Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Volavka

Volavka

Autor:
S. J. Bolton
Originální název:
Dead Scared
Překlad:
Martin Verner
Série:
Lacey Flint
Pořadí knihy v dané sérii:
2
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7498-092-3
ISBN e-knihy:
978-80-7498-093-0
Počet stran:
480
Datum prvního vydání:
07. 10. 2015
E-kniha:
Ano
Vazba:
pevná

349 Kč 279 Kč

Nakupte ještě za 2000 Kč a získáte DOPRAVU ZDARMA!

Volavka

Popis: Volavka

Studium na Cambridgi bylo pro ně příslibem dobrého života. Ve skutečnosti tam našly smrt.

Slovutnou univerzitou se plíží smrt. Umírají především dívky a vždy odcházejí ze světa vlastním přičiněním. Když se však začne o celou věc zajímat policie, vyjde najevo, že psychologický profil, pohyb po sociálních sítích a aktivity zemřelých vykazují shodné rysy. Je možné, že je někdo k sebevraždě dohnal?

Dokázat tuto domněnku se zdá zprvu nemožné, a tak se detektiv inspektor Mark Joesbury odhodlá k nebezpečnému kroku: vyšle do Cambridge svou podřízenou Lacey Flintovou. Ta se má vydávat za studentku a v této roli se pokusit o odhalení skutečného pozadí podivných událostí.

Lacey Flintová ví, do jak nebezpečné mise se pouští. Vlastně i trochu pochybuje, jestli to pro ni není příliš velké sousto. Podaří se jí vylákat vrahy na světlo, anebo se stane další obětí jejich smrtonosné manipulace?


Dotaz k produktu Volavka

Jméno:
Telefon:
E-mail:  (povinné pole)
Číslo "10" slovy:  (povinné pole)
Váš dotaz:   (povinné pole)
 
 

Autor: S. J. Bolton

S. J. Bolton

S. J. Bolton vyrůstala v hrabství Lancashire a její raná kariéra zahrnovala příliš mnoho aktivit, z nichž některé jí dnes uvádějí do rozpaků. Všech svých mladistvých aktivit se ráda vzdala, aby se mohla stát matkou a spisovatelkou (v tomto pořadí).

Její knihy byly nominovány na všechny významné literární ceny, určené pro autory detektivek a thrillerů. Kolegové ze spisovatelské branže o ní hovoří bez výjimky s velkou úctou – za všechny ocitujme Tess Gerritsen: "S. J. Bolton mění tvář krimirománu, jak jsme ho znali doposud."


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Volavka strčí do kapsy kdejaký severský thriller

31. 01. 2016  |  Recenzoval: Dagmar Čechová

Upálila se studentka kvůli šikaně? Co stojí za sebevraždami v Cambridgi?

Cambridge. Jedna z těch elitních univerzit, kde chce každý mladý Brit studovat. Jenže v posledních pěti letech zde tak rapidně narostl počet sebevražd, že to přiláká pozornost i policie v Londýně. A tak do řad školáků nastrčí i policistku Lacey Flintovou, která má zjistit, co se tu vlastně děje.

Sebevraždy mezi studenty vysokých škol nejsou nic neobvyklého, ale i na to jsou statistiky. A počet mrtvých v Cambridgi je právě překročil. Studenti - a zejména krásné školačky - zde páchají sebevraždy až příliš kruté. Lacey přijíždí do Cambridge jako studentka jen pár dní po pokusu o sebevraždu upálením a po smrti další dívky, která si přiváže lano ke krku a ke stromu na druhém konci a ve svém kabrioletu pořádně šlápne na plyn...

Co stojí za takovým počtem bestiálních sebevražd? Snad online šikana... nebo možná něco jiného. Lacey se do celého případu zaplete ale natolik, že bude muset bojovat o vlastní život.

S. J. Bolton vytvořila absolutně unikátní thriller, který nebudete moci jen tak odložit nebo nad ním přestat přemýšlet. Slib 'už dočtu jen jednu kapitolu' bude trošku problémový - většina krátkých kapitol končí takovým cliffhangerem, že budete muset prostě pokračovat.

Román je prakticky složený ze zvratů - už si myslíte, že víte, jak to všechno dopadne, a najednou se stane něco naprosto nečekaného. Autorka má vážně přesvědčivou schopnost fabulace i co se týká absolutně vyhrocených situací, který je kniha plná.

