Nakladatelství Domino  ›  Edice  ›  Napětí  ›  Rasputinův stín

Rasputinův stín

Autor:
Raymond Khoury
Originální název:
Rasputin's Shadow
Překlad:
Hana Pernicová
Série:
Sean Reilly
Pořadí knihy v dané sérii:
4
Žánr:
Napětí
ISBN:
978-80-7303-986-8
ISBN e-knihy:
978-80-7303-987-5
Počet stran:
528
Datum prvního vydání:
30. 04. 2014
E-kniha:
Ano
Vazba:
pevná

99 Kč

Nakupte ještě za 2000 Kč a získáte DOPRAVU ZDARMA!

Rasputinův stín

Popis: Rasputinův stín

Tajemný mnich a šedá eminence carského dvora. Muž, kterého bylo téměř nemožné zabít. A jehož dílo zřejmě přežilo dodnes…

Píše se rok 1916. Horníky v dole na Urale náhle zachvátí podivné šílenství a navzájem se povraždí. Nikdy se bohužel nepodaří zjistit, co bylo příčinou děsivého krveprolití: než totiž stačí mrtvá těla vychladnout, neblaze proslulý důvěrník carské rodiny Grigorij Rasputin vyhodí důl do povětří. Proč vlastně prodléval v tomto nehostinném kraji? A proč mu tolik záleželo na tom, aby zlikvidoval všechny důkazy?

Současnost. Agentu FBI Seanu Reillymu byl svěřen choulostivý případ: skokem z okna newyorského mrakodrapu se zabil ruský diplomat. Šlo opravdu o sebevraždu? Kam zmizel majitel bytu, bývalý učitel fyziky Leo Sokolov? A nebyl ve skutečnosti Sokolov někým docela jiným, než za koho se vydával? Zatímco Reilly hledá odpovědi na tyto otázky, New Yorkem se přelije vlna vražd a nepochopitelného, nepříčetného násilí.

Také Reillymu začíná jít o život. Čelí nejen profesionálnímu zabijákovi ve službách cizí rozvědky a místním mafiím, ale i mnohem děsivější hrozbě: záhadnému přístroji, který dokáže lidi přetvořit na loutky bez vůle. Historie tohoto zařízení sahá až do carského Ruska, ovšem díky moderním technologiím se z něj stal potenciální nástroj všeobecné zkázy.  A také prostředek k získání spousty peněz a neomezeného vlivu... Reillyho čeká nelítostný závod s časem: musí momentální držitele přístroje zastavit dřív, než bude nenávratně pozdě.

Pozor, pozor! Pokud si Rasputinův stín koupíte i jako e-book na www.palmknihy.cz , pak vám ji u nás prodáme v tištěné podobě se slevou 40% (takže za 179 Kč). Lákavé, což? Pokud chcete tuto nabídku využít, napište do objednávky heslo Palmknihy a k němu připojte číslo faktury, kterou jste od Palmknihy dostali. (Nelekejte se, když vám v potvrzení objednávky vyjede účet se standardní slevou 15% - zbytek vám odečteme ručně:-)


Dotaz k produktu Rasputinův stín

Jméno:
Telefon:
E-mail:  (povinné pole)
Číslo "10" slovy:  (povinné pole)
Váš dotaz:   (povinné pole)
 
 

Autor: Raymond Khoury

Raymond Khoury

Raymond Khoury (*1960) se dlouhé roky s posedlostí škorpióna, v jehož znamení se narodil, považoval za člověka od filmu, scénáristu a producenta. Přitom však vystudoval architekturu. Dlouhé roky ho ale živilo bankovnictví. Největšího naplnění a úspěchu však dosáhl jako spisovatel...

Narodil se v Bejrútu. Bylo mu 14 let, když v Libanonu vypukla krvavá občanská válka, a jeho rodiče usoudili, že mají-li jejich tři děti přežít, musí žít jinde. Odjížděli do Spojených států, zatímco budovy výstavního rodného města se jedna po druhé hroutily v troskách. Raymond se na to díval s hrůzou a možná už tehdy si slíbil, že se domů jednou vrátí.

