-7498-019-0
Počet stran:
272
Datum prvního vydání:
15. 10. 2014

Kliknutím zvolte variantu

199 Kč 

Nakupte ještě za 2000 Kč a získáte DOPRAVU ZDARMA!

Dokonalá chuť

Popis: Dokonalá chuť

Brilantní a doslovná pitva manželství.

Seznamte se s Lizzií Prainovou: ženou v domácnosti, která nedávno překročila padesátku. Bydlí v domku u lesa se svým psem Ritou. Moc ráda vaří a lidem ze sousedství se vyhýbá. Pro obživu peče jiným dorty.

Jejího manžela Jacoba už pár dní nikdo nespatřil. To proto, že ho Lizzie minulé pondělí v náhlém hnutí mysli praštila rýčem do hlavy. Co by měla podniknout teď? Pokud chce začít nový život, který si podle vlastního mínění po ubíjejících třiceti letech v Jacobově stínu plně zasluhuje, musí se zbavit jeho mrtvoly. Způsob, jakým se to Lizzie rozhodne učinit, vychází z jejího vrozeného smyslu pro praktičnost. Nic pro slabší povahy. Lizzie však svůj plán hodlá dovést do zdárného konce. Protože jedině tak bude moci začít konečně žít.

Temný, vtipný a místy značně bizarní příběh v sobě nese i hlubokou lidskou linku. V Lizzii Prainové stvořila autorka jednu z nejvýraznějších literárních hrdinek poslední doby.


Dotaz k produktu Dokonalá chuť

Jméno:
Telefon:
E-mail:  povinné pole
Číslo "10" slovy:  povinné pole
Váš dotaz:   povinné pole
 
 

Autor: Natalie Young

Natalie Young

Natalie Young vystudovala angličtinu na Bristolské univerzitě. Po promoci žila střídavě v Paříži, Florencii a Římě, kde psala a živila se jako servírka. Následoval rodinný život se dvěma dětmi na jihu Francie, a po něm návrat do Británie, kde přijala nabídku z kulturního oddělení deníku The Times a začala pracovat na svém prvním románu.

Na začátku všeho byla představa. Představa ženy osaměle žijící v lese. Pak se přidala konkrétnější vize: za tichého mlžného rána se ze dveří domku u lesa vynoří nenápadná paní. Její bosé nohy kráčí ke kůlně, kde oči spočinou na rezavé sekyře a starých hrábích s vylámanými zuby...

Ne každý autor dokáže přesně vystihnout okamžik, kdy v něm dozrálo téma na román. Natalie Young je v tomto směru výjimkou. Dlužno dodat, že nejen v tomto směru. Její román Dokonalá chuť vyvolal v britských literárních kruzích docela slušné pozdvižení: kritici hýří superlativy a při srovnáních literárního stylu nově objevené autorky se objevila jména jako Camus, Dahl či Brontëová.

Autorka se cítí být takovýmito názory poctěna (Dahlovi by se prý její román nepochybně líbil), ale neustále opakuje, že psala především o tom, že v každém z nás je skrytá agresivita, která za určitých podmínek může vést k těm nejbrutálnějším činům. Hrdinkou Dokonalé chuti je šedá myška, která náhle zjistí, že jí život protekl mezi prsty. A tak se ten život rozhodne vzít do vlastních rukou. Začne tím, že se chopí krumpáče v kůlně...


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Některé pocity jako bych sdílela s hrdinkou...

07. 01. 2015  |  Recenzoval: Demlice pro Databázi knih

No legrace! Knížka báječně vypadá. Ale je to trochu na úkor délky. Opravdu ji přečtete za chvilku... tedy pokud Vám nevadí, že u toho hlavní postava pojídá svého manžela :-). Je neuvěřitelné, co všechno lze připravit z chlapa, který Vás jednoho dne přiměje vzít do ruky rýč a praštit ho s ním po hlavě... Nasmála jsem se, protože některé pocity jako bych sdílela s hrdinkou. Ještě jsem se ale nedostala tak daleko, že bych ho nacpala naporcovaného do mrazáku :-D

V Dokonalé chuti najdete mnohem víc, než je na první pohled patrné

21. 11. 2014  |  Recenzoval: schefik

Občas se na trhu objeví kniha, která šokuje už jen svým názvem. Přesně mezi ně zapadá i Dokonalá chuť Natalie Young, která je opatřena dosti znepokojivým podtitulem. Při bližším pohledu na decentní obálku této knihy zjistíte, že Dokonalá chuť v sobě neskrývá recepty kulinářských mistrů, ale o hodně temnější obsah. Samotný podtitul mluví za vše, pojďme se tedy podívat Jak sníst svého manžela.