Bolton má schopnost svou imaginaci zcela přesně přenést do slov, a tak se čtenář bez námahy ocitá ve fiktivním světě, který obývají realistické a komplexní postavy. Nenudí zbytečnými popisy, velká část děje je odkryta v dialozích.

Volavka rozhodně není odpočinková četba. Rozhodně však strčí do kapsy kdejaký severský thriller. Atmosféra knihy vás pohltí a je jednoznačně jisté, že budete toužit po dalších příbězích od S. J. Bolton.

 

Hodnocení: 100 %

 

Více na http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-kultura/370795/recenze-upalila-se-studentka-kvuli-sikane-co-stoji-za-sebevrazdami-v-cambridgi.html?utm_source=blesk.cz&utm_medium=copy

Hnacím motorem této knihy je strach

15. 11. 2015  |  Recenzoval: Marek Zákopčan

S.J. Bolton je britská autorka s osobitým štýlom, ktorý sa vybrusuje s každou ďalšou knihou. Slovenskí čitatelia s ňou už tiež mali tú česť, ale ako to už býva u nás smutným zvykom, nešlo o dlhodobú záležitosť. České vydavateľstvo Domino v októbri vydalo druhý diel Boltonovej série o mladej policajtke Lacey Flintovej. Po úvodnej časti Už mě vidíš? sa Lacey stáva Volavkou. Z môjho pohľadu sa autorke podarilo skĺbiť tradičnú anglickú detektívku s moderným šatom psychologických trilerov. Miestami mi pripomínala Mo Hayderovú, no kým Mo si viac zakladá na budovaní temnej atmosféry, S.J. preniká hlbšie do psychiky postáv. A vo Volavke sa to prejavuje v najväčšej možnej miere. Hnacím motorom deja je strach. Obete zločinov sa potýkajú so svojimi najdesivejšími obavami, ktoré ich napokon doženú až k samovražde. Všetko sa odohráva v prostredí uznávanej univerzity, čo celému prípadu len dodáva na prízračnosti.

"Nezdržuje se, pádí po schodech a počítá je. Nikoliv snad proto, aby věděl, kolik mu jich ještě zbývá, ale aby zaměstnal mysl, aby měl pocit, že se vzdálenost zkracuje. Když dobíhá do druhého patra, zaslechne za sebou kroky. Někdo jde za ním. Úplně nahoře vidí dveře, zároveň cítí vanout studený vítr. Už je na streše. Vúbec však netuší, co si počne, pokud dorazí pozdě a zjistí, že už skočila. A co by měl krucinál dělat, pokud ještě neskočila."

Lacey je oslovená inšpektorom Markom Joesburym, s ktorým spolupracovala aj na predošlom prípade, kvôli ďalšiemu podozreniu. Na Cambridgskej univerzite v posledných rokoch rapídne stúpol počet samovrážd mladých žien. Štatisticky ide o príliš veľkú odchýlku na to, aby sa to dalo považovať za výnimku z pravidla. Lacey sa má vydávať za študentku psychológie, všímať si okolie a podávať Markovi správy. Hoci mala vystupovať len v úlohe pasívnej pozorovateľky, naplno sa púšťa do pátrania. Zoznamuje sa nielen s prostredím a tamojšími pomermi, ale aj s invalidnou doktorkou, ktorá iniciovala celé vyšetrovanie. Spolu rozpletajú nitky nenápadného zločinu, pričom vrah (alebo žeby vrahovia?) sa opätovne hlási o slovo. Lacey nadobúda podozrenie, že páchateľov treba hľadať aj mimo internátov a prednáškových sál, no vtedy aj ona sama podlieha nečakanému tlaku. Zle spáva, prenasledujú ju nočné mory, začína byť paranoidná. Má rovnaké príznaky ako všetky doterajšie obete. Každá z nich umrela iným spôsobom - obesením, autohaváriou, uhorením... Lacey je očividne na rade. Akú formu odchodu zo sveta si zvolí ona?

"Nejhorší však byly oči klauna obtažené černou a šarlátovo linkou, uprostřed jejichž bělma vězely neskutečně temné duhovky. Žádné dítě by takový pohled nevydrželo, aniž by přišlo o rozum. Jessica měla pocit, že se zblázní i ona, když vtom za sebou uslyšela slabý klapavý zvuk. Ohlédla se, stále napúl zhroucená na stole. Dveře šatní skříně zavrzaly a otevřely se. Uvnitř stál další klaun. Tenhle byl ještě horší, mnohem horší. Měl masku bílou jako sníh, s obrovskou, doslova zvířecí tlamou a rudým, zobanovitě zahnutým nosem. Jedině oči byly lidské."