Slib splnil. Vrátil se s myšlenkou, že doma vystuduje architekturu a pak pomůže s obnovou země. První se mu podařilo, druhé už nestihl. Válka vypukla opět v plné síle a o deset let starší architekt opět ze země uprchl.

Ve Francii vystudoval bankovnictví a v Anglii, kde se usadil, se mu začal věnovat. Jako investiční poradce přišel do styku s lidmi od filmu. Zůstali mu jako přátelé, i když bankovnictví opustil. A probudili v něm opět tvůrčího ducha.

Napsal několik scénářů. Získaly pár cen, ale nikdy se nerealizovaly, třebaže o jeho adaptaci románu Melvyna Bragga projevil producentský i herecký zájem Robert De Niro. Stal se stipendistou Fullbrightovy nadace. Dál psal. V roce 1996 se zrodil i scénář, který pojmenoval Poslední templář.

Když v roce 2009 proběhl televizními obrazovkami dvoudílný film Poslední templář, jako scenáristka byla uvedena Suzette Couture. Khoury při jeho vzniku figuroval jen jakou autor literární předlohy, tedy aktivně nijak.

Z dosavadní chronologie jsme totiž záměrně vynechali rok 2006. Ani o Posledního templáře neprojevil nikdo vážný zájem, a tak jej na radu známého začal Khoury přepracovávat do podoby románu. Trvalo mu to tři roky. Zprvu zase smůla: nezájem. Moc složité, příliš závažné téma. Tentokrát se však autor nevzdal. A když v roce 2006 Poslední templář vyšel, byl to okamžitý celosvětový úspěch, zřejmě jediný, který vrhl alespoň malý stín na Brownovu Šifru mistra Leonarda (alias Kód Da Vinci).

Dovětek je známý, protože patří do dějin knižního podnikání stejně jako do dějin pop kultury: přišly další čtyři knihy, a třebaže úspěchu Posledního templáře nedosáhly, šlo o nesporné bestsellery. Jméno Khoury se totiž pro ně stalo synonymem.

 


Čtenářské recenze

Jak se vám tato kniha líbila? Zajímá to nejen nás, ale také celou řadu dalších čtenářů. Budeme tedy moc rádi, když se s námi podělíte o své názory a dojmy.

Pro odeslání recenze musíte být přihlášení.

Čistý akční thriller, který vám nedá vydechnout.

05. 08. 2014  |  Recenzoval: Marek Zákopčan

Vlna konšpiračných akčných trillerov prepojených s históriou, ktorú započal pred pár rokmi Dan Brown, už síce utíchla, ale sem-tam sa ešte objavia podobne ladené knihy. Medzi najúspešnejších autorov daného žánru patrí aj (pôvodom Libanonec) Raymond Khoury. Prvý diel série s neohrozeným agentom Seanom Reillym sa objavil na pultoch kníhkupectiev už za éry Da Vinciho kódu a Rasputinov tieň je v poradí jeho štvrtým dobrodružstvom. Občas sa rád ponorím do sveta plného tajomstiev a rôznorodých teórií, najmä keď sa dá popritom aj čo-to dozvedieť. Keďže téma templárov je už načisto vyžmýkaná, spisovatelia siahajú po ďalších záhadami opradených udalostiach a osobnostiach. Jednou z nich je nepochybne aj Rus Rasputin. Ak si však myslíte, že jeho osoba či doba (alebo čokoľvek s ním spojené) má na dej vplyv, mýlite sa.