Natalie Young patří do dlouhé řady benjamínků na literárním poli. Ovšem co jí scházelo do věhlasu, to dohnala kontroverzním námětem své prvotiny. Když v její domovské Británii vyšla Dokonalá chuť, vyvolala zde značné pozdvižení. Young se tak dostala se svou knihou do popředí zájmu a dokázala zaujmout nejen kritiky, kteří se předháněli v superlativech, ale i čtenáře, které uhranul již samotný název.

Od samého začátku je jasné, o co v této knize půjde. Vždyť podtitul prakticky prozrazuje nadcházející děj. Přesto v ní pozorný čtenář najde daleko víc, než je na první pohled patrné. Hlavní hrdinkou tohoto kontroverzního příběhu je stárnoucí žena, které nezadržitelně protéká život mezi prsty. Takřka třicet let žila se svým manželem na samotě u lesa. Jenomže vše jednou končí a Lizzie Prainová se rozhodne vzít osud do svých rukou. Pomůže jí v tom rýč a její kuchařské umění.

Jednoho pondělního rána praští Lizzie svého manžela rýčem po hlavě. Jenže co teď. Do vězení se jí rozhodně nechce. A začít nový život nebude taky právě jednoduché, přeci jen zůstala tu jeho mrtvola. A jelikož je hlavní hrdinka velmi praktická žena, rozhodne se těla zbavit tím nejjistějším způsobem. Prostě ho sní. Když se jí vše povede, bude moct začít znovu, někde daleko a sama podle svého.

Přestože vše podstatné sděluje autorka již v samotném úvodu, popřípadě názvu, rozhodně to neznamená, že je zbytečné se dál do této knihy začítat. Již samotné zpracování Dokonalé chuti láká k přečtení. Domino si s celkovou úpravou opravdu vyhrálo a výsledek stojí za to. Zakulacené rohy, červené hrany listů a skvělá grafická úprava, dávají dohromady celek, který vybočuje z běžné produkce a rozhodně dokáže zaujmout již v knihkupectví. Vraťme se ovšem k samotnému příběhu.

Nutno podotknout, že tato kniha opravdu není pro slabší povahy. I když v ní nenajdeme typické násilí a vraždy, se kterými se setkáváme v každé druhé severské detektivce, porcování, následné vaření a jedení manžela, nemusí všem čtenářům úplně sednout, protože autorka si opravdu servítky nebere. Na pozadí této zvrácenosti ovšem probíhá i sonda do téměř třicetiletého manželství, ve kterém se možná nejeden pár pozná.

Hlavní hrdinka je vcelku obyčejná žena, k dokonalosti má daleko a celý život jí šlo hlavně o klid a relativní pohodlí. Jenže to se mění, z Lizzie se stává ženská, která přesně ví co chce, i jak toho dosáhnout. Jediné co k tomu potřebuje, je čas a pořádná porce kuráže. Při bližším pohledu na hlavní hrdinku, s ní bude nejeden čtenář soucítit, a to nejen pro její snahu zamést všechny stopy a začít znovu, ale i pro její všudypřítomný černý humor, který se line celou knihou.

Když se ovšem na knihu podíváme trochu s odstupem a pomineme veškeré kudrlinky a vzpomínky hlavní hrdinky, zůstane nám poněkud znepokojující zbytek. Ve své podstatě se tak jedná o krásný návod pro vrahy a podobná individua, jak se zbavit své oběti. Na druhou stranu je pravda, že ne každému by se podobné martyrium chtělo podstupovat. Přesto, když si toto člověk při čtení uvědomí, vyvolává to v něm smíšené pocity.

Dokonalá chuť je kniha, která rozhodně nesedne každému. Kontroverzní a místy hodně morbidní příběh dokáže odradit nejednoho čtenáře. Přesto by si Lizzie rozhodně zasloužila šanci, její černý humor si vás získá stejně tak snadno, jako její pragmatičnost a skutečný pohled na svět. Ať už vás příběh osloví nebo ne, je jasné, že nikoho nenechá chladným. Jedni si jej oblíbí právě pro typický humor a originální dějovou linii, zatímco druzí jej budou zatracovat jako něco velmi zvráceného. Záleží jen na vás, na kterou stranu se přikloníte.