Domino sa opäť pohralo s obálkou, ktorá verne odráža ducha aj obsah knihy. Volavka si udržiava stabilný štýl, tri štvrtiny plynie dej v rovnakom tempe postupného odhaľovania stôp, až v poslednej časti sa poriadne rozbehne a speje do napínavého záveru. Rozuzlenie je neočakávané a rázne, S.J. Bolton so svojimi postavami nejedná v rukavičkách. Záver možno neuspokojí každého čitateľa, ale autorka iste vie, čo jej príbeh potrebuje. Okrem hlavného námetu sa ním tiahne aj romantická línia medzi Lacey a Markom Joesburym, čo do ich vzťahu vnáša skôr napätie než pohodu. Dúfam, že čitatelia ocenia tento román a časom budeme mať možnosť začítať sa aj do ďalších Laceiných prípadov.

Tato autorka jedná se čtenářem nekompromisně. V každém ohledu.

09. 11. 2015  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Vydávat se za studentku a bydlet na koleji prestižní univerzity v Cambridgi může být zábavné. To by tu však nesmělo dojít v uplynulých letech k mnoha podivným sebevraždám. Byla to náhoda nebo někdo hodně zvrácený v pozadí tahá za nitky?

Ve tři roky starém příběhu se nám podruhé představí sympatická mladá policejní inspektorka Lacey Flintová. V předcházejícím thrilleru (Už mě vidíš?) byla na stopě vraha napodobujícího Jacka Rozparovače. To však byl jen čajíček s tím, co ji čeká v rámci práce v utajení v univerzitním městečku…

Prolog uvádí čtenáře do mrazivé lednové noci. Na střeše jedné z věží v Cambridgi stojí ve výšce šedesáti metrů nad zemí mladá žena a chystá se skočit dolů. Na poslední chvilku přiběhne k věži inspektor Joesbury a z jeho hrdla pouze vyrazí: „Lacey, ne!“

O jedenáct dní dříve je Lacey Flintová kontaktována Markem Joesburym. Jeden pro druhého mají slabost, ale oba váhají udělat onen krok navíc. Není proto divu, že když Mark žádá Lacey, zdali by souhlasila s prací v utajení, mladá žena ochotně souhlasí. Na univerzitní koleji v Cambridgi došlo během posledních několika let k nezvykle vysokému počtu sebevražd. Zarážející je, že šlo v drtivé většině o atraktivní studentky, a že pro svůj odchod ze světa volily velmi neobvyklé a drastické metody. Nic sice neukazuje na to, že by jejich smrt někdo zavinil, ale policie si myslí, že by mohla existovat tajná skupina, která k sebevraždě mladým ženám napomáhá nebo je dokonce jakýmsi psychickým nátlakem k nim nutí.

Laceyin úkol se zdá být jednoduchý, nemá nic vyšetřovat, má pouze coby studentka Laura Farrowová pozorovat cokoliv neobvyklého a vše hlásit. Spojencem se jí má stát doktorka Evi Oliverová, univerzitní konzultantka. Nikdo však neví, že se sama potýká s vlastní úzkostí způsobenou podivnými jevy v jejím domě. Hraje si s ní někdo jako kočka s myší nebo už opravdu přichází o rozum? Navíc se zdá, že policie ví o pozadí všech událostí mnohem víc než Lacey sdělili…

Když se anglická autorka S. J. Bolton objevila poprvé na českém trhu, mnoho čtenářů příjemně překvapila. Možná od neznámé autorky nikdo nic moc nečekal, ale ona svou nekompromisní brutalitou, avšak nepolevujícím napětím zatáhla čtenáře do krvavého pátrání po pachateli řady brutálních vražd, zjevně inspirovaných Jackem Rozparovačem. Svět detektivních thrillerů navíc obohatila o novou sympatickou postavu Lacey Flintové. Tahle mladá policistka tak trochu připomíná seržantku „Blechu“ Marleyovou ze série autorčiny britské kolegyně Mo Hayder. Zajímavé je, že i Lacey má stejně jako Blecha zatím spíše platonický vztah ke svému staršímu kolegovi.

Ve druhé knize S. J. Bolton (Obětina) jsme se s Lacey nesetkali, nicméně čtenáři ani tady nepřišli o hlavní sympatickou hrdinku. Na vzdáleném souostroví Shetlandy se snažili spolu s doktorkou Torou Hamiltonovou přijít na kloub záhadě několika podivným úmrtním a zmizením mladých žen. Příběh už balancoval tak trochu na hranicích žánru mystery a sci-fi, ale opět byl čtivý a napínavý až do konce. Jsem velmi zvědav, jak si povede chystaná filmová podoba s australskou herečkou Radhou Mitchell (Pád Bílého domu, Silent Hill).

