Olala mondieu :-) tohle byla krásná nostalgie, vrátila jsem se o 5 let zpět, kdy jsem se poprvé s Lacey Flintovou seznámila. Troufám si říct, že se jedná o jednu z prvních krimi/thriller sérií, které jsem propadla. Pro mě velká srdeční záležitost, když všichni četli Jo Nesba a jeho Harryho Hola, já četla Sharon J. Bolton. Rozhodně však doporučuji číst sérii od prvního dílu. Vývoj a celý osobní život Lacey Flint se posunuje a proplétá všemi díly. Je to velmi důležité pro maximální užití si příběhu. Vše je sice pochopitelné a hodně byste si i domysleli, ale pro větší a lepší zážitek určitě lepší začít od začátku. Už mě vidíš a Volavka, nemají taky chybu! Nechci moc spoilerovat, ono je to těžší recenzovat 5. díl se série, tak tu jen tak zlehka nastíním mé pocity ze čtení. Pro mě již páté setkání s Lacey Flintovou. Tentokrát se autorka rozhodla zavítat mimo zónu svých znalostí, a to do světa kybernetiky. Vůbec jsem však nepoznala, že by neměla technické znalosti. Vše popsala tak dokonale, že jsem ji vše snědla i s navijákem. Děje se tam toho strašně moc, pro někoho by se to mohlo zdát překombinované, ale není tomu tak. Vše do sebe zapadá a nutí čtenáře číst dál a dál. Bolton je skvělá spisovatelka, určitě doporučuji zkusit. A ten konec? To jako fakt? No to jsem, ale fakt nečekala :-), takže doufám, že už se zase brzo s Lacey setkám :-)