Tato kniha je vskutku něco nové, jiné a originální.

29. 10. 2014  |  Recenzoval: Catty

Lizzie zabila svojho manžela. A potom ho kúsok po kúsku začala konzumovať. Na rôzne spôsoby - grilované, pečené a varené. Znie to morbídne a hnusne? Samozrejme! Presne taká je táto kniha. Tu nič nie je zaobalené v ružovom obrúsku, Lizzie vám veľmi jasne a detailne popíše vraždu i konzumáciu svojho manžela. Lenže tento príbeh nie je len odporný, ale aj smutný, neskutočne melancholický.

Lizzie je totiž nadmieru sympatická žena. Tridsať rokov žila v manželstve s mužom, ktorý si ju nevážil. To však zistíte až postupne. Tento príbeh totiž nie je iba o pokrmoch, ktoré Lizzie pripravuje z tela svojho muža, ale predovšetkým o manželstve a o krehkej ľudskej psychike. O tom, že človek niekedy už nevládze niesť to svoje duševné bremeno, zrúti sa pod ním a chce sa oslobodiť. A presne to spravila aj Lizzie. Oslobodila sa, no nemorálnym a hrozným spôsobom.

Kniha je písaná formou vševediaceho rozprávača, no nachádzajú sa tu aj mnohé časti, ktoré sú písané akoby Lizzieným rukupisom. Spisuje si body, ktoré jej majú pomôcť zorientovať sa, plánuje si prostredníctvom nich svoj nový život a predovšetkým jej pomáhajú nezblázniť sa. Niekoľko kapitol je písaných aj z pohľadu mladého suseda Toma. Najprv som nevedela, aký dôvod na to mala autorka, ale nakoniec si myslím, že Tomov pohľad bol prospešný v tom, že čitateľ má možnosť vidieť Lizzie aj očami pozorovateľa zvonka. Ten v nej vôbec nevidí vrahyňu, ale milú staršiu ženu, ktorá pre iných pečie torty a vyrovnáva sa s odchodom manžela.

Prítomnosť je často a väčšinou akosi nečakane popretkávaná aj Lizzienými spomienkami na priebeh jej manželstva. Práve tieto časti sú plné melanchólie a smútku. Manželstvo nie je opísané lineárne, skôr len prostredníctvom rôznych udalostí a situácií, ktoré Lizzie postupne napadajú.V nich postupne uvidíte mladé a nádejou naplnené dievča, ktorým Lizzie kedysi bola a neskôr už sklamanú a smutnú ženu, ktorou sa postupne stala vplyvom svojho manžela. Rozhodne nechcem Lizzie a jej činy ospravedlňovať, no musí vám jej byť ľúto. Vyvolávala vo mne podobné pocity ako Rodion Romanovič Raskoľnikov v Zločine a treste (F.M.Dostojevskij). Bili sa vo mne pocity hnusu a pochopenia.

Zarazil ma aj fakt, že Lizzie je miestami dosť sarkastická a vtipná. Určite poznáte situácie zo života, kedy sa chcete smiať, ale je to nevhodné. Presne to som zažívala pri čítaní tejto knihy. Mnohokrát som sa pousmiala, ale vzápätí som sa zarazila a cítila som sa zahanbene, lebo som sa zabávala, pri čom Lizzie vlastne komzumovala ľudské mäso.

Dokonalá chuť sa na nič nehrá, znechutí, pohorší a zaskočí vás. Naozaj to nie je príbeh pre slabé žalúdky. Ak však v surovom variacom sa mäse dokážete objaviť aj nešťastný príbeh jednej ženy a trpkého 30-ročného manželstva, tak je to správna kniha pre vás. A možno by ste jej mali dať šancu už len z toho dôvodu, že je to niečo nové, iné a svojím spôsobom originálne.

Jestli ulítáváte na černém humoru, bude se vám tato kniha líbit!

27. 10. 2014  |  Recenzoval: koki - koki a knihy

Čiernočierny humor; nič pre citlivé povahy; vtipné a máličko zvrátené čítanie... toto všetko boli pozitívne ohlasy na knižnú novinku, s ktorou prišlo na trh české vydavateľstvo Domino. A nedá mi inak, iba s nimi súhlasiť.