Příměs mystery zůstává i ve Volavce, druhém románu ze série s Lacey Flintovou (celkem zatím existují čtyři tituly), navíc se k němu přidává i hororový žánr. Podivné zvuky, tajemné rituály, krvavé detaily sebevražd, strašidelné nálezy v lese, zlověstný proud proudící pod zdánlivě idylickým studentským životem univerzitního města. Přidejte děsivé zvuky v křoví, podivné budovy, tajemství, které mnoho postav ukrývá. To vše situované do mrazivých lednových nocí. No není to pravé čtení pro podzimní nehostinné počasí?

Autorka se sice nechala inspirovat některými skutečnými sebevraždami v Cambridgi, nicméně jí nebyly známy podrobnosti a celý příběh je čistá fikce. Založená však na množství použité literatury a především – dokazující velký talent této dámy temné britské detektivky. Po právu byla její práce už dvakrát oceněna. Obě ceny získala v roce 2010 – s knihou Blood Harvest vyhrála Gold Dagger Award a s románem Awakening pak Mary Higgins Clark Award (ani jeden titul česky zatím nevyšel).

S. J. Boltonová sice vypadá jako dobrosrdečná manželka venkovského lékaře, ale ve svých knihách nikoho nešetří. Neutuchající přísun podivných události nejenže děsí jednotlivé postavy, ale vyvolává spolehlivě mrazení i u čtenáře. Navíc s každou další kapitolou nám stále více vrtá hlavou, co za tím vším může být. Šlo skutečně o řadu dobrovolných odchodů ze světa? Pokud ne, kdo za tím stojí, ale především – jak to dokázal a co by z toho měl? „Tohle už je za hranicí uvěřitelnosti,“ řekne si možná leckterý čtenář. Ale rozuzlení – pokud trochu necháme fantazii volnou uzdu – není nelogické. Je možná nečekané, ale dává smysl. O to více je však zrůdnější a vlastně celý závěr se už hraje na mnohem brutálnější strunu, kdy si Lacey sáhne na opravdové dno.

Těch plusů je v knize mnohem víc. „Správné anglické sychravé tajemno“ a syrová a chladně kalkulující zvrácená brutalita závěru jsou jen jedněmi z mnoha. Je tu ještě motiv stalkingu, klasická otázka „Mohu tomu sympaťákovi důvěřovat či nikoliv“? Někdy nesnadný přerod Lacey ve studentku, kdy musí zapomenout na to, jak by reagovala Lacey a musí reagovat jako Laura. Všechny tyhle roviny se doplňují a nenásilně prolínají. Přetvářejí knihu v jeden syrový, napínavý a tajemný celek. 

To vše samozřejmě směřuje k tomu, abychom nedočkavě vyhlíželi další knihu této výborné britské autorky. Částečně proto, abychom se dozvěděli, jak se Lacey ze všeho oklepala, ale především proto, abychom se opět tak krásně báli. Leckdy sice můžeme být trochu šokováni, ale knihu z ruky nepustíme, dokud zase nedočteme tu poslední řádku.

Téměř na závěr se ještě zastavím u knižního traileru k této knize. Jak možná víte, upoutávky na román, dělané ve stylu těch filmových, vycházejí dost často ze skromných podmínek. Mnohdy se tím pádem jedná pouze o dramatické titulky prostřídané krátkými záběry či fotografiemi, podbarvené patřičně působivou hudbou. Na oficiálních stránkách S. J. Bolton však najdete tentokrát velmi povedené video s upoutávkou, kde si můžete udělat představu o tom, jak by mohli vypadat Mark nebo Lacey, ale i některé další postavy. Téměř neuvěříte, že kniha není zfilmována…

S. J. Bolton se českým čtenářům představuje ve Volavce už potřetí a troufám si říci, že je s každou knihou lepší. Když si ještě uvědomíte, že nás čekají (doufám) další dva příběhy s Lacey a ony dva cenami ověnčené výše zmíněné tituly, máme se na co těšit!