Dej knihy je zameraný na ruského profesora a vedca Lea Sokolova, ktorý už tridsať rokov žije v Amerike pokojným životom stredoškolského učiteľa. Jedného dňa ho v byte prekvapí návšteva ruského diplomata, na čo vzápätí nečakaný hosť vyskočí z okna, Leo Sokolov zmizne a jeho manžela Daphne je takisto nezvestná. Vyšetrovatelia musia prísť nielen na to, čo spôsobilo diplomatovu smrť, ale zároveň nájsť Sokolovovcov, pretože práve oni jediní môžu vniesť do všetkého trochu svetla. K Reillymu a jeho partnerovi Aparovi sa pripojí príťažlivá ruská agentka Larisa, no ako to už býva, i ona má svoje vlastné úmysly... Situáciu nebývalým spôsobom skomplikuje bývalý agent KGB a nepolapiteľný strelec "Nesmrteľný", ktorý za sebou zanecháva hromadu mŕtvol v snahe zmocniť sa Sokolova aj jeho prevratného vynálezu. Sokolov totiž pred rokmi ušiel zo Sovietskeho zväzu, aby sa jeho prístroj nedostal do nesprávnych rúk. Dokáže totiž vysielať mikrovlnné žiarenie schopné ovplyvniť ľudské konanie. V praxi to znamená, že z ľudí sa z ničoho nič môžu stať agresívne vraždiace monštrá. Kto sa k Sokolovovi dostane ako prvý, má veľkú šancu zmeniť chod dejín... Postupne sa do diania zapoja príslušníci ruskej mafie v New Yorku i kórejský gang a čitateľovi neostáva nič iné, iba sa nechať uniesť strhujúcim dejom. A ako s tým vlastne súvisí Rasputin? Sokolovov starý otec bol jeho súčasníkom a pôvodným strojcom zmieneného zariadenia. No a Rasputin ho využíval na ovládanie cárskeho dvora. A tam súvis aj končí...

Rasputinov tieň je čistý akčný triller, ktorý vám nedá vydýchnuť na celých viac než 500 stranách. Postavy sa vrhajú do prestreliek, naháňačiek a situácií, pri ktorých budete napäto dúfať v zdarný koniec. V tomto smere Khoury doviedol žáner k dokonalosti. Príbehom sa tiahne aj vedľajšia dejová línia a ako sa zdá, mierne otvorený koniec poukazuje na to, že ďalší diel série bude mať opäť zaujímavý námet...

Pocitvý thriller nabitý dějem tak, že si přímo říká o zfilmování.

26. 06. 2014  |  Recenzoval: Richard Spitzer - Centrum detektivky

Dávný vynález měl být pohřben v zapadlém ruském dole. Objevil se však v současnosti. Díky novým možnostem mnohem účinnější a mnohem děsivější. V čích rukou se nakonec ocitne? O to svádí boj agent Sean Reilly se CIA i s ruskou tajnou službou. Dan Brown i Steve Berry mají další konkurenci!

V roce 1919 se v jednom dole na Urale zničehonic do sebe pustí dělníci. V nelítostné bitvě se nakonec zabíjejí krumpáči. Vše pozorují z dálky dva muži, kteří posléze celý důl odpálí. Jedním z nich je – Grigorij Jefimovič Rasputin.

New York, současnost. Ruský uprchlík Leo Sokolov žije ve Státech již dlouhou dobu. Právě se tiše opíjí v jednom zapadlém baru, když v televizi zhlédne zprávy, ze kterých se dozví, že jeho synovec, ruský odbojář, byl zabit. To ho natolik rozlítí, že se přidá k davu demonstrantů před ruskou ambasádou. Všudypřítomné kamery však stále ještě hledaného muže zaregistrují. Jak se zdá, jeho osud je tím zpečetěn. Muži v pozadí, kteří vyhodnocují záběry demonstrantů, zapojují všechny páky, aby ho dostali.

Agent FBI Sean Reilly se snaží přijít na stopu muže s krycím jménem Reed Corrigan, který byl odpovědný za to, že jeho malému synovi Alexovi „vymyli mozek“, aby získali informace, o nichž se domnívali, že je malý chlapec jejich nositelem (viz předchozí román Ďáblův elixír). Z pátrání na vlastní pěst ho ovšem vyruší přidělení nového případu – ruský diplomat vypadl z okna jednoho domu na Manhattanu. Z okna bytu Lea Sokolova.