Nevyžívam sa vo zvrátenostiach, no ako asi aj ostatní, som sa tešila na túto dlho ohlasovanú "skutočnú literárnu udalosť". A keď sa mi konečne dostala do rúk, cítila som nadšenie. S elánom som sa vrhla do čítania, ktoré ponúkalo vtip, občas napätie a miestami (s čím sa pri čítaní často nestretávam) vyvolávalo i nevoľnosť.

Kniha má dve roviny. Príbeh je rozprávaný v tretej osobe, no zvláštne kapitoly patria Tomovi, mladíkovi, ktorý spoznáva Lizzie a neskôr s ňou istý čas aj žije. Príbeh, okrem pitvy manžela, ponúka aj pitvu manželstva.

Za najzaujímavejšiu a najvtipnejšiu časť knihy považujem Lizziene zápisky resp. poznámky. Práve vďaka nim má čitateľ možnosť zoznámiť sa s jej myšlienkami a trochu ju spoznať. Celý čas, ako som hltala stranu za stranou, som čakala, aký bude mať hlavná hrdinka dôvod pre svoj počin. Predstavovala som si rôzne scenáre typu manžel ju psychicky alebo fyzicky týral, alebo ju podvádzal, hanobil na verejnosti, chcel po nej oplzlosti, alebo že ju ponúkal cez internet a pod. Jednoducho dôvod, kedy si poviete, že ten chlap si nič iné nezaslúžil iba to, aby ho hrdinka zabila a... zjedla. Ale ani jeden z týchto dôvodov to nebol. Ten dôvod bol oveľa prostejší. Nuž, možno išlo autorke skôr o šokovanie čitateľa opismi Lizzienho kanibalizmu.

Opisy toho, ako hrdinka do seba pchá manželovo mäsko boli výborné. Doteraz mi v pamäti utkvela predstava, ktorú Youngová opísala celkom podrobne, a to, ako pečie manželovu pravú ruku - na plechu rozprestreté prsty... a nakoniec pri jedle odždibkáva mäso z prstíkov. Uff... veľmi dobre napísaná scéna. A hoci vôbec netuším, akej chuti je ľudské mäso, zato mám v živej pamäti opisy "vône", od ktorej (nielen) hrdinku toľko napínalo.

Ak nie ste príliš citlivý, občas ulietate na čiernom humore, knižka sa vám bude určite páčiť, má totiž dokonalú chuť!

S chutí se zakousněte do manžela...

21. 10. 2014  |  Recenzoval: Kristýna Pekárková - Neoluxor

Zapomeňte na potrhlé paničky ve stylu Bridget Jones. Natalie Young připravila čtenářkám opravdovou lahůdku. V jejím podání dostávají fráze typu „vychutnat si manžela" nebo „láska prochází žaludkem" úplně jiný rozměr. V románu Dokonalá chuť nechybí pořádná dávka černého humoru a opravdu hluboký pohled na manželství.

Lizzie od života nikdy nechtěla moc, ale s přibývajícím věkem si začíná uvědomovat, že až tak spokojená není. A pak přijde jedno chladné ráno a rázem se z manželky stává vdovou. Dalo by se to nazvat zkratem? Jak jinak byste popsali fakt, že jste si právě vzali lopatu a zabili vlastního manžela? A co hůř. Lizzie se rozhodla zbavit se jeho těla docela nápaditým způsobem. Jednoduše ho sní. Doslova se podívá svému manželovi na zoubek.
Během porcování, následného vaření a jedení Lizzie vzpomíná. Jak se poznala s Jacobem, jak se vzdala studia na umělecké škole, jak se vdala a jak se usadila v domě, který se jí vůbec nelíbí. Třídí si myšlenky a plánuje. Uvažuje, jak dlouho a zda ji vražda projde a jak se s nastalou situací vypořádat. Celým procesem ji provází seznam. Seznam, který jí pomáhá držet se na nohou, seznam, díky kterému krůček za krůčkem porcuje své téměř třicetileté manželství na maličkaté kousíčky.
Natalie Young stvořila postavu ženy, která rozhodně není dokonalá, ale pohled na ni a na její chování je opravdu unikátní. Lizzie je ženská, která přesně ví, co chce, jen čekala opravdu dlouho, než se odhodlala k ráznému kroku. A že tím bude doslovná pitva manžela, to je takový bonbonek navíc. Pokud si Lizzie pustíte víc pod kůži, budete s ní soucítit, smát se i mít chuť zalézt do peřin, spát a zapomenout. Lizzie je totiž odhodlaná začít znovu žít, i když to svým způsobem znamená vybudovat si život na lži. Ale co, ona je opravdu sama a opravdu ji manžel opustil. Přestože mu s tím musela krapet pomoci.
Dokonalá chuť je román plný skutečně černého humoru. Téma je bez diskuzí kontroverzní, ale není to jen obyčejný morbidní příběh o manželce s kanibalistickými sklony. Nebudu zastírat, že je potřeba docela silný žaludek, protože chladnokrevnost, s jakou se Lizzie vypořádá s Jacobem, není zrovna procházka růžovou zahradou. Možná ale právě proto si Lizzie čtenáře získá. Její pohled na svět a život vás donutí se zamyslet nad tím samým a rozhodně se s ní nebudete nudit. Jen vás možná na chvilku přejde chuť na maso. Za to Dokonalá chuť stojí.