... zůstanou jen poražení, kteří si možná zachrání život. Ano, takto temný příběh nám autorka předkládá

29. 10. 2015  |  Recenzoval: BoboKing

Dívka hořící jako pochodeň na plese, jiná si s provazem kolem krku nechá autem urvat hlavu. To je jen pár případů sebevražd, které se ve starobylém a prestižním universitním městě Cambridge v poslední době udály. Sebevraždy se páchají všude, jenže těch fatálních řešení se v poslední době objevuje o něco více, než je v tomto centru moudrosti a vzdělávání statisticky běžné. K tomu takovým nezvykle bizarním stylem, že se o záležitost začne zajímat policie.

Detektiv inspektor speciálního oddělení Scotland Yardu Mark Joesbury si pro tuto tajnou akci opět vyžádá na pomoc kolegyni Lacey Flintovou, mladou policistku, se kterou spolupracoval na předešlém případě („Už mě vidíš?“). Její přidělená role je předem jasná, jak už napovídá název knihy – volavka. Otázkou je, jestli to „volavka“ sama vůbec tuší. Na celé universitě o její skutečné identitě ví pouze zdejší psycholožka, která nejenže na případy upozornila, ale sama se stala terčem podivných „kanadských žertíků“, jak je bere místní policie.

S. J. Bolton svůj thriller nepostavila jen na hledání možných pachatelů. Postavila proti sobě i dva hlavní aktéry z řad policie – Joesburyho a Flintovou. Pozice nadřízeného a podřízeného už tak umocňuje napětí, jež ještě zvyšuje vzájemná, stále nepřiznaná přitažlivost, kterou se oba vnitřně užírají. A to jen zvětšuje vnitřní rozkol, kdy oba ví, že jeden před druhým něco tají, fakta, jež mohou vést k fatálním koncům, což dokládá už samotný prolog.

Starobylé koleje, podivné universitní zvyky a přijímací rituály, to vše jen skvěle doplňuje temnou atmosféru celého případu, kde je od počátku jasné, že zde proti sobě nemáme pouhé tupé násilníky. Naopak autorka mistrně využívá faktu, že v tomto světě intelektuálů a géniů je nutné najít ty, kteří pod tím vším dokonale skrývají vyšinutou mysl schopnou všeho. Intelekt, který dokáže i ty nejschopnější mozky zcela vykolejit, dovést na pokraj šílenství, a s brutální radostí je donutit k poslednímu kroku „za okraj života“.

Zvedla k němu svoji hezkou bledou tvářičku, ale hned se zase věnovala své zábavě. Snažila se dát dohromady tátovu hlavu, z koberce sbírala úlomky kostí, zkoušela je složit k sobě, jako by šlo o nějakou trojrozměrnou skládačku. A při práci si prozpěvovala. „… dohromady ho už nedali.“

S. J. Bolton coby „první dáma anglické temné detektivky“, jak ji charakterizoval deník The Times, tento přídomek dokázala obhájit i v románu „Volavka“ (orig. Dead Scared, 2012). Temný obraz bezmoci, kde nepřítel si bez jakýchkoliv zábran s každým pohrává mnohem sadističtějším stylem, než kdyby byl „pouhý“ vrah. Stránku po stránce autorka nám zcela chladnokrevně naznačuje, že tento případ nemůže mít vítěze. Zůstanou jen poraženi, kteří si možná zachrání život.

V překladu Martina Vernera vydalo ostravské nakl. Domino v roce 2015.

Toto nemá chybu

24. 10. 2015  |  Recenzoval: Bohdan Volejníček

Jak se trapně říká, kniha se nedá odložit z rukou, ale je to pravda. Skutečně mi padla do noty, ten vynikající kontrast vznešeného universitního města a naprosto bizarních sebevražd jeho studentů. Jak jsem napsal na FB, to napětí, které autorka vytvořila, se dá doslova krájet. Četl jsem od Boltonové vše, ani toto nemá skutečně chybu.

Povinná četba pro milovníky thrillerů, krimisérií a napětí

22. 10. 2015  |  Recenzoval: Evina16 pro Databázi knih

Po přečtení první knihy této autorky Už mě vidíš? jsem si řekla: Tak tohle je bomba, to se autorce těžko povede překonat. Mýlila jsme se, dočetla jsem třetí knihu od ní - Volavku - a podle mého názoru každá její kniha je lepší než ta předchozí. Přestože se nejedná o nějakou slabotu (myšleno počtem stránek), přečetla jsem ji na jeden zátah - v tom mi fanouškové Lacey a Joesburyho dají za pravdu, že to jinak nešlo. A pro milovníky thrillerů, krimisérií a napětí je to "povinná" četba.


Ukázka z knihy Volavka