Pátrání se rozjíždí. FBI ani policie nemůžou najít ani majitele bytu, ani Sokolovovu ženu Daphne. Do vyšetřování se navíc začíná motat ruský konzulát, a to prostřednictvím své krásné zástupkyně Larisy Čumičevové, která se snaží na Reillyho zapůsobit a vytáhnout z něj nějaké informace. Do Ameriky je však povolán bývalý agent KGB s krycím jménem „Kostěj“, specialista na čistky, a mrtvoly začnou přibývat.

Brzy je jasné, že smrt diplomata není žádná sebevražda a že tu jde o mnohem víc. Kde je Leo Sokolov? A kdo vlastně je, že se ho snaží CIA, ruská ambasáda i prodloužená ruka ruské tajné služby pomocí svého „čističe“ získat?

To se dozvíme po přečtení již čtvrté knihy z řady příběhů se Seanem Reillym. Ti, kdo četli jeho předcházející dobrodružství, zejména zmíněný Ďáblův elixír, již vědí, že se dozvěděl, že má syna, o kterém léta nevěděl. Bohužel jeho matku, Seanovu bývalou kolegyni, v úvodu předchozího příběhu zabijí. O malého Alexe se tak stará Reilly se svou družkou archeoložkou Tess.

Dnes čtyřiapadesátiletý Raymond Khoury musel celkem dvakrát uprchnout ze svého rodného Libanonu. Chtěl studovat architekturu, aby své zemi pomohl, ale pomoci jí nakonec nemohl. My můžeme být jen rádi, že se nakonec začal věnovat psaní, a podle některých kritiků mohl představovat konkurenci pro romány Dana Browna. To srovnání je skutečně namístě. I zde sledujeme historický prolog, který má nějaké důsledky v současném dění. Stejně jako Khouryho kolega Steve Berry nebo zmíněný Brown, tak i on předkládá čtenářům známá či méně známá fakta z historie, aby si je maličko upravil a předložil čtenáři svou verzi „jak by to také mohlo být“.

V doslovu sám autor píše, že se většina událostí popsaná v retrospektivě ohledně mystického Rasputina (v tzv. Míšově deníku) skutečně stala. On prý pouze dosadil do historických skutečností pár fiktivních prvků, které mu pomohly postavit jeho příběh.

Vyprávění začíná víceméně pozvolna, abychom za chvíli poznali, kolik do hry vstupuje dalších neznámých, a že rozhodně nepůjde o žádný čajový dýchánek nad záhadou zamčeného pokoje. Děj je vyprávěn částečně z pohledu Seana Reillyho. Tyto pasáže jsou psány v první osobě a celkem – alespoň zpočátku se mi to tak zdálo – poněkud jednoduchou mluvou, která mi trochu bila do očí. Zbytek děje napsal Khoury ve třetí osobě, už s větším odstupem. Nakonec zmizí i Seanova přímočará mluva. Buď od toho autor ustoupil, nebo si na to nakonec člověk zvykne.

Největší spád dostává kniha někdy v polovině. Tady je Rasputinův stín jako představení s výbornou choreografií nebo precizně propracované cirkusové číslo. Když už jsou diváci ohromeni nějakým kouskem, přijde další, vynoří se jiný akrobat, a diváci jsou ohromeni ještě víc, ale to netuší, jaký ještě další přijde a co provede. To vše v kulisách newyorských mrakodrapů díky dokonalé režii, která ví, jak dobře zapůsobit a překvapit.

Právě v této části letí Míšův deník pomyslně do Hudsonu a Sean zapomíná na starosti s vymýváním mozku svého syna Alexe, což je celkem dobře, protože jestli něco nemám rád, tak je to zabývání se motivy z minulých knížek. Možná si to pan Khoury uvědomil v téhle části také, ale nakonec – jak už jsme u něj zvyklí – se ukáže, že všechno má svůj význam.

Zmíněná pasáž, kdy se děj konečně rozběhne, je opravdu asi nejlepší část knihy. A i když o napětí není nouze až do konce, tuhle část jsem si nejvíc užil. Je to přesně ten okamžik, kdy pokud musíte nedej bože knihu z nějakých důvodů na chvíli odložit, nutí vás to se k ní co nejdříve nedočkavě vrátit.