Převzato z: Zapomeňte na potrhlé paničky ve stylu Bridget Jones. Natalie Young připravila čtenářkám opravdovou lahůdku. V jejím podání dostávají fráze typu „vychutnat si manžela" nebo „láska prochází žaludkem" úplně jiný rozměr. V románu Dokonalá chuť nechybí pořádná dávka černého humoru a opravdu hluboký pohled na manželství.

Lizzie od života nikdy nechtěla moc, ale s přibývajícím věkem si začíná uvědomovat, že až tak spokojená není. A pak přijde jedno chladné ráno a rázem se z manželky stává vdovou. Dalo by se to nazvat zkratem? Jak jinak byste popsali fakt, že jste si právě vzali lopatu a zabili vlastního manžela? A co hůř. Lizzie se rozhodla zbavit se jeho těla docela nápaditým způsobem. Jednoduše ho sní. Doslova se podívá svému manželovi na zoubek.
Během porcování, následného vaření a jedení Lizzie vzpomíná. Jak se poznala s Jacobem, jak se vzdala studia na umělecké škole, jak se vdala a jak se usadila v domě, který se jí vůbec nelíbí. Třídí si myšlenky a plánuje. Uvažuje, jak dlouho a zda ji vražda projde a jak se s nastalou situací vypořádat. Celým procesem ji provází seznam. Seznam, který jí pomáhá držet se na nohou, seznam, díky kterému krůček za krůčkem porcuje své téměř třicetileté manželství na maličkaté kousíčky.
Natalie Young stvořila postavu ženy, která rozhodně není dokonalá, ale pohled na ni a na její chování je opravdu unikátní. Lizzie je ženská, která přesně ví, co chce, jen čekala opravdu dlouho, než se odhodlala k ráznému kroku. A že tím bude doslovná pitva manžela, to je takový bonbonek navíc. Pokud si Lizzie pustíte víc pod kůži, budete s ní soucítit, smát se i mít chuť zalézt do peřin, spát a zapomenout. Lizzie je totiž odhodlaná začít znovu žít, i když to svým způsobem znamená vybudovat si život na lži. Ale co, ona je opravdu sama a opravdu ji manžel opustil. Přestože mu s tím musela krapet pomoci.
Dokonalá chuť je román plný skutečně černého humoru. Téma je bez diskuzí kontroverzní, ale není to jen obyčejný morbidní příběh o manželce s kanibalistickými sklony. Nebudu zastírat, že je potřeba docela silný žaludek, protože chladnokrevnost, s jakou se Lizzie vypořádá s Jacobem, není zrovna procházka růžovou zahradou. Možná ale právě proto si Lizzie čtenáře získá. Její pohled na svět a život vás donutí se zamyslet nad tím samým a rozhodně se s ní nebudete nudit. Jen vás možná na chvilku přejde chuť na maso. Za to Dokonalá chuť stojí.

Převzato z: Zapomeňte na potrhlé paničky ve stylu Bridget Jones. Natalie Young připravila čtenářkám opravdovou lahůdku. V jejím podání dostávají fráze typu „vychutnat si manžela" nebo „láska prochází žaludkem" úplně jiný rozměr. V románu Dokonalá chuť nechybí pořádná dávka černého humoru a opravdu hluboký pohled na manželství.