Samostatnou kapitolou je motiv celé knihy, dávný vynález, který měl zůstat navěky uchován, ale který se objevil v současnosti, obohacen novými znalostmi současných technologií. Autor v doslovu přiznává, že se podobné pokusy už v minulosti dělaly, ale ne v tak velké míře, ale že moc nesází na to, že jednou nedojde k tomu, před čím v podstatě varuje ve své knize.

Ano, i když jde o napínavý akční příběh, je tu ten starý dobrý motiv hrozby před vynálezy, které byly možná míněny dobře, nicméně ve špatných rukou se změnily ve špatnou věc. Ukazuje na to, že často i ti, co vědí, že danou věc přetvářejí k něčemu špatnému, si prostě nemohou pomoci, když vidí, co všechno by taková věc mohla dokázat.

Rasputinův stín je tedy dalším z řady stále populárních thrillerů založených na historických skutečnostech, které jsou jemně překrouceny, aby mohly sloužit současnému příběhu. Neměli by si ho určitě nechat ujít ti, co mají rádi příběhy Dana Browna nebo Steva Berryho. Ale ani čtenáři, kteří od předchozích autorů nic nečetli, nebo nejsou přímo vyznavači tohoto druhu příběhů, nebudou myslím zklamáni. Dostane se jim porce poctivého thrilleru, který si přímo říká o zfilmování. Thrilleru, kde je dlouho ruka zákona bezradná v souboji s téměř geniálním ruským agentem, přičemž je ve hře ďábelský vynález, ale také jde o to, aby nebyl znovu použit. Thrilleru, který vás nechá nakouknout malinko do historie, zvlášť pokud Rasputina znáte tak maximálně z dávného hitu skupiny Boney M…

Jak se zdá, Reed Corrigan, tajemný protivník, který vymyl Alexovi mozek, zasahuje do života Seana Reillyho víc a víc. Khoury zřejmě pěstuje svému literárnímu hrdinovi nového profesora Moriartyho. Kdy bude dopaden (a zda vůbec), záleží zřejmě na tom, jak dlouho hodlá tento sympatický spisovatel psát knihy se Seanem Reillym. A já po přečtení tohoto příběhu doufám, že Corrigana hned tak neodhalíme.

Román plný napětí, historie a záhad. Zkrátka tradiční Khoury.

11. 06. 2014  |  Recenzoval: Bastera

Díky Raymondovi Khourymu se již po čtvrté setkáváme s agentem Seanem Reillym. V roce 2006 jsme se s ním u nás mohli potkat poprvé v knize Poslední templář, který byl původně napsán jako scénář, avšak nebyl nikdy zrealizován. Nakonec se rozhodl přepracovat ho do podoby románu a udělal dobře. Stal se z něj bestseller a našel mu spoustu čtenářů po celém světě. V Rasputinově stínu se agent Reilly dostane na stopu nebezpečnému muži, který může ohrozit celý svět. Abychom pochopili vše, musíme se opět vydat zpět do minulosti, tentokrát až do Ruska, do doby, kdy ho ovládala jedna z nejzáhadnějších postav historie Grigorij Jefimovič Rasputin. A není pochyb o tom, že se bude jednat o strastiplnou cestu plnou akce, napětí, historie i záhad.

Agent Sean Reilly a jeho parťák Aparo jsou povoláni k, na první pohled, obyčejnému případu sebevraždy muže skokem z okna jednoho bytu. Jenže, z obyčejného Newyorčana se nakonec vyklube ruský diplomat a z okna mu někdo pěkně pomohl. Co dělal ruský diplomat v bytě bývalého učitele fyziky Lea Sokolova a proč nakonec skončil doslova na dlažbě? A kam vůbec zmizel sám Sokolov? Postupně rozplétáme klubko záhad a tajných informací ze Sokolova života. Čteme kapitoly z deníku jeho dědy Míšy Šišlenka a přenášíme se do počátku dvacátého století v carském Rusku, kde se seznamujeme s Rasputinem, výborným mystikem a léčitelem, který se snadno a rychle dostává do přízně samotného cara i carevny.

Brzy se dozvídáme, že za jeho nadpřirozenými schopnostmi stojí především záhadný přístroj, který sestrojil právě Míša Šišlenka a který v nepravých rukou může nadělat hotovou paseku. Jenže, Rasputin je kromě skvělého myslitele a řečníka také velký prostopášník a ve jménu očisty navštěvuje všechny ženy v okolí, údajně dokonce i samotnou carevnu. To se samozřejmě znelíbí velké řadě osob ve vysokém postavení a rozhodnou se ho potrestat. Kam zmizel tajný a nebezpečný přístroj? Kam zmizel Sokolov? A jak s tím vším souvisí záhadný muž, který je vždy o krok před agenty a má zatraceně dobrou mušku?

Kniha se rozděluje na dvě základní dějové linie. Ačkoliv jsem se trošku bála tematiky ruského období, věřila jsem, že mě autor svým čtivým stylem přesvědčí, že obavy nebyly na místě. Přesvědčil. Vzpomínky na minulost v podobě deníkových záznamů byly tak zajímavé, že jsem se vždy těšila, kdy se zase objeví. V přítomnosti jsem se zase těšila na agenta Reillyho, který mi přirostl k srdci již od Posledního templáře. Ani v těchto částech nám to Raymond neudělal jednoduché. Skáče ze scény na scénu, střídá ich formu agenta Reilly i er formu u ostatních postav. Rozehrává děj plný tajných informací, konspirací, mafiánských drsných hochů i krutých zabijáků z tajné ruské rozvědky. Akce střídá akci, případ se čím dál víc zamotává, mrtvol přibývá, zato indicií je žalostně málo.

Autor se opírá o historické informace, ačkoliv zrovna v případě Rasputina jsou přímo záhada sama, i přesto tím autor vytváří dojem jakési opravdovosti. Zajímá Vás třeba, proč Rasputin stále chodil v kabátě? I na tohle Vám dá Khoury celkem překvapivou, ale ne nelogickou odpověď. Jediná škoda je, že autor neukončil román o kousek dřív, takhle mi to přišlo ve výsledku na můj vkus až příliš akční a překombinované.

I přes tyto drobné detaily mě autor nezklamal. První dojem z Posledního templáře už asi nikdy nepřekoná, přesto si myslím, že si tato i jeho další knihy zaslouží pozornost a především z řad fanoušků thrillerů ve stylu Dana Browna. Raymond Khoury Vám proti němu může nabídnout o něco více akce a napětí.

Děsivý námět, skvělé zpracování.

03. 06. 2014  |  Recenzoval: MartinaF

Něco málo o ději
Agent FBI Sean Reilly a jeho parťák Nick Aparo dostali další úkol. Musí zjistit, kdo unesl manžele Sokolovovy a proč, když oba manželé byli úplně obyčejní lidé. Leo je profesor fyziky a jeho žena Daphne je zdravotní sestra.

Postupným odhalováním Sean zjišťuje, že ve hře jsou nejen další a velmi nebezpeční Rusové, ale i prapodivný přístroj, který záhadným způsobem ovlivňuje lidské chování a mění je v surové a násilné nástroje. O tuto zbraň na ovládání mysli má zájem více lidí, může se tak dostat do nepatřičných rukou a napáchat velké škody. Na Reillym je, aby zbraň našel co nejdříve.

Kromě tohoto úkolu Reilly na vlastní riziko pátrá po agentovi CIA Corriganovi, se kterým má nevyřízené osobní účty a k odhalení jeho totožnosti je jen krůček.

Hodnocení
Od Raymonda Khouryho jsem nečetla žádnou knihu, ale viděla jsem zfilmovaného Posledního templáře. No, upřímně řečeno se mi film líbil tak nějak průměrně. To jsem ale nevěděla, dokud jsem nedržela knihu v ruce a nezjišťovala si víc informací.

Do knihy jsem se pustila během velmi krátké doby, protože jsem nevěděla, jak dlouho mi bude trvat přečtení. Kniha totiž není žádné tintítko, ale pořádný tlouštík - téměř 530 stran.

Zpočátku mě doprovázelo zděšení. V příběhu se objevilo tolik postav, že mi trvalo dost dlouho, než jsem zjistila, kdo je kdo. Všechny důležité postavy se ve vyprávění střídaly po kapitolách, občas i v půlce kapitoly. Některé postavy vyprávěly příběh v er-formě a Sean Reilly vyprávěl v ich-formě.

Příjemným zpestřením knihy byl deník Míši Šislenka, tvůrce nebezpečné zbraně. Spřátelil se s Rasputinem, jehož sláva byla teprve v začátcích, ale s Míšovou pomocí a pomocí této zbraně se dostal do přízně cara a carevny. Zpočátku vše bylo v pořádku, Rasputin byl velmi oblíbený, ale postupem času se z něj stal nepřítel číslo jedna. Byl velkým mystikem a léčitelem a zasloužil se o uzdravení mladého careviče. Jenže Rasputin byl velký prostopášník a proslýchalo se, že navštěvoval i lože samotné carevny a tím se zprotivil řadě vysoce postaveným osobám. Příběh z roku 1916 je psán velmi čtivě a v některých chvílích byl hodně napínavý a dost mě zajímalo, jak to vše skončí. Pro odlišení od příběhu současného byl zvolen font, který se velmi dobře četl.

Míšův deník si přečetl jeho vnuk Leo Sokolov. Leo je profesor a vědec na zapřenou. Žije v Americe již třicet let spokojeným životem, ale jediná chyba, kterou udělal, se mu stala osudnou a vynález, který za pomocí indícií z deníku sestrojil, se najednou ocitne v nepovolaných rukou a Reilly musí zapojit všechny síly, aby vypátral, kdo zbraň vlastní a kde ji ukrývá.

Reilly je při hledání této zbraně stále o krok pozadu. Městem se několikrát proženou velmi zvláštní hromadné krvavé rvačky, ale než se Reilly dostaví na místo činu, je tato zbraň zase pryč. Neustále mu uniká, ale všechny nitky se postupně utahují. Podaří se mu tento nebezpečný nástroj najít a zabránit tak dalším katastrofám?

Příběh ze současnosti se odehrává v New Yorku. Sean Reilly je mnohým čtenářům znám již z předchozích knih Khouryho o tomto svědomitém agentovi FBI. Tentokrát však řeší i osobní problémy, které si s sebou přináší z minulých dílů. Především má strach o svého syna Alexe, jenž byl v rukou tajemného agenta CIA Corrigana a Sean netuší, kdo se pod tímto krycím jménem skrývá. Zjistí nakonec, kdo to je?

Kniha se velmi dobře četla i navzdory tloušťce a samotný námět mě velmi zaujal. Dokážete si představit, co by se stalo, kdyby se taková zbraň opravdu objevila? Z lidí by se staly jen obyčejné loutky a nástroje na zabíjení lidí. Docela děsivá představa, co říkáte? Osobně si myslím, že za pár let se takové zbraně objeví. V nesprávných rukou by se tato zbraň mohla stát velmi nebezpečnou. Kdoví, možná vás právě teď někdo pomocí mikrovln ovládá a vy o tom vůbec netušíte...

Zajímavá (a poněkud akčnější) alternativa Dana Browna.

02. 06. 2014  |  Recenzoval: schefik

Když v roce 2006 vyšel Khouryho Poslední templář, znamenalo to obrovský celosvětový úspěch. Raymond Khoury se tak zařadil po bok Dana Browna coby jeden z nejprodávanějších autorů ve svém žánru. Dnes přichází nakladatelství Domino s prozatím poslední Khouryho knihou, která čtenáře zavádí na stopu jedné z nejtajemnějších postav dějin. Grigorij Rasputin ovlivňuje i skoro sto let po své smrti řadu životů. Pojďme nahlédnout do strhující knihy plné napětí, ve které Khoury znovu dokazuje svůj um.
Tento původem libanonský spisovatel se ke své profesi dostal lehkou oklikou. Když mu bylo 14 zasáhla jeho zemi občanská válka a on spolu se svou rodinou emigroval do Spojených států. Vystudoval architekturu a bankovnictví, kterému se i několik let věnoval. Přesto tomu chtěl osud jinak a tak se Raymond začal věnovat filmu. Coby scénárista napsal několik zajímavých počinů, za které získal i několik cen. Bohužel nikdy se nerealizovaly. Mezi nimi se našel i Poslední templář, kterého nakonec Khoury přepracoval do podoby románu a který ho katapultoval mezi spisovatelskou smetánku.

Počátkem dvacátého století bylo carské Rusko zemí neomezených a netušených možností. Není proto divu, že se prazvláštnímu mužikovi podařilo vloudit do přízně samotného cara a nepřímo tak ovlivňovat běh celého Ruska, ale i Evropy. O neblaze proslulém důvěrníkovi carské rodiny Grigoriji Rasputinovi kolovaly opravdu prazvláštní zkazky. Mimo jiné měl údajně i nadpřirozené schopnosti co za nimi ovšem stálo se neměl nikdy nikdo dozvědět. Možná by tomu tak i bylo, kdyby neexistoval jeden deník...
O desítky let později má tento deník a informace v něm ukryté ovlivnit velkou řadu lidí, to ovšem zatím nikdo netuší. Mezitím je agent FBI Sean Reilly povolán k choulostivému případu. Ruský diplomat spáchal sebevraždu skokem z okna jednoho newyorského mrakodrapu. Co když ovšem nešlo o sebevraždu? A co vůbec dělal diplomat v bytě bývalého učitele fyziky Lea Sokolova a kam vůbec majitel bytu zmizel?

Raymond Khoury rozehrává spletitou hru plnou lží a polopravd, která přidělá ostřílenému agentovi Seanu Reillymu pěkných pár vrásek na čele. Při pátrání po pravdě tak rozehrává vysokou hru, do které neváhá zapojit mafiánské gangy a zabijáky tajné cizí rozvědky. Tento mix dává tušit velkou dávku napětí a akce, které si čtenáři užijí opravdu dosytosti. A právě akční složka tohoto příběhu je hlavním tahounem knihy. Ve spojení s všudypřítomným tajemnem a trochou mystiky dávají dohromady skvěle vyvážený celek, který nadchne nejednoho fanouška Khouryho tvorby.

Khoury opět rozvádí příběh na dvě dějové linie. V první sledujeme Seana Reillyho a jeho pátrání po zmizelém profesorovi. Tato část se nese v opravdu akčním duchu a autor zde čtenáře nenechá vydechnout ani na malou chvíli. Malé uvolnění přichází teprve v druhé části, kde máme možnost nahlédnout do deníkových záznamů jednoho ruského poutníka z počátku dvacátého století. Tyto dvě části spolu zdánlivě nesouvisí, přesto by jedna bez druhé nemohli plnohodnotně fungovat. Teprve díky oběma částem tak čtenář získá jedinečný zážitek, který ho pohltí již od první strany.

Autor opět umě kombinuje historická fakta s naprostou smyšlenkou. I když v případě Rasputina se dá o faktech mluvit s notnou dávkou nadsázky, protože málo která postava dějin je opředena tolika smyšlenkami a tajemstvími, jako právě Rasputin. Přesto i zde autor vychází z dochovalých informací o něm. Díky tomu získává knihy nádech skutečnosti a uvěřitelnosti, byť je tomu právě naopak.

Je jasné, že Khoury už asi nikdy nedosáhne úspěchu Posledního templáře, přesto se dají všechny jeho knihy označit za bestsellery, jelikož prodeje byly i tak výtečné. A dovolím si tvrdit, že s Rasputinovým stínem tomu nebude jinak. Autor opět dokázal proč patří mezi nejlepší a nejprodávanější autory tohoto žánru. Navíc jsou jeho knihy zajímavou alternativou k Danu Brownovi a navíc oproti jeho knihám obsahují i více akce, což rozhodně někteří čtenáři dozajista ocení.


Ukázka z knihy Rasputinův stín