Lizzie od života nikdy nechtěla moc, ale s přibývajícím věkem si začíná uvědomovat, že až tak spokojená není. A pak přijde jedno chladné ráno a rázem se z manželky stává vdovou. Dalo by se to nazvat zkratem? Jak jinak byste popsali fakt, že jste si právě vzali lopatu a zabili vlastního manžela? A co hůř. Lizzie se rozhodla zbavit se jeho těla docela nápaditým způsobem. Jednoduše ho sní. Doslova se podívá svému manželovi na zoubek.
Během porcování, následného vaření a jedení Lizzie vzpomíná. Jak se poznala s Jacobem, jak se vzdala studia na umělecké škole, jak se vdala a jak se usadila v domě, který se jí vůbec nelíbí. Třídí si myšlenky a plánuje. Uvažuje, jak dlouho a zda ji vražda projde a jak se s nastalou situací vypořádat. Celým procesem ji provází seznam. Seznam, který jí pomáhá držet se na nohou, seznam, díky kterému krůček za krůčkem porcuje své téměř třicetileté manželství na maličkaté kousíčky.
Natalie Young stvořila postavu ženy, která rozhodně není dokonalá, ale pohled na ni a na její chování je opravdu unikátní. Lizzie je ženská, která přesně ví, co chce, jen čekala opravdu dlouho, než se odhodlala k ráznému kroku. A že tím bude doslovná pitva manžela, to je takový bonbonek navíc. Pokud si Lizzie pustíte víc pod kůži, budete s ní soucítit, smát se i mít chuť zalézt do peřin, spát a zapomenout. Lizzie je totiž odhodlaná začít znovu žít, i když to svým způsobem znamená vybudovat si život na lži. Ale co, ona je opravdu sama a opravdu ji manžel opustil. Přestože mu s tím musela krapet pomoci.
Dokonalá chuť je román plný skutečně černého humoru. Téma je bez diskuzí kontroverzní, ale není to jen obyčejný morbidní příběh o manželce s kanibalistickými sklony. Nebudu zastírat, že je potřeba docela silný žaludek, protože chladnokrevnost, s jakou se Lizzie vypořádá s Jacobem, není zrovna procházka růžovou zahradou. Možná ale právě proto si Lizzie čtenáře získá. Její pohled na svět a život vás donutí se zamyslet nad tím samým a rozhodně se s ní nebudete nudit. Jen vás možná na chvilku přejde chuť na maso. Za to Dokonalá chuť stojí.

Tuto knihu jen tak nedostanete z hlavy.

21. 10. 2014  |  Recenzoval: Klára Kubíčkova - MF Dnes

Existují knihy, které se tak vymykají, že člověk až do konce netuší, co si o nich má myslet. Román Dokonalá chuť od britské autorky Natalie Youngové patří přesně do téhle kategorie.

Nakladatelství Domino tvrdí, že jde o událost sezony. Dokonalá chuť je však spíš pastí na čtenáře, temnou komedií o absurdním řešení nenaplněného manželství, kterou ne a ne dostat z hlavy.

A protože zápletku příběhu prozrazuje už obálka, na níž se v bublině páry stoupající z velkého červeného hrnce skví podtitul Jak sníst svého manžela, lze říct bez obalu: hrdinka Lizzie záměrně praštila svého muže rýčem do hlavy, pak ho z odříznutého kotníku vykrvila do jámy na zahradě, rozporcovala ho, pečlivě popsané pytlíky naskládala do mrazáku a celých 270 stran ho pojídá.

Lýtka musí před pečením oholit. Ze stehen jsou lahodné stejky. Nehty a ohlodané kůstky z kolen namele do vývaru. Čtenář musí mít silný žaludek, aby se zabral do prvních kapitol, ale nedá mu to.

Youngová totiž není ani trochu bulvární, z nechutností prosvítá spíš smutek, jak Lizzie během pomalého žvýkání manželovy pečínky vzpomíná na uplynulých třicet let, sem tam zkonstatuje něco ze svého dětství a pomalu se „prokousává" až k pohnutkám, které ji vtiskly do ruky onen rýč.

Je to úkladná vražedkyně a kanibalka. Ale je moc sympatická. Za jejím osudem mimoděk vyvstává portrét britského venkova, kde se každý babrá v tom svém, o nějakém společenství lidí, kteří mají blízko k půdě, nemůže být řeč. Dokonalá chuť je rozhodně zajímavá vzpruha, takhle originální příběh tu už dlouho nebyl.

Zdroj: http://kultura.idnes.cz/recenze-dokonala-chut-0uc-/literatura.aspx?c=A141021_142148_literatura_ts


Ukázka z knihy Dokonalá